Dopad rostoucí populace v Africe na životní prostředí

Afrika se do konce století oteplí nejméně o dva stupně Celsia. To bude mít značný dopad na řadu druhů, včetně tak vzácných a charismatických zvířat, jako jsou nosorožci. I když se na jejich záchranu vynakládá spousta peněz a úsilí, klimatické změny to mohou rychle pokazit.

Dopady klimatických změn na nosorožce

V Jižní Africe žije naprostá většina zbývajících světových populací černých i bílých nosorožců. Právě tam přežívá 80, respektive 92 procent všech zvířat těchto druhů. Kvůli globálnímu oteplování se ale klima v této oblasti rychle mění a má to dopady i na nosorožce.

Tradičně se ochránci přírody pokoušejí tyto ohrožené tlustokožce chránit hlavně před pytláky a ztrátou přirozeného území; nová studie ale upozorňuje, že to může být zbytečné, pokud nastanou takové tepelné podmínky, jimž se nosorožci nebudou schopní přizpůsobit. A takový stav se rychle blíží.

Až doposud k tak silnému tvrzení chyběly důkazy, teď je shromáždili vědci z Massachusettské univerzity v Amherstu, kteří je popsali v článku v odborném žurnálu Biodiversity. Správci národních parků by měli urychleně začít plánovat úpravy, jež umožní nosorožcům zvládat vyšší teploty, což jim zvýší šanci přežít alespoň do dalšího století.

Afrika pod tlakem klimatických změn

Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) se průměrné měsíční teploty na africkém kontinentu za poslední století zvýšily o 0,5 až 2 stupně Celsia a v příštích sto letech se při realistickém scénáři předpokládá oteplení až o další dva stupně. Měnící se klima má ale vliv nejen na teploty, naruší totiž také srážky - a to velmi nerovnoměrným způsobem.

Čtěte také: Liberci chybí kontejnery

Přestože žijí v Africe, nosorožci nejsou evolučně vybavení mechanismem, který umožňuje zvládat horko lidem - neumí se potit. Místo toho se musí ochlazovat koupáním anebo vyhledáváním stínu.

„Obecně můžeme říct, že většina, ne-li všechny druhy, budou tak či onak negativně ovlivněny měnícím se klimatem,“ konstatuje hlavní autorka studie Hlelowenkhosi S. Mambaová. „Proto je důležité, aby odborníci na ochranu přírody prováděli rozsáhlá ekologická hodnocení na velkých územích, aby tak zachytili trendy a modelovali budoucnost některých nejzranitelnějších druhů na světě a připravili se tak na zmírnění dopadů změny klimatu.

Pro každý z parků vymodelovali dva scénáře: scénář IPCC s vysokými emisemi a umírněnější emisní scénář. Pro každý z těchto scénářů promítli teplotu a srážky do roku 2055 a 2085, aby určili, zda park zůstane pro nosorožce vhodný.

Zjistili, že v každém parku dojde k oteplení přibližně o 2,2 °C do roku 2055 a o 2,5 °C do roku 2085 podle scénáře mírných emisí. Podle scénáře vysokých emisí se každý park v roce 2055 oteplí přibližně o 2,8 °C a v roce 2085 dokonce o 4,6 °C.

Téměř všechny parky budou s rostoucími emisemi stále sušší, s výjimkou jednoho, národního parku Tsavo West v Keni, kde bude naopak srážek více.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v ČR

Tým také zjistil, že změna srážek sice nebude pro nosorožce ideální, zásadní problém budou ale změny teplot, jež budou vyšší, než tento druh snese.

„Teplotní podmínky ve všech studovaných parcích budou pro oba druhy stále nevhodnější, ale předpokládá se, že bílí nosorožci budou postiženi dříve než nosorožci černí,“ píší autoři. Nejhorší zprávy se týkají národního parku Etosha v Namibii a národního parku Hlane v eSwatini, které se v obou scénářích stanou pro nosorožce příliš horkými.

Tyto nové informace dávají ochráncům přírody možnost připravit se na změny anebo se na ně pokusit adaptovat. „Článek zdůrazňuje, že je důležité využívat předpovědi klimatu pro správu parku i ochranu nosorožců,“ dodávají.

Znečištění ovzduší v Africe

Podle nové studie Světového politického fóra umírá stále více obyvatel Afriky kvůli znečištěnému ovzduší. Problému čelí hlavně rychle se rozvíjejí země jako Egypt, Jihoafrická republika, Etiopie a Nigérie. Podle studie, která se pokusila vyčíslit lidské a finanční ztráty, by znečištěný vzduch mohl ročně způsobovat předčasnou smrt u 712 000 lidí.

"Roční počet úmrtí způsobených vnějším znečištěním prachových částic vzrostl napříč africkým kontinentem v letech 1990 až 2013 o 36 procent. Během tohoto období se zvýšily i lidské ztráty v důsledku špatného vzduchu uvnitř budov, ale pouze o 18 procent," vysvětlil The Guardian Rana Roy, vědecký pracovník z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Čtěte také: Svoz domovního odpadu - nové ceny

Podle Roye by se Afrika mohla inspirovat u vyspělých ekonomik například vybudováním systému hromadné dopravy. "Znečištěné ovzduší v Africe stále více škodí lidem a také brání ekonomickému rozvoji. Aby se tyto problémy eliminovaly, je zapotřebí, aby vláda ihned začala řešit rychlé tempo urbanizace.

Ochrana přírody v Africe

Africký kontinent je význačným regionem díky specifickému přírodnímu dědictví fauny a flóry. Na Africkém kontinentě žije přes 50 000 dnes popsaných rostlinných druhů, 1 000 druhů savců a 1 500 druhů ptáků.

Vlivem působení člověka na Africkou přírodu za posledních sto let přichází snahy toto jedinečné přírodní prostředí chránit a zachovat následujícím generacím. Mnoho druhů je již člověkem vyhubeno (4 druhy antilop, pakůň hřivnatý), mnoho druhů žije na hranici vyhynutí (23 % druhů savců v Mauretánii, 22 % rostlinných druhů v Eritrei ).

Mezi nejohroženější a nejbohatší ekosystémy světa patří vodní a bažinné plochy (delta Nigeru, Konga, Okavanga, Nilu…), které jsou považovány za problematické a pro člověka nevyužitelné. Mnoho oblastí je poškozeno v důsledku znečištění lidskou činností (pesticidy, průmysl zejm. na pobřeží ). Introdukce nepůvodních druhů narušuje a ničí křehkou rovnováhu přírody.

Vývoj ochrany přírody v Africe úzce souvisí historickým vývojem poznání Afrického kontinentu. Destruktivnímu působení člověka po dlouhá staletí rostoucí se projevilo i na současné rozloze chráněných území, proto je podíl chráněných území na rozloze států nejmenší v celé Africe.

Od roku 1940 pokračuje zvyšování počtu národních parků. Rok 1960 pro Afriku neznamenal jen politickou nezávislost. Během následujících let zahájily mezinárodní organizace boj za záchranu druhové diverzity v Africe s podporou velké části světa, prostřednictvím zvláštních programů IUCN a FAO.

Ochrana přírody byla z počátku zaměřena pouze na přežití velkých savců, ale s pronikáním vědeckých poznatků na kontinent prostřednictvím mezinárodních organizací, zejm IUCN je kladen důraz na pochopení vazeb mezi konkrétními druhy a územím na kterém žijí.

Období osamostatnění mnoha afrických států také přinesl problém jak propojit dva navzájem se vylučující celky - ochranu přírody a rozvoj ekonomik jednotlivých zemí třetího světa. Od šedesátých let do současnosti se diskutuje o možnostech propojení územního rozvoje země s ochranou přírody.

Celková rozloha asi 3 000 chráněných oblastí v Africe je cca 2,4 mil. ha která tvoří v Subsaharské Africe 10 % území z něhož je polovina zařazena v kategoriích I. - IV.

Největší plochu území státu zabírají chráněná území v Tanzanii - 365 000 km2 ( 38,5 % území státu, 14 % kategorie I - IV, 25 % VI- VIII) a Zambii -295 802 km2 ( 39,3 %). Pět afrických států chrání na svém území přes 20 % rozlohy. Senegal, Středoafrická republika, Namibie a Botswana.

Naopak celý region Severní Afriky s výjimkou Alžírska patří ke státům s nejmenší rozlohou chráněných území Afriky (okolo 2 %). Celá tato oblast je díky historickému vývoji výjimkou, proto region způsobem ochrany přírody spadá pod oblast Středozemního moře a Blízkého východu.

Posledním problémem je samotný systém a organizace. Administrativa a legislativa jsou nepřehledné a obsahují mnoho slabých míst, kompetence místní správy a orgánů na státní úrovni jsou vzájemně oddělené a navzájem jen minimálně spolupracují, samotné místní zajištění organizace správy bojuje s nedostatečnými znalostmi místních úředníků, kteří jsou navíc nedostatečně ohodnoceni finančně.

Důležitost starších slonů

Mladí sloni se toho musí hodně naučit - co jíst, čemu se vyhýbat, jak se chovat v přítomnosti ostatních. Následky pytláctví a chybného managementu populací v minulosti však odhalují, že se jim daří mnohem lépe, pokud mohou následovat příklad starších zvířat.

Pokud jsou takové znalosti, nashromážděné napříč generacemi, ztraceny, když jsou starší zvířata zabita nebo jsou přerušeny sociální vazby, může trvat dlouho, než budou znovu objeveny, a některé z nich mohou být dokonce navždy pryč.

tags: #zvýšení #počtu #lidí #v #Africe #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelnost s filtry Brita
• Dopady klimatické změny na české zemědělství
• Příroda v Manfrédovi
• Otočná taburetka s opěradlem Addis - recenze
• Protivzdušná obrana: Radiolokační stanoviště Chrášťany