Strava želv v přírodě a v zajetí

Suchozemské želvy jsou býložravci, z menší míry všežravci. Jídelníček této želvy tvoří zejména různé luční rostliny, listí keřů i květy.

V přirozeném jídelníčku želv jsou tisíce rostlinných a živočišných druhů. Strava želvy je tedy velmi pestrá. Proto je zdravá a rozmanitá strava nutností i pro vašeho mazlíčka.

V přírodě požírají šneky i slimáky a žížaly. Před zimováním v domovině často požírá maliní a ostružiní, které je v období podzimu oblíbenou a pravděpodobně i potřebnou potravou, s dostatkem cukru a vitamínů, potřebných před zimováním želv. Na jaře pak želvy spásají trávu, byliny (i jejich květ), čerstvé výhonky, všude přítomnou Smetánku lékařskou (opět i květ), jetel a vojtěšku. Nepohrdnou zeleninou a ovocem.

Rozmanitost znamená, že byste neměli krmit tím stejným krmivem více než dvakrát nebo třikrát měsíčně. Se správnou kombinací krmiva můžete zabránit příznakům nedostatku, poškození orgánů a deformaci krunýře, které jsou často důsledkem nesprávné výživy.

Strava želv v sezóně a mimo sezónu

V sezóně jsou základem stravy želv až z 90% čerstvé planě rostoucí rostliny - především tedy pampeliška, jetel a jitrocel.

Čtěte také: Co jedí želvy v přírodě?

Mimo sezónu tvoříme želvám míchanici z vnějších listů pekingského zelí, mrkve a nastříhaného sena doplněnou např. běžně dostupné zelené saláty.

Strava želv by měla být pestrá, včetně sezónních plodů. V létě můžete želvám nabízet sezóní ovoce jako je třeba meloun, který je pro želvy dobrým zdrojem vody.

Co by měla obsahovat rostlinná strava?

Pro býložravce a druhy, u kterých rostlinná složka potravy tvoří významnou část, je důležitý správný výběr "zeleného" jídelníčku. Musíme si uvědomit, jak lze rostlinnou potravu rozdělit a jaký podíl jednotlivých složek je pro naše zvíře optimální.

Rostlinná potrava se skládá z bylinné složky (listy a květy rostlin), zeleniny a ovoce. Optimální poměr je u každého druhu trochu odlišný, ale pokud bychom to zobecnili, mohl by poměr vypadat následovně. Bylinná složka obsahující i natě a listy zeleniny a ovoce 75 %, zeleninové plody 15-20 % a ovocné plody 5-10 %.

Níže jsou vypsány některé druhy rostlinné potravy a rozděleny do jednotlivých složek. Navíc jsou roztříděny dle vhodnosti ke krmení. Vhodné druhy můžeme nabízet v podstatě denně.

Čtěte také: Platby za stravování a odpad

DŮLEŽITÉ: Vždy je potřeba si uvědomit, zda není rostlina hnojená nebo stříkaná proti škůdcům! U nově zakoupených rostlin je vhodné počkat alespoň 3 týdny než začneme podávat.

Vhodné byliny a rostliny pro krmení želv:

• hluchavka bílá (Lamium album), hluchavka nachová (Lamium purpureum) - Obsahuje třísloviny, antioxidanty, organické kyseliny.
• ibišek (Hibiscus spp.) - Různé druhy ibišku - venkovní i pokojové. Obsahují antioxidanty a vit. C.
• jitrocel (Plantago spp.) - Zejména jitrocel kopinatý (P. lanceolata) má vysoký obsah Ca v poměru k P 20:1. Dále obsahuje antioxidanty, hořčiny, třísloviny, minerální látky a vit. C. Zkrmovat můžeme i další druhy, např. jitrocel větší (P. major), jitrocel prostřední (P.
• kalísie plazivá (Callisia repens, v obchodech někdy jako C. turtle, C. himalaya, Golliwoog) - Má vysoký obsah Ca, podporuje imunitu, obsahuje antioxidanty, vit.
• mléč zelinný (Sonchus oleraceus), mléč rolní (Sonchus arvensis) - Má vysoký obsah Ca.
• pampeliška/smetánka (Taraxacum spp.) - Ideální poměr Ca:P 2:1, obsahuje hořčiny, třísloviny, vit. C.
• pcháč polní, bahenní, obecný (Cirsium spp.) - Pcháč spolu s bodláky je vhodný ke zkrmování. Trnů na listech se nemusíme bát.
• čekanka obecná (Cichorium intybus) - Má vhodný poměr Ca:P (2:1), obsahuje třísloviny, vit.
• heřmánek pravý (Matricaria recutita), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea) - Léčivá rostlina s obsahem antioxidantů, působí protizánětlivě.
• hulevník lékařský (Sisymbrium officinale) - Obsahuje třísloviny a vit. C.
• chrastavec rolní (Knautia arvensis) - Obsahuje třísloviny a silice, podporuje látkovou výměnu.
• jahodník obecný (Fragaria vesca), jahodník trávnice (Fragaria viridis) - Obsahuje třísloviny, antioxidanty, pektidy, vit. A, B, C. Prospěšnější jsou divoce rostoucí.
• jetel (Trifolium spp.) - Obsahuje velké množství bílkovin a vápníku ( v poměru k fosforu Ca:P 7,8:1), dále antioxidanty a třísloviny.
• kočičí tráva - Zde je potřeba si uvědomit, že se nejedná vyloženě o název jedné rostliny. Jde o mix různých semen nejčastěji obilnin (ječmen, oves, pšenice) a travin. "Tráva" z obilnin je neškodná a může se zkrmovat dokud je mladá. Větší rostliny se semeny vhodné nejsou, protože semena obsahují hodně bílkovin, lepku a fosforu, naopak mají minimum vápníku. Obilniny jsou vhodné pokud jsou vypěstované v běžné zemině, nevyživované a nehnojené, protože mají schopnost absorbovat dusík. V případě travin pak záleží, o jaké jde druhy. V pořádku je například jílek vytrvalý (Lolium perenne), naopak nevhodný je šáchor střídavolistý (Cyperus alternifolius "Zumula"). Raději se tedy vyhněte kočičí trávě bez uvedeného složení.
• kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) - Zkrmujeme jen mladé listy - obsahují hodně minerálních látek, antioxidanty, vit.
• koriandr setý (Coriandrum sativum) - Obsahuje kys.
• lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus) - Obsahuje kys.
• maliník (Rubus idaeus) - Obsahuje třísloviny, antioxidanty, vit.
• mochna husí/nátržník (Potentilla anserina) - Obsahuje velké množství tříslovin, dále také hořčiny a vit.
• obilniny (ječmen, pšenice, oves, proso) - "Tráva" z obilnin je neškodná a může se zkrmovat dokud je mladá. Větší rostliny se semeny vhodné nejsou, protože semena obsahují hodně bílkovin, lepku a fosforu, naopak mají minimum vápníku.
• ostružiník (Rubus fruticosus) - Obsahuje třísloviny, antioxidanty, vit.
• pilea (Pilea mollis, P. involucrata, P.
• ptačinec prostřední/žabinec (Stellaria media) - Obsahuje třísloviny, vit. C a E.
• řeřicha setá (Lepidum sativum) - Má vhodný poměr Ca:P 2:1, obsahuje vit.
• slunečnice roční (Helianthus annuus) - Zkrmujeme mladé rostlinky vypěstované ze semen. Obsahují bílkoviny a vit.
• vikev setá, plotní, ptačí (Vicia spp.) - Má vysoký obsah bílkovin.

Nevhodné rostliny pro krmení želv:

• citrusovité dřeviny (Citrus spp.) - Stejně jako nejsou vhodné plody, tak ani samotné listy citrusovníků nejsou vhodné.
• devětsil lékařský (Petasites hybridus) - Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
• kostival lékařský (Symphytum officinale) - Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
• máta peprná (Mentha piperita), máta polej / polej obecná (Pulegium vulgare) - Obsahují přírodní organickou sloučeninu zvanou kafr, která má negativní vliv na játra.
• podběl lékařský (Tussilago farfara) - Obsahuje pyrrolizidinové alkaloidy, které mohou způsobit vážné poškození jater.
• řebříček obecný (Achillea millefolium) - Ačkoli je často zahrnován do běžné potravy, je potřeba zmínit obsah toxinů furokumarinů, které jsou fotoaktivní. To znamená, že jejich toxický účinek je zesílen působením UVB záření. Na druhou stranu je prokázáno, že v malém množství není nebezpečný.
• šťovík kyselý (Rumex acetosa) - Vysoký obsah kys.

Zelenina vhodná pro krmení želv:

Výhodou zeleniny je vysoký obsah vody a samozřejmě i obsah vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Na druhou stranu nedostatkem je ve většině případů malé množství živin a nevhodný poměr vápníku a fosforu.

• čekanka - Má správný poměr Ca:P a obsahuje vlákninu.
• čínské zelí - Má vyšší obsah Ca.
• pekingské zelí - Má vyšší obsah Ca.
• římský salát - Saláty obecně nemají příliš vysoké výživové hodnoty, nicméně tento salát má o něco vyšší obsah vit.
• šterbák/endivie - Má správný poměr Ca:P a obsahuje vlákninu.

Zelenina méně vhodná pro krmení želv:

• cuketa - Má nevhodný poměr Ca:P. Ve slupce vyšší obsah vit. A, E, B.
• mrkev - Má vyšší obsah kys. šťavelové, která že se váže s vápníkem čímž vytváří oxaláty, které přispívají k tvorbě ledvinových kamenů. Také obsahuje více draslíku a bílkovin.
• okurka - Z 96% ji tvoří voda, takže má nízké výživové hodnoty.
• paprika - Obsahuje vyšší množství vit. C.

Nevhodná zelenina pro krmení želv:

Samozřejmě při pozření se nic nestane, nejde o jed, ale dlouhodobé podávání by mohlo vést ke zdravotním problémům.

• hrášek (plody i lusky) - vysoký obsah kys.
• špenát - vysoký obsah kys.

Ovoce v jídelníčku želv:

Ovocné plody tvoří jen zlomek rostlinné potravy. Ideálně bych ho označil za sezónní zpestření. Sezónním proto, že je přirozené ho nabízet zejména během letního období, nikoli celoročně. Dočasnost nabízení ovocných plodů souvisí s vysokým obsahem sacharidů = cukrů. Příjem cukrů by měl odpovídat aktivitě a metabolickému režimu zvířete.

Nevhodné ovoce pro želvy:

• avokádo (plod i rostlina) - obsahuje fungicidní toxin persin, u kterého je prokázán negativní vliv na mnohé zvířecí druhy - žaludeční nevolnosti, průjmy, zvracení.

Co by nemělo chybět v jídelníčku želvy?

Nedílnou součástí jídelníčku želv jsou rostliny bohaté na vápník. Pěstujte nebo sbírejte rostliny na půdách bohatých na vápník. Na zimu můžete také želví výběh posypat dostatečným množstvím vápence. V testudáriu stačí volně položený kousek sépiové kosti nebo převařených slepičích skořápek.

Čtěte také: Škola v přírodě: Co jíst?

Vápník je důležitý pro stavbu kostí a krunýře želvy. Denní potřeba vápníku u želvy často nemůže být pokryta samotným krmivem. Měli byste tedy želvě vždy poskytnout kousek sépiové kosti.

Živočišné složky ve stravě želv

Suchozemské želvy nejsou lovci, takže jsou z podstaty bíložraví tvorové. Ovšem v přírodě mají také příležitost obohacovat svůj jídelníček živočišnými složkami. Mohou se živit například hmyzem, trusem jiných zvířat, po dešti zakousnout žížalu nebo hlemýždě. My jim tyto látky můžeme dopřát v podobě sušených rybiček bohatých na minerální látky, granulemi nebo krevetkami. Tyto živočišné doplňky jim dodávají další nutriční hodnoty. Je však důležité zajistit, aby v želvím jídelníčku byly vždy rostlinné složky, které tvoří jejich hlavní zdroj potravy.

Čemu se vyhnout v jídelníčku želv?

Vyhýbejte se rostlinám s vysokým obsahem kyseliny šťavelové. Mějte také na paměti, že některé rostliny bohaté na vápník mohou také obsahovat tyto šťavelany nebo oxaláty, které mohou při nadměrném podávání ovlivnit vstřebávání vápníku. Např.

• V želvím jídelníčku se nesmí vyskytovat citrusy, jelikož odvápňují organismus.
• Vyvarujeme se i podávání pečiva, mléka, mléčných produktů a masa (výjimkou je želva uhlířská).
• Naprosto nevhodná strava, je cokoli co želva nikdy v přírodě nenajde, tj. různé pochutiny z kuchyně, mléko, tvaroh, uzeniny, pečivo, piškoty,těstoviny a jiné zbytky.

Důležité faktory pro trávení želv

Aby želva byla schopná správně trávit potravu, musíte jí umožnit se vyhřát na fyziologickou teplotu. Zároveň pozor na to kde želvičkám trháte bylinky.

Vápník a doplňky stravy

Kalcium v prášku do jídelníčku malých želv nepatří. Posypáním stravy v krátkých intervalech želvu nutíte toto kalcium pozřít spolu se základní stravou. Převápnění se může projevit vyvořením usazeniny v trávicím traktu želvičky, který ale bude mít želva problém vyloučit. Sypaný vápník je vhodný pouze v období kladení vajec pro dospělé samice, které vydají velké množství vápníku na tvorbu želvích vajíček. Bohatě postačí volně pohozený úlomek sépiové kosti nebo pastarizovaných skořápek od slepic.

Vápník v prášku (CaCO3) želvám na potravu nesypte! Toto je vhodné například jen u dospělých samic v období kladení vajíček. Mladé exempláře sice předávkovat nemůžete, ale hrozí že se jim v trávicím traktu vytvoří kamená usazenina a ucpe jim zažívací ústrojí.

Zda správně krmíme, lze do jisté míry pozorovat přibýváním na váze. Neexistují žádné tabulky, kolik by želva měla mít v roce, dvou atd., každá želva je jiná. Měla by pozvolna přibírat, pozvolna je myšleno pár gramů měsíčně. To nejlepší pro želvu, jak už jsem psal výše, nám roste na zahradě, parku nebo louce - tzn.

Představa, že želvám nabídneme vaječné skořápky a pro jistotu jim je (nebo jiný doplněk) ještě budeme sypat každý druhý den na potravu, abychom vápník maximálně doplnili, není úplně dobrá cesta. Základ je bez pochyby kvalitní osvětlení v teráriu!!! Bez něho můžeme želvě podávat, co chceme a bude to „k ničemu“. Je-li kůže vystavena UVB záření, tvoří se v ní vitamín D3, který plazi potřebují pro vstřebávání a využití vápníku.

Dále pak je součástí terária/stolu miska s nadrcenými vaječnými skořápkami. Vaječné skořápky tvoří z valné většiny (asi 94 %) uhličitan vápenatý (nejčastější sloučeninou vápníku v přírodě) + další stopové prvky. Želvy skořápky dobře přijímají a také jsou z mého pohledu jedna z přirozených možností jak doplňovat vápník.

Po rozklepnutí vajíčka a jeho upotřebení skořápky od vajec důkladně vymyjeme, necháme alespoň jeden den vyschnout třeba na okně nebo v blízkosti radiátoru. Jakmile jsou suché, položíme je na talířek a vložíme na 1 minutu na plný výkon do mikrovlnné trouby (asi 900W). Důvodem je tepelná úprava, která má zapříčinit zničení bakterie Salmonely, ale i dalších bakterií jako např. Campylobacter. Zbytky bílku se také mohou stát dobrým živným médiem pro kontaminující flóru. Z těchto důvodů bych tepelnou úpravu před požitím doporučil. Poté již můžeme skořápky rozemlít doslova na prach.

Za prvé, jde o čistě mechanický problém, čím větší kousek malá želva pozře, tím menší šance je na rozložení skořápky v žaludku. Kromě mechanického uvíznutí je druhým podstatným důvodem větší šance na vstřebatelnost a následnou využitelnost vápníku. V žaludku želvy je kyselé prostředí, nicméně i tak se skořápky špatně rozpouští, navíc v omezeném čase, poněvadž po pár hodinách se žaludek vyprazdňuje a tak se mohou vetší části skořápek v téměř nezměněné podobě dostat dále do střev. Čím větší kousek, tím déle potřebuje čas na rozpuštění a ten čas prostě nemáme.

Prášek ze skořápek lze také kombinovat například s uhličitanem vápenatým CaCO3 (CaCO3 kupuji na váhu v lékárně v Brně k dostání v Lékárně u Milosrdných bratří), nebo s jemně mletým krmným vápencem. V zimním období, cca jednou za 14 dní, můžeme mláďatům vápníkem poprášit potravu pomocí obyčejné cukřenky na koláče. To stejné praktikuji i u gravidních samic, před snůškami.

Tipy na závěr

• Jestli jedete na víkend pryč a nemáte zajištěné hlídání, vypněte výhřevnou žárovku. Substrát prolijte vodou a prostor testudária zaroste. Želvičku před odjezdem vykoupejte a misku s vodou nechte raději prázdnou, kvůli množení bakterií.
• Do výběhu želvičce vysejte pampelišky, jetel a jitrocel.
• Návod na krmnou dávku nelze učit. Záleží na ročním období, teplotě, nebo tlaku vzduchu. Faktorů které ovlivňují apetit želv je mnoho. V přírodě platí, že pokud se na pár dní ochladí nebo je deštivo, želvy nejí i několik dní.

tags: #strava #želv #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Krása a Autenticita v Aktu
• Téma snížení emisí
• Recept na brusinky s jablečným sirupem
• Výskyt orchidejí v České republice
• Význam ochrany přírody