Štiplavý Zápach Látek a Co To Může Být v Přírodě

Cítíte vždy po úklidu tu vůni čistoty? Pokud používáte běžné čisticí a dezinfekční prostředky, tato vůně pochází z chemií, které dýcháte. V tomto článku odhalíme méně příjemnou pravdu o běžných čisticích prostředcích a o tom, jaké zdraví nebezpečné látky obsahují.

Nebezpečné Látky v Čisticích Prostředcích

Chemické látky v čisticích prostředcích mohou podráždit dýchací cesty, oči, nos, a dokonce pronikat do těla i přes kůži, pokud nepoužijeme rukavice. Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2019 mohou některé látky používané v čisticích prostředcích zvyšovat riziko dýchacích potíží. Tyto chemické látky obsahují toxiny, které mohou být klasifikovány jako karcinogeny, hormonální disruptory nebo neurotoxiny.

• Karcinogeny podporují vznik rakoviny v tkáních.
• Hormonální disruptory narušují hormonální rovnováhu a způsobují mnoho zdravotních problémů, jako jsou snížená plodnost, předčasná puberta, potraty, menstruační potíže a ADHD.

Příklady Nebezpečných Látek

• Amoniak - používá se jako dezinfekční prostředek, čistící prostředek na sklo, v koupelnách a WC. Při vdechování amoniaku může dojít k podráždění očí, nosu, krku a plic, což může vést ke kašli, kýchání a bolesti hlavy. Dlouhodobé vystavení amoniaku může způsobit chronické respirační onemocnění, jako je astma.
• Chlor - používá se jako bělidlo, dezinfekční prostředek a čistič koupelen. Chlor může způsobit podráždění očí, kůže a dýchacích cest.
• Formaldehyd - používá se jako dezinfekční i konzervační prostředek. Formaldehyd může způsobovat podráždění očí, nosu a dýchacích cest, způsobovat astma, a dokonce i rakovinu.
• Fenoly - používají se jako dezinfekční prostředky, čističe a desodoranty.
• Perchloretylen - používá se jako čistič koberců a textilu. Perchloretylen, který se často používá v čisticích prostředcích, může být při vdechování škodlivý pro lidské zdraví, a to zejména pro játra a nervový systém.
• Ftaláty - používají se jako měkčidla v plastových výrobcích a některých čisticích prostředcích.
• Fosfáty (fosforečnany) - napomáhají mytí nádobí v tvrdé vodě, mají pěnící a čistící účinky. Používají se i v potravinářství (emulgátory, kypřidla, regulátory kyselosti), zemědělství (hnojiva) a jako součást nátěrových hmot. Jsou toxické pro životní prostředí a mohou způsobit podráždit oči, kůži i dýchací cesty.
• Syntetické vonné látky (umělé parfemace, parfum, fragrance) - ''voňavé látky'' pochází z 95 % z ropy.
• Diethanolamin (DEA) a Triethanolamin (TEA) se využívají v běžných univerzálních čistících prostředcích jako emulgátory a pěnidla.
• Optické rozjasňovače (deriváty stilbenu) - látky, které absorbují UV záření a vyzařují modré světlo, aby prádlo vypadalo bělejší (prádlo však nevybělí).
• Konzervanty (methylisothiazoline, quaternium-15) - dráždivé látky, které jsou celkově toxické a mohou způsobovat silné kožní reakce.

Hormonální Disruptory

Speciální kapitolu si zaslouží zmíněné hormonální disruptory. Jsou prakticky všude kolem vás - deodoranty, antibakteriální mýdla, zubní pasty, běžná kosmetika, ale také hračky, nábytek a materiály. Na etiketě se schovávají za ftaláty, parabeny a triklosan. Jsou to látky, které mají nabourávají působení vlastních hormonů v těle a vedou k hormonální nerovnováze, konkrétně k estrogenové dominanci.

U některých nejmenovaných předních značek běžných čističů se setkáte s označením “bez chlóru”. Jedna z nejčastěji používaných dezinfekcí je sice “bez chlóru”, ale obsahuje biocidní účinnou látku (TP2/AL) didecyldimethylammonium chlorid (DDAC), což je sloučenina obsahující chlor jako součást své chemické struktury.

Kontaminanty v Potravinách

Kontaminanty v potravinách představují další významný zdroj expozice škodlivým látkám. Nemám v úmyslu nikoho děsit, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme součástí ekosystému na této planetě, a i když se snažíme žít a jíst zdravě, tak kontaminantům (i minimálním) jsme vystaveni na každém kroku. Některé chemické látky jsou pro náš organismus nezbytné, ale vždy jen v určitém množství.

Čtěte také: Zápach z koše? Vyřešeno!

Velmi nebezpečné jsou ty, které mají kumulativní (hromadí se v organismu, často jsou rozpustné v tucích - tj. vážou se na tuky) a perzistentní vlastnosti (velmi těžko se odbourávají a dlouhodobě přetrvávají v prostředí), jsou přenosné vzduchem anebo pomocí živých organismů na velké vzdálenosti a vykazují toxické účinky na zdraví lidí a zvířat.

Příklady Perzistentních Organických Polutantů (POP)

• Polychlorované bifenyly (PCB): Masivně používány v průmyslu, jako aditiva barev, jak nátěrových, tak i tiskařských, v pesticidech, přidávaly se do vosků, laků, do náplní v chladících zařízeních, transformátorech, kondenzátorech. Mohou procházet placentou a ovlivňovat tak ještě nenarozený plod. Ovlivňují mozek, oči, srdce, imunitní systém, játra, ledviny, reprodukční systém a štítnou žlázu.
• Dioxiny: Vznikají jako vedlejší produkt v chemickém průmyslu, při spalování látek obsahujících chlór. Největším zdrojem kontaminace dioxiny jsou živočišné produkty - maso, mléko a vejce. Jedná se o látky karcinogenní nebo podezřelé z karcinogenity, poškozující reprodukční orgány u obou pohlaví, způsobující neurologické potíže a poruchy imunity.

Nejvíce exponované organismy pro perzistentní organické polutanty jsou právě ti živočichové, kteří jsou na vrcholu potravinového řetězce a jejich strava se z většiny skládá právě z živočišných produktů - maso, mléko a vejce. Což je důvod, proč příjem tohoto typu potravin omezit anebo si vybírat opravdu kvalitní a prověřené zdroje.

Dbejme na to, jaké potraviny konzumujeme, odkud pochází a na jejich čistotu, jakou vodu pijeme (viz. nedávmá studie potvrzující kontaminaci pitné kohoutkové vody mikroplasty), vzdělávejme se v oblasti kontaminace a jak se jí částěčně vyhnout. Nepoužívejme zbytečně konvenční kosmetické přípravky, pasty (kůže je našim největším orgánem), prací prostředky obsahující látky, které zatěžují životní prostředí a buďme zodpovědni za naše chování jelikož změna nastává nejprve v nás samotných, až poté se šíří dále.

Fenoly: Vlastnosti a Výskyt

Fenoly jsou běžně se v přírodě vyskytující, těkavé, organické sloučeniny obsahující skupinu -OH. Jsou důležitou základní surovinou, nebo aditivem v řadě průmyslových výrob. Člověkem vytvořené fenoly se do prostředí uvolňují při výrobě, manipulaci a likvidaci produktů, v nichž jsou obsaženy. Typickým zdrojem fenolů je spalování organického materiálu (motory, ohniště, tabákový kouř apod.).

Člověk může být fenolům vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Toxické projevy závisí na konkrétním fenolu. Obecně vysoké koncentrace fenolů mohou ohrozit schopnost krve transportovat kyslík, což způsobuje bolest hlavy, nevolnost, modrání končetin a rtů. Mohou se dostavit poruchy dechu, bezvědomí i smrt. Vysoké opakované expozice mohou způsobit poškození jater, ledvin a centrální nervové soustavy.

Čtěte také: Dablické problémy

Přirozené fenoly jsou tvořeny mikroorganizmy, rostlinami i živočichy včetně lidí. Některé přirozené fenoly jsou příčinou chuti a barvy potravin. Řada fenolů je díky svým účinkům na Lidky organizmus v hledáčku medicínských výzkumů. Své uplatnění nalezly v chemickém průmyslu při výrobě plastů, pesticidů a dalších látek, při zpracování dřeva, v kožedělném průmysl a jinde.

Nadměrné působení fenolu může způsobit poškození mozku, zažívacího traktu, očí, srdce, ledvin, jater, plic, periferních nervů, pokožky a nenarozených dětí. Fenol může také způsobit genetické poruchy.

Fenol se také nachází v emisích motorových vozidel a v cigaretovém kouři i v kouři z otevřených ohnišť a lesních požárů. Chlorfenoly se tvoří během spalování odpadů s obsahem chloru.

Fenol je součástí mnoha výrobních procesů a mnoha výrobků, a lidé na něj proto mohou narazit v práci (zejména v chemickém průmyslu) a v nízkém množství také doma. Fenol je obsažen v řadě spotřebních výrobků, které jsou polykány, používány k natírání, anebo přichází s lidským tělem jinak do kontaktu - může jít o masti, ušní a nosní kapky, ústní vody, kloktadla, léky proti bolesti zubů, krémy proti bolesti, různé tablety a antiseptické masti.

Kyselina Sorbová: Charakteristika a Použití

Kyselina sorbová je nenasycená karboxylová kyselina. Je to bílý prášek, který je volně dostupný v přírodě. Najít ho můžeme například v bobulích jeřábů. Kyselina sorbová á jemně štiplavý zápach a je špatně rozpustná ve vodě. Používá se jako konzervant, zejména v nápojích a sýrech, k zabránění rozvoje plísní, kvasinek a bakterií.

Čtěte také: Efektivní odstranění zápachu z odpadu

Dle dostupných studií je kyselina sorbová a její sole nejméně škodlivým konzervantem. Ve srovnání s dusičnany je preferovanější, dusičnany totiž mohou mít vedlejší karcinogenní účinky. Kyselina sorbová má v potravinách za úkol zabraňovat rozvoji kvasinek, bakterií a plísní.

Ačkoliv se kyselina sorbová považuje za relativně bezpečnou, u citlivých osob může po požití dojít k alergickým reakcím, a to například na kůži ve formě kopřivky. Proto je vhodné opláchnout postižené místo vodou a nanést krém proti svědění, pokud vaše pokožka špatně reaguje na kyselinu sorbovou.

Nebezpečné Plyny a Jejich Zápach

V domácnosti se můžeme setkat s různými plyny, které mají štiplavý nebo dráždivý zápach a mohou být nebezpečné pro zdraví. Z prvorepublikových detektivek a ohmataných rodokapsů jsme už dobře poučeni, že intenzivní zápach po hořkých mandlích je neklamnou známkou přítomnosti kyanovodíku (nebo jedových kapslí s kyanidem). U tohoto bezbarvého plynu samozřejmě končí veškerá legrace, a máme jediné štěstí, že na něj v běžné domácnosti většinou nenarazíme.

Zacítit jej můžete po aplikaci čisticí chemie do zanesených odpadů, a je to dobrý důvod, proč takové čištění dělat jen v dobře větraných prostorách. Malou, ale pořád patrnou šanci máme, že narazíme na metan. Metan necítíme. Ale pokud si v uzavřeném prostoru spolu s ním zapálíte, uvidíte ho. Byť to tedy bude to poslední, co uvidíte.

O krok dál ve zrádnosti jde oxid uhelnatý. Neviditelný, nezacítitelný. V domácnosti může vznikat při nedokonalém spalování (za omezeného přístupu vzduchu). Typicky u zanesených kamen a třeba neprotažených komínů a komínových vložek, nebo v kotlích na ohřev vody.

Methylalkohol (Methanol): Nebezpečný Štiplavý Alkohol

Methyl alcohol, známý též jako methanol, dřevný líh nebo systematicky methylenol, je jednoduchý jednosytný alkohol a zároveň nejmenší z homologické řady alkoholů. Tato bezbarvá, těkavá kapalina s výrazně štiplavým zápachem se vyskytuje především jako průmyslová surovina, ale setkáváme se s ní i v palivech, rozpouštědlech nebo dokonce jako meziprodukt při výrobě plastů.

Ačkoli methylalkohol vypadá a voní jako etanol (běžný alkohol konzumovaný v nápojích), je zásadně odlišný svými toxikologickými vlastnostmi. Methanol je silně toxický - už malá dávka (přibližně 10-30 ml) může způsobit vážné poškození zdraví, včetně trvalého oslepnutí nebo úmrtí. Při práci s methanolem je nutné používat ochranné pomůcky a věnovat pozornost ventilaci.

Tabulka: Příklady Nebezpečných Látek a Jejich Zápach

tags: #štiplavý #zápach #látky #a #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Srážky a příroda Karlovarska
• Septik: Postupy likvidace odpadu
• Budoucnost klimatu
• Kompletní seznam vybavení pro letní pobyt v přírodě
• Elegantní koš na odpadky 60l z nerezu