STK a emise uhlíkové neutrality v Evropě

Přestože Evropská unie vyvíjí v posledních letech značné úsilí v oblasti snižování emisí, ne ve všech sektorech se daří emise znatelně snižovat. Zatímco v oblasti výroby elektrické energie pomohl rozvoj využívání nízkoemisních zdrojů a náhrada uhlí plynem již značně emise omezit, v případě dopravy je situace zcela jiná.

Evropská komise by měla představit striktnější emisní standardy pro nová vozidla letos v červnu v rámci balíčku legislativních opatření, která mají Unii pomoci snížit její emise do roku 2030 o alespoň 55 % a následně dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny tohoto století. Devět členských zemí Evropské unie podle agentury Reuters ve středu vyzvalo Evropskou komisi, aby stanovila termín pro přijetí zákazu prodeje nových osobních automobilů a dodávek se spalovacími či vznětovými motory napříč Unií. Evropská legislativa by dle skupiny zemí měla rovněž jednotlivým členským státům umožnit podnikat kroky pro omezení prodeje nových benzinových a naftových vozidel.

Postoj motoristů k elektromobilitě

Evropská unie sice směřuje k zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035, ale samotní motoristé se do světa elektromobility rozhodně nehrnou. Na otázku, jaký typ pohonu preferují, odpovědělo v průzkumu carVertical 43,8 % respondentů ve prospěch benzínu, 38,9 % zvolilo naftu, 10,4 % dalo přednost hybridu a jen 5,6 % uvedlo, že by chtěli čistě elektrické auto. Tato preference se přímo promítá i do ochoty elektromobil si skutečně pořídit. Více než polovina dotázaných (51,5 %) uvedla, že by si dnes elektromobil nekoupila.

Podle Matase Buzelise, experta společnosti carVertical na automobilový trh, za tím stojí kombinace několika faktorů: vysoké pořizovací ceny, nedostatečná síť nabíječek a také různá, často zavádějící tvrzení a mýty kolem elektromobility. „Ukazuje se, že odklon od spalovacích motorů bude výrazně složitější, než se původně očekávalo. EU přitom pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 stanovila, že od roku 2035 se budou moci prodávat jen nová auta s nulovými emisemi.

Ti, kteří elektromobilům fandí a reálně zvažují jejich koupi, mají naopak jiný pohled na věc. Téměř polovina respondentů v této skupině (47,2 %) je přesvědčena, že provoz a údržba vozu na elektřinu vyjdou levněji. Elektromotory mají méně mechanických součástí, a tedy i méně potenciálních poruch, což vede k nižším servisním nákladům oproti benzínovým či naftovým vozům. Dalších 17,6 % účastníků průzkumu by se pro elektromobil rozhodlo kvůli nižším daním. Mnohé státy EU totiž zavedly výrazná zvýhodnění - buď snižují, nebo zcela odpouštějí daně spojené s vlastnictvím elektrických vozů. Pro 14,1 % dotázaných hrají roli přímé finanční pobídky. Ekologie jako hlavní důvod výběru elektromobilu zazněla u 14 % uživatelů služeb carVertical.

Čtěte také: Vše o emisních normách

S tím, jak velká města typu Paříže, Londýna či Berlína postupně zpřísňují podmínky vjezdu do nízkoemisních zón, se ovšem vlastnictví elektrického vozu stává méně otázkou životního stylu a více praktickou nutností.

Role státních pobídek a cenová dostupnost

Část evropských států již finanční podporu nákupů elektrických aut omezila nebo zcela ukončila. Podobný efekt měly i kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech, která se zaměřila na omezování podpory elektromobility - zrušení či změkčení povinných kvót na prodej EV, omezení federálních daňových úlev a zmrazení financování výstavby nabíjecí infrastruktury.

„Státní pobídky jsou sice účinný, ale drahý nástroj, jak vyhnat prodeje elektromobilů nahoru. Klíčová je ale dlouhodobá udržitelnost,“ upozorňuje Buzelis. „Jakmile dotace skončí, narážíme hlavně na problém cenové dostupnosti. Skutečná, stabilní poptávka nastane až ve chvíli, kdy si lidé začnou volit elektromobily sami od sebe - ne kvůli příspěvkům, ale proto, že jim jasně vycházejí finanční úspory v provozu. Na otázku, proč by si zrovna teď elektromobil nepořídili, odpovědělo 32 % respondentů, že jsou příliš drahé. Dalších 26,7 % se obává omezeného dojezdu, 21,1 % kritizuje nedostatečně hustou síť nabíjecích stanic a 12 % se nelíbí představa nízké zůstatkové hodnoty při dalším prodeji. Podle Matase Buzelise jsou zůstatkové ceny elektrických aut zatím skutečně nízké, což ale může být výhodou pro kupujícího, který zamíří na trh ojetin.

První velká vlna nákupu elektromobilů tak do značné míry proběhla. „Ti, kteří elektromobil nutně potřebovali nebo je technologie zaujala natolik, že do ní chtěli investovat, už si ho pořídili.

Restrukturalizace autoprůmyslu

Rok 2025 přinesl několik zásadních oznámení o rušení pracovních míst v autoprůmyslu. Důvodem jsou kombinace celních bariér, změn výrobních plánů a tlaku na snižování nákladů. Koncern Stellantis dočasně propustil zhruba 900 pracovníků v pěti závodech v USA a navíc pozastavil výrobu v Mexiku a Kanadě. General Motors oznámil několik vln propouštění, které se dohromady dotkly přibližně 3 000 zaměstnanců. K úsporám a restrukturalizaci přistupují i další velcí hráči, včetně značek jako Porsche, Volvo či Volkswagen. Výrazný vliv má i nástup čínských výrobců. Značka BYD v Evropě rychle posiluje a v dubnu 2025 poprvé předstihla Teslu v prodejích bateriových elektromobilů (BEV), a to při meziročním nárůstu prodejů o 359 %. Stalo se tak navzdory zvýšeným clům EU na čínské elektromobily.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Měření emisí - kontrola a limity

Stejně jako STK, i emise platí dva roky. Jde o povinné měření emisí u všech typů spalovacích motorů - dieselových, benzínových, na pohon LPG a CNG, a to podle §41 zákona č. 56/2001 Sb. o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Měření emisí je kontrola technického stavu vozidla, motoru a příslušenství, které se podílejí na tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech. Dále se při ní měří hodnoty oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu v různých situacích (volnoběh, vyšší otáček). Pokud technik narazí na nějakou závadu, může dojít k seřízení vozidla a odstranění problému.

S vozidlem tedy přijedete na stanici, změří vám emise (SME) a potom následuje kontrola technického stavu. Dříve se při provedení technické kontroly dávala zelená emisní známka. Nicméně to se v roce 2015 změnilo. Nejen to, podmínky se stále zpřísňují. Zároveň se zdokonalují přístroje, kterými se tyto hodnoty měří. Nyní jsou vybavené tlakovým čidlem, což technikovi napoví, že je správně zasunutý a nesnímá vzduch z okolí. Kouř z výfuku do nich kvůli správnému měření musí proudit napřímo.

Výstupem měření je protokol o měření emisí. Emisní limity upravují normy EURO. V současnosti je platná norma EURO 6, která se zaměřuje hlavně na emise oxidů dusíku. Diesely nesmí do ovzduší vypouštět více než 80 mg na km.

Než se vydáte na kontrolu, rozmyslete si, jestli není lepší zajet za známým mechanikem a nechat si vůz prohlédnout. Vyhnete se tak problémům na stanici. Většina stanic STK toto také nabízí - že se vám na auto nejprve podívají, opraví, co je potřeba, a až potom se přejde na reálnou kontrolu. Ruku na srdce. Jestli máte diesel, se kterým nejezdíte na dlouhé vzdálenosti, doporučuje se před kontrolou auto pořádně projet a na kontrolu přijet s hodně zahřátým motorem.

Když vaše auto neprojde emisní kontrolou, i tak dostanete protokol o měření emisí. V tomto papíře bude napsáno, proč neprošlo a v čem je problém. S tímhle dokumentem se tedy vyjdete za technikem a vyřešte si nápravu.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

tags: #stk #a #emise #uhlíkové #neutrality

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnostní pokyny při lesním požáru
• Výkup Aut Dačice a Ekologická Likvidace
• Typy a Ceny Čističek Odpadu
• Dopad cizích těles na Zemi
• Jak na pískající turbo?