Struktura odpadu v ČR a její vývoj

10.11.2025

Odpady vznikají prakticky při veškeré lidské činnosti, v průmyslu, stavebnictví, zemědělství, dopravě a při běžném životě člověka ve společnosti.

Základní pravidla pro nakládání s odpady jsou stanovena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech a jeho prováděcími právními předpisy.

Cíle pro nakládání s odpady a opatření pro jejich dosažení jsou stanoveny Plánem odpadového hospodářství České republiky (POH ČR). Jeho plnění je vyhodnocováno prostřednictvím Hodnotících zpráv. S Plánem odpadového hospodářství ČR musí být v souladu také plány odpadového hospodářství krajů.

Za účelem pravidelného vyhodnocení odpadového hospodářství, a pro získání podkladů pro správní a kontrolní činnost, je v odpadovém hospodářství vedena evidence odpadů, umožňující v souladu s evropskými předpisy získat podrobné informace o produkci a nakládání s odpady. Získané informace jsou důležitým podkladem pro další strategické plánování v oblasti odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a legislativní činnost Ministerstva životního prostředí.

Oblast nakládání s odpady zahrnuje také přeshraniční přepravu odpadů z ČR a do ČR či přes její hranice.

Čtěte také: Tkadlec: Populační ekologie

Plán odpadového hospodářství České republiky („POH ČR“ nebo „Plán“) představuje základní národní strategický dokument v oblasti odpadového hospodářství, který je zpracováván za účelem definování vývoje odpadového hospodářství České republiky.

Plán odpadového hospodářství České republiky je nástroj pro řízení odpadového hospodářství ČR a pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodářství.

POH ČR odráží principy udržitelného rozvoje a oběhového hospodářství a je provázaný se Strategickým rámcem cirkulární ekonomiky ČR 2040.

Povinnost ČR zpracovat plán nakládání s odpady na jejím území (POH ČR) je stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech.

Za přípravu a zpracování POH ČR je dle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Účelem plánu je vytvářet podmínky pro nakládání s odpady dle hierarchie odpadového hospodářství.

Čtěte také: Ohrožené skupiny na Chebsku

Vláda ČR schválila dne 23. července 2025 nový Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025-2035, tedy s platností na 11 let.

Plán důsledně vychází z principu hierarchie odpadového hospodářství, která poskytuje rámec pro odpadovou politiku s důrazem na předcházení vzniku odpadů a maximální recyklaci a využití odpadů.

POH ČR 2025-2035 formuluje dlouhodobou perspektivu pro udržitelné nakládání s odpady v České republice s horizontem až do roku 2035 v kontextu závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě.

Plán se skládá z analytické, závazné, směrné části a struktura a obsah plánu vychází z požadavků zákona o odpadech, v návaznosti na předpisy Evropské unie a také metodická doporučení Evropské komise. POH ČR pokrývá nakládání se všemi odpady. Plán v sobě zahrnuje Program předcházení vzniku odpadů a Program předcházení vzniku potravinového odpadu, jejichž účelem je motivovat obyvatele, obce i společnosti ke zvýšené odpovědnosti za životní prostředí a rovněž reflektuje oblast kritických surovin s jejich vzrůstajícím významem.

Strategické cíle odpadového hospodářství ČR na období 2025-2035:

Čtěte také: Ekologie a chování sysla obecného

S1. Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů.
S2. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.
S3. Udržitelný rozvoj společnosti a přechod k cirkulární ekonomice.
S4. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

Přílohou POH ČR je „Ekonomická analýza Plánu odpadového hospodářství České republiky na období 2025-2035“, která popisuje náklady na zajištění bezpečného nakládání s odpady, naplňování hierarchie nakládání s odpady, přechod k cirkulární ekonomice a plnění závazných cílů vyplývajících z právních předpisů.

Ministerstvo životního prostředí provádí dvouleté vyhodnocení Plánu odpadového hospodářství ČR a zpracovalo Zprávy o plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky.

Produkce a využití odpadů v ČR

V roce 2023 bylo v České republice vyprodukováno 38 milionů tun všech druhů odpadů. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito.

Skládkování komunálního odpadu

Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů v roce 2023. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %), meziročně došlo k poklesu množství komunálních odpadů ukládaných na skládku o 185,5 tisíc tun, což je příznivý výsledek a ukazuje, že se daří odklon od skládkování.

Meziroční snížení u komunálu ukládaného na skládku o 185 a půl tisíce tun považuji za příznivý trend. Ukazuje nám, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Třídění komunálního odpadu

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %.

Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

Olomoucký kraj 51,6 %
Pardubický kraj 51 %
Kraj Vysočina 50,2 %
Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu.

Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Metodika MŽP pro stanovení složení SKO a KO

Ministerstvo životního prostředí připravilo v rámci projektu TAČR (TIRSMZP719) novou Metodiku pro stanovení složení směsného komunálního odpadu (SKO) a odděleně soustřeďovaných složek komunálního odpadu (KO). Metodika umožňuje získání a statistické zpracování údajů o složení komunálního odpadu. Metodika popisuje obecný, jednotný a závazný postup poskytovaný MŽP. Metodiku je důrazně doporučeno používat i pro terénní šetření k získání údajů o složení odděleně soustřeďovaných KO. Účelem metodiky je stanovení postupů, které umožňují srovnatelnost a opakovatelnost výsledků terénních průzkumů zaměřených na stanovení složení odpadu. Metodika je určena pro všechny subjekty, které mají povinnost nebo úmysl zjistit složení odpadu. Výsledky mají sloužit k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářství České republiky nebo krajských Plánů odpadového hospodářství, pro rozhodování a plánování o způsobu nakládání s SKO a KO zejména na národní úrovni.

Dopad třídění odpadu na životní prostředí

Stav životního prostředí není dle nejnovější zprávy MŽP v ideální rovnováze v oblasti kvality a stavu ovzduší a vod, stále u nás dochází k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů, a to vše spolu s dalšími faktory se promítá do neutěšeného stavu ekosystémů a ztráty biodiverzity.

Z hlediska projevů počasí u nás dochází ke zrychlování růstu průměrných ročních teplot (za 10 let o 0,4 °C). Půdní sucho dlouhodobě trápí oblast jižní Moravy.

Výkyvy srážek a teplot od normálu jsou součástí změny klimatu stejně tak jako přibývající extrémy hydrometeorologických jevů.

Na změnu klimatu má nemalý vliv přístup k hospodaření s primárními zdroji - pokud už jednou suroviny vytěžíme, přepravíme a zajistíme jejich zpracování, měli bychom se v maximální míře snažit o jejich opětovné využití jako zdroje pro další výrobu v podobě tzv. druhotné suroviny. Právě proto je velmi podstatné prvotní třídění odpadů například do barevných kontejnerů, sběrných dvorů nebo na místech zpětného odběru.

Dřevo je primární surovinou potřebnou k výrobě papíru - vytříděním 1 tuny papíru ušetříme přibližně 2 tuny dřeva. Odhaduje se, že každoročně díky třídění a recyklaci papíru zachráníme v ČR více než 2 000 000 stromů, které jsou primární surovinou potřebnou pro výrobu papíru.

V ČR se i nadále vyrábí více elektrické energie, než je domácí spotřeba, a proto ji exportuje. Materiálová i energetická náročnost spotřeby primárních energetických zdrojů v ČR klesá. Roste využívání obnovitelných zdrojů, které jsou potřeba k výrobě tepla a elektřiny.

Doprava v ČR zanechává stále značnou uhlíkovou stopu zejména proto, že většina spotřeby pohonných hmot je vyrobena z fosilních paliv. Pozitivní však je, že znečišťování ovzduší dopravou díky modernizací technologií a plněním legislativních požadavků postupně klesá.

Klimatické změny může každý z nás pomoci zmírnit různými způsoby - změnou dopravy, vytápění, ale právě i tříděním odpadu. Díky tomu totiž umožníme jeho efektivní využití namísto uložení na skládku odpadu, kde se v průběhu jeho rozkladu uvolňují plyny - například metan, jenž je jedním z nejvýznamnějších zástupců tzv. skleníkových plynů, které jsou s klimatickými změnami spojovány?

Díky třídění a využití obalových odpadů je v ČR v přepočtu každoročně uchráněno přibližně 30 km² přírody?

Význam třídění odpadu

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý! Ostatně je to to nejmenší, co může každý z nás udělat jako částečnou kompenzaci našeho konzumního životního stylu.

Další velkou výzvou je opuštění tzv. lineárního ekonomického modelu (suroviny, výrobek, distribuce, spotřeba, odpad) a přejít k tzv. oběhovému hospodářství, jehož cílem je šetrnější a efektivnější využívání zdrojů a prosazování principů tzv. cirkulární ekonomiky.

Tyto změny se postupně dějí - promítají se do legislativy a pak přecházejí do praxe a našeho každodenního života.

Je důležité předcházet vzniku odpadů, a když už vzniknou, tak je podstatné je vytřídit! Nejsou důvody, proč dále čekat, žít ohleduplněji můžeme začít hned teď!

Doporučení pro obce

MŽP proto z Operačního programu Životní prostředí sedmimiliardovou alokací podává ruku obcím a masivně podporuje výstavbu nebo modernizaci třídicích a dotřiďovacích linek na separaci odpadů, sběrné dvory, oddělený sběr a svoz odpadů, bioplynové stanice, re-use centra, systémy vratných obalů a nádobí, kompostérů pro předcházení vzniku odpadů a výstavbu a modernizaci zařízení pro materiálové využití odpadů a také podporu výstavby moderních zařízení pro energetické využití odpadu z Modernizačního fondu,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že zatěžkávacím bude pro obce i stát příští rok, kdy povinné cíle EU míří na 55% recyklaci komunálního odpadu a pro obce bude závazný cíl 60% vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi.