Cítíte vždy po úklidu tu vůni čistoty? Pokud používáte běžné čisticí a dezinfekční prostředky, tato vůně pochází z chemií, které dýcháte. V tomto článku odhalíme méně příjemnou pravdu o běžných čisticích prostředcích a o tom, jaké zdraví nebezpečné látky obsahují.
Chemické látky v čisticích prostředcích mohou podráždit dýchací cesty, oči, nos, a dokonce pronikat do těla i přes kůži, pokud nepoužijeme rukavice. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2019 mohou některé látky používané v čisticích prostředcích zvyšovat riziko dýchacích potíží. Tyto chemické látky obsahují toxiny, které mohou být klasifikovány jako karcinogeny, hormonální disruptory nebo neurotoxiny.
Speciální kapitolu si zaslouží zmíněné hormonální disruptory. Jsou prakticky všude kolem vás - deodoranty, antibakteriální mýdla, zubní pasty, běžná kosmetika, ale také hračky, nábytek a materiály. Na etiketě se schovávají za ftaláty, parabeny a triklosan. Jsou to látky, které mají nabourávají působení vlastních hormonů v těle a vedou k hormonální nerovnováze, konkrétně k estrogenové dominanci.
U některých nejmenovaných předních značek běžných čističů se setkáte s označením “bez chlóru”. Jedna z nejčastěji používaných dezinfekcí je sice “bez chlóru”, ale obsahuje biocidní účinnou látku (TP2/AL) didecyldimethylammonium chlorid (DDAC), což je sloučenina obsahující chlor jako součást své chemické struktury.
Kontaminanty v potravinách představují další významný zdroj expozice škodlivým látkám. Nemám v úmyslu nikoho děsit, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme součástí ekosystému na této planetě, a i když se snažíme žít a jíst zdravě, tak kontaminantům (i minimálním) jsme vystaveni na každém kroku. Některé chemické látky jsou pro náš organismus nezbytné, ale vždy jen v určitém množství.
Čtěte také: Zápach z koše? Vyřešeno!
Velmi nebezpečné jsou ty, které mají kumulativní (hromadí se v organismu, často jsou rozpustné v tucích - tj. vážou se na tuky) a perzistentní vlastnosti (velmi těžko se odbourávají a dlouhodobě přetrvávají v prostředí), jsou přenosné vzduchem anebo pomocí živých organismů na velké vzdálenosti a vykazují toxické účinky na zdraví lidí a zvířat.
Nejvíce exponované organismy pro perzistentní organické polutanty jsou právě ti živočichové, kteří jsou na vrcholu potravinového řetězce a jejich strava se z většiny skládá právě z živočišných produktů - maso, mléko a vejce. Což je důvod, proč příjem tohoto typu potravin omezit anebo si vybírat opravdu kvalitní a prověřené zdroje.
Dbejme na to, jaké potraviny konzumujeme, odkud pochází a na jejich čistotu, jakou vodu pijeme (viz. nedávmá studie potvrzující kontaminaci pitné kohoutkové vody mikroplasty), vzdělávejme se v oblasti kontaminace a jak se jí částěčně vyhnout. Nepoužívejme zbytečně konvenční kosmetické přípravky, pasty (kůže je našim největším orgánem), prací prostředky obsahující látky, které zatěžují životní prostředí a buďme zodpovědni za naše chování jelikož změna nastává nejprve v nás samotných, až poté se šíří dále.
Fenoly jsou běžně se v přírodě vyskytující, těkavé, organické sloučeniny obsahující skupinu -OH. Jsou důležitou základní surovinou, nebo aditivem v řadě průmyslových výrob. Člověkem vytvořené fenoly se do prostředí uvolňují při výrobě, manipulaci a likvidaci produktů, v nichž jsou obsaženy. Typickým zdrojem fenolů je spalování organického materiálu (motory, ohniště, tabákový kouř apod.).
Člověk může být fenolům vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Toxické projevy závisí na konkrétním fenolu. Obecně vysoké koncentrace fenolů mohou ohrozit schopnost krve transportovat kyslík, což způsobuje bolest hlavy, nevolnost, modrání končetin a rtů. Mohou se dostavit poruchy dechu, bezvědomí i smrt. Vysoké opakované expozice mohou způsobit poškození jater, ledvin a centrální nervové soustavy.
Čtěte také: Dablické problémy
Přirozené fenoly jsou tvořeny mikroorganizmy, rostlinami i živočichy včetně lidí. Některé přirozené fenoly jsou příčinou chuti a barvy potravin. Řada fenolů je díky svým účinkům na Lidky organizmus v hledáčku medicínských výzkumů. Své uplatnění nalezly v chemickém průmyslu při výrobě plastů, pesticidů a dalších látek, při zpracování dřeva, v kožedělném průmysl a jinde.
Nadměrné působení fenolu může způsobit poškození mozku, zažívacího traktu, očí, srdce, ledvin, jater, plic, periferních nervů, pokožky a nenarozených dětí. Fenol může také způsobit genetické poruchy.
Fenol se také nachází v emisích motorových vozidel a v cigaretovém kouři i v kouři z otevřených ohnišť a lesních požárů. Chlorfenoly se tvoří během spalování odpadů s obsahem chloru.
Fenol je součástí mnoha výrobních procesů a mnoha výrobků, a lidé na něj proto mohou narazit v práci (zejména v chemickém průmyslu) a v nízkém množství také doma. Fenol je obsažen v řadě spotřebních výrobků, které jsou polykány, používány k natírání, anebo přichází s lidským tělem jinak do kontaktu - může jít o masti, ušní a nosní kapky, ústní vody, kloktadla, léky proti bolesti zubů, krémy proti bolesti, různé tablety a antiseptické masti.
Kyselina sorbová je nenasycená karboxylová kyselina. Je to bílý prášek, který je volně dostupný v přírodě. Najít ho můžeme například v bobulích jeřábů. Kyselina sorbová á jemně štiplavý zápach a je špatně rozpustná ve vodě. Používá se jako konzervant, zejména v nápojích a sýrech, k zabránění rozvoje plísní, kvasinek a bakterií.
Čtěte také: Efektivní odstranění zápachu z odpadu
Dle dostupných studií je kyselina sorbová a její sole nejméně škodlivým konzervantem. Ve srovnání s dusičnany je preferovanější, dusičnany totiž mohou mít vedlejší karcinogenní účinky. Kyselina sorbová má v potravinách za úkol zabraňovat rozvoji kvasinek, bakterií a plísní.
Ačkoliv se kyselina sorbová považuje za relativně bezpečnou, u citlivých osob může po požití dojít k alergickým reakcím, a to například na kůži ve formě kopřivky. Proto je vhodné opláchnout postižené místo vodou a nanést krém proti svědění, pokud vaše pokožka špatně reaguje na kyselinu sorbovou.
V domácnosti se můžeme setkat s různými plyny, které mají štiplavý nebo dráždivý zápach a mohou být nebezpečné pro zdraví. Z prvorepublikových detektivek a ohmataných rodokapsů jsme už dobře poučeni, že intenzivní zápach po hořkých mandlích je neklamnou známkou přítomnosti kyanovodíku (nebo jedových kapslí s kyanidem). U tohoto bezbarvého plynu samozřejmě končí veškerá legrace, a máme jediné štěstí, že na něj v běžné domácnosti většinou nenarazíme.
Zacítit jej můžete po aplikaci čisticí chemie do zanesených odpadů, a je to dobrý důvod, proč takové čištění dělat jen v dobře větraných prostorách. Malou, ale pořád patrnou šanci máme, že narazíme na metan. Metan necítíme. Ale pokud si v uzavřeném prostoru spolu s ním zapálíte, uvidíte ho. Byť to tedy bude to poslední, co uvidíte.
O krok dál ve zrádnosti jde oxid uhelnatý. Neviditelný, nezacítitelný. V domácnosti může vznikat při nedokonalém spalování (za omezeného přístupu vzduchu). Typicky u zanesených kamen a třeba neprotažených komínů a komínových vložek, nebo v kotlích na ohřev vody.
Methyl alcohol, známý též jako methanol, dřevný líh nebo systematicky methylenol, je jednoduchý jednosytný alkohol a zároveň nejmenší z homologické řady alkoholů. Tato bezbarvá, těkavá kapalina s výrazně štiplavým zápachem se vyskytuje především jako průmyslová surovina, ale setkáváme se s ní i v palivech, rozpouštědlech nebo dokonce jako meziprodukt při výrobě plastů.
Ačkoli methylalkohol vypadá a voní jako etanol (běžný alkohol konzumovaný v nápojích), je zásadně odlišný svými toxikologickými vlastnostmi. Methanol je silně toxický - už malá dávka (přibližně 10-30 ml) může způsobit vážné poškození zdraví, včetně trvalého oslepnutí nebo úmrtí. Při práci s methanolem je nutné používat ochranné pomůcky a věnovat pozornost ventilaci.
| Látka | Zápach | Nebezpečí |
|---|---|---|
| Kyanovodík | Hořké mandle | Smrtelný jed |
| Arsenovodík | Česneková rybina | Toxický |
| Sirovodík | Zkažená vejce | Velmi nepříjemný plyn, může být smrtelný |
| Oxid uhelnatý | Bez zápachu | Otrava, dušení |
| Methylalkohol | Štiplavý | Oslepnutí, smrt |
tags: #štiplavý #zápach #látky #a #co #to