Třídění odpadu v Evropě: Česká republika v popředí recyklace

25.11.2025

V dnešní době neexistuje mnoho činností, ve kterých můžeme jednoznačně konstatovat, že v nich Češi patří k evropské špičce. Výjimkou potvrzující pravidlo je třídění obalových odpadů, které obce a firmy zapojené do systému EKO-KOM v Česku rozvíjí již více než 25 let. Na výše uvedených faktech se shodnou obce, výrobci, třídiči i recyklátoři. Dokonce i zavilí kritici systému dokážou ocenit, že je systém funkční a přináší požadované výsledky. Kde se ovšem názory začínají rozcházet, je interpretace faktů o recyklaci odpadů.

Systém EKO‑KOM, který dlouhodobě plní podmínky autorizace, zajišťuje, aby odpady z použitých obalů byly spotřebitelem vytříděny, odvezeny, následně dotříděny a konečně využity jako druhotná surovina. Prostřednictvím autorizované obalové společnosti firmy produkující balené zboží zajišťují sběr vytříděných obalových odpadů a jejich úpravu na kvalitní surovinu, pro kterou existuje racionální využití buď v ČR, nebo v zahraničí. Množství využitého odpadu každoročně stoupá.

Úspěchy České republiky v třídění odpadu

Podle posledních údajů evropského statistického úřadu Eurostat je ČR podle celkové míry dosahované recyklace všech obalů na 6. příčce hned za Německem. Za námi se tedy v pomyslném žebříčku nachází poměrně dost evropských zemí, o kterých bychom to na první pohled neřekli. Jak už tomu tak bývá, pozitivní výsledky většinou kritici nezmiňují.

Díky rozšiřování sběrné sítě barevných nádob i dlouhodobé výuce našich nejmenších podle aktuálních dat třídí odpad 73 % obyvatel ČR a 77 % všech použitých obalů je předáno k recyklaci nebo energetickému využití. V systému EKO‑KOM se celkem zrecyklovalo nebo energeticky využilo všech obalů. Na vysoké efektivitě systému se jednoznačně podílejí obce kvalitní organizací třídění, ale také občané, kteří třídí dobrovolně a dobře. Spolu s účastí na třídění postupně narůstá množství vytříděného odpadu na obyvatele. Za rok tak v průměru každý občan ČR vytřídil plastů, skla, papíru, kovů a nápojových kartonů, což nás ve srovnání s Evropou řadí na přední příčky. Do samostatně zapojených výkupen pak odevzdal každý obyvatel v průměru dalších kovů a více než papíru. Stále narůstající množství vytříděného odpadu mimo jiné ukazuje, že systém třídění je dostatečně dostupný a pro občany srozumitelný a pohodlný.

Aktuálně se v Česku zhruba polovina obalů ze žlutých kontejnerů materiálově recykluje, třetina se využije k výrobě energie a jedna šestina jinak nevyužitelného se skládkuje. Dosažená míra recyklace papírových obalů činí 88 %, obalů z plastů 43 %, ze skla 81 % a obalů ze železa 81 %.

Čtěte také: Znečištění ovzduší ve městech: statistická analýza

Srovnání s Evropou

Z nejnovějších statistických dat, které zveřejnil Eurostat, vyplývá, že i v roce 2023 se v Unii podařilo snížit množství vyprodukovaných komunálních odpadů na 511 kg na osobu. Oproti roku 2022, kdy produkce komunálních odpadů v EU dosáhla 515 kg na osobu, bylo o rok později vyprodukováno o 4 kg méně odpadu. Ze srovnání s rokem 2021 (534 kg) vyplývá, že v průběhu dvou let produkce poklesla o 4,3 %. Nicméně pokud čísla porovnáme s údaji z roku 2013, zjistíme, že za posledních deset let se produkce těchto odpadů zvýšila o 32 kg.

Podle dostupných údajů se celkové množství komunálních odpadů mezi státy značně lišilo. Je to dáno spotřebou a ekonomickým bohatstvím, závisí to ale také na tom, jak se v dané zemi komunální odpad shromažďuje a jak se s ním nakládá. Nicméně data za rok 2023 nejsou zatím shromážděna ze všech zemí, v některých případech Eurostat dokonce postrádá i čísla za rok 2022.

Česká republika dosáhla produkce komunálních odpadů 570 kg na osobu (v roce 2022), takže je nad evropským průměrem. Ze srovnání s údaji z roku 2013 je patrné, že Česko patří k zemím, kde produkce za posledních deset let nejvíce stoupla.

Z dalších statistických dat Eurostatu vyplývá, že v Unii se v roce 2023 průměrně recyklovalo 246 kg na osobu. Znamená to, že 48 % z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu bylo recyklováno. V roce 2013 se oproti tomu recyklovalo 37,2 % (199 kg na osobu).

„I když v EU vzniká více odpadu, celkový objem skládkovaného komunálního odpadu se snížil,“ uvádí Eurostat s tím, že míra skládkování v Unii klesla z 61 % v roce 1995 na 22 % v roce 2023. V roce 2023 tak na skládkách skončilo 115 kg na osobu, před deseti lety šlo o 142 kg na osobu. Klesající míru skládkování Eurostat částečně připisuje implementaci evropské legislativy.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

I v případě spalování odpadů došlo k vyššímu nakládání s komunálními odpady tímto způsobem, i když ne o tolik jako v případě recyklace nebo kompostování. Od roku 1995 stouplo množství komunálního odpadu, který byl energeticky využit, a to ze 70 kg na obyvatele na 129 kg na obyvatele v roce 2023 (25,2 % z celkového množství vyprodukovaného odpadu).

Systém EKO-KOM a jeho role

Do systému EKO‑KOM zajišťujícího sběrnou síť pro recyklaci obalů je dnes zapojeno firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Tyto firmy prostřednictvím systému EKO‑KOM spolupracují s obcemi ČR, ve kterých žije obyvatel, tedy (99 % celé populace). Počet klientů zapojených do systému EKO‑KOM se již dlouhodobě drží na prakticky stejné úrovni. Počet dovozců, výrobců a plničů obalů a balených výrobků, kteří se rozhodli své zákonné povinnosti přenést na systém EKO‑KOM, v průběhu roku kolísá vlivem ukončení činnosti či fúzí některých společností.

Kromě financování tříděného sběru v obcích realizuje také lokální projekty, které mají dva hlavní cíle. Cílem technické podpory je poskytnout obyvatelům dostatečně hustou sběrnou síť a zajistit tak zlepšení množství a kvality tříděného odpadu. Již od roku 2003 se za účelem stabilního zajištění využití a recyklace odpadů rozvíjí spolupráce s úpravci a zpracovateli vytříděných komodit. Na třídících linkách se odpady vytříděné občany dále roztřídí a upraví na recyklovatelné druhotné suroviny. Více než 95 % vytříděných odpadů z domácností je před svým zpracováním upraveno a dotříděno na dotřiďovacích linkách v ČR.

Společnost EKO‑KOM provádí z důvodu potřeby aktuálních dat o zastoupení obalové složky ve směsném a tříděném komunálním odpadu pravidelné rozbory skladby tříděného i směsného odpadu. Z hlediska výkaznictví je klíčovou úlohou autorizované společnosti zajistit evidenci všech obalových a odpadových toků, včetně její kontroly a pravidelných auditů. To je nutné nejen pro prokázání splnění zákona, ale zejména pro sestavení statistik pro Evropskou komisi. Zákon také ukládá autorizované společnosti v určeném rozsahu zajistit předepsané oslovení spotřebitelů, realizovat osvětu, výchovu žáků, a další činnosti směřující k tomu, aby lidé aktivně a dobře třídili.

Již od roku 2000 autorizovaná obalová společnost EKO‑KOM, a.s., každoročně pořádá odbornou konferenci Odpady a obce, kde mají zástupci obcí a odpadářských firem možnost získávat nové informace o odpadové problematice a setkávat se s odborníky odpadového hospodářství.

Čtěte také: Výzvy v recyklaci baterií v EU

Trendy v nakládání s plasty

Buďme konkrétní, například v případě nejvíce skloňovaného materiálu, plastu. K tomu třeba zazní, že plastový odpadní materiál není v ČR k dostání a zpracovatel ho musí dovážet z Německa. Ale už není řečeno, že firma poptává plastový aglomerát, tedy již druhotnou surovinu vyrobenou z odpadu. Aktuálním trendem ale není smíchání několika druhů odpadních plastů, ale naopak roztřídění jednotlivých polymerů a jejich zpracování podle jednotlivých druhů plastů, které zaručuje maximální udržení materiálu v oběhu, tedy cirkularitu.

Mimochodem v Česku existuje několik společností, které plastový obalový odpad z našich žlutých kontejnerů dlouhodobě zpracovávají. Tyto společnosti využívají aktuálně zvýšenou podporu od EKO-KOMu na zpracování směsných plastů. Jejich výše byla v posledním čtvrtletí navýšena z důvodu růstu cen energií a snížení poptávky po recyklátu.

Zajímavosti ze světa

Zajímavý projekt na podporu třídění odpadu rozjeli v polské Varšavě. Ve městě postupně zavádějí automaty, do kterých můžou místní třídit petky, skleněné láhve nebo plechovky. Za vytříděný odpad pak získají ekobody, které můžou uplatnit jako slevové poukazy.

U našich sousedů v Německu funguje, kromě běžných košů na tříděný odpad, tzv. odvozný systém. Každá domácnost má k dispozici vlastní pytle nebo nádoby na plasty a další tříděný odpad. Mimochodem, kromě Německa tenhle systém funguje taky v Belgii, Rakousku a Lucembursku.

Jo, další zajímavá věc je německý zálohový systém, platí na skleněné láhve, skleničky od jogurtů, plechovky i petky.

A co je podle mě vůbec nejzajímavější na zdejším třídění, je systém tzv. vhazovacích hodin. Podle těch je třeba se během třídění řídit - hlavně u konkrétního typu odpadu. Jedná se o opatření, které se týká hlavně třídění skla (cink cink), to se třeba nesmí třídit vůbec přes víkend! Takže bacha na to, sklo hezky pěkně až v pondělí cestou do kanclu.

U sousedů v Německu můžeme do žlutého kontejneru (či odpadkovýho koše na tříďák) vyhodit taky plechovky a nápojáče.

V Portugalsku přibývají pytle na tříděný odpad na plážích. A ve městech samozřejmě o třídicí kontejnery a koše není nouze - najdeme tu klasicky papír, plast a sklo.

Systémový přístup v Evropě

Nejčastějším evropským řešením v odpadovém hospodářství (v třídění obalů a dalších odpadů) je tzv. systémový přístup. Ten průmyslu ze zákona ukládá povinnost vytvořit systém, který bude zajišťovat sběr a třídění odpadu a bude plnit stanovené cíle (např. prostřednictvím autorizované obalové společnosti - u nás je to EKO-KOM, a.s).

V Německu funguje v rámci systémového přístupu tzv. duální systém, při kterém sběr a nakládání s obalovými odpady probíhá odděleně - tzn., že se obaly třídí samostatně, nikoli společně s ostatními recyklovatelnými odpady.

U nás (nebo např. v Portugalsku) funguje v rámci systémového přístupu tzv. integrovaný systém, při kterém se do barevných kontejnerů společně třídí obalový i neobalový komunální odpad (např. krabice od bot můžeme třídit do veřejně přístupných modrých kontejnerů společně s novinami).