Informace o skládce odpadu Poděbrady

31.03.2026

Zejména rodiče s dětmi využili možnost podívat se, jak to chodí na skládce odpadu. Role průvodce po radimské skládce se ujal Martin Sýkora, starosta obce, která je provozovatelem skládky. Prvním bodem prohlídky byl nejvyšší kopec viditelný směrem od Plaňan, což je nejstarší, původní skládka. Jak prozradil starosta, tak, jak je dnes kopec vysoký, byla původně hluboká prohlubeň, do které se začal navážet odpad.

V těchto místech už se skládka rekultivuje, tzn. že je zdejší prostor zakrytý fólií, přidalo se kamení a hlína, je zasetá tráva, přibudou keře, květiny, menší stromky. „Nic vysokého sázet nelze, protože síla a mocnost půdy není tak vysoká, aby udržela strom, nehledě na to, že v okolí velmi často vane vítr," dodal starosta.

„Co bude s hromadou do budoucna?" zajímali se dospělí účastníci exkurze. Starosta věří, že se jednou celý kopec překope a to, co půjde, se rozebere. Uvnitř je dnes zvláštní černá, protlelá a velmi nevábně zapáchající hmota. Ale bude z ní možné vybrat sklo, částečně jistě i železo. „Přijíždí odborníci z Rakouska, Německa, Anglie a radují se, jaké tu máme v podobě velkého kopce bohatství.

Jak Martin Sýkora připomněl, fólie se používá hlavně také na dně skládky, a to proto, aby se skládková voda nedostala dál. Na první fólii je ještě jedna fólie kvůli UV záření, na ní pak pneumatiky a štěrk. Ty chrání fólii před poničením. Nad ně je pak už navrstven odpad.

Zájemci se dozvěděli také o jímce průsakových vod, které zde říkají jezero a kterou tvoří zmíněná skládková voda. Ta se vrací zpět na skládku, je to uzavřený koloběh. „Proč se to čerpá nazpátek?" zněl další z dotazů zvídavých návštěvníků. „Jednak skládková voda nesmí uniknout ven, jednak, když vodu vrátíme zpět na skládku, zrychlí se proces tlení. Z něj vzniká bioplyn, který se jímá a spaluje. Tím se vyrábí elektřina," vysvětlil Martin Sýkora.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Zařízení na výrobu elektřiny nepatří obci, je majetkem firmy, která dává obci část z výtěžku za prodanou elektřinu. Pracují tu dvě jednotky, které vytvoří hodinově 750 kilowatt. Vedle vysokého již rekultivovaného kopce se pokračuje se skládkováním na další ploše, kde se v době exkurze činil kompaktor, tedy speciální pracovní stroj vážící cca 40 tun (tedy zhruba jako sedm autobusů - jak dětem přiblížil starosta). Prostě takový žlutý tank s koly opatřenými trny, jimiž materiál, po kterém jezdí, drtí a zároveň hutní. Kompaktor děti moc zajímal.

Účastníkům exkurze, kteří ho pozorovali z bezpečné vzdálenosti zpoza plotu, udělal „spanilou jízdu" po hromadách odpadků. Tedy toho, co doma vyhazujeme do popelnic, odveze to svozové auto a v Radimi vyklopí. „Vozí se sem smetí i z Úval?" ptala se další z účastnic. Lidé se zajímali i o to, zda se na skládce dělají namátkové kontroly, kde jsou největší nepořádníci, kteří vyhodí do popelnic kde co. „Nejsme to my?" ptali se účastníci z obce u Českého Brodu. Radimská skládka má při současné rychlosti tvoření odpadu kapacitu ještě na 20 let.

„Chystá se zákaz skládkování, ale nelze všechno spálit. Raději bych materiál uložil a následně někdy zpracoval, než ho teď nevratně pálit. Je z toho teplo, ano, ale všechno spálit nejde. Nehledě na to, že i po spálení zbyde škvára, struska apod. Za loňský rok se na skládku v Radimi uložilo 79 tisíc tun odpadu. Z každé tuny jde do obce 500 korun. Největší boom tu zažili v roce 1993, kdy Praha neměla skládku.

Častými hosty jsou na (nejen radimské) skládce ptáci. „Poznáme podle nich, jak se bude měnit počasí. Přilétávají vrány. Pak se objeví rackové, kteří vrány vyženou. To znamená, že bude teplo. A naopak," řekl starosta. Onehdy po skládce běhala srnka, jsou tam zajíci, bažanti.

„Všechno začalo v 70. letech, kdy na místě, kde nyní leží skládka, byla jen velká díra s jílovitým podložím, takže celkem ideální plocha ke skládkování," předeslal Martin Sýkora. „V roce 1983 prasklo na Novém Městě potrubí, výsledkem čehož bylo mnoho zeminy kontaminované naftou. Řešilo se tedy, kam se tento odtěžený materiál odveze. Takže se začalo vozit do Radimi. V té době také Poděbrady hledaly lokalitu, kam vozit odpad. Zvažovala se možnost, že by měly skládku právě v Radimi a řídil by ji tehdy okresní úřad. To ale obec nechtěla a začala skládku provozovat sama. Vznikla tak skládka v tehdejší Československé socialistické republice ojedinělá co do úrovně, byla úplně první, které měla vlastní fólii, vlastní monitorovací systém.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování