Ekostatek Bemagro je výjimečným zemědělským podnikem nejen ve svém kraji, ale i v rámci celé ČR. Najdete ho v podhůří Novohradských hor v obcích Malonty a Meziříčí. Můžete jet okolo náhodou, ale dost možná vás sem znalci Novohradských hor přímo pošlou. Stojí totiž za to vidět místo, kde se v nádherné přírodě potkává různorodá zemědělská činnost s promyšlenou koncepcí ochrany krajiny. Bemagro vzniklo v roce 1994 z bývalých státních statků a dnes hospodaří na téměř 2000 ha půdy.
Většinu rozlohy zaujímají louky a pastviny, orná půda tvoří téměř jednu čtvrtinu - 470 ha. Hlavní činností statku je ekologický chov dojnic. To mimo jiné znamená, že se krávy v létě pasou v širokém okolí farmy, v zimě využívají nejbližší pastviny jako výběh. Součástí statku je i zeleninová zahrada, která vznikla jako reakce na poptávku po „jiné“ zelenině, než je ta běžně nabízená v supermarketech. Pěstuje se zde celer, kedlubny, zelí, kapusta, pórek, cibule a další druhy.
Statek dlouhodobě realizuje řadu opatření v péči o krajinu a půdu. Buduje protierozní meze, sází aleje kolem polí a pastvin, zakládá remízky a hloubí tůňky. Do výsadby používá ovocné stromy často původních odrůd a rozmanité domácí druhy stromů a keřů. Statek je otevřený vůči okolnímu světu. Lidé, kteří zde pracují, považují za klíčové nejen ekologické zemědělství provozovat, ale také o něm šířit informace dál. Malonty se staly místem setkávání těch, kteří se zajímají o širší souvislosti zemědělské činnosti, mají chuť sdílet své zkušenosti a získat nové poznatky. Konávají přednášky českých i zahraničních odborníků a tematické sezónní akce.
Pod značkou Bemagro si můžete vybrat z široké nabídky certifikovaných bioproduktů. Nejprodávanějšími z mléčných výrobků jsou mléko, tvaroh, jogurty a kefír. Místní tvaroh vyhrál na festivalu sýrů v Mikulově ocenění „Nejlepší certifikovaný bio sýr“ a plnotučné mléko získalo roce 2017 1. místo v soutěži „Chutná hezky. Jihočesky“ v kategorii Ostatní mléčné výrobky. V roce 2015 získalo Bemagro certifikát DEMETER. Jeho oranžové logo označuje certifikované produkty biodynamického zemědělství, jednoho z nejstarších směrů vědomé bioprodukce.
Na Festivalu architektury v Brně nás oslovil sympatický ekologický farmář s dotazem, jestli bychom mu pomohli zařídit glamping, nebo tedy spíš místo pro jeho exkurze. A tak jsme se s Kamilem vydali na cestu se šťastným koncem. Kamil a jeho žena farmaří pod značkou Farma Člupy a říkají o sobě:„Jsme malá farma, která vyrábí řemeslné sýry z kravského bio mléka a pečuje o krajinu, kde žijeme. Chováme 100 ovcí Suffolk a několik krav a volků plemen Aberdeen Angus a Jersey. Staráme se o přírodní památku Člupy: paseme mozaikovitě, udržujeme bezlesí, abychom podpořili ohrožené druhy rostlin a bezobratlých. Na okolních pozemcích provádíme regenerativní pastvu a děláme pro-biodiverzitní opatření, která zadržují vodu a zvyšují odolnost krajiny v době klimatické změny. Své zvířata uvidíte na pastvě po celý rok. Záleží nám na jejich přirozených podmínkách i zdraví, protože jen tak vám dá zvíře nejkvalitnější a nejchutnější mléko nebo maso. Svůj přístup ke zvířatům, farmaření i krajině si nenechávají jen pro sebe, ale snaží se ho co nejvíce šířit. Absolvovali dokonce i Akademii hybatelů komunit od Nadace Partnerství, která „podporuje neformální skupiny, spolky, místní zastupitele a organizace, aby dokázali vytvářet kvalitní, udržitelné a komunitní projekty. Projekty, které vytvářejí příjemná místa pro život a obnovují vztah lidí k přírodě i mezi sebou.“ Není tedy žádným překvapením, že na farmě pořádají exkurze a svoji myšlenku šíří hlavně mezi studenty zemědělských oborů a další farmáře. Přirozeným krokem tedy bylo umožnit lidem, aby v krajině strávili delší čas, aby pochopili a pozorovali vše, co nabízí.
Čtěte také: České Budějovice
Pro nejkrásnější místo farmy jsme společně vybírali tiny house, který uměl splnil všechny podmínky:
Nakonec vyhrál tiny house Pulťák od Truhlářství Rillich. Provedlo se u něj pár individuálních zásahů, a to hlavně ve velikosti dvou bočních oken. Ale uznejte sami, že místní krajina je ta nejkrásnější „stěna“ a tím pohledem se můžete kochat do nekonečna. Na projekt se Kamilovi podařilo zdárně vyjednat i dotaci na agroturistiku, která pomohla s pokrytím vstupních nákladů. V rámci testovacího období jsme glamping navštívili i my a měli příležitost vyzkoušet domek a také si zažít exkurzi, která je nedílnou součástí pobytu. Ochutnali jsme také většinu výrobků, které Farma Člupy nabízí, protože i ty na návštěvníky v rámci pobytu čekají v lednici.
Jako první nás zajímalo off-grid řešení a jak na mě jako návštěvníka bude působit. Světla a topení zde pohání elektřina ze solárů. Generátor můžete ovládat na dálku a zapínat a vypínat podle potřeby. Kamil vše sleduje ve své aplikaci, aby se nestalo, že nebude dost energie. Samotný pocit, že máte omezený zdroj energie člověka nutí o spotřebě mnohem víc přemýšlet. Generátor je při dobíjení slyšet, je tedy fajn hlídat a koordinovat jeho dobíjení, aby se nesepnul v noci nebo moc brzo ráno, protože by to mohlo citlivější hosty probudit. Vaří se na plynu. Tedy pokud by došel, stačí vyměnit za náhradní. bombu, která je na místě k dispozici. Toaleta je separační od Biobobo, takže dřevěná a krásně osvícená. Dřevo působí nejen krásně na pohled, ale i v noci, kdy nemáte koupelnu vytopenou, vás sezení příjemně překvapí:). Voda je v domku pouze užitková ze zásobníku, který je také součástí domku. Pitná je k dispozici v menším barelu uvnitř domu. Obojí bylo plně dostačující.
Domek je určen pro glamping, proto je zde topení řešené klimatizací. Díky pohodlným kobercům a teplým peřinám nám bylo i v mrazivém počasí, kdy jsme domek navštívili, parádně! Pulťák má dobře řešený prostor, takže dva spací lofty, pohodlné schodiště, dostatek úložného prostoru a maximum přírodních materiálů. Dům se do krajiny přirozeně zapojuje díky své dřevěné fasádě.
Na místě najdete všechno, co pro opravdový zážitek potřebujete. Využily jsme hry (scrabble), vyložily jsme si karty (a vážně to sedělo! 😊) a špičkovým dalekohledem se dívaly do krajiny. V kuchyni je veškeré potřebné vybavení, lednice naplněná lahodnými sýry z farmy, k tomu vhodné víno a domácí vajíčka a jogurty. Pokud by cokoliv chybělo, může návštěvník využít i tzv. luční bar s širokou nabídkou bio výrobků, které zaplatí přes QR kód.
Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda
Spaní bylo velmi pohodlné a ráno nás přivítalo pohledem z postele přímo na vycházející slunce. Horní okna lze i zatáhnout roletou, kdybychom si chtěly pospat déle. Co jsme bohužel nevyužily je venkovní ohniště s připraveným dřevem a posezením, během naší návštěvy bohužel silně foukalo.
Rozhodně nejsilnějším zážitkem pro nás byla procházka s Kamilem, jeho synem a psem po farmě a okolní krajině. Sice jsme neviděly rozmanité druhů motýlů, hmyzu a ptáků, protože jsme si pro návštěvu vybraly zimní měsíce, ale za to nám cestu několikrát zkřížil zajíc nebo srnky a protože stromy shodily listí, byla vidět do daleka. Kamil nám vyprávěl o vlze pestré, která se do krajiny vrátila, stejně jako dudek chocholatý. Mluvili jsme o tom, že včela opýlí jen 5% rostlin a je tedy hospodářským zvířetem stejně jako třeba prase a její hlavní účel je výroba medu. Poprvé jsme si taky pořádně pohladily krávu a zjistily, jak příjemnou má srst! A taky jsme při procházce zjistily, proč mezi mladými stromky zůstávají pahýly starých stromů - aby na nich mohli přistávat dravci a pohodlně lovit hlodavce. Mladý stromek by totiž dravec mohl svojí hmotností zlomit nebo poškodit. Krajina v okolí farmy je krásně pestrá, s remízky, stromy, keři, starými odrůdami ovocných stromů, a i nově zasazenými rodinnými alejemi. Jsou zde i přirozená jezírka, kam se chodí pářit žáby a mloci. Je skvělé, že se Kamil se ženou pro svoje vzdělávací místo rozhodli a moc jim fandíme! Člověk může přijet zakusit být součástí krajiny a díky exkurzi lépe pochopit souvislosti a zároveň si dopřát skvělé produkty spokojených volně se pasoucích zvířat.
Projekt je od konce roku 2025 v provozu a vy si ho můžete sami vyzkoušet pod názvem Glamping Meze. A my jsme hrdí, že jsme mohli být nápomocní skvělé věci!
V KODU jsem našel skvělého partnera s velmi lidským a empatickým přístupem, který mě velmi zkušeně provedl celým procesem pořízení glampingu. Od citlivého výběru konkrétního tiny housu, přes komunikaci s úřady a radami "jak na ně" až po poradenství s marketingem, pojištěním nebo financovánim. KODU mi ušetřilo mnoho času i financí a vnímám je jako nezastupitelného pomocníka v oboru, do kterého jsem vstoupil jako nováček a nic o něm nevěděl. Doporučuji.
Offgrid řešení: 3,4kwp na střeše. 2x5kw - celkem 10kw. Plynový/benzínový Smart generátor 1,8kw. WiFi Systém řízení Ecoflow. Nádrž na vodu 400L - WiFi senzor teploty a hladiny. Dálkově řízené ohřívání vody 60l AristonLG ThinQ klimatizace/topeníInternet 5G Vodafone- neomezený. Zabezpečení TP Link.
Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů
Nosíte v hlavě záměr pro svůj vlastní glamping? Nebo potřebujete poradit s flexibilním bydlením či tiny housem pro rekreaci? Podívejte se na Naše služby, s čím vším vám rádi pomůžeme. Nebo si s námi objednejte online hovor ZDARMA na této stránce.
Zatímco velcí zemědělci brázdí na traktorech česká města a hlasitě demonstrují své požadavky, sypou hnůj před Úřad vlády a v médiích se jejich problémy hojně skloňují, hlasy ekologických zemědělců slyšet moc nejsou. Znamená to snad, že je nic netrápí?
„Specifikum jižní Moravy spočívá v tom, že zemědělská produkce je hodně roztříštěná. Jsou tu jak vinaři, ovocnáři, tak nějaké větší polní podniky, které dělají jenom živočišnou výrobu v těch méně úrodných a hornatějších částech, a k tomu menší zelinářské farmy,“ přibližuje Petr David, ředitel jihomoravského centra Svazu ekologických zemědělců (PRO-BIO).
První a také největší výrobce biopotravin v České republice - společnost PROBIO - existuje již od devadesátých let. V roce 2007 začala hospodařit na vlastní ekologické farmě PROBIO ve Velkých Hostěrádkách v areálu bývalého JZD. Vedoucí ekofarmy PROBIO Michael Vrána připomíná, že v roce 2007 byla ekofarma jednou z mála u nás, které hospodařily na orné půdě, jelikož většina biofarem fungovala na trvalých travních porostech. Podle něj se to však začíná měnit a orné půdy v ekologickém režimu přibývá.
Také podle Petra Davida nemá stát peníze na to, aby dotacemi vykryl tak velký podíl, nestačí ani na stávající dvacetiprocentní podíl ekologického zemědělství. „Ekologická produkce je méně výnosná než konvenční, takže dochází k finanční újmě, a proto je potřeba dotační podpora,“ zdůvodňuje svoji skepsi ohledně naplnění celorepublikových cílů a dodává: „Jak velká podpora je, podle toho se zemědělci rozhodují, zda přejdou do BIO".
Podotýká, že rozumí principu dotačních kontrol a vidí smysl v tom, že pokud chce zemědělec brát dotace, je správné dohlížet na dodržování pravidel, „ale už je toho prostě moc.“ Jako příklad uvádí družicové kontroly, jež byly zavedeny v polovině minulého roku. Spočívají v kontrole půdy skrze družicové snímky, na základě nichž družice kontroluje, jestli plodina na poli odpovídá tomu, co farmáři zadali do systému. Zavedení satelitního sledování půdy mělo počet kontrol snížit. Stal se však pravý opak a počet kontrol se zdvojnásobil, jelikož družice dělá chyby.
Petr David k tomu dodává, že „Česká republika je jediná, která si vyžádala, že chce kontrolovat, jakou plodinu na daném pozemku zemědělci mají, což satelit nedokáže přesně rozlišit. Když je pak nějaké pochybení, tak český úředník požaduje po zemědělci, aby na to místo šel a vyfotil, co tam přesně roste. Pokud to třeba v určitém termínu nestihnul, například když byly zrovna žně, tak přijela kontrola.“
Jako další příklad uvádí odměňování za krajinné prvky, jako jsou meze, aleje nebo remízky. Pokud tyto prvky nejsou zcela obklopeny zemědělskou půdou, tak je zemědělci nemohou počítat do mimoprodukčních ploch (povinná tři procenta orné půdy vyčleněná pro přírodu), ani na ně pobírat přímé platby na hektar. Vyjmutí alejí a mezí z dotační podpory pak značně znevýhodňuje ty zemědělce, kteří tyto důležité prvky do naší jednolité zemědělské krajiny přinášejí.
„Ekonomicky to není úplně ono, v podstatě tady všichni pracujeme za minimální mzdu, a přitom je to těžká práce,“ přiznává Hřivna. Potenciál nyní vidí ve spolupráci s Waldorfskou školou, jejíž žáci k nim na pár týdnů jezdí a jako dobrovolníci na farmě pomáhají. Do budoucna by se chtěli stát školním statkem celé školy, kde se vzdělává více než pět set studentů.
Menší ekofarmy s prodejem své produkce občas bojují. Ekofarma Jasan i Živá farma k prodeji svých výpěstků využívají systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Právě tito koneční zákazníci podle slov Libora Kožnara udržují jeho Živou farmu ekonomicky nad vodou.
Shodují se, že by pomohla větší osvěta a soustavná promyšlená propagace ekologického zemědělství a značky BIO. „U nás se před dvěma lety rozjela kampaň na podporu biozemědělství, která spočívala v tom, že se udělal pilotní program s asi desítkou biofarem, my jsme byli mezi nimi, udělala se dvouminutová videa a byly publikované nějaké články. Tím to ale skončilo,“ vzpomíná na iniciativu Ministerstva zemědělství k propagaci bioprodukce Libor Kožnar z Živé farmy. Nahodilé snahy státu o propagaci BIO produktů kritizuje také Michael Vrána. Soustavná podpora podle něj zcela chybí. Jednorázové kampaně, kdy se propagační spoty vysílají pouze krátkodobě, mají podle Vrány nízký dosah a ve výsledku tak nepřinášejí kýžený efekt.
Michael Vrána přiznává, že pokud na dopady klimatických změn adekvátně nezareagují, tak mohou s hospodařením brzy skončit. „Už nyní se to projevuje na skladbě plodin, co pěstujeme, a na tom, jak přistupujeme k půdě. Jeden příklad za všechny je, že máme na některých polích dvě sklizně místo jedné. PROBIO se měnícímu klimatu nepřizpůsobuje jen změnami osevních postupů, kdy zkouší třeba sít jařiny na podzim, což - jak Vrána podotýká - není nic nového. „Pracujeme s meziplodinami, děláme výsadby stromů a keřů v krajině tak, aby bránily větrné erozi, protože naše kopce jsou dost dlouhé a holé. Optimalizovali jsme taky půdní bloky z průměrných patnácti až dvaceti hektarů na šest hektarů,“ vyjmenovává další postupy a technologie.
Protestujícím zemědělcům totiž mimo jiné často vadí právě evropské regulace, jež mají přispět ke snižování emisí, ochraně zemědělské půdy či k podpoře druhové pestrosti - zjednodušeně tedy to, co z principu dělají ekologičtí zemědělci.
Menší ekologické farmy často trápí, že jejich útrapám není v oceánu stížností a zájmů velkých agropodniků a jejich lobbistických skupin nasloucháno. Zemědělské půdě i politice u nás stále jako relikt kolektivizace dominují velké zemědělské společnosti hospodařící konvenčním způsobem. K překonání tohoto stavu a dosažení kýženého vyššího podílu půdy v ekologickém režimu je nezbytný nejen vyšší zájem spotřebitelů, ale také skutečná podpora státu, které bude uvěřitelná, jakmile se od papírových prohlášení konečně posune i do konkrétních kroků.
Bio mouku a zrno z našich polí můžete zakoupit na našem e-shopu www.SireBenat.cz.
V listopadu zahájíme také prodej světelného kořene. Již v roce 1924 Rudolf Steiner, zakladatel biodynamického zemědělství, poukázal na vlastnost světelného kořenu, že do určité míry ukládá světelnou energii a že může být prostřednictvím výživy přiváděna zpět do lidského organismu.
Světelný kořen je výživná hlíza, která obsahuje škrob, bílkoviny, tuky, aminokyseliny, saponiny, vitamíny a různé další stopové prvky. Hlíza světelného kořene obsahuje světelný éter.
Světelný kořen má blahodárné účinky na plíce, slezinu, ledviny, dále harmonizuje hormonální systém.
tags: #stromy #meze #ekologické #farmy