Stres a jeho vliv na životní prostředí

Stres - slovo, které v každém z nás vyvolává různé pocity a reakce. Je to jev, který se týká každého z nás a hraje důležitou pozitivní, ale mnohdy i negativní roli v našem každodenním životě. V tomto článku se budeme zabývat stresem jako takovým, jeho funkcí v těle, jeho významem, průběhem, ale podíváme se také na to, jak můžeme stres redukovat a minimalizovat jeho negativní dopady na naše duševní zdraví a psychickou pohodu.

Stres může být spojen s pozitivními vzrušujícími událostmi, jako je svatba, povýšení v práci, ale i s negativními situacemi, například ztrátou zaměstnání, chorobami nebo problémy v osobním životě. Bez ohledu na jeho zdroj má stres významný vliv na naše tělo a mysl, a proto je toto téma stále aktuální a je důležité mít o stresu a jeho významu alespoň základní povědomí.

Stres je přirozenou obranou těla proti krizovým situacím a nebezpečí. Způsobuje, že se v těle nastartuje vyplavování určitých hormonů, které nás připravují na to, abychom nebezpečí čelili nebo se mu vyhnuli. Běžně se tento jev označuje jako mechanismus boje nebo útěku.

Když lidé čelí výzvě nebo hrozbě, pociťují fyzickou odezvu. Tělo aktivuje zdroje, které nám pomáhají buď zůstat a čelit výzvě, nebo se co nejrychleji dostat do bezpečí. Tělo produkuje větší množství hormonů kortizolu, adrenalinu a noradrenalinu.

Druhy stresu

Je potřeba zdůraznit, že stres není vždy jen náš nepřítel, který nám způsobuje nepohodlí a v dlouhodobém měřítku i zdravotní potíže. Existuje i pojem „pozitivní stres“, který je nedílnou součástí našeho růstu, dosahování cílů a prosperity. Negativní stres, který bývá odborně označován jako distres, je ten typ, který nám mnohdy přerůstá přes hlavu. Dlouhodobé nebo intenzivní vystavení stresovým situacím a obdobím může vést k různým negativním důsledkům, jako jsou úzkost, deprese, fyzické problémy a snížení produktivity. Nejčastějším příkladem distresu jsou dlouhodobé pracovní nebo osobní problémy, které nám nedávají šanci na odpočinek a zotavení.

Čtěte také: Co je environmentální stres?

Na druhou stranu je tu pozitivní stres, který se odborně nazývá eustres. Tento druh stresu je krátkodobý (což je důležité zdůraznit), většinou mírnější a je spojený s konkrétními, mnohdy nadcházejícími událostmi, které jsou pro nás vzrušující, motivační a vyvolávají očekávání. Například, když se v práci chystáme něco prezentovat, připravujeme se na závod, čeká nás zkouška nebo důležitý test, jedeme autem do neznámých končin, může naše tělo reagovat stresovými hormony, což nám pomáhá zvýšit pozornost a výkonnost. Tento druh stresu může být hnací silou za naším úspěchem, může nám pomoci se lépe soustředit a být bdělejší.

Zásadní je umět tyto dva základní druhy stresu rozlišit, identifikovat je a umět si s nimi efektivně poradit.

Hlavní stresové hormony a jejich funkce

Stresové situace vyvolávají v našem těle řadu reakcí. Mezi ně patří i uvolňování stresových hormonů. Tyto hormony hrají klíčovou roli v našem stresovém managementu a pomáhají nám zvládat různé příjemné i méně příjemné situace.

Adrenalin

Tento hormon (nazývaný také epinefrin) je zodpovědný za reakci „bojuj nebo uteč“. Adrenalin zvyšuje frekvenci srdečního tepu, zvyšuje naši pozornost a maximalizuje naši sílu. Jeho účelem je poskytnout nám maximální možnou přípravu v nebezpečných situacích, a tak uchránit náš život.

Noradrenalin

Tento hormon (nazývaný také norepinefrin) spolupracuje s adrenalinem na zvýšení krevního tlaku a zrychlení metabolismu. Zvyšuje bdělost a pomáhá tělu připravit se na reakci.

Čtěte také: Skalní sutě a klimatická zátěž

Kortizol

Kortizol je hlavním hormonem produkovaným ve stresových situacích. Jeho účelem je zvýšit hladinu cukru v krvi, což poskytuje energii tělu na rychlé reakce. Kortizol také potlačuje zánětlivé reakce a imunitní systém.

Dopamin

I když dopamin (tzv. hormon štěstí) úplně nepatří mezi stresové hormony, hraje mnohdy důležitou roli v naší reakci na stres. Během stresu může pomoci se vyrovnat s nepříjemnými situacemi a zlepšit náš emocionální stav. Důležité je poznamenat, že dlouhodobý či chronický stres může narušit hladiny dopaminu.

Fáze stresu

1. Fáze poplachu

   Tato fáze označuje okamžitou reakci těla na náhlou stresovou situaci. V této fázi se okamžitě aktivují stresové hormony a tělo se připravuje buď na boj nebo na útěk. Zvyšuje se frekvence srdečního tepu, zvyšuje se krevní tlak a pozornost. Tato fáze je krátkodobá a pomáhá tělu zareagovat na akutní stresovou situaci.

2. Fáze odolnosti

   Pokud stresor či stresová situace přetrvává, nastupuje fáze odolnosti. V této fázi se snažíme zvýšené hladině stresu přizpůsobit a pokračovat v relativně normálním fungování i při zvýšeném množství stresových hormonů.

3. Fáze vyčerpání

   Pokud stresový faktor přetrvává a tělo nemá možnost se po fázi odolnosti, kdy je ve velkém zápřahu, zotavit nebo dostatečně zregenerovat, přichází fáze vyčerpání, která je nevyhnutelná. V této fázi tělo začíná vykazovat známky vyčerpání (nejen energie, ale i zdrojů). Imunitní systém může být oslaben, může dojít k chronické únavě a dalším zdravotním problémům.

   Čtěte také: Ekosystémy a dlouhodobý stres

Typy stresu

• Akutní stres

  Tento typ stresu je krátkodobý a vzniká jako reakce na konkrétní situace. Může jít například o zkoušku či test ve škole, když si nás zavolá šéf do kanceláře nebo nějaká náhlá nepříjemná událost.

• Chronický stres

  Chronický stres je dlouhodobý stres, který může trvat měsíce nebo v některých případech i roky. Může být způsoben opakujícími se stresovými faktory, mezi něž patří finanční potíže, chronické zdravotní problémy, dlouhodobé pracovní problémy nebo složité rodinné situace a vztahy.

• Fyzický stres

  Tento typ stresu souvisí s fyzickými faktory, jako jsou nemoci, úrazy, zátěž sportovců nebo jiný tělesný diskomfort.

• Psychický stres

  Psychický stres souvisí s psychickými faktory, jako jsou úzkosti, pocity beznaděje či zoufalství, deprese, stres způsobený množstvím práce nebo učením do školy a podobné emoční problémy.

• Sociální stres

  Tento typ stresu je spojen s mezilidskými vztahy a sociálními tlaky. Může zahrnovat konflikty ve vztazích (nevěra, žárlivost, zklamání důvěry), stres z rodinných vztahů, z práce nebo společnosti, ale i pocit izolace a osamělosti.

10 nejčastějších příčin stresu

Co tedy způsobuje stres? Příčin stresu je opravdu velké množství a každý člověk na ně reaguje jinak a v jiné míře.

1. Nepřiměřená pracovní zátěž

   Velký tlak na pracovišti a nepřiměřený nebo nezvladatelný objem práce mohou způsobit dlouhodobý pracovní stres. Konflikty s nadřízenými nebo kolegy a absence harmonického pracovního prostředí také přispívá k stresu na pracovišti a může vést k vyhoření nebo znechucení práce, kterou můžete mít rádi.

2. Problémy v osobním životě

   Rozchody, rozvody a rodinné konflikty mohou mít značný dopad na naše psychické zdraví.

3. Zdravotní problémy

   Chronické nemoci, bolesti a zdravotní komplikace mohou být významným zdrojem stresu, protože omezují kvalitu života. Zdravotní a fyzické problémy však mohou být dlouhodobé a je potřeba jejich řešení věnovat určité úsilí, což samo o sobě může být stresující.

4. Ekonomické a finanční problémy

   Finanční problémy, dluhy a nezaměstnanost mohou vést k silnému finančnímu stresu a úzkostem či obavám ohledně budoucnosti. Nejistá finanční situace může vyvolávat pocity beznaděje, méněcennosti a frustrace.

5. Smrt a ztráta blízké osoby

   Úmrtí nebo ztráta blízkého člověka může způsobit trauma, smutek a psychický stres. Vyrovnání se se ztrátou blízkého člověka je náročný proces, který se nedá urychlit ani přeskočit.

6. Studium a zkoušky

   Studenti se často potýkají se studijním stresem způsobeným zkouškami, projektovými termíny a náročnými školními povinnostmi nebo jejich objemem. Stres v tomto období také mnohdy pramení z přístupu rodičů a jejich tlaku na dobré výsledky ve všech oborech studia, což je mnohdy nad síly studenta a přichází frustrace a přehlcení.

7. Sociální a společenský tlak

   Očekávání a normy, které na nás klade společnost ohledně vzhledu, kariéry a životního úspěchu, počtu dětí, množství peněz nebo majetku, všechny tyto sociální tlaky mohou způsobovat stres. Je potřeba si uvědomit, že každý člověk je jedinečný a nemusí zapadat do obecně uznávaného ideálu krásy, časové osnovy života či jiných škatulek, které společnost a média idealizují.

8. Změny životního stylu

   Náhlé nebo výrazné změny životního stylu (stěhování, změna práce, školy, kolektivu, stravování, ať už preferenční nebo na základě zdravotních omezení, fyzické aktivity) mohou být pro každého člověka stresující v jiné míře. Někdo změny snáší dobře a vyhledává je, pro někoho mají fatální následky a zabere měsíce se s nimi vyrovnat. Některé změny můžeme ovlivnit, jiné musíme jednoduše zvládnout.

9. Životní prostředí

   Nepříznivé klimatické podmínky, přírodní katastrofy, etické otázky a ekologické problémy mají přímý vliv na naši psychickou pohodu.

10. Osamělost a izolace

    Nedostatek sociálního kontaktu a osamělost mohou vést ke stresu a v delším časovém horizontu i ke vzniku depresí, protože lidská interakce je pro většinu lidí důležitá pro jejich psychické zdraví. Samozřejmě to není pravidlem a jsou i lidé, kteří preferují samotu.

Příznaky stresu, jaké jsou?

Když se setkáme se stresovými situacemi, tělo nám dává určité signály (příznaky), že něco není v pořádku. To jsou reakce na stres. Stres může mít mnoho podob a každý z nás může na shodnou situaci reagovat jinak. Nejčastěji můžeme zaznamenat příznaky stresu na našem dýchání, trávení, na naší pokožce a téměř ve všem, co děláme. V této části se zaměříme na projevy stresu, na to, co se děje uvnitř našeho těla, když jsme vystaveni stresovým situacím, od rychlého dýchání až po svalové křeče a psychickou úzkost.

1. Dýchání

   Při stresu můžeme zaznamenat mělké či zrychlené dýchání. To je důsledkem aktivace nervového systému, který zvyšuje srdeční frekvenci a frekvenci dýchání, abychom byli lépe připraveni na nadcházející rychlé reakce.

2. Trávení

   Stres může ovlivnit trávicí systém, což může vést k různým trávicím problémům. To zahrnuje nadýmání, průjem, zácpu nebo žaludeční bolesti (z dlouhodobého hlediska i žaludeční vředy).

3. Kardiovaskulární systém

   Stres může způsobit zvýšení krevního tlaku a zátěže pro naše srdce, což může být z dlouhodobého hlediska škodlivé a vyčerpávající pro naši kardiovaskulární soustavu.

4. Snížení imunity

   Stres umí potlačit imunitní systém, což nás činí náchylnějšími k infekcím a nemocem. Stresové hormony mohou snižovat produkci protilátek a zhoršovat schopnost těla bojovat s infekcemi, což je přirozená reakce na stresovou situaci.

5. Svalové napětí

   Stres dokáže zapříčinit svalové napětí a křeče, zejména v oblasti krku, ramen a zad.

6. Kůže

   Stres, obzvláště ten výrazný a dlouhodobý, může způsobit různé kožní problémy, včetně akné, vyrážek a ekzémů. Kortizol může ovlivnit stav kůže a způsobit zánět. V kombinaci se sníženou imunitní funkcí v období stresu jsou kožní projevy velmi pravděpodobné.

7. Psychické projevy

   Psychické projevy, jako je úzkost, deprese, nespavost, podrážděnost a potíže s koncentrací jsou také projevy stresu.

Co pomáhá na stres a jak stres zvládat?

V tempu života dnešní doby a výzvách, kterým každý den čelíme, se stres, ale i jeho regulace a prevence stávají téměř neodmyslitelnou součástí našich životů.

• Relaxace a meditace

  Pravidelná relaxace a meditace mohou pomoci snížit hladinu stresu. Zkuste zařadit do své rutiny nějaké cvičení, které je vám příjemné.

• Fyzická aktivita

  Pravidelný pohyb uvolňuje endorfiny, které zlepšují náladu a snižují stres.

• Smysluplná strava

  Jíst smysluplnou stravu s dostatečným množstvím ovoce, zeleniny a celozrnných potravin může podpořit fyzické a duševní zdraví. Například cukr nebo kofein mají na naše tělo výrazný vliv a mohou tak narušit naši psychickou rovnováhu.

• Dostatek spánku

  Nedostatek spánku umí zvýšit stres, protože při nedostatečném nebo nekvalitním spánku si nemůžeme odpočinout ani psychicky ani fyzicky. Snažte se spát alespoň 7-8 hodin denně a pokud jste doposud spánek upozaďovali na úkor povinností, ucítíte jistě brzy první změny.

• Sociální podpora

  Mluvení o svých pocitech a stresu s blízkými přáteli nebo rodinou může také velmi pomoci. Pokud máte potíže, které se svou rodinou či přáteli sdílet nechcete, můžete se obrátit na někoho nestranného, například na psychoterapeuta nebo psychologa.

• Plánování a organizace

  Ačkoliv jsou “to-do listy” a seznamy někdy stresující, dobrá organizace a systém práce mohou pomoci snížit stres v práci nebo ve škole. Vhodnou volbou jsou menší dílčí cíle, které si můžete odškrtávat a získat tak pocit, že zvládáte lépe své povinnosti.

• Bylinky a doplňky stravy na zmírnění stresu

  Svět bylin je mocný a profitujeme z něj v mnoha oblastech našeho zdraví. Stejně tak to můžeme udělat i v rámci naší psychické pohody nebo při problémech se spánkem. Některé byliny a vitamíny či minerály (vitamín B12, B6, ashwagandha, rhodiola) nám mohou pomoci dodat energii nebo naopak uvolnit svalové či psychické napětí.

• Čas na sebe

  Ačkoliv je to v dnešní rychlé době zaměřené na výsledky nebo v rodinném životě těžké, zkuste si najít každý den nebo alespoň obden čas pro sebe a věnujte ho relaxaci nebo něčemu, co vás baví.

Stres a choroby

V dlouhodobém měřítku je důležité brát stres vážně a aktivně pracovat na jeho zmírnění a prevenci. Kdy vyhledat lékaře či odbornou pomoc psychologa nebo psychiatra?

Kdy je tedy vhodné vyhledat odbornou pomoc? Rozhodujte se podle toho, zda emocionální nebo psychické obtíže vážně ovlivňují váš běžný život nebo pokud zaznamenáváte dlouhodobé a výrazné změny ve svém chování, reakcích nebo myšlení. Tyto symptomy mohou naznačovat problémy s duševním zdravím. Ale na koho a kde byste měli obrátit pozornost, pokud hledáte odbornou pomoc?

• Psycholog nebo psychoterapeut: Psychologové jsou absolventi lékařské fakulty, a psychoterapeuti jsou vyškolení experti na duševní zdraví, kteří mohou nabídnout terapeutickou podporu a psychoterapii. Psychologové a psychoterapeuti nepředepisují léky.
• Psychiatr: Psychiatři jsou lékaři specializovaní na diagnostiku a léčbu duševních poruch. Pokud jsou zapotřebí i léky, psychiatr může předepsat vhodnou farmakoterapii.

Životní prostředí a stres

Znečištění životního prostředí je závažným globálním problémem, který má výrazný dopad na lidské zdraví. To, co dýcháme, jíme a pijeme, má přímý vliv na naše tělo. Expozice různým znečišťujícím látkám, jako jsou škodlivé chemikálie, těžké kovy, toxické plyny a mikroplasty, může vést k vážným zdravotním problémům. Neustálý hluk z dopravy, průmyslu a dalších zdrojů může způsobit chronický stres, poruchy spánku a dokonce i poškození sluchu. Vedle fyzických rizik má hlukové znečištění také negativní dopad na duševní pohodu, zvyšuje úroveň úzkosti a snižuje koncentraci.

tags: #stres #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana sítí pro přepravu odpadu
• Příčiny cukání auta
• Informace o skládce
• Licence pro likvidaci elektroodpadu v ČR
• Charakteristika říčního ekosystému