Stav ohrožení papouška ara ararauna

Ara ararauna je bezpochyby nejznámějším arou a jedním z nejznámějších papoušků vůbec. Pro typické zbarvení tohoto druhu je výstižným slovenské pojmenování ara modrožltá, kdy žlutá barva pokrývá ventrální stranu těla a modrá dorsální. Základní barvy jsou doplněny černou bradou, zeleným čelem a holými tvářemi s několika řadami černých peříček. Zobák má ararauna černý a nohy šedé. Pohlaví jsou vizuálně těžko rozlišitelná.

Ara modrý, známý také jako Ara ararauna nebo „modrý ara“, je ikonou mezi milovníky papoušků. Pták potěší svým vzhledem a fascinuje bohatou, ale i nelehkou historií. Ara modrého je jedním z nejznámějších papoušků na světě. Vyznačuje se intenzivně modrým opeřením, které nebudete moci ignorovat.

Ara modrý má charakteristické tmavě modré peří, které na krku a hlavě krásně přechází do světlejšího šedavého odstínu. Vyskytuje se v párech nebo malých hejnech.

Výskyt a ohrožení

Domovinou araraun je většina severní a centrální části Jižní Ameriky. Preferuje lesy různých typů. Pokud je v lokalitě zdroj vody, může svým výskytem zasáhnout i do polopouštních oblastí. Důležité jsou pro něj vzrostlé stromy s dutinami, ve kterých hnízdí.

Endemickým domovem Ary modrého byla Brazílie, proč používáme minulý čas? Protože v roce 2000 byl tento papoušek zřejmě naposledy spatřen ve volné přírodě. Od roku 1994 do roku 2019 byl ara modrý klasifikován IUCN jako kriticky ohrožený a v roce 2019 Mezinárodní unie pro ochranu přírody klasifikovala tento druh jako vyhynulý.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Znamená zařazení modrého papouška mezi vyhynulý druh, že Ara modrá vyhynula? Přestali tito úžasní ptáci úplně existovat? Naštěstí ne.

Obnova druhu Ara modrý

Boj o Ary modré začal. Ne každý dal těmto krásným ptákům křížek. Vznikl mezinárodní projekt, aby bylo možné v brazilských lesích znovu slyšet jejich charakteristický brblání a hlasitý hlas. Do obnovy ararauny do volné přírody bylo vynaloženo mnoho práce. Sbírali se ptáci ze soukromých odchovů a začali se chovat přirozenou a umělou inseminací. Projekt měl velký úspěch a první arové modří se opět vrátili do svého domova. Byli vybaveni vysílači, aby bylo možné sledovat jejich osud.

Bohužel, historie se opakuje a nyní je osud papoušků opět v ohrožení, protože mezi organizacemi zapojenými do projektu vypukl konflikt. Držíme palce k jeho rychlému vyřešení a pokračování v práci. Pokud víme, ve volné přírodě žije asi 11 arů modrých. Je vidět, že situace je vážná.

Ačkoli je populace žijící v Trinidadu považována za ohroženou a v Paraguay druh stojí již na hranici vyhubení, v Červeném seznamu IUCN stále spadá do kategorie málo dotčených druhů. Jeho volně žijící populace nebyla sečtena ale věří se že čítá okolo 10 000 jedinců a klesá. Je zařazen v CITES příloze II.

Chov araraun

Arové ararauna patří mezi největší papoušky vůbec. Hlasové projevy mají velmi výrazné, což je třeba zohlednit při začátku chovu. Ačkoliv je v dnešní době jedním z cenově nejdostupnějších velkých papoušků, není vhodným druhem pro začátečníky. Jeho vysoká inteligence a fixace na člověka se odráží v nutnosti neustálého přísunu podnětů a velké časové náročnosti chovance srovnatelné se psem. Pokud se pták chovaný v kleci nudí, nastávají těžko řešitelné psychické poruchy projevující se agresivitou, křikem nebo fyzickým sebepoškozováním. Jiné je to při voliérovém chovu v párech.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Pro dobrou kvalitu opeření je důležité ve slunných dnech ary sprchovat.Odchov araraun je považován za nejsnadnější ze všech druhů arů, ale zdaleka není samozřejmostí. Základem je výběr vhodného partnera a obsazení velké hnízdní budky, ve které může za podklad sloužit třeba štěpka. Snůšku tvoří dvě až čtyři vejce, na kterých sedí pouze samice, zatímco samec ji krmí. Inkubace trvá 23 - 27 dní a následně se o mláďata starají oba rodiče až do osamostatnění. Budku opouští zhruba po třech měsících od vylíhnutí a pohlavní dospělosti dosáhnou ve třech až čtyřech letech. Při nákupu ručně dokrmeného ptáka dávejte pozor na to, zda je plně odstaven. Někteří chovatelé prodávají příliš mladá zvířata. Zajímavostí odchovu araraun je, že pravidelné odchovy se daří dokonce u jednoho páru chovaného v paneláku na severní Moravě.

Ke kroužkování mláďat používáme kroužek o průměru 14,0 mm.U tohoto druhu se popisuje pět mutací. Jsou to lutino, silver, olive, blue & white a yellow opaline. Cena těchto jedinců je samozřejmě mnohem vyšší než přírodně zbarvených.

Prostor, ve kterém jsou arové chováni, musí odpovídat jejich velikosti a síle jejich zobáku. V praxi to znamená celokovovou voliéru se silným pletivem pro pár o velikosti minimálně 5 x 2 x 3 metry. V případě klece se udává 1,5 x 1 x 2 metry s nutností každodenního vypouštění, což čím dál tím častěji řeší někteří chovatelé tzv. volným létáním.

Základem krmné dávky araraun je, aby byla co možná nejpestřejší. Jejich metabolismus je přizpůsoben k příjmu vysokoenergetické potravy, a proto jim také nečiní problém velké množství nejrůznějších ořechů (kromě buráků) a vysoký podíl slunečnice ve směsi semen. Dotaci takto vysokoenergetickým krmivem je ale potřeba zvažovat v souvislosti s možnostmi pohybu papouška. Mimo období rozmnožování s možností proletu může například jeden ara dostat 6 - 8 ořechů velikosti vlašského.

Další složkou potravy, která by měla tvořit zhruba polovinu celkového množství je ovoce a zelenina. Oblíbené jsou třeba pomeranče, hrozny nebo granátová jablka, ale zkusit můžete prakticky cokoliv, kromě avokáda, které je pro všechny papoušky smrtelně jedovaté. V období rozmnožování je potřeba nabízet párům naklíčená semena, protože obsahují vyšší množství vitaminu E podporujícího rozmnožování.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

U mladých arů je potřeba, aby měli přístup k bidlům různého průměru pro zdárný vývoj nohou a aby byli v kontaktu s ostatními příslušníky jejich druhu. To ostatně platí pro všechny druhy papoušků. Rád bych na tomto místě spíše zmínil vysoký výskyt psychických poruch jedinců držených po jednom v domácnosti jako ochočení jedinci fixovaní na člověka.

Mnoho lidí by si přálo mít doma modré ararauny a pravděpodobně alespoň několikrát denně někdo zadá do vyhledávače dotaz modrý araraun cena. Pokud i vás uchvátil příběh tohoto papouška a jeho nádherného vzhledu a chtěli byste toto zvířátko pozvat pod svou střechu, rovnou vám sdělujeme, že je to nemožné. Obchod s Ara modrými je zakázán a nákup arů je nezákonný. Tato zvířata můžete obdivovat pouze v zoologických zahradách, rezervacích a online.

Chov arů - podrobnosti

Mladí ptáci pohlavně dospívají okolo 4 - 5 roku, ale hnízdit většinou začínají později. U těchto velkých arů lze nabídnout jak vertikální tak horizontální budku. Vertikální budka by měla mít rozměry alespoň 60 x 60 x 100 cm. Aby bylo pro ptáky snadnější z budky vylézat, je výhodné dovnitř umístit žebřík např. z pletiva. Horizontální budku také dobře přijímají a její rozměry by se měli pohybovat okolo 120 x 40 x 60 cm. Ve vertikální budce může stát, že se mláďata začnou přehřívat, vlivem stísněnějšího prostoru.

Samice snáší 2 - 4 vejce a inkubuje je 26 - 28 dní. Jelikož tito ptáci velmi rádi létají, mělo by se k tomu přihlédnout při budování chovné ubikace a proletovou voliéru udělat dostatečně prostornou. Čím větší, tím lepší. U proletové voliéry se v literatuře doporučuje délka 8 m, výška 3 m a šířka taktéž 3 m. Zimoviště může být skromnější. Teplota v zimovišti by neměla klesnout pod 10 °C.

Jelikož jsou to ptáci, kteří v přírodě žijí v korunách stromů, řada chovatelů využívají při chovu závěsné voliéry. Další důležitou věcí je odolnost materiálů. Síla pletiva by měla být alespoň 3 mm a pletivo by mělo být zasazené do kovové konstrukce.

Jsou to velmi činorodí ptáci a tak by mělo být vybavení účelné. V přírodě se živí semeny, ořechy, plody, květy, různými kořeny a kůrou. Krmná dávka by se měla rozdělit během dne na dvě až tři části, které se podávají ráno, odpoledne a navečer. V ranních hodinách se předkládá ovoce a zelenina, v další dávce směs semen a navečer ořechy. Krmení by mělo být pestré a vždy kvalitní. Jako zdroj bílkovin lze podávat vařené vejce, vaječnou míchanici, vařené luštěniny, tvaroh a krmný hmyz. Mimo hnízdní období postačí podávat 1x týdně, ale při hnízdění by měli mít přístup k proteinům každý den.

V případě dodržování karanténních zásad a hygienických a výživových pravidel, nebývá v chovu problém. Nicméně se někdy objevují zdravotní komplikace, a tak by chovatel měl mít vždy předem kontakt na veterináře - specialistu, aby mohl situaci rychle vyřešit. Tento druh trpívá PDD - syndrom dilatace žláznatého žaludku. Jedná se o virové onemocnění, které způsobují bornaviry. Také by se měla dělat vyšetření z trusu na přítomnost parazitů.

Neméně důležité je i psychické zdraví papouška. Je potřeba pravidelně předkládat nové podněty (enrichment, obměna vybavení), které stimulují psychickou pohodu.

Komunikace arů

Ptáci mimické svaly nemají, ale svůj "obličej" měnit umí - načechrají nebo uhladí peříčka na hlavě a ti, kteří mají holé líce jako ary, se červenají. To se rozhodla změnit skupina vědců, která sledovala proměny "tváří" pěti papoušků ara ararauna. Všichni byli uměle odchovaní člověkem, a i když už měli plně vyvinuté dospělácké peří, pohlavně dospělí ještě nebyli. Tím bylo jisté, že chování papoušků nebude souviset s námluvami. Jejich chovatelé je pravidelně krmili a trénovali k volnému letu, takže k nim jejich svěřenci měli silný vztah. Snímky arů v jednotlivých pokusech natáčeli vědci na video rychlostí 24 obrázků za vteřinu. Na obr. vlevo je ara v kontaktu se svým chovatelem a jeho tváře zčervenaly. Na kontrolním obr. A.

Vědci své pokusy prováděli v čase, kdy byli jednotliví ptáci zvyklí létat mimo voliéru. V sérii pokusů sledovali, jak reagují na svého chovatele. Přitom fotografovali jejich hlavy, aby přesně zaznamenali, kdy papoušci načechrají peří na temeni, v týle a na krku a v jaké situaci jejich holé, obvykle bílé tváře, zčervenají.

Pokud si chovatel ary nevšímal, papoušek byl zjevně nespokojený a snažil se svého chovatele přimět, aby se obrátil. Točil se k němu, zobákem nebo pařátem ho tahal za oděv a někdy mu dokonce vyskočil na rameno. Zcela jinak reagoval, když s ním byl chovatel v kontaktu. Tehdy načepýřil peří na hlavě a také mu zčervenaly tváře.

Peří na hlavě čechrají, když jsou v klidu - odpočívají nebo si hrají s různými předměty. Také tak dávají najevo kladné pocity při společenských kontaktech s ostatními papoušky nebo při vzájemném čištění a upravování peří. Zdá se tedy, že pokud vám váš ara červená a čepýří se, máte to u něj dobré.

Zajímavosti o aru ararauna

Ara modrý žije několik desítek let. Jak víte, Ara modrý, i když si to mnozí přáli, nebyl často chovaným ptákem. Proto máme málo údajů o zvycích arů žijících v domech. O tomto neobvyklém ptáčkovi vám můžeme říci, že má velké srdce a je připoutaný ke svým majitelům.

Zprávy od předchozích chovatelů dokazují, že ara modrý je extrémně chytrý, společenský a přítulný. Bohatí sběratelé, kteří měli to štěstí chovat tohoto modrého papouška, mu právem poskytli velmi prostornou ptačí klec, kvalitní krmivo a četné atrakce v podobě interaktivních hraček ve voliéře. Součástí klece dobře opečovávaného ara modrého by mohl být i bazén - tito ptáčci se rádi koupou.

Ara modrý je známý svou schopností napodobovat lidskou řeč.

Ara hyacintový a Ara modrý - Rozdíl

Milovníky papoušků často fascinují jak arové modrý, tak ara hyacintový. Někteří lidé si tyto ptáky mohou dokonce splést, a tak vám chceme ukázat rozdíly mezi papoušky:

• Velikost: Ara hyacintový je rozhodně větší než Ara modrý, je to největší papoušek na světě! Ara hyacintový může být asi 100 cm dlouhý, z toho téměř polovinu délky tvoří jeho krásný ocas.
• Barva: Ara hyacintový má na rozdíl od Ara modrého jednotné kobaltově modré opeření.
• Rozšíření: Ara hyacintový obývá Jižní Ameriku, severní Brazílii, severovýchodní Paraguay, východní Bolívii. Největší populace papouška hyacintového je v planině Pantanal.

Bohužel, stejně jako v případě Ary modrého, jsou pro Ary hyacintové velkou hrozbou lidé. Nevědomí turisté si často rádi koupí ozdobné klobouky nebo jiné vychytávky vyrobené mimo jiné z peří ara hyacintového. Stojí za to o něm mluvit, protože nezájem o jeho nákup má skutečný dopad na záchranu těchto zvířat a jejich ochranu před vyhynutím.

Další druhy arů a jejich ohrožení

Osm současných druhů arů obývá tropické lesy Střední a Jižní Ameriky. Jsou to skvělí letci s dlouhými ocasními pery, úzkými křídly a holou světlou ploškou na tváři. Živí se různými plody, semeny a ořechy, svým mohutným zobákem jsou schopni rozlousknout i ty nejtvrdší skořápky. Jako většina papoušků hnízdí v dutinách stromů a tvoří trvalé páry.

Ara kaninda

Ara kaninda je považován za kriticky ohrožený druh. Hlavní příčinou tohoto statusu je nelegální lov a odchyt. Populaci arů škodí také rozšiřující se chovatelé dobytka. Kvůli pastvinám lidé likvidují stále ubývající lesy, ve kterých arové hnízdí. Ara kaninda může být snadno zaměnitelný s arou araraunou. Hlavním rozlišovacím znakem je zbarvení hrdla - kaninda má modře zbarvené, zatímco ararauna černé. Tento papoušek je endemický na hranici střední a severní Bolívie. Toto malé území je známém jako Los Llanos de Moxos. Jedná se o potravního specialistu závislého na palmě Attalea phalerata.

tags: #stav #ohrožení #papouška #ara #ararauna

Oblíbené příspěvky:

• Úprava fotografií přírody
• Orientační zkouška kompostu
• Hrozby a příležitosti SWOT analýzy
• Co se recykluje v Králové na Hané?
• Ekologické pojmy a vysvětlení