Proč chránit přírodu?

Na první pohled jednoduché otázky bývají často ty nejzapeklitější. Bylo tomu tak i v případě květnové debaty v rámci projektu „Káva s vědci a vědkyněmi“, během níž se diskutující zamýšleli nad důvody ochrany přírody.

Estetické a etické pohnutky

Většina přítomných odborníků se shodla na tom, že i dnes převažují estetické a etické pohnutky nad těmi vědeckými. Chránit přírodu znamená podle biologa a ekologa Davida Storcha zachovat takový „stav, v němž se cítíme doma“.

Podobný názor sdílí i estetik Karel Stibral, který zmínil prvopočátky ochrany přírody jako ochranu „památek“ - původního stavu nebo estetických hodnot. „Když si přečteme zakládací listiny Žofínského pralesa i Boubína, je zde velmi silně přítomná emocionální reakce, pojetí přírody jako součástí historie,“ připomíná Stibral. Stejně tak bylo běžné chránit přírodu z pohnutek náboženských nebo vlasteneckých. Přírodovědecké hledisko se podle jeho slov objevilo až později. Ale i dnes prý převažují subjektivní důvody nad těmi vědeckými. „Často přírodu chráníme prostě proto, že nám přijde krásná. Když to hodně zjednoduším, tak biodiverzita zajímá jen pár jedinců,“ tvrdí Stibral.

Komplikace subjektivního pojetí ochrany přírody

Tento přístup ale s sebou samozřejmě přináší řadu komplikací. Jedná se zejména proměnlivost takového pojetí ochrany přírody, které je odkázáno jak na subjektivní estetické cítění, tak i na veřejné mínění ovlivněné médii. „Veřejnosti se líbí les, ale to je, když to trochu přeženu, skoro to poslední, co potřebuje chránit,“ udává jeden z příkladů Storch.

Vědecké důvody ochrany přírody

Podle Storcha ochrana přírody není péčí o funkčnost ekosystému, nebo dokonce snahou zabránit zhroucení biosféry či čelit globální ekologické katastrofě. „My totiž o té katastrofě nic nevíme. Nevíme, jestli hrozí ani jak velký rozsah současné děje mají v porovnání s těmi minulými,“ vysvětluje Storch.

Čtěte také: Globální snahy o obnovu ozonové vrstvy

Dušek také zmínil často diskutované ekosystémové služby, které příroda lidstvu poskytuje. „Tyto služby skutečně existují, mají význam a má smysl je i ekonomicky vyčíslovat. Ale není možné přírodu chránit jen na základě takovýchto pofidérních výpočtů, které zohledňují jen jedno z mnoha spekter,“ upozorňuje. V této souvislosti je podle Duška zajímavé, čím vším jsme nuceni z hlediska financí odůvodňovat existenci druhů a přírodních prvků na tomto světě. Zároveň prý tento ryze praktický přístup svádí k představě, že příroda si dokáže se vším poradit sama. „Ochrana přírody není byznys a příroda se sama neuchrání,“ shrnul svůj příspěvek Dušek.

Praktické aspekty ochrany přírody

Velké nedostatky v managementu chráněných území vidí i zoolog a ředitel Institutu aplikované ekologie Daphne ČR Jan Dušek. Česká republika se prý potýká se dvěma extrémy. Zatímco na Šumavě se plány mění v řádu měsíců, v Bílých Karpetech naopak nedokázal management včas zareagovat, změnit přístup a zabránit tak vymření populace žluťáska barvoměnného. Podle Duška by si měli ochranáři otázku „Proč vlastně chránit přírodu?“ klást velice často. Tím spíš, že základní ochranářská opatření nepatří mezi lukrativní zakázky. Ekonomicky a společensky zajímavé jsou sice stavební činnosti související s životním prostředím, ale obecně se podle Duška ochrana přírody neřídí pravidly trhu, nabídkou a poptávkou.

Programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký souhlasí s tím, že různí lidé mají pro ochranu přírody různé motivace. Ale většině lidí se podle Koteckého prostě příroda líbí, považují ji za součást svého života a chtějí ji navštěvovat a obdivovat. Kotecký nesouhlasí s vžitou představou, že k ochraně přírody motivují intelektuální argumenty. „Lidé chtějí chránit deštný amazonský prales, protože je to fascinující svět rozmanitého života a ne proto, že jim nějaký expert řekne, že to jsou plíce planety,“ říká.

Za dvojsečnou zbraň považuje Kotecký také vyvolávání obav z kataklyzmatu. „Lidi to spíš odstrašuje,“ tvrdí. To, co lidi naopak inspiruje, je podle něj krása přírody, její zajímavost, pozoruhodnost. Ochránci přírody by se měli naučit se lidem přírodu představovat, otevírat, ukazovat a vítat je v ní.

Právě komunikace ochránců přírody s veřejností se stala hlavním tématem připomínek z publika. Závěrečná diskuze se také navzdory přání nevyhnula aktuálnímu problému Šumavy. „Právě spor v tom, co je ta ,správná příroda' je základem většiny ochranářských konfliktů,“ říká Storch. Ať už se jedná o Šumavu nebo lokalitu Na Plachtě, lidé se prý nedokáží shodnout v tom, co vlastně chránit a jak.

Čtěte také: Jak vybrat drtič kuchyňského odpadu

Storch považuje přírodu za něco, co patří k lidské přirozenosti. A to také v tom smyslu, že jako lidé potřebujeme něco nelidského k tomu, abychom se ve světě vyznali. Proto, aby nám dával svět smysl, potřebujeme podle jeho slov nějaký vnější rámec, jakým je právě přírody. Ta má být bohatá, rozmanitá, poskytující překvapení, nesmí být jednoduše uchopitelná, protože jinak by se vytratil právě ten vnější rozměr.

Ochrana přírody v praxi

U příležitosti Mezinárodního dne Země si 22. dubna připomínáme, proč je důležité chránit přírodu a upozorňovat společnost na možné negativní dopady naší činnosti na životní prostředí. I nám v Charitě záleží na stavu naší planety, proto ji pomáháme chránit nejrůznějšími způsoby:

• Charita Česká republika ve spolupráci s místní organizací Ecosoum uvedla do provozu první recyklační centrum v Mongolsku a podporuje místní podniky a obyvatele, aby se více zapojili do sběru a třídění odpadu.
• V Iráku provozuje 17 zařízení na úpravu vody v oblasti Anbár a opravila 3 kilometry dlouhý zavlažovací kanál v okrese Hít.
• V Gruzii podporuje kompostování organického odpadu a poskytuje dřevěné kompostéry.
• V Zambii představuje farmářům zásady ekologického zemědělství a zajišťuje přístup k potřebnému vybavení.
• V Moldavsku pomáhá s funkčním a udržitelným odpadovým hospodářstvím a instaluje kontejnery na třídění odpadu.
• V České republice finančně podpořila obnovu historického mokřadu na okraji obce Jilemnice.

Co můžeme udělat pro ochranu přírody?

Každý z nás se může chovat tak, aby ulehčil přírodě a pomohl ji zachovat pro budoucí generace. Existují jednoduché zásady, jako je například využívání hromadné dopravy, využívání ekologičtějších variant čisticích prostředků, upřednostňování recyklovaných materiálů a podobně.

Při nakupování má dnes spotřebitel velký výběr. Může se mimo jiné rozhodnout, zda dá přednost zboží importovanému z druhého konce světa, českému výrobku, nebo dokonce místnímu produktu. Podporovat místní produkty může mít řadu výhod - například farmářské potraviny jsou obecně neporovnatelně vyšší kvality než na živném médiu vypěstované potraviny bez chuti a vitaminů. Pochází-li potravina z našeho okolí, nebylo nutné ji dovážet přes půl světa.

Většinu produkovaného odpadu není těžké roztřídit do barevných kontejnerů, pytlů či boxů, které jsou dnes na každém kroku. Pomáháme tak šetřit zdroje a energie, nemusí se vyrobit další a další produkty, které se pak bez využití skládkují a při rozkladu zatěžují životní prostředí. Pokud si dáme pár vteřin na rozmyšlení a uděláme pár kroků navíc, můžeme roztřídit plasty, tetrapaky, sklo, papír, nebezpečný odpad, bioodpad, kovy i elektrospotřebiče a teprve zbytek hodit do směsného odpadu.

Čtěte také: Řešení pro vysoké emise CO

Voda se dá šetřit mnoha způsoby, například lze využívat dešťovou vodu pro zalévání či splachování. Je dobré se nad energetickými nároky přístrojů zamýšlet již při jejich koupi. Pomůže nám značení - ať už číselné vyjádření příkonu nebo písmenné značky -, které informuje, kolik přístroj vyžaduje energií ke svému provozu. Kromě životního prostředí bude při těchto úsporách plesat i naše peněženka.

Žijeme v relativně bohaté zemi a máme určité volné finanční prostředky, jimiž disponujeme a jež můžeme přerozdělovat podle svého uvážení. Návodů, jak co nejlépe šetřit s přírodními zdroji a chránit životní prostředí, se dnes dá nalézt velké množství - tento článek budiž malou inspirací.

Ať jsou Vaše důvody pro ochranu přírody jakékoli a ať se rozhodnete šetřit ji v jakémkoli měřítku, vězte, že každá prospěšná aktivita (byť sebemenší) se počítá.

tags: #proč #chránit #přírodu

Oblíbené příspěvky:

• Výkup kovového odpadu Chomutov: Emil Renner
• Testování komponent pro automobilový průmysl
• Litinové vs. moderní materiály pro odpady
• Ekologické kompostování v domácnosti
• Intimní potěšení