Stopové prvky a jejich ekologický význam v životním prostředí

Stopové minerály a další prvky jsou v organismu přítomné pouze v malém (stopovém) množství, přesto jsou však nezbytné pro jeho fungování. Typicky jsou to chrom, mangan, selen, bór, měď, molybden a další.

Při jejich nedostatečném příjmu dochází v těle k problémům stejně, jako kdybychom zanedbali prvky jako hořčík, draslík, sodík nebo vápník, které jsou zastoupené v těle mnohonásobně více.

Význam stopových prvků

Minerály jsou látky anorganického původu, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit. Minerály v těle přijímáme z externího prostředí a jejich vyvážené množství zajišťuje to, aby naše tělo bylo správně nastaveno.

Už jsme zmínili, že lidské tělo si minerály nedokáže syntetizovat a je velmi důležité dbát na jejich pravidelný přísun. Minerály (sodík, draslík, hořčík, vápník , fosfor, chlór i síra) tělo potřebuje ve větších dávkách.

Všechny minerály mají v těle své místo a každý je důležitý, ale dva z nich mají pro naše bezproblémové fungování přece jen větší význam. Jsou to hořčík a zinek. Hořčík je nezastupitelný, protože podporuje růst a správnou funkci svalů a také se díky němu správně uskutečňují nervové vzruchy.

Čtěte také: Ekologické Zemědělství a Výživa

Zinek, přestože jde o stopový prvek, má také své pevné místo a je velmi důležité dbát na jeho správnou hladinu.

Stopové prvky jsou klíčovou součástí výživy. Jsou nezbytné pro zdraví, užitkovost a reprodukci nejen u hospodářských zvířat.

Minerální látky ovlivňují veškeré životní pochody v těle. Plodnost ovlivňují především fosfor, mangan, měď, selen a jód. K optimálnímu růstu jsou potřeba jód a měď. Nervový systém pro své správné fungování vyžaduje hořčík, zatímco apetit povzbuzují sodík a fosfor. K odpovídající mléčné produkci je potřeba vápník, fosfor a sodík. S počtem somatických buněk a odolností má co do činění selen. Na mobilizaci vápníku pro tvorbu mléka se podílí zejména hořčík. Kvalitu kostí zlepšují hlavně vápník, fosfor a mangan a pro udržení pevnosti paznehtů je třeba zinek, který ve spojení s mědí prospívá kvalitě kůže a srsti. Játra a metabolismus nemohou optimálně fungovat bez své dávky kobaltu. A to není ani zdaleka vše.

Stopové prvky musí být Minerální látky ovlivňují veškeré životní pochody v těle.

Stopové prvky hrají významnou roli v různých biologických procesech:

Čtěte také: Výskyt prvků v přírodě

• Mangan: Zdánlivě okrajový prvek stojí mimo jiné za schopností těla vyvažovat vliv oxidativního stresu. V těle se během citrátového cyklu (jedna z fází přeměny potravin na energii, více o něm zde) jako vedlejší produkt přirozeně vytváří tzv. superoxid radikál, částice poškozující okolní prostředí. Tělo má proti němu zbraň - antioxidant zvaný superoxid dismutáza, který jej efektivně odstraňuje.
• Selen: Minerál, který má značný vliv na štítnou žlázu, Hashimoto onemocnění, astma, ale také např. na srdce, kdy napomáhá chránit před srdečním záchvatem. A mimo jiné také souvisí s inhibicí činnosti zmíněného super oxidu. Vhodným zdrojem selenu jsou ryby, brazilské ořechy, slunečnicová semínka nebo např.
• Bor: Nesmírně důležitý prvek pro tvorbu červených krvinek, nervových buněk a také pro imunitní system. Bor take pomáhá lépe vstřebávat železo, ale I hořčík. Méně známo je také to, že bor se podílí na udržení hormonální rovnováhy. V neposlední řadě hraje důležitou roli pro zdraví našich kostí a kloubů. V tomto případě sehrává bor důležitou funkci při spuštění mineralizace osteoblastů. Bor aktivuje tyto buňky skrze genovou expresi. Zajímavou vlastností boru je také to, že urychluje hojení ran. Stejně tak napomáhá při eliminaci krvácení dásní či rtů. Obrovskou pozitivní vlastností bor je take jeho vliv na poločas rozpadu vitamínu D v našem těle. Díky boru je tedy tělo schopno lépe a déle využít vitamin D.
• Chrom: Důležitý především pro udržení správné hladiny krevního cukru, a to díky schopnosti ovlivnění uvolňování inzulínu. Je důležitý rovněž pro správnou činnost srdce či udržení krevního tlaku. Většinou není hladina chromu v organismu nízká. Tělo si totiž tvoří zásoby chromu, a to v ledvinách, játrech, svalech, v srdci či kostech. Avšak s věkem hladina postupně klesá. Podobně je tomu i u těhotných žen. Hladinu chromu můžeme optimalizovat např.
• Molybden: Nepostradatelný stopový prvek nejen pro lidský organismus, ale téměř pro vše živé. Důležitý je pro správnou funkci enzymů, při zpracovávání sacharidů a tuků, ale stejně tak pro rozpad aminokyselin a pro odbourávání některých složek aminokyselin. Nedostatek molybdenu může zapříčinit např. bolesti hlavy, zrychlený tep, důševní poruchy až koma.

Zdroje stopových prvků

Stopové prvky se přirozeně vyskytují v zemské kůře, vodě i živých organismech. Lidé je přijímají zejména z potravy - například mořské plody jsou bohaté na jód, červené maso na železo a ořechy na selen. Zdroje stopových prvků se však mění také procesem průmyslové extrakce, jako je těžba z rudných ložisek (např.

Obsah minerálů, ať už makro-, mikro- či stopových prvků, se liší nejenom mezi různými zdroji, ale v případě potravin a krmiv může být značná odlišnost i v rámci jednoho typu. A tak by se třeba při výživě dojnic mělo při stanovování množství minerálních doplňků k zařazení do krmné směsi s těmito odlišnostmi počítat. Zejména v případě stopových prvků to znamená, že by se místo použití tabulkových hodnot mělo vycházet např. z laboratorních analýz konkrétních krmiv.

Ekologický význam a rizika

Ačkoliv jsou stopové prvky pro organismus nezbytné, jejich nadbytek může být toxický. V environmentálním kontextu může kumulace stopových prvků z průmyslové činnosti ohrozit vodní i půdní ekosystémy. Těžké kovy jako kadmium a rtuť - někdy řazené mezi stopové prvky - se hromadí v řetězcích a mohou být perzistentní.

Od toho se pak odvíjí množství minerálů, které má organismus k dispozici, a míra jejich vlivu na zdraví, mléčnou produkci a další důležité ukazatele efektivity chovu, ale i na životní prostředí a ekologickou udržitelnost chovu.

Krom toho se prohlubuje i ekologická stopa chovu v důsledku vylučování nadbytečného množství minerálů z organismu.

Čtěte také: Hřiště a životní prostředí

Důležité informace

Dne 6. listopadu 2024 (od 15 do 16 hodin) pořádá úřad EFSA ad hoc schůzku (telekonferenci) se stakeholdery na téma „Hodnocení environmentálních rizik stopových prvků používaných jako doplňkové látky“. Cílem tohoto setkání je představit výše uvedenou výzvu EFSA k předkládání údajů, vysvětlit jednotlivé části výzvy a uvést, jaký typ informací EFSA hledá. Zájemci o účast by měli vyjádřit svůj zájem prostřednictvím dotazníku EU do 4. 11. 2024. Zainteresované strany a zúčastněné strany by měly předložit údaje odpovídající informacím popsaným v této výzvě do 23. 1.

tags: #stopové #prvky #a #jejich #ekologický #význam

Oblíbené příspěvky:

• Agama vousatá - regenerace
• Arktida a klimatické změny
• Dopady cestování na životní prostředí
• Pokuty za špatné emise
• Bezpečnostní pokyny CIT Čistič Odpadů 1000g