Struktura ohrožených skupin nezaměstnaných: Chebsko

11.03.2026

Agentura pro sociální začleňování v souladu se Strategií Česká republika 2030 na základě objektivních dat a s využitím svého odborného know-how prosazuje společenskou změnu směřující k ukončení sociálního vyloučení v České republice. Agentura je expertním nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory územním samosprávám v procesu sociálního začleňování. Agentura podporuje taková opatření, která pomohou územním samosprávám v procesu sociální integrace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením.

Sociální vyloučení a jeho dopady

Jedním z nejviditelnějších efektů sociálního vylučování je vznik a existence lokalit, pro které je charakteristická nízká kvalita domovního a bytového fondu, nevyhovující infrastruktura, funkční nepropojenost s širším urbanistickým celkem obce a to, že jejich obyvatelé mají z různých důvodů ztížené šance na úspěšné a dlouhodobé zapojení se do formálního trhu práce. Obyvatelé sociálně vyloučených lokalit se potýkají s celou řadou problémů, s kterými si často nedovedou bez pomoci sami poradit. Mezi nejčastěji řešené problémy klientů patří: nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, nízký nebo žádný příjem, riziko ztráty bydlení, malá sociální mobilita, nízké právní povědomí, obtíže při kontaktu s institucemi.

Sociálně vyloučené lokality jsou obecně spojeny s vyšší mírou kriminality než je celorepublikový průměr. Příčinou tohoto stavu je především koncentrovaný výskyt jevů, které souvisí s životem v sociálním vyloučení.

Vzdělání jako nástroj prevence

Vzdělání je jedním ze základních nástrojů, kterými lze předcházet sociálnímu vyloučení. Dítě se díky němu socializuje a setkává se s vrstevníky z nejrůznějšího zázemí. Kvalitní vzdělávání otvírá obrovské možnosti různorodé skupině dětí a v důsledku boří ostré hranice mezi různými společenskými skupinami s různým stupněm vzdělání a příjmů.

Zaměstnanost a sociální služby

Jedním z klíčových témat Agentury pro sociální začleňování je podpora služeb zaměstnanosti. Dlouhodobá nebo opakovaná nezaměstnanost má na obyvatele sociálně vyloučených lokalit řadu vážných dopadů.

Čtěte také: Nezaměstnanost v Chebsku: ohrožené skupiny

Město Cheb je nejzápadnějším třicetitisícovým městem České republiky, vstupní branou z pomezí Bavorska a jihozápadního Saska do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně. Město Cheb je pak druhým největším městem Karlovarského kraje. Při rozloze 96,37 km2 to představuje hustotu osídlení cca 349 obyvatel na 1 km2.

Pohyb obyvatelstva ve městě Chebu je mírně příznivější než v okrese i v Karlovarském kraji. Město Cheb přirozenou měnou stále mírně roste. Pohyb obyvatel stěhováním je také ve srovnání s okresem i krajem vyšší. Průměrný věk je ve městě 38 let, v okrese i kraji přibližně o rok vyšší a v celém Česku pak 40 let.

Vzdělanostní struktura a trh práce

Z hlediska struktury vzdělanosti populace vykazuje město Cheb ve srovnání s okresem i krajem vyšší podíl obyvatelstva s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním. I přes vznik řady vysokoškolských pracovišť v městě i kraji však podíl VŠ vzdělaného obyvatelstva se zvýšil pouze o 0,8% bodů a zůstává celorepublikově podprůměrný.

Ekonomické aktivity se v rámci okresu do města Chebu výrazně nekoncentrují. Nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné.

Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. V sekundéru (průmysl, energie a stavebnictví) pracuje zhruba 40 % zaměstnanců, v terciéru 58 % a zbylé 2 % připadají na primér.

Čtěte také: Tkadlec: Populační ekologie

Nabídka volných pracovních míst se v okrese Cheb za poslední tři roky zvýšila, zejména díky novým pracovním příležitostem v průmyslovém parku. Nejvíce volných pracovních míst je ve městě i okrese nabízeno u dělnických profesí. Mezi dlouhodobě neobsazená místa patří také profese lékaře.

Celkový vývoj míry nezaměstnanosti v Chebu odpovídá zhruba vývoji míry nezaměstnanosti jak v Česku tak v Karlovarském kraji. Mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva patří osoby s nízkým vzděláním (včetně těch, kteří mají pouze základní, nebo dokonce žádné vzdělání) a osoby starší 50 let.

V Chebu se nachází řada zařízení poskytující sociální služby, včetně pečovatelské služby (Správa zdravotních a sociálních služeb). Existence těchto zařízení usnadňuje život ve stáří, při zdravotním postižení, umožňuje jim uspokojování potřeb odůvodněných stárnutím, případně zdravotním stavem.

Problémové lokality a sociální situace

Specifickou situací je sídliště Zlatý vrch, které se vyznačuje koncentrací problémových obyvatel. Sídliště Zlatý vrch nepatří mezi atraktivní lokality pro bydlení. Tento fakt je způsoben jednak kvalitou bytového fondu a kvalitou veřejných prostranství a dále pak změnou struktury obyvatel na sídlišti.

Ve městě působí celkem 6 mateřských škol, 6 státních základních škol, dále 1 speciální základní škola a 1 soukromá základní škola. Velmi pozitivní je rostoucí význam vysokého školství ve městě.

Čtěte také: Vývoj struktury odpadu

Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto.

Zájem turistů o zajímavosti města stále vzrůstá. Nicméně, nevýhodou zůstává, že turistická sezóna ve městě je poměrně krátká. Hlavní sezóna probíhá ve městě od května do září.

Kvalita životního prostředí se od počátku devadesátých let stále zlepšuje. Zlepšení ovzduší způsobila řada faktorů, včetně odklonění části dopravy z chebských ulic, ale také modernizace velkých kotelen ve městě. Dnes jsou všechny napojeny na plyn a jejich provoz je ekologický.

Pro město Cheb zajišťuje svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu soukromá firma firma ASP služby s.r.o. Absence sběrného dvora v blízkosti města se jeví jako největší problém odpadového hospodářství.

Problematická je situace zejména na sídlištích, především Zlatý vrch, kde dochází k hromadění odpadků v okolí kontejnerových stání, ve sklepech a zázemí domů. Ideálním řešením v této zóně by bylo vybudování systému odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady v podobě sběrného dvora.

Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je 50,3 let a více jak 77 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980. Město Cheb patří sice mezi deset nejlevnějších měst v ČR z hlediska cen bytů, ale tyto tržní ceny zaznamenaly za posledních několik let obrovský nárůst. Do situace v Chebu se postupně promítá jeho výhodná poloha nedaleko západních hranic, nabídkové ceny starších bytů rostou, tržní nájemné mírně klesá. Obdobná je situace i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů, jejich ceny stále stoupají.

Poslední výstavba panelových domů zde proběhla v 80. letech a na počátku 90 let. Ve městě se nachází celkem dvě velká sídliště - Zlatý vrch a Skalka, dále pak 5 menších lokalit. Sídliště Skalka patří k velmi žádané lokalitě pro klidné a "zelené" prostředí.

Aktuální situace nezaměstnanosti v Karlovarském kraji (říjen 2025)

Úřad práce v Karlovarském kraji evidoval na konci října 2025 celkem 11 360 uchazečů o zaměstnání, z toho 10 577 dosažitelných. Karlovarský kraj vykazoval třetí nejvyšší podíl nezaměstnaných (5,62 %) v rámci celého Česka. Na 1 volné pracovní místo připadalo v našem kraji 4,56 uchazeče o zaměstnání. V sokolovském okrese, který dlouhodobě vykazuje vysokou nezaměstnanost, připadalo na 1 pracovní místo dokonce 17 uchazečů.

Více než polovinu z celkového počtu uchazečů tvořily ženy (5 914, tj. 52,1 %). Uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením bylo evidováno na konci sledovaného měsíce celkem 1 108 (9,8 % všech uchazečů).

Mezi uchazeči o zaměstnání bylo na konci října 2025 nejvíce těch ve věku 50 až 64 let (3 825 osob), kteří se na celkovém počtu uchazečů podíleli 33,7 %. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání dosáhl ve sledovaném období v Karlovarském kraji 41,3 roku.

Zaměříme-li se na vzdělanostní strukturu uchazečů, kteří byli evidováni na úřadech práce našeho kraje ve sledovaném období, zjistíme, že 44,9 % z nich mělo ukončeno pouze základní nebo dokonce žádné vzdělání a střední odborné vzdělání s výučním listem absolvovalo 27,8 % uchazečů.

Podíl nezaměstnaných v Karlovarském kraji dosáhl na konci sledovaného měsíce hodnoty 5,62 %. Po Ústeckém (6,92 %) a Moravskoslezském (6,37 %) kraji se tak jedná o třetí nejvyšší podíl mezi všemi regiony Česka a celorepublikový průměr převyšuje o 1,03 procentního bodu. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (3,54 %) a Pardubickém kraji (3,67 %).

Meziměsíční nárůst počtu nezaměstnaných byl zaznamenán v 55 okresech, největší pak v Českém Krumlově (o 6,2 %) a v Chebu (o 3,9 %). V okresech Karlovarského kraje se počet nezaměstnaných oproti minulému měsíci zvýšil bez výjimky, nejvýrazněji pak v okrese Cheb (o 3,9 %).

Z okresů Karlovarského kraje vykazoval ve sledovaném období největší nezaměstnanost okres Sokolov. Podíl nezaměstnaných osob v tomto okrese činil 7,57 %. Naopak nejnižší hodnotu tohoto ukazatele zaznamenal v našem kraji okres Cheb (4,32 %), který se umístil na 38. místě pomyslného celorepublikového žebříčku.

Na 1 volné pracovní místo připadal největší počet uchazečů v Moravskoslezském a Ústeckém kraji (7,93; resp. 7,64). V našem kraji činila hodnota tohoto ukazatele 4,56, což je pátý nejvyšší údaj v rámci celého Česka a zároveň je to o 0,94 uchazeče více, než kolik činil celorepublikový průměr. Naopak nejméně uchazečů na 1 volné pracovní místo bylo v Hlavním městě Praze (1,52) a Plzeňském kraji (2,09).

Z okresů Karlovarského kraje je na tom stále nejlépe okres Cheb, kde na 1 volné pracovní místo připadá 1,83 uchazeče o zaměstnání. Naopak nejhorší bilanci můžeme tradičně pozorovat v okrese Sokolov, kde na konci sledovaného měsíce připadalo na 1 volné pracovní místo dokonce 17 uchazečů.

V Karlovarském kraji ke konci měsíce září mezi nezaměstnanými mírně převažovaly ženy, které se na celkovém počtu osob bez zaměstnání podílely 52,1 %. Nejvyšší podíl žen mezi nezaměstnanými osobami se v rámci našeho kraje nacházel v okrese Cheb (53,6 %), naopak nejméně žen bylo mezi nezaměstnanými okresu Sokolov (51,2 %).