Štramberk: Příroda, Pravěk a Zajímavosti

Město Štramberk a jeho okolí nabízí bohaté možnosti pro objevování přírodních krás, historických památek a zajímavostí z pravěku i nedávné minulosti.

Jeskyně Šipka

Jeskyně Šipka proslavila město Štramberk daleko za hranicemi našeho státu. Původně se jmenovala Šípova díra a nachází se na hoře Kotouč. Jeskyně Šipka se proslavila v roce 1880. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína.

Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte (stáří 8 - 10 let), později nazvanou „Šipecká čelist“. Téhož roku objevil krápníkovou Jeskyni Šipku. Významným nálezem byl soubor bronzových předmětů z pozdní doby bronzové, který objevil už dříve.

Vznik jeskyní na Kotouči je opředen tajemstvím, ale pravděpodobně vznikly vodním tokem obtékajícím Kotouč v úrovni dnešních jeskyní. Voda prorazila skalní žebro Šipky, Psího kostelíku a zřejmě i Čertovy díry a při ústupu ledovce byly jeskyně rozšiřovány tavnými ledovcovými vodami.

Za krátkou vstupní chodbou do jeskyně následuje dno Propástky, ze které vybíhají dvě chodby - Jezevčí díra a Krápníková jeskyně. Jeskyně poskytovala člověku útočiště již před 32 tis. lety, od té doby se v ní vystřídalo mnoho lidských kultur. Sídlili zde neandertálci, nositelé mousterienské kultury a gravettienští lovci mamutů. Na konci poslední doby ledové to byli magdalenienští lovci sobů.

Čtěte také: Jak Štramberk třídí odpad

Tito lidé zde po sobě zanechali ve formě různě opracovaných kostí a parohů též na 550 kamenných nástrojů z místního křemence, pazourku, rohovce a křišťálu. Při archeologickém výzkumu byly v sedimentech nalezeny četné pozůstatky rozličných zvířat (kosti, zuby). Např. jeskynního medvěda, který zde nějakou dobu pobýval, kosti lva jeskynního, hyeny, nosorožce srstnatého, mamuta, zubra, pratura, pižmoně, levharta, rosomáka, soba polárního, losa.

Vlhké a zastíněné skály spodní části Propástky jsou vhodným místem pro výskyt drobných kapradin. Na stěně jeskyně je umístěna od roku 1922 pamětní deska Karla Jaroslava Mašky od akad. sochaře Františka Juraně. Před jeskyní je umístěna busta Bohumíra Jaroňka, akad.

Až opustíte jeskyni, vydejte se po schodech ke kamenné mohyle s křížem, postavené jako náhrada za zrušené kostely na vrcholu Kotouče. Kříž byl původně dřevěný. V souvislosti s jeskyní Šipka je důležité zmínit i jeskyni Čertova díra, která byla však bohužel úplně zničena lomem. Nacházela se na jižním svahu hory Kotouč a i v ní byly nalezeny pozůstatky po pravěkém člověku - dvě ohniště a kamenné nástroje se středního palaeolitu (moustérien) a kamenné a kostěné nástroje z pozdního paleolitu (magdalénien).

Jeskyně byla využívána i v daleko mladších fázích pravěku - v eneolitu, v době lužických popelnicových polí a v době halštatské. Nálezy z těchto období souvisí patrně s hradištěm, které se také nacházelo na Kotouči. Jeskyně byla využita i ve středověku pro penězokazeckou dílnu a naposledy v 17.

Hrad Štramberk

Počátky hradu a města Štramberka jsou obestřeny tajemstvími. Jedním z nich je domněnka, že byl hrad vystavěn řádem templářských rytířů, dalším je pověst o zázračném zachránění zdejšího obyvatelstva před Tatary na hoře Kotouči r. 1241. S jistotou můžeme tvrdit, že podle archeologických dokladů bylo v prostoru Štramberka středověké osídlení již ve druhé polovině 13. století.

Čtěte také: Přírodní znečištění Štramberka

Na svazích přímo nad náměstím byly vedle středověké keramiky zjištěny i keramické zlomky, které dokládají osídlení tohoto kopce nositeli púchovské kultury. Prvním písemnym dokladem o Štramberku je zakládací listina ze 4. 12. 1359. V ní markrabě moravsky Jan Jindřich (bratr Karla IV.) přikazuje podhradní město znovu postavit a podle hradu Strahllenberk nazvat. Dal město opevnit a obdařil ho olomouckým právem městskym a mnoha vysadami: právem tržním, mílovým, soudním, právem hrdelním, právem várečným a šenkovním a právem cechovním.

Už r. 1380 Janův syn, markrabě Jošt, dal hrad a panství štramberské v léno panu Vokovi z Kravař. Jeho potomci ho drželi až do r. 1434 a dali městu pečeť i znak. Pak se majitelé střídali. Roku 1558 bylo panství prodáno městu Novy Jičín, po r. 1620 připadl Štramberk olomoucké jezuitské koleji. O čtyři roky později byl Štramberk vypálen Poláky. Po zrušení jezuitského řádu se Štramberk stal majetkem C.k. Tereziánské akademie ve Vídni, v jejímž držení byl až do r. 1919.

Již v 17. století byl hrad z větší části poničen, v r. 1783 se zřítila jeho předníčást a hrad byl ponechán úplnému zpustnutí. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěnym mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů ze Žerotína přestavěna na renesanční zámek.

Do současnosti se ze štramberského hradu zachovaly pouze části hradebních zdí a věž Trúba. Ta byla r. 1903 péčí štramberského zakladatele a předsedy Klubu českých turistů MUDr. Rovněž k ní byl přistavěn hostinec pro turisty. V r. 1925 postavil Klub českých turistů hned pod hradem útulnou chatu, která je dnes nazvána po MUDr. Hrstkovi. Při kopání základů pro tuto chatu byla 20.11.1924 nalezena puklinová jeskyně o průlezné hloubce 54 m.

Jeskyně byla na počest povídkáře a národního buditele dr. Františka Slámy, který ve svých povídkách a románech („U Trúby štramberské", „Rytíř Kobylka") často zmiňoval podzemní prostory pod štramberským hradem, pojmenována Slámovou slují.

Čtěte také: Informace o znečištění a hluku ve Štramberku

Další zajímavosti Štramberka

Ve starém, opuštěném stěnovém lomu je odkryta několik desítek metrů mocná poloha blokové akumulace se štramberskými vápenci, vystupující v bašském souvrství. Zde se těžil vápenec pravděpodobně již počátkem 17. století. Hlavně z tohoto lomu pochází velké množství pěknych zkamenělin, které jsou dodnes ozdobou předních evropských muzeí (např. ve Vídni, Mnichově apod.).

Při pohlédnutí od hradeb ke Kotouči a nádrži pod ním připomínáme ještě pověst o „štramberských uších". Počátkem roku 1241 se podél Odry hrnuli Tataři na Moravu. Lidé opouštěli své příbytky a utíkali na strmý, tehdy dosti nepřístupný Kotouč. Nepřehledné davy Tatarů se rozložily pod Kotoučem a chystaly se k útoku. V noci se strhla prudká bouře. Toho využili křesťané, ukrytí na Kotouči, prokopali hráze rybníka a Tatary zatopili. Po opadnutí vod našli zachránění lidé několik pytlů s nasolenýma ušima, které Tataři pobitým křesťanům utínali a posílali svému chánovi. Na památku těchto událostí se ve Štramberku pečou chutné a voňavé „štramberské uši".

Národní sad

Národní sad - dnes NPP (národní přírodní památka) Šipka, byl otevřen na Kotouči 6.8.1922. Vybudován byl v době vzepjatého vlastenectví krátce po založení Československé republiky. Je koncipován jako galerie v přírodě, ve které jsou představeny formou bust a pamětních desek významné osobnosti českých národních dějin a kultury.

Dne 9. 1. 1960 byla na území Národního sadu vyhlášena Národní přírodní památka Šipka o rozloze 24,61 ha. Hlavním předmětem ochrany na jejím území je významná archeologická lokalita jeskyně Šipka, ve které byly nalezeny kosterní zbytky neandrtálského člověka a její botanicky cenné okolí s výskytem mnohých zvláště chráněných rostlin vázaných na vápenec.

O ochranu přírodních hodnot se stará Agentura ochrany přírody a krajiny v Ostravě spolu s městem Štramberkem a se společností KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. prováděním biotechnických zásahů, každoročně navržených a vyhodnocených podle programu odborné péče, schváleného MŽP ČR v Praze.

Ve vstupní části Národního sadu je umístěno sousoší Pomník padlých od akademického sochaře Františka Juraně. Připomíná oběti první a druhé světové války. Jsou zde uvedena jména všech štramberských občanů, kteří zahynuli v těchto válečných dobách. Usoudíte sami, že vzhledem k tehdejšímu počtu občanů města je jejich počet úctyhodný.

V kapličce bývalé křížové cesty byl umístěn Valašský Betlém, který podle návrhu frenštátského umělce Břetislava Bartoše vyřezal profesor Alois Balán. Samotný Betlém byl v r. 1992 zcizen, nyní je jako provizorium nahrazen jen papírovou kopií. Na řádné dřevěné kopii již pracuje místní umělec, takže snad při další návštěvě oceníte jeho práci.

Na skále s nápisem Ave Maria stojí krásná socha Madony, která byla z vděčnosti za záchranu kraje ve druhé světové válce v r. 1946 pořízena věřícími občany města. Je dílem akademického sochaře Vojtěcha Hořínka. Dále na městském hřbitově si zaslouží pozornosti zajímavý náhrobek štramberského učitele, významného kulturně - historického pracovníka a propagátora Štramberka Bohuslava Blažka.

Převážně zalesněné území Kotouče pokrývají většinou přirozené lesy, zatímco původní biotopy skalní a travinobylinné vegetace jsou jen vzácně zachovány. Kamenité svahy s vápencovými skalkami osidluje nejčastěji suťový les s javorem babykou.

Přírodě blízké lesní porosty Kotouče jsou územím, kde se prolínají teplomilné prvky květeny s hajními, karpatskými a bučinnými podhorními druhy. Můžeme zde mj. nalézt vstavač bledý, kruštík bahenní, lilii zlatohlávek, skalník obecný, hvězdnatec čemeřicový, řešetlák počistivý, lýkovec jedovatý, rozchodní-ky, lomikámeny aj.

Než se vydáme na stezku do Kotouče, hory, mající zvláštní atmosféru a pamatující život už od pravěku, připomeňme si ještě, že hora je zbytek bývalého moře, vápenec z období mladší jury. Ten přilákal v 19. století vědce, odborníky, ale i podnikatele. Vápencový lom byl otevřen r. 1880 bratry Guttmanny.

Na Kotouči žili lidé v pravěku i v době bronzové a nacházíme stopy po Keltech i Slovanech. Za Jezuitů byl též poutním místem a vedla tudy křížová cesta ke kostelům na vrcholu. Základní škola u vchodu do Národního sadu stojí Vašeho povšimnutí. Byla otevřena v r. 1910, o její výstavbu se zasloužil MUDr. Adolf Hrstka. Ve svých počátcích sloužila i jako muzeum k uměleckým výstavám děl takových umělců jako J. Panuška, A. Hudeček, O. Blažíček, E. Hlavica aj. V r. 1998 byla budova přistavěna a rekonstruována, takže teď je zdrojem vzdělávání mládeže města těmi nejmodernějšími formami a prostředky výuky.

Cestičkou k dalšímu zastavení se pokochejme překrásnými výhledy na historické jádro města a Zámecký vrch s Trúbou po pravé straně. Pokud máte rádi regionální gastronomické speciality a vyhledáváte pochoutky, které jinde zkrátka neochutnáte, můžete se těšit na Štramberské uši, zvláštní pečivo z medového kořeněného těsta a tvarem svinutých uší. Pochoutky s chráněnou recepturou se ve Štramberku pečou už dlouhá staletí, a to na památku legendárního vítězství štramberských křesťanů nad tatarským vojskem.

Tipy na výlety v okolí

• Vydejte se po Lašské naučné stezce na Bílou horu; tamní rozhledna svým tvarem připomíná šroubovici DNA.
• Za pozornost stojí i starý vápencový lom s botanickou zahradou a vrch Kotouč s jeskyní Šipka, proslavenou archeologickými objevy.

Trasa výletu

Krátký výlet kolem malebného města Štramberk, kde se prolíná pravěká i nedávná minulost s krásnou přírodou. Podíváme se na rozhlednu v hradní věži Štramberské Trúby, jeskyně, lomy, staré dřevěné domky i výhledy na Beskydy.

Základní info:

• Délka: 5,7 km
• Stoupání: 280 m
• Výchozí bod: Štramberk, parkoviště u botanické zahrady

Popis trasy:

Vyrážíme z parkoviště poblíž botanické zahrady po asfaltce nahoru. Prakticky celou cestu jdeme po Naučné stezce Lašská - Štramberk. Jako první přicházíme k nedaleké Kamenárce. Z bývalého vápencového dolu se nám dostává prvních výhledů na nedaleký Kotouč a Veřovické vrchy za ním.

U památné lípy vcházíme do lesa a škrábeme se krátce do kopce. Rozhledna na Bílé hoře bývá bohužel v pondělky zavřená, a tak scházíme kopec druhou stranou dolů.

Postupně se blížíme ke Štramberku, až nás přivítají uličky s roubenými domky a věží nad nimi. Kolem hradeb míříme do hradu přímo ke Štramberské Trúbě. Z věže je vidět na město pod námi i do širokého okolí. Dole na náměstí jsou pak zachovalé měšťanské budovy s kašnou a kostelem.

Když následně procházíme uličkami o něco níž, opět na nás dýchne jiná atmosféra ze starých roubenek okolo. Pod městem jdeme do posledního kopce. Nad domky začíná les plný různých pomníků, soch, bust a křížů - jsme v Národním sadu. Kolem skalní stěny a Jurovy jeskyně se dostáváme poblíž vrcholu Kotouče.

Nevypadá to, že by byl lom přístupný, ale branka je vylomená, tak si užíváme výhledy z horní římsy. O něco níž nás čeká jeskyně Šipka. Nachází se tu několik větších portálů s chodbami, kde v pravěku žili lidé.

Kolem školy pod Národním sadem se dostáváme k hlavní silnici, kterou překračujeme a dostáváme se zpět do cíle k botanické zahradě. Ta je v pondělí bohužel taky zavřená, takže doporučuju plánovat výlet na jiné dny.

Zajímavosti

• Přírodní park Kamenárka
• Rozhledna Bílá hora
• Štramberská trúba a hrad Štramberk
• Architektura města
• Národní sad
• Jeskyně Šipka a lom Kotouč
• Botanická zahrada

Rozpis trasy

• Parkoviště, botanická zahrada - 0 km
• Lom Kamenárka - 0,4 km
• Bílá hora - 1,3 km
• Štramberská Trúba - 2,5 km
• Kotouč - 4,3 km
• Jeskyně Šipka - 4,6 km
• Botanická zahrada - 5,7 km

Doprava

• Auto - parkoviště u botanické zahrady (zdarma), u školy a jeskyně Šipky (placené)
• Vlak - zastávka Štramberk, směr Veřovice, Studénka, Ostrava
• Autobus - zastávka Štramberk, rest. Palárna, směr Nový Jičín, Kopřivnice, Frenštát p.R. nebo Štramberk, městský úřad a Štramberk, rest. Prosek, směr Nový Jičín, Kopřivnice

Tipy

• Vyhněte se pondělí - nedostanete se do botanické zahrady ani na rozhlednu na Bílé hoře.
• Naučná stezka Lašská - Štramberk je propojená s Naučnou stezkou Lašská - Kopřivnice. Spojte obě strany a udělejte si okruh z Kopřivnice nebo Štramberka (článek o druhé části).
• Kdo by neznal štramberské uši.

tags: #stramberk #priroda #a #pravek #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Zlín třídění odpadu
• Sanitky a odpad: Co je třeba vědět
• Recenze voskovaných ubrousků Božan
• Efektivní využití bramborové vody
• Informace o výrobě ve hře Dragon Age: Inquisition