Stromy Meze Ekologicke Farmy: Význam pro Udržitelné Zemědělství

10.03.2026

Možná si někdo myslí, že zemědělství ve městech prakticky není a pokud tam nějaké zemědělské pozemky ještě zbývají, tak spíše nedopatřením, a není třeba se o ně starat. Bohužel vedení řady měst k tomu tak i přistupuje.

Významným impulsem bylo usnesení Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí ZHMP, který 23. 1. 2019 přijal doporučení Radě a Zastupitelstvu HMP, “aby se pozemky, které hlavní město Praha pronajímá za účelem zemědělského hospodaření, pronajímaly přednostně pro ekologické hospodaření tak, aby se v Praze podpořila vyšší biologická rozmanitost, zachovala úrodnost půdy, snížilo používání pesticidů a podpořilo lepší zadržování vody v krajině a další ekologické benefity.”

Na základě tohoto usnesení pracovníci Magistrátu hl. m. Prahy pozemky prověřili a připravili vypsání záměrů na jejich pachty s podmínkou ekologického hospodaření.

Obdobná situace byla i na městské části Praha 12. Ta má ve své správě desítky parcel zemědělské půdy, celkem se jedná o cca 30 ha, pozemky jsou však rozdrobené od několika m2 po cca 3 ha. Většina byla obhospodařovaná bez pachtovní smlouvy jedním velkým agrodružstvem. Hospodaření bylo konvenční, velkoplošné, zřejmě za využití chemických postřiků a hnojiv. Pravděpodobně nebyla prováděna žádná opatření na podporu biodiverzity.

Ochranu životní prostředí mám v gesci, takže na základě usnesení Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí ZHMP jsme začali inventarizovat stav našich zemědělských pozemků a připravovat změnu jejich využití v souladu s tímto usnesením. Naproti nám v této situaci šli noví zájemci o pachty. Viděli jsme, že zájem o ekologické zemědělství v Praze je a pozemky nebude problém pronajmout.

Čtěte také: České Budějovice

Současný stav a plány

V současnosti máme již všechny větší pozemky ošetřené novým pachtem s podmínkami ekologického hospodaření, pěstování trávy nebo agrolesnictví. Část pozemků jsme si nechali ve své péči. Na našich pozemcích postupně vysazujeme aleje, biokoridory, připravujeme komunitní permakulturní sad a zachránili jsme i památný dub na Točné.

Pozemky jsme rozdělili do několika skupin podle velikosti a dostupnosti a podle toho jsme na nich zorganizovali nové pachty nebo je nechali v naší péči. Pozemky kolem cest jsme se rozhodli sami osázet alejemi. Na jednom pozemku v blízkosti Cholupic chceme vytvořit komunitní sad. Část malých pozemků, které se nachází uprostřed polí, jsme zatím nechali ve velkém pachtu s možností je vyvázat a obnovit na nich cesty nebo je osázet remízky.

Při péči o pozemky spolupracujeme s odbornými ústavy a vysokými školami. Máme již navázanou spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby např. pro měření vlhkosti v půdě, Českou zemědělskou univerzitou s doc. Bohdanem Lojkou, odborníkem na agrolesnictví a Českým hydrologickým ústavem na monitoring podmínek v půdě. a Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy spolupracujeme na protierozních opatřeních a záchraně mokřadu.

Bylo vybráno několik větších pozemků o velikosti od 1 do 3 ha. Cílem bylo jejich využití pro zemědělskou činnost, která podpoří funkce tradiční krajiny, tj. např. retenci vody a biodiverzitu volně žijících druhů živočichů. Pro tyto větší pozemky jsme se rozhodli najít pachtýře, byl zpracován záměr, jak je obhospodařit a záměr byl zveřejněn. Na každý pozemek se přihlásilo několik pachtýřů, při splnění podmínek záměru rozhodovalo nabízené nájemné. V současnosti jsou již pachtýři vybráni.

Příklady dobré praxe

První pozemek (č. 568 k. ú. Cholupice) získal nového pachtýře již loni v září. Pachtýř p. Ježek na části pole již na podzim 2019 zasel květnatou louku, která podpoří místní biodiverzitu. Protože bude na poli chovat také včely, vysadil pro jejich podporu kolem budoucí včelnice dohromady 30 keřů dřínů a lísek. Pro rok 2020 má v plánu zasít na poli svazenku pro zelené hnojení a jako medonosnou rostlinu, a na podzim vysadí asi 14 ovocných stromů. Namísto chemického hubení hrabošů instaloval pro dravce berličky.

Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda

Další dva pozemky v katastru Točná (866/2 a 1016), byly vypsány pro agrolesnictví. Mají být nejen ohraničeny mezí od okolních pozemků, ale členěny do pásů šíře 20 m, kdy každý z pásů bude oddělen výsadbou zejména ovocných stromů se sponem 10 - 15 m. Na konci každého pásu bude ponechán prostor pro přejezd techniky do dalšího pásu. Prostor mezi stromy (meze) bude oset trávou (2/3 plochy) a osazen keři (1/3 plochy). Jednotlivé meze a pásy budou vytvořeny po celé délce (šířce) pozemku kolmo na svah tak, aby nedocházelo k erozi půdy a jejímu splachu. Tímto opatřením bude zamezeno také odtoku vody z plochy pozemku, dojde k jejímu částečnému zadržení a k odvodu zbytkové srážkové vody do zelených ploch.

Další pozemek č. 358/9 (k. ú. Cholupice) byl propachtován na pěstování sena či pícnin. Pacht získala místní farma, která chová také koně, pro které jsou tráva a seno určeny. Hnůj používá na hnojení svých pozemků. Po obvodu pozemku bude vysazen biokoridor dlouhý 300 m a široký 8 m. Na výsadbu biokoridoru podalo Hnutí Brontosaurus - organizace Mníšek pod Brdy žádost o grant na Magistrát hl. m. Prahy.

Pozemek 390/1 + 392/2 (k. ú. Cholupice) v těsné blízkosti Cholupic si městská část nechá ve své péči a bude komunitně využíván všemi občany. Na pozemku bude vysázen permakulturní sad s doprovodnou zemědělskou činností. V sadu bude celkem vysazeno cca 50 kusů ovocných stromů (s důrazem na tradiční ovocné odrůdy a stanovištně odpovídající taxony) a 100 kusů keřů (ovocné keře a geograficky původní taxony křovin).

Vysadili jsme v loňském roce aleje kolem hlavních cest, kde jsou kolem cesty pozemky naše:

376/24 + 401/1 + 374/1 (Cholupice) - ovocná alej tradičních odrůd kolem ulice K Dýmači.
361/16 + 363/1 (Cholupice) - cholupický větrolam podél cesty k letišti Točná.
1080 (Točná) - ovocná alej podél cyklostezky z Točné do Břežan.
1027 (Točná) - dubová alej v polích u Točné.
343/21 + 343/26 + 343/14 (Cholupice) - stromořadí u cholupického hřbitova a na protilehlé straně silnice.
346/49 + 346/48 + 346/50 (Točná) - vhodné k vybudování pěšiny a stromořadí podél cesty, k Dolním Břežanům.

Krajina s rozlehlými lány polí bez polních cest je pro člověka neprůchozí. Je proto třeba obnovovat staré stezky a budovat nové spojnice stávajících stezek.

Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů

Remízky v polní krajině působí jako centra biodiverzity (hnízdiště, úkryty, zdroj potravy, stanoviště pro dravce, zimoviště...). Zabraňují erozi, snižují vysušování půdy (redukcí intenzity větru), napomáhají retenci vody, pomáhají potlačovat kalamity některých škůdců.

Výzvy a problémy ekologického zemědělství

Zatímco velcí zemědělci brázdí na traktorech česká města a hlasitě demonstrují své požadavky, sypou hnůj před Úřad vlády a v médiích se jejich problémy hojně skloňují, hlasy ekologických zemědělců slyšet moc nejsou. Největším problémem zemědělce je údajně jaro, léto, podzim a zima - poučuje známý bonmot. V dnešní době to však dávno přestává platit. Plejáda problémů, s nimiž se dnes zemědělci potýkají, je čím dál početnější.

„Ekologická produkce je méně výnosná než konvenční, takže dochází k finanční újmě, a proto je potřeba dotační podpora,“ zdůvodňuje svoji skepsi ohledně naplnění celorepublikových cílů a dodává: „Jak velká podpora je, podle toho se zemědělci rozhodují, zda přejdou do BIO.

Stále bobtnající byrokratické požadavky a vyčerpávající kličkování mezi nimi a prací na farmě zmiňuje jako jednu z hlavních výzev také Michael Vrána. Podotýká, že rozumí principu dotačních kontrol a vidí smysl v tom, že pokud chce zemědělec brát dotace, je správné dohlížet na dodržování pravidel, „ale už je toho prostě moc.“

Pokud tyto prvky nejsou zcela obklopeny zemědělskou půdou, tak je zemědělci nemohou počítat do mimoprodukčních ploch (povinná tři procenta orné půdy vyčleněná pro přírodu), ani na ně pobírat přímé platby na hektar. Vyjmutí alejí a mezí z dotační podpory pak značně znevýhodňuje ty zemědělce, kteří tyto důležité prvky do naší jednolité zemědělské krajiny přinášejí.

Agrolesnictví: návrat k tradici

Agrolesnictví představuje návrat k hospodaření, jaké probíhalo dříve. Pole obohacená pásy stromů pomáhají krajině i biodiverzitě. Přínosem může být agrolesnictví ale i pro samotné zemědělce, kterým rozšiřuje možnosti příjmů a snižuje rizika z nejisté úrody.

„Když lidé před 10 tisíci lety vymysleli zemědělství, první, co museli udělat, bylo zbavit se stromů, aby mohli vypěstovat jídlo. Což bylo fajn v době, kdy na planetě žily dva miliony lidí, ale už to není fajn, když nás tu žije osm miliard,“ uvádí Martin Lukáč.

„Myslím, že jedním z důvodů je, že si lidé začali víc uvědomovat klimatickou krizi. Když se asi před pěti lety jeho tým ptal běžných lidí na ulici, co by mohli udělat, aby vyřešili klimatickou krizi, odpověď číslo jedna byla: „Půjdeme sázet stromy“.

Péče o krajinu je ostatně i motivace, proč se zemědělci rozhodují do agrolesnictví zapojit. „Tito farmáři chtějí předat svou půdu další generaci v lepším stavu, než ji převzali. Druhým důvodem farmářů byla snaha podpořit biodiverzitu. Až třetí důvod byl pragmatičtější, a to diverzifikace příjmů.

Projekt ReForest, jehož cílem je zvýšit přítomnost stromů v krajině, popisuje Martin Lukáč. Projekt koordinuje Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze, která se dlouhodobě věnuje výzkumu udržitelného hospodaření v krajině. ReForest funguje na principu tzv. živých laboratoří - těch je v projektu aktuálně sedm, rozesetých v různých zemích Evropy.

Důležité je podle něj i sdílení inspirativních příkladů z praxe: „Farmář někde v Evropě něco vymyslí a naše role je tento příklad zachytit, zpracovat a zpřístupnit ostatním. Právě proto jsme vytvořili v rámci projektu ReForest vícejazyčnou webovou platformu, která tyto příklady a návody shromažďuje,“ vysvětluje Martin Lukáč, proč funguje platforma ve 24 jazycích.

Ekologické farmy v České republice

Farma Jednorožec se nachází v obci Roblín, zhruba 20 kilometrů od Prahy, a na své půdě hospodaří ekologicky. Není sama - ekologických farem v Česku přibývá. Zatímco v roce 1990 byly pouze tři, ke konci roku 2022 už jich existovalo přes 5 tisíc. Ekologickým způsobem ovšem Češi a Češky podle dat za rok 2022 hospodaří pouze na 16,2 procentech zemědělské půdy - u orné, určené k pěstování, je to pouze 4,5 procent.

Průmyslové zemědělství se snaží maximalizovat produkci i zisk, k čemuž využívá i nástroje jako monokultury, průmyslová hnojiva, pesticidy, herbicidy či intenzivní obdělávání. Kvůli intenzivnímu zemědělství se půda stává méně úrodnou a neumí zadržovat vodu. Pesticidy hubí nejen škůdce, ale i okolní živočichy.

Postupně se proto začaly objevovat nové a šetrnější přístupy - zemědělství ekologické, biodynamické, regenerativní, permakulturní nebo takzvaná integrovaná ochrana. Všechny mají v centru pozornosti lepší péči o půdu.

Ekologické farmy se tak mnohdy skládají z více typů krajiny - orné půdy, louky, sadů, lesa -, mezi kterými se snaží mazat hranice. Biotopy jako remízky jsou také domovem dravého hmyzu, hmyzožravých ptáků a dalších zvířat, která pomáhají s kontrolou škůdců. Půda je díky nim navíc zastíněna a chráněna proti vodní i větrné erozi.

Farmářská škola, která vznikla zhruba před čtyřmi lety, u nás hraje v popularizaci ekologického hospodaření důležitou roli. "Na začátku nám hodně lidí říkalo, že nebude fungovat. Mladým lidem se přece nechce do zemědělství, nechce se jim pracovat. První ročník jsme naplnili celý a v dalších letech jsme museli odmítat," popisuje zakladatel Jiří Prachař.

Ekologické farmaření s sebou ovšem nese vícero zátěží. Některé sdílí s intenzivním zemědělstvím: poslední roky čelí inflaci a zvyšování cen energií. Další problémy jsou specifické. Ekologický přístup vyžaduje investice, které se vrací pomaleji, a doprovází jej limitovaná konkurenceschopnost.

Farma manželů Jany a Martina Rosenbaumových má ekologickou certifikaci, ovšem podle Jany je důležité myslet i na věci, které pro ekologické farmy nejsou zákonem povinné. Inspirují se proto v regenerativní a biodynamické sféře i agroekologii.

Označování biopotravin

Biopotraviny jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce.

Národní značení

Je-li na vámi vybrané potravině logo biozebry s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“, můžete si být jisti, že poslední úpravu tohoto výrobku - ať už výrobu, zpracování, či balení - provedl subjekt certifikovaný českou kontrolní organizací. Která organizace certifikaci v ČR provedla, zjistíte jednoduše. Stačí se podívat na číselný kód ve tvaru „CZ-BIO-xxx“, jenž najdete u loga biozebry.