Definice střediska, skládky a kompostárny v odpadovém hospodářství


11.03.2026

Článek se zabývá definicemi střediska, skládky a kompostárny v kontextu odpadového hospodářství. Dále se věnuje legislativním aspektům a praktickým postupům nakládání s různými druhy odpadů.

Nakládání s odpady kategorie O vznikajícími při stavební činnosti

Způsoby nakládání s odpady kategorie O, vznikajícími při stavební činnosti:

  1. Odpad vzniká v místě stavby: Odpad vzniká v místě stavby a odtud je předáván oprávněné osobě. Jedná se o shromažďování odpadů s povinností vést evidenci za splnění podmínek uvedených v § 5 vyhlášky 383/2001 Sb., souhlasu KÚ netřeba.
  2. Odpad vzniká na jiném místě: Typicky se jedná o případ výkopu při budování kanalizace, kdy je z důvodu nedostatku místa na stavbě výkopek přemístěn na vhodnou plochu, odkud je jeho převážná část použita zpět na této stavbě k zasypání výkopu. Podle převažujícího názoru teprve zbytek, který není zpět použit k závozu výkopu, se stává odpadem, avšak přísnější pohled již za odpad považuje vše, co je na plochu navezeno. Jedná se o shromažďování odpadů (toho zbytku) s povinností vést evidenci za splnění podmínek uvedených v § 5 vyhlášky 383/2001 Sb., souhlasu KÚ netřeba. Odpad by měl být bezprostředně po ukončení akce předán oprávněné osobě, plocha uvedená do původního stavu.
  3. Odpad vzniklý na stavbě je převážen do jiné provozovny: Odpad vzniklý na stavbě je převážen do jiné provozovny původce do určených shromažďovacích prostředků, po jejichž naplnění je předáván oprávněné osobě. Pozor! U překročení lhůt uvedených v § 7 odst. 4 vyhlášky 383/2001 Sb. se pak s ohledem na § 4 odst. 1 písm. i) zákona 185/2001 Sb. jedná již o skládku, tedy o zařízení, k jehož provozování je nutný souhlas příslušného orgánu.
  4. Odpady vzniklé na různých stavbách, které se svážejí na pozemek: Odpady vzniklé na různých stavbách, které se svážejí na pozemek (ať již vlastní, či pronajatý), kde se dlouhodobě hromadí bez rozlišení odkud co je a pak třeba jednou za dva roky případně podrtí. V těchto případech se obvykle tento způsob nakládání s odpady vyhodnocuje jako v rozporu se zákonem 185/2001 Sb., tedy jako nakládání s odpady v místech k tomu neurčených. Je tomu tak proto, že se dle našeho názoru jedná o naplnění definice skladování odpadů, ale bez splnění všech požadavků daných § 7 vyhlášky 383/2001 Sb., u překročených lhůt pochopitelně i bez souhlasu. V případě, že by se jednalo o skutečný sklad splňující veškeré legislativní podmínky, tak při nepřekročení lhůt pro "dlouhodobé skladování" není souhlasu podle zákona 185/2001 Sb. třeba.

Rozdíl mezi soustřeďováním a skladováním chápeme zejména v časových intervalech „zdržení" se odpadu na místě. V případě krátkých dob, kdy je čas mezi naplněním shromažďovacího prostředku a předáním odpadu v míře obvyklé pro zajištění předání a jeho realizací se dá mluvit o soustřeďování. V případech, kdy se naplňuje jeden prostředek, pak druhý, třetí, desátý, případně se kupí hromada z jedné stavby, pak se na ni přidá z druhé, třetí, páté, a tak to je půl roku, rok, dva, se již o soustřeďování dá úspěšně pochybovat. Sice můžete argumentovat, že žádné termíny na dobu shromažďování nebo soustřeďování zákon (zatím) nestanovuje, ale z logiky věci se v případě řízení o pokutě dají dovodit a použít.

Bioodpad

Jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů. Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie. Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve, a slupky od ovoce a zeleniny.

Domovní odpad

Pojem není zaveden zákonem ani jinou normou. V praxi se ale běžně používá pro označení odpadů, které vznikají v domácnostech. Domovní odpad v sobě zahrnuje využitelné složky, jako jsou třeba papír nebo plasty či sklo. Patří sem také bioodpad, nebezpečné složky a směsný (zbytkový) odpad. V domácnostech vznikají i další skupiny odpadů (viz další text), které ale nejsou pod pojem domovní odpad zahrnovány. Jsou to např.

Čtěte také: Aktivity v SEVERu pro školy

Další definice v odpadovém hospodářství

  • Dotřiďovací (třídicí) linka: Je zařízení k úpravě odpadů, sloužící k dotřídění využitelných odpadů sebraných do barevných kontejnerů podle požadavků konečných zpracovatelů. Na dotřiďovacích linkách se z tříděného odpadu odstraňují nečistoty a materiál se ještě dále třídí na další druhy.
  • Druhotná surovina: Pojem druhotná surovina není v legislativě odpadového hospodářství vymezen. V praxi se ale běžně používá. Druhotnou surovinou se rozumí látky a předměty, které jsou získány různými postupy z odpadů (většinou úpravou fyzikálních vlastností). Druhotné suroviny jsou používány v běžných výrobních procesech a nahrazují primární materiály, které mohou být často získávány z neobnovitelných zdrojů. Podmínkou, abychom mohli upravený odpad nazvat druhotnou surovinou, je, že po ní existuje poptávka na straně výrobců a běžně se s ní obchoduje. Druhotná surovina již není odpadem. Pro představu - druhotnou surovinou jsou vytříděné a slisované balíky s konkrétním druhem papíru, slisované PET lahve nebo upravené skleněné střepy.
  • Energetické využití: Použití odpadů obdobným způsobem jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.
  • Integrovaný obalový systém: Systém společného nakládání s komunálním odpadem a použitými obaly, např. papírové obaly se třídí do jedné nádoby spolu s novinami, letáky atp. V některých zemích se používá tzv. duální systém, tj.
  • Integrovaný systém nakládání s odpady: Integrovaným systémem se rozumí systém umožňující optimálním nastavením jednotlivých procesů a prvků trvale udržitelné řešení odpadového hospodářství v určitém prostoru a časovém horizontu.
  • Komunální odpad z obcí: Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a také podnikajících subjektů (drobní živnostníci a malé firmy), které jsou zapojeny do odpadového hospodářství obce. Patří sem tedy tzv. domovní odpad, dále odpad ze zeleně (ze soukromých a veřejných zahrad, parků a zelených ploch), odpad z údržby obce (odpady ze hřbitovů, odpady z čištění ulic a komunikací - uliční smetky -, odpad z odpadkových košů apod.). Komunální odpad zahrnuje také podobné odpady pocházející od podnikajících a právnických osob (komunální odpady z drobných provozoven a obchodů, kanceláří, institucí, úřadů apod.).
  • Měrná produkce odpadů: Měrnou produkcí odpadů se rozumí množství vyprodukovaných odpadů vztažené na určitou měrnou jednotku. Ve spojení s komunálním odpadem je to nejčastěji množství odpadů vyprodukovaných „průměrným“ občanem za určité časové období, např.
  • Nebezpečné odpady: Nebezpečné odpady jsou látky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností. Nebezpečné vlastnosti definuje zákon o odpadech a patří mezi ně například hořlavost, žíravost, dráždivost a toxicita. Nebezpečné odpady mohou při neopatrné nebo neodborné manipulaci poškodit zdraví lidí či zvířat nebo poškodit životní prostředí. V praxi se jedná o zbytky barev, laků, rozpouštědel, ropných látek, léků, hnojiv, čisticích prostředků atd.
  • Obal, vratný obal: Obalem je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň funkci prodejního obalu, skupinového obalu nebo přepravního obalu.
  • Objemný odpad: Druh komunálního odpadu, který nelze vzhledem k jeho rozměrům nebo hmotnosti odkládat do běžných sběrných nádob. Patří sem např.
  • Objemová hmotnost (hustota): Objemovou hmotností odpadů se rozumí hmotnost odpadu v konkrétním úseku shodných činností jeho odpadového toku.
  • Odpad: Odpad je movitá věc, které se člověk zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, např. z důvodů ohrožení životního prostředí nebo lidského zdraví. Definice je podle platného zákona o odpadech mnohem složitější.
  • Odstranění odpadů: Činnost, která není využitím odpadů a v podstatě ukončuje nakládání s odpady. Jedná se o celou řadu činností, jako jsou skládkování, rozklad kalů v půdě, ukládání kalů nebo kapalných odpadů do povrchových nádrží či hlubinných prostor atd. Komunální odpad je nejčastěji odstraňován skládkováním.
  • Původce odpadů: Původcem odpadů je právnická osoba nebo podnikatel, při jejichž činnosti vznikají odpady nebo kteří provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů.
  • Sběr odpadů: Soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání (odpadářská firma) od obce a jiných subjektů za účelem jejich předání k využití nebo odstranění.
  • Sběrná místa, sběrný dvůr: Místo určené obcí ke shromažďování a sběru vybraných složek komunálních odpadů, vybavená různými druhy shromažďovacích prostředků (různé typy kontejnerů, sběrné boxy apod.). Sběrný dvůr je místo, které je ohraničené plotem, má pravidelnou provozní dobu a je na něm přítomná obsluha.
  • Sběrné nádoby: Nádoby určené ke shromažďování a sběru odpadů. Pro každý druh odpadů se používá jiný typ nádob.
  • Separace odpadů (oddělený, tříděný sběr): Tříděným sběrem odpadů je sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy konkrétního odpadu s cílem usnadnit jeho specifické zpracování (např. recyklaci). V praxi je tento pojem spojován nejčastěji s odděleným sběrem využitelných složek, které se dále recyklují nebo jinak využívají.
  • Skládka: Skládka je zařízení k odstraňování odpadů, tedy k jejich trvalému uložení. Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů.
  • Směsný komunální odpad: Část komunálních (včetně domovních) odpadů, která zůstává po vytřídění využitelných složek (papír, plasty, sklo, nápojový karton) a nebezpečných složek. Do směsného odpadu se nezahrnuje objemný odpad, odpady ze zeleně, použité výrobky podléhající zpětnému odběru ani odpady z udržování čistoty obce. V praxi se jedná o odpad, který vyhazujeme do nádob na směsný (zbytkový) odpad.
  • Spalovna komunálních odpadů: Zařízení sloužící k využití energie obsažené v odpadech, snížení objemu a hmotnosti odpadů a odloučení nebezpečných látek z komunálního odpadu. Spalovny komunálních odpadů mají několikastupňovou filtraci spalin.
  • Spalovna nebezpečných odpadů: Spalovna nebezpečných odpadů je zařízení, které slouží k odstranění nebezpečných odpadů při velmi vysokých teplotách, nad 1000 °C. Spalovna tímto způsobem odstraňuje zejména hořlavé materiály, infekční materiály, ropné látky nebo léky.
  • Stavební a demoliční odpad: Stavební a demoliční odpad vzniká při zřizování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb. Hlavními druhy stavebních odpadů jsou zeminy, beton, cihly a jiné zbytky stavebních materiálů. Stavební odpad produkují v menší míře i občané a obec.
  • Svozová firma: Odpadářská firma, která poskytuje služby spočívající ve sběru, svozu, přepravě a dalším nakládáním s odpady obcím, živnostníkům a průmyslovým podnikům. Svozová firma většinou vlastní svozová vozidla a další techniku. Může provozovat i zařízení na úpravu a jiné nakládání s odpady. Aby mohla firma s odpady nakládat, musí mít souhlas od příslušného krajského úřadu. Na základě souhlasu je pak oprávněnou osobou, které lze odpady předávat podle zákona o odpadech.

Legislativní změny a cíle v odpadovém hospodářství

Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. stanovuje:

  • Od 1. ledna 2030 nesmí být na skládku ukládány odpady, jejichž výhřevnost v sušině přesahuje 6,5 MJ/kg.
  • Odpady, které nepřekročí limit parametru biologické stability AT4.
  • Ani odpady, které lze v daném stavu vědy a techniky účelně recyklovat.

Jinými slovy - končí éra skládkování odpadů, které mají hodnotu, energii nebo kapacitu být recyklovány. Současně zákon ukládá obcím i státu dosažení konkrétních úrovní recyklace. Už od roku 2025 musí být alespoň 60 % komunálních odpadů odděleně soustřeďováno a recyklováno. V roce 2030 tento podíl vzroste na 65 % a v roce 2035 na 70 %. K tomu se přidávají strategické milníky: do roku 2025 připravit k opětovnému použití a recyklovat minimálně 55 % komunálních odpadů, do roku 2030 alespoň 60 % a do roku 2035 minimálně 65 %.

Ambice transformace odpadového systému je také zohledněna v Plánu odpadového hospodářství ČR pro roky 2025-2035, který počítá s rozsáhlými investicemi do infrastruktury - recyklačních linek, zařízení pro energetické využití (ZEVO), sběrných dvorů, biologického zhodnocení odpadů a digitální evidence.

Realita je ale zatím jiná. Česká republika stále ukládá na skládky zhruba 40 % komunálních odpadů. Kapacity zařízení pro energetické využití odpadů rostou pomalu a i přes modernizace třídicích linek zůstává značná část recyklovatelných materiálů nevyužita.

Přitom právě spalovny, kompostárny, BPS, mechanicko-biologické úpravy a pokročilé třídicí technologie a pochopitelně zcela zásadní poptávka po recyklátu jsou klíčové k tomu, aby se odklon od skládek stal reálným, nikoli jen legislativním proklamovaným závazkem.

Čtěte také: Ubytování u školy v přírodě Janov

Pokud se zavázané termíny nestihnou, Česko může čelit nejen environmentální újmě a ztrátě důvěry veřejnosti. Naopak, pokud nastoupí skutečná infrastruktura, motivace, transparentní regulace a odklon od skládky jako opravdu závazná a nezlomná norma, může rok 2030 představovat pro Česko revoluční zlom.

Aktuálně obcím hrozí vysoké pokuty za neplnění třídicích cílů. A co by to bylo za novou vládu, kdyby hned pokuty obcím neodpustila a neposunula zákaz skládkování až na rok 2035, a tedy neuvedla českou legislativu do souladu stou Evropskou.

Čtěte také: Programy SEV Stožec

tags: #stredisko #skladka #provoz #kompostarna #definice

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]