Stromy Vhodné Pro Výsadbu Na Vysočině

Výběr dřevin pro zalesňování by měl vlastník lesa provádět s ohledem na konkrétní přírodní podmínky stanoviště, jako je vlhkost, expozice, nadmořská výška a půda. Na Vysočině je možné sázet a vysévat různé druhy stromů, přičemž některé z nich jsou státem dotované při zalesňování sazenicemi.

Na stránkách www.eagri.cz je k dispozici tabulka s přehledem dřevin, na jejichž obnovu a zajištění poskytuje Ministerstvo zemědělství finanční příspěvek. Tato tabulka uvádí jednotlivé druhy dřevin, na které lze získat finanční příspěvek na konkrétním stanovišti, a to podle lesního vegetačního stupně (LVS) a půdních podmínek. Pokud si nejste jisti, jaké máte stanoviště, doporučuje se obrátit na odborného lesního hospodáře, který by měl poradit s výběrem vhodných dřevin a informovat o možnostech finanční podpory.

Pokud není možné sehnat dostatek kvalitních sazenic z místní provenience, lze sbírat např. žaludy a sít je do důlků po 2 - 3 semenech. Alternativně lze využít břízu jako přípravnou dřevinu, kterou je možné sít na široko nebo na podzim zapíchat na holinu větve nesoucí semena. Pro zvýšení pravděpodobnosti ujmutí se doporučuje narušit půdní povrch, například motyčkou.

Cílem by neměly být čistě březové porosty, ale druhově i strukturně pestré a stabilní porosty cílových dřevin. V každém případě je nezbytné oplotit alespoň část holiny, aby stromy měly šanci odrůst před zvěří. Na oplocení je možné získat dotaci od Krajského úřadu.

Seznam Stromů Vhodných k Výsadbě na Vysočině:

• BB JAVOR BABYKA (Acer campestre) - Vhodný na nejteplejší a polostinná místa, dobře odolává suchu a znečištěnému ovzduší. Dorůstá výšky 10-15 m. Má velmi tvrdé a pevné dřevo. Druh pro teplé oblasti, na Vysočině Třebíčsko.
• BK BUK LESNÍ (Fagus sylvatica) - Snáší zástin, ale vadí mu přílišné sucho. Vyžaduje vlhké půdy (nesnáší zamokřené nebo naopak suché půdy). Na Vysočině vhodný do vyšších poloh. Dorůstá do výšky přes 30 m.
• BO BOROVICE LESNÍ (Pinus sylvestris) - Výrazně světlomilná dřevina, která rychle roste. Stačí jí chudé, suché i kamenité půdy; vyskytuje se ale i na rašelinných a bažinných půdách. Je přizpůsobena pro velmi široký klimatický rozsah (roční srážky 200 - 1780 mm). Dorůstá až 40 m výšky. Pěstovat ve směsi (např. s dubem letním), ve které bude tvořit maximálně třetinu. Ne monokulturně.
• BR BŘÍZA BĚLOKORÁ (Betula pendula) - Nenáročná, odolná, vyroste tam, kde je dostatek světla a alespoň minimum vláhy. Vhodná i k síji jako přípravná dřevina. Je krátkověká. Roste rychle a dorůstá výšky až 25 m. Má velmi příznivý vliv na půdu. Vhodná pro celou Vysočinu.
• BRK JEŘÁB BŘEK (Sorbus torminalis) - Vhodný jen vtroušeně, na okraje lesa, do nejteplejších oblastí Vysočiny (jižní Třebíčsko). Roste spíše na suchých půdách. Velikost 15 - 20 m.
• DB DUB LETNÍ (Quercus robur) - Velmi vhodný, přizpůsobený pro široký rozsah životních podmínek. Snáší otevřený prostor i přísušky, může být i podél vodních toků, kde je vlhčeji. Citlivý na pozdní mrazíky. Dlouhověká dřevina (500 let i více), dorůstá do výšky přes 30 m.
• DBZ DUB ZIMNÍ (Quercus petraea agg.) - Vhodný na teplá i vysýchavá místa a skalní hrany na Třebíčsku. Je výrazně světlomilný, teplomilný, roste i na chudých a mělkých půdách. Nesnáší přemokření. Dosahuje výšky i přes 30 m, dlouhověká dřevina.
• HB HABR OBECNÝ (Carpinus betulus) - Vhodný spíše do nižších nadmořských výšek (např. Třebíčsko), nenáročný na půdu i světlo. Dosahuje výšky do 20 m, dožívá se maximálně 150 let.
• JD JEDLE BĚLOKORÁ (Abies alba) - Vhodná do stínu či polostínu (např. pod břízy nebo lísky), tam, kde je vlhčeji. Má značné nároky na vláhu i na vzdušnou vlhkost. Přirozeně se vyskytuje v nadmořských výškách od 140 do 2100 m n.m. Na rozdíl od smrku udržuje kvalitu půdy v dobrém stavu. Při pěstování je nutné ji oplotit (velmi chutná srnám).
• JIV VRBA JÍVA (Salix caprea) - Světlomilná, přizpůsobivá dřevina. Roste i na suchých místech. Zamokření vydrží jen dočasně, ne trvale.
• JL JILM HABROLISTÝ (Ulmus minor) - Keř nebo strom (dorůstá do výšky 30 m). Vhodný jako příměs, spíše do nižších nadmořských výšek (Třebíčsko), do světlých lesů nebo okrajů.
• JLH JILM HORSKÝ (Ulmus glabra) - Vyžaduje vlhké, výživné půdy a stinné stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Dorůstá až 40 m výšky. Vhodný jako příměs.
• JLV JILM VAZ (Ulmus laevis) - Vyžaduje spíše vlhko a živné půdy s dostatkem dusíku, snáší zástin. Dorůstá do výšky až do 35 m. Vhodný do lesů podél vodních toků v teplých oblastech (Třebíčsko).
• JR JEŘÁB PTAČÍ (Sorbus aucuparia) - Přizpůsobivá, nenáročná dřevina. Rychle roste a bohatě plodí, přitom nepotlačuje jiné dřeviny, naopak jejich růst podporuje. Strom, řidčeji keř, vysoký 3 - 15 m. Velmi vhodný ve vyšších polohách v příměsi, zejména na holinách a jako přípravná dřevina.
• JS JASAN ZTEPILÝ (Fraxinus excelsior) - V dospělosti světlomilná dřevina, v mládí vyžaduje spíš zástin. Potřebuje dostatek vláhy po celý rok (lze sázet např. v okolí potoků). Dává přednost půdám obohaceným dusíkem, nesnáší zasolené půdy a neroste na zrašeliněných podkladech. V současnosti má jasan problém s houbovým onemocněním Chalara fraxinea, pěstování je proto s jistým rizikem (zatím jediná známá prevence - pěstování jasanů ve směsi dřevin). Dosahuje výšek 20 - 40 m.
• JV JAVOR MLÉČ (Acer platanoides) - Vhodný jako příměs do teplejších poloh. Snáší polostín, vyžaduje hluboké, vlhké a dusíkem bohaté půdy. Středně velký strom dorůstající výšky 20 - 30 m. Dožívá se 300 - 400 let.
• KL JAVOR KLEN (Acer pseudoplatanus) - Polostinná dřevina vyšších poloh vhodná jako příměs, náročnější na půdní i vzdušnou vlhkost. Roste nejraději na vlhčích půdách. Statný strom vysoký i přes 30 metrů, dožívá se až 500 let.
• LP LÍPA SRDČITÁ (malolistá) (Tilia cordata) - Nenáročný, statný, dlouhověký strom vysoký až 30 m. Snese i chudší půdy, i když přirozeně roste na vlhčích půdách s vysokým obsahem humusu. Dobrá volba pro široké rozmezí nadmořských výšek.
• LPV LÍPA VELKOLISTÁ (Tilia platyphyllos) - Snáší dobře zastínění a proto se udrží i pod jinými dřevinami alespoň jako keř. Je středně náročná na půdu a nejlépe jí vyhovují hluboké živné půdy. Je také náročná na vyšší vzdušnou vlhkost a citlivá k pozdním mrazům. Bývá až 40 m vysoká. Je dlouhověká.
• MD MODŘÍN OPADAVÝ (Larix decidua) - V ČR původně pouze v Jeseníkách, ne na Vysočině, z praktického hlediska ale vhodný, např. ve směsi s dubem. Světlomilný, až 50 m vysoký. Každoročně mu opadávají všechny jehlice (výhoda - lépe snáší tuhé mrazy a lépe odolává znečištění prostředí). Roste na hlubších půdách, ale ne vlhkých.
• OL OLŠE LEPKAVÁ (Alnus glutinosa) - Dost náročná na světlo; jen v mládí se může přizpůsobit zastínění. Vhodná do vlhka, k vodním tokům apod. (hladina půdní vody může být trvale na půdním povrchu). Záplavy v době vegetačního klidu (od podzimu do jara) jí vůbec nevadí. Špatně snáší výkyvy v hladině spodní vody. Dosahuje výšky až 35 m. Lze ji např. sázet v nižších polohách v kombinaci s dubem letním.
• OS TOPOL OSIKA (Populus tremula) - Odolná, velmi světlomilná dřevina, která se jako první spolu s břízou objevuje na obnažených půdách a pasekách. Roste jak na vlhkých, tak suchých půdách. Dorůstá do výšky 15 - 25 m.
• SM SMRK ZTEPILÝ (Picea abies) - Strom vysoký až 50 m. Původně roste v horských lesích, inverzních údolích, v rašeliništích a lokalitách s vyšší půdní vlhkostí, především na kyselých půdách. V současnosti lze vysazovat pravděpodobně jen do nejvyšších poloh Vysočiny do vlhkých míst, ale ani tam není jisté, zda bude prospívat. Vysazovat vždy ve směsi (např. s olší lepkavou), ne monokulturně.
• TR TŘEŠEŇ PTAČÍ (Prunus avium) - Nejlépe roste na mírně vlhkých půdách, ale nevadí jí ani sucho. Nesnáší zamokřené, těžké a studené půdy. Dává přednost osluněným polohám. Je tolerantní vůči imisím, a hodí se proto i do míst se silně znečištěným prostředím. Dorůstá až 35 m výšky. Vhodná jako příměs s lípou, buky i duby.
• VRH VRBA KŘEHKÁ (Salix euxina) - Středně velký strom obvykle 6-15 m vysoký. Světlomilná dřevina vhodná do vlhka, nejlépe k vodním tokům. Bez většího hospodářského významu.
• VRN VRBA NACHOVÁ (Salix purpurea) - Keř dosahující 2 - 8 m výšky; vhodný do vlhka.

Poznámka: Studie Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni potvrdila, že globální oteplování významně omezuje růst smrků v nižších polohách, především v místech, kde je vysazený mimo své původní prostředí (tedy téměř na celé Vysočině).

Čtěte také: České Budějovice

Rychle Rostoucí Stromy

Spousta lidí by na své zahradě v zájmu udržitelnosti ráda vysadila více původních stromů. Z botanického hlediska jsou původní dřeviny ty, které se v dané oblasti vyskytují přirozeně - bez zásahu člověka. Poskytují prostor k životu a potravu mnoha živočichům, protože se zvířata a hmyz místní fauně přizpůsobovali po dlouhou dobu.

Ekologicky cenné původní obrovité stromy, jako je javor mléč, buk lesní, bříza bělokorá, topol černý, vrba bílá a lípa srdčitá, se do zahrady obtížně umisťují. Ledaže byste vrbu bílou (Salix alba) začlenili v podobě vrby hlavaté nebo zvolili odrůdy původních stromů, které zůstanou výrazně menší než uvedený druh, a přesto poměrně rychle rostou.

Nejlepšími příklady jsou rychle rostoucí středně velké stromy javor mléč 'Eurostar' a lípa srdčitá 'Greenspire'. Jejich koruny se zastavují ve výšce 15 metrů a zužují se do špičky. Své místo zde má i udržitelná střemcha - ale pouze v případě, že je těsně propojena s dalšími divokými keři a tvoří živý plot.

Mnohé rychle rostoucí původní stromy jsou odolné vůči suchu. Vyznačují se hlubokým nebo daleko sahajícím kořenovým systémem a obecně velmi dobře snáší horko.

Rychle rostoucí živé ploty nabízejí zahradní centra nebo školky. V zahradních centrech obvykle najdete pouze standardní sortiment rychle rostoucích dřevin. Většinou se ale dají pořídit za rozumné ceny. Ve školkách naproti tomu najdete velký výběr stromů, které rychle rostou.

Čtěte také: Tapety na plochu: Stromy a příroda

Ať už si rychle rostoucí živý plot koupíte kdekoli: ověřte si kvalitu vytouženého exempláře přímo na místě. Nekupujte exempláře s nepravidelným růstem, holými místy, zlomenými větvemi, hnědými listy nebo nápadnými povlaky!

Za pozornost stojí také kořenový bal. Rychle rostoucí stálezelené stromy jsou v nabídce s kořenovými baly obvykle od podzimu do jara. Při nákupu dejte pozor na to, aby z půdního balu neunikala zemina a aby obal držel pevně pohromadě.

Kontejnerované rostliny mají několik výhod. Rychle rostoucí stromy lze sázet po celý rok, jestliže půda není zmrzlá. Rostliny balíme s maximální péčí a 99,8 % rostlin k vám doručíme v pořádku.

V kategorii listnaté dřeviny naleznete rozmanitý výběr listnatých stromů, keřů i půdopokryvných rostlin. Stromy a keře vybírejte podle velikosti v dospělosti, nespoléhejte na řez.

Kultivary s barevnými listy nesnesou dlouhodobý pobyt na přímém slunci. Sortiment keřů do živých plotů naleznete zde a můžete využít nejen filtry stanoviště a výšky, ale také opadavost a další.

Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů

Rostliny balíme s maximální péčí, aby k Vám dorazily bez úhony. 99,8 % rostlin doručíme v pořádku. Zahradničení má být zábava.

Tabulka: Rychle rostoucí stromy

tags: #stromy #podle #stanoviste

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o pohledu studentů na dopady klimatické změny
• Životní prostředí na Zemi
• Nová role Lhotkové
• Azbestové skládky v ČR
• Přírodě blízké úpravy vodních toků