Velká Británie vyhlásila stav klimatické nouze: fakta a souvislosti

Britský parlament vyhlásil jako první zákonodárný sbor na světě „stav klimatické a environmentální nouze“.

Stalo se tak týden poté, co šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunberg v Londýně vyzvala britské politiky, aby něco udělali pro boj s klimatickou změnou a za záchranu planety. Současně s její výzvou přispěli k tlaku na britskou politickou třídu i akce environmentální skupiny Extinction Rebellion, jejíž členové po deset dubnových dnů blokovali dopravu na nejrušnějších místech Londýna.

Jejich snaha narušit veřejný klid vedla nejen ke zhruba tisícovce zatčení, ale i k tomu, že počet zmínek o „změně klimatu“ v britských médiích překonal dosavadní rekord z prosince 2015, kdy byla v Paříži podepsána celosvětová dohoda o boji proti klimatickým změnám. Na kroku britského sněmu a na probuzení zájmu veřejnosti o něj se podle odborníků spolupodepsalo i dubnové odvysílání televizního dokumentu britského přírodovědce Davida Attenborougha nazvaného Klimatická změna: Fakta.

A poradní sbor britské vlády vydal zprávu, podle níž může Británie seškrtat svoje emise skleníkových plynů skoro k nule do roku 2050. Budou-li ostatní následovat, je podle odborníků šance udržet globální oteplení pod kritickou hranicí jednoho a půl stupně Celsia.

Sama Thunbergová to považuje za první a významný krok. „Vysílá jasný signál o tom, že se nacházíme v krizi. Pokračující klimatická a ekologická krize musí být naší prioritou,“ uvedla.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Nicméně, co tento stav prakticky znamená? Pro to zatím neexistuje všeobecný konsensus, očekávat se však dají praktická opatření, podobná těm, která navrhla poradní komise pro klima britské vlády. Ta by chtěla do roku 2050 seškrtat emise skleníkových plynů skoro na nulu.

Komise pro klimatickou změnu (CCC) vydala zprávu, podle níž může Británie zlikvidovat své emise skleníkových plynů „téměř na nulu“ během následujících třiceti let.„Tento dokument nás posílá na cestu k tomu stát se první velkou ekonomikou, která si zákonem zakáže přispívat ke globálnímu oteplování,“ komentovala zprávu svého poradního orgánu britská vláda.

„Napsat něco takového by bylo ještě před pár lety nepředstavitelné. Lidi by se nám za takhle vysoko postavený cíl prostě vysmáli,“ cituje BBC jednoho z hlavních autorů zprávy Komise Chrise Starka. To, že dnes už to možné je a způsobily podle něj dvě věci. Jednak vládní politika podpory energie z obnovitelných zdrojů a razantní pokles cen této energie na trhu, a za druhé změna v postojích britské veřejnosti, která si začíná vážnost problému klimatických změn uvědomovat v plné síle. Nicméně dostat se k cíli nulových emisí vyžaduje podle Starka velkou politickou rozhodnost i hodně peněz - odhadem každoroční investice ve výši jednoho až dvou procent HDP.

Zároveň zpráva obsahuje doporučení, co by pro dosažení tohoto cíle měly domácnosti i firmy dělat. Lépe izolovat domy, nastavovat termostat v zimě jen na 19 stupňů, jíst méně masa a méně používat auta.

„Chování spotřebitelů se výrazně nezmění. Dojde ale k velkým změnám v celém hospodářství. A není to jen o zavádění nových technologií, ale také o tom, jakým způsobem žijeme naše životy,“ předesílá předseda komise Chris Stark. Změna by se tak musela dotknout opravdu všech. Zvýšit se bude muset podíl energie vyrobený z obnovitelných zdrojů. Domácnosti by měly lépe izolovat domy, v zimě topit jen na 19 stupňů, jíst méně masa a drasticky omezit používání osobních aut. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a průmysl.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. "Lze vůbec ještě popírat, že čelíme mimořádné nouzové situaci? Proto tu dnes lídry na celém světě vyzývám, aby vyhlásili stav klimatické nouze do té doby, než jejich země dosáhnou uhlíkové neutrality," řekl šéf OSN podle agentury Reuters.

Šéf OSN upozornil rovněž na fakt, že peníze investované do zotavení ekonomik poznamenaných pandemií koronaviru pořád častěji míří do odvětví spojených se spotřebou fosilních paliv a nikoli tam, kde se využívají obnovitelné zdroje energie. "Je to nepřijatelné. Biliony dolarů, které jsou potřeba na zotavení po pandemii covidu, jsou peníze, které si půjčujeme od budoucích generací.

Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Do roku 2030 by podle něj mělo 25 procent spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Indický premiér Naréndra Módí řekl, že jeho země do roku 2022 zvýší kapacitu obnovitelných zdrojů na 175 gigawattů, do roku 2030 by to mělo být už 450 gigawattů.

Podle Ivana Ryndy z Katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK se musí na boji proti změnám klimatu podílet každý - každý ovšem jiným způsobem a podle toho, co mu umožňují okolnosti. Staví se tak například za studenty a mladé lidi, kteří podle něj víc než stávkovat nemohou.

„Každý máme jiné možnosti, naprosto nesouměřitelné. Nespravedlnost je ale i v tom, že na nás různým způsobem dopadají samotné klimatické změny. Viníky jsou velmi často ti nejbohatší. A těmi, na koho změny dopadají nejvíc, jsou ti nejchudší,“ uvedl Rynda v Devadesátce.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Řešením je podle něj vznik jakési „dvourychlostní planety“, na které se bohatší část (do které spadá i Česká republika) uskromní, a ta chudší část dostane pomoc a prostor pro uspokojení a rozvinutí svých potřeb. „Jinak na planetě nepřežije nikdo,“ varuje Rynda.

Zásadní je podle něj v tomto směru opuštění konzumního stylu života západních společností. „Udržitelný růst je nesmysl. Zejména ti nejbohatší se budou muset omezovat. Ale omezení v konzumu naprosto neznamená omezení kvality života. To je demagogie. Můžeme žít jiný, tvořivý způsob života. Cesta spočívá v tom uchopit kvalitu života jiným způsobem,“ nabádá Rynda.

Světové společenství se například v rámci Pařížské klimatické smlouvy z roku 2015 usneslo udržet globální růst teplot pod dvěma stupni ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Evropská unie si zase stanovila za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 - objem vypuštěných emisí by tedy měl odpovídat množství, které dokážeme z atmosféry zase dostat pryč.

Proti oběma krokům se ale vzedmula vlna nevole. Podpis pařížské úmluvy z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odvolaly Spojené státy, proti plánům ohledně uhlíkové neutrality EU se zase vyslovilo Polsko či Česko. Z obav před příliš velkým zásahem do svého hospodářství.

„Nikdo z nás nezná řešení změny klimatu. Ale měli bychom se pokusit nastartovat změny, které povedou k dlouhodobému udržitelnému poklesu globálních emisí skleníkových plynů. Když si vezmeme Česko, jeho emise od roku 1990 klesly o 40 procent. Dokonce i na úrovni EU emise klesají. Ale samozřejmě čím jdeme níž, tím je změna bolestnější,“ uznává klimatolog Ač a připouští, že mnoho nadcházejících změn s sebou nese širší kontext socioekonomických otázek.

V tabulce níže jsou uvedeny podíly jednotlivých států a uskupení na produkci skleníkových plynů:

Velká Británie se jako vůbec první země na světě rozhodla vyhlásit stav klimatické nouze. Následně oznámila, že chce vyrovnat vypouštění skleníkových plynů a jejich spotřebu. Cílem je dosáhnout stavu, kdy v ovzduší nebude zůstávat téměř žádné znečištění.

V uplynulých 12 měsících vstoupil náš svět na neprobádané území. Loňský rok se zapíše do historie jako první, kdy průměrná globální teplota v kalendářním roce překročila 1,5 °C oproti předindustriální době. Během příštích pěti let bychom mohli trvale překročit ochrannou hranici 1,5 °C a již v roce 2034 překonat hranici 2 °C. To bude mít téměř jistě za následek překročení kritických bodů pro zhroucení grónského a západoantarktického ledového příkrovu , což nás odsoudí k utopení pobřežních měst.

Je naprosto nezbytné, aby v čele tohoto hnutí stáli vědci. Někteří z nich už se o to snaží, ale mnoho z nich o největší hrozbě pro lidskou civilizaci mlčí. To se musí změnit. Představte si, jaký hluk by mohli způsobit, kdyby mluvili jedním hlasem; pomyslete na impuls, který by to dalo klimatickému aktivismu.

tags: #stav #klimatické #nouze #Velká #Británie #fakta

Oblíbené příspěvky:

• Vyklízení v Tachově a likvidace odpadu
• Kvalitní hnojivo Pacov
• Podmínky emise dluhopisů
• Srovnání dopadů na životní prostředí
• Vlastnosti hydroxidu sodného