Město Cheb je nejzápadnějším třicetitisícovým městem České republiky a vstupní branou z pomezí Bavorska a jihozápadního Saska do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Františkovy Lázně. Město je součástí regionu NUTS II Severozápad. Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím ČR a druhým nejmenším krajem, zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti.
Město Cheb je pak druhým největším městem Karlovarského kraje (po Karlových Varech, před městy Sokolov, Ostrov, Chodov, Aš, Kraslice, Horní Slavkov, Nejdek, Chlum Svaté Maří, Kynšperk nad Ohří, Lázně Kynžvart, Mariánské Lázně, Březová, Habartov, Jáchymov, Loket, Lubenec, Bochov, Žlutice, Toužim, Bečov nad Teplou, Krásno, Teplá, Dolní Rychnov, Nová Role, Stará Role, Pernink, Potůčky, Jindřichovice, Nejděk, Nové Hamry, Sadov, Mírová, atd.; a před velkými městy Ústeckého kraje jako jsou Děčín, Most, Litvínov, Bílina, Kadaň, Žatec, Podbořany, Roudnice nad Labem, Louny, Klášterec nad Ohří, Štětí, Lovosice, Jirkov, Teplice a Chomutov).
První písemná zpráva o Chebu pochází z roku 1061. Nadmořská výška města je 459 m n. m. Zeměpisná šířka: 50° 03' s. š. Zeměpisná délka: 12° 22' v. d. Při rozloze 96,37 km2 to představuje hustotu osídlení cca 349 obyvatel na 1 km2.
Počet obyvatel města se snížil téměř o polovinu. I přes následné doosídlování a dynamický nárůst v 60. a 70. letech, počet obyvatel města nedosahuje úrovně 30 000. Pohyb obyvatelstva ve městě Chebu je mírně příznivější než v okrese i v Karlovarském kraji. Město Cheb přirozenou měnou stále mírně roste, neboť počtem živě narozených a tedy i přirozeným přírůstkem město převyšuje okres i kraj. Pohyb obyvatel stěhováním je také ve srovnání s okresem i krajem vyšší. Svědčí o vyšší atraktivitě města i jeho příznivější demografické skladbě obyvatelstva. Průměrný věk je ve městě 38 let, v okrese i kraji přibližně o rok vyšší a v celém Česku pak 40 let. Vývoj indexu stáří ukazuje, že v Chebu dochází postupně k převaze obyvatel ve starších věkových kategoriích. Důsledkem tohoto vývoje bude změna poptávky po veřejných službách a postupující tlak na sociální služby a zdravotnické služby, který však bude postupně narůstat již v nadcházejícím období 2006-2015.
Z hlediska struktury vzdělanosti populace vykazuje město Cheb ve srovnání s okresem i krajem vyšší podíl obyvatelstva s úplným středním vzděláním (s maturitou) a také s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním. Vzdělanostní kvalita pracovní síly v Chebu je tedy v rámci kraje relativně dobrá. V letech 1991-2001 tak došlo k poklesu počtu obyvatel se základním a učňovským vzděláním a k velkému nárůstu středoškolsky vzdělaného obyvatelstva (o 17 %). Svědčí to o vyšších nárocích pracovního trhu. I přes vznik řady vysokoškolských pracovišť ve městě i kraji však podíl VŠ vzdělaného obyvatelstva se zvýšil pouze o 0,8% bodů a zůstává celorepublikově podprůměrný.
Čtěte také: Tkadlec: Populační ekologie
Ekonomické aktivity se v rámci okresu do města Chebu výrazně nekoncentrují. Nicméně nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %). Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné.
Vzhledem k absenci přesných údajů o počtu podílu zaměstnanců v Chebu roven 100 %, nicméně i tak je možné na základě odhadu odvodit ekonomickou strukturu města podle zaměstnanosti. V sekundéru (průmysl, energie a stavebnictví) pracuje zhruba 40 % zaměstnanců, v terciéru 58 % a zbylé 2 % připadají na primér. Tuto strukturu lze hodnotit za příznivou, jelikož není jednostranná a rovněž město není závislé na jednom až dvou hlavních zaměstnavatelích.
Počet pracovních příležitostí se v Karlových Varech zvýšil výrazněji. Krajské město je však téměř dvojnásobné a pro Cheb je střediskem nadřazené. Dle struktury a velikosti jednotlivých charakteristik se Chebu nejvíce podobá Sokolov, kde však došlo k poklesu pracovních příležitostí i komplexního významu a pravděpodobně i v těchto ukazatelích bude městem Cheb brzy předstiženo. Kombinací tohoto ukazatele s průměrným platem zaměstnanců získáváme tzv. Zatímco v roce 2004 dosahovala průměrná mzda v okrese 83,7 % republikového průměru, v roce 2005 to bylo jen 82,9 %. Míra nezaměstnanosti vykazuje v okrese Cheb sezónní periodickým výkyvům. Začátkem roku dochází k růstu míry nezaměstnanosti, která od března poklesne vlivem zahájených sezónních prací v lázeňství a stavebnictví. Další nárůst nezaměstnanosti nastává v červenci a na podzim, kdy do evidence přicházejí absolventi škol.
Nabídka volných pracovních míst se v okrese Cheb za poslední tři roky zvýšila, zejména díky novým pracovním příležitostem v průmyslovém parku. Nejvíce volných pracovních míst je ve městě i okrese nabízeno u dělnických profesí. Mezi dlouhodobě neobsazená místa patří také profese lékaře. Celkový vývoj míry nezaměstnanosti v Chebu odpovídá zhruba vývoji míry nezaměstnanosti jak v Česku tak v Karlovarském kraji, kdy od r. 1997 míra nezaměstnanosti zhruba do r. 2004 rostla, poté nastal mírný pokles. K začátku roku 2008 to bylo již pouze 5,6 %. Mezi nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných patří osoby s nízkým vzděláním (včetně osob bez vzdělání či úplně bez vzdělání) a osoby starší 50 let.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je ve městě více než 80 %, tedy přibližně jako v Karlovarském kraji. Problémem zůstává i počet zaměstnaných cizinců. Vzhledem k tomu, že rekvalifikace o toto zaměstnání není zájem. Firmám chybí zaměstnanci s potřebnou kvalifikací a specializací. V současné době rovněž existence průmyslové zóny u Chebu. Dostupnost sociálních služeb ve městě zlepšuje. Usnadňuje jim uspokojování potřeb odůvodněných stárnutím, případně zdravotním stavem. Problémem jsou i nevyhovující prostory některých zařízení. Působí zde také nemocnice s kapacitou 299 lůžek, která se k 1. 1. 2003 stala součástí Karlovarská krajská nemocnice. Nemocnice má 8 lůžkových oddělení s 299 lůžky a 9 oddělení komplementu.
Čtěte také: Vývoj struktury odpadu
V okrajových částech města se nachází tzv. Blok je obýván výhradně romskými, případně smíšenými rodinami, celkem v lokalitě žije přes 300 osob. Jedná se převážně o obyvatele závislé na sociálních dávkách, s nízkým vzděláním (bez vzdělání, max. základní). Navíc celý blok domů je velmi špatném technickém stavu. Více jak polovina nájemníků má vysoké dluhy na nájemném. V okrajových částech města (především Zlatý vrch), mezi majoritou. Silné koncentraci problémových obyvatel je sídliště zlatý vrch. Sídliště Zlatý vrch nepatří mezi atraktivní lokality pro bydlení. Tento fakt je způsoben jednak kvalitou bytového fondu a kvalitou veřejných prostranství a dále pak změnou struktury obyvatel na sídlišti. Na sídlišti se zvyšuje počet obyvatel nad 65 let. Ve městě působí celkem 6 mateřských škol, 6 státních základních škol, dále 1 speciální základní škola a 1 soukromá základní škola. Velmi pozitivní je rostoucí význam vysokého školství ve městě.
Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádáný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto. Možností trávení volného času ve městě je různorodá. V okolí jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku, návštěvníci i obyvatelé mají také možnost jízdy na koních v okolních jezdeckých klubech. Novým problémem v této oblasti je především nízká kvalita sportovišť sportovních klubů, které pracují s mládeží. Zájem turistů o zajímavosti města stále vzrůstá. Nevýhodou zůstává, že turistická sezóna ve městě je poměrně krátká. Hlavní sezóna probíhá ve městě od května do září.
Životní prostředí se od začátku devadesátých let stále zlepšuje. Zlepšení vzduchu způsobila řada faktorů. Dnes jsou všechny napojeny na plyn a jejich provoz je ekologický. Pro město Cheb zajišťuje svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu soukromá firma firma ASP služby s.r.o. Absence sběrného dvora v blízkosti města se jeví jako největší problém odpadového hospodářství. Problematická je situace zejména na sídlištích, především Zlatý vrch, kde dochází k hromadění odpadků v okolí kontejnerových stání, ve sklepech a zázemí domů. Ideálním řešením v této zóně by bylo vybudování systému odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady v podobě sběrného dvora.
Při sčítání lidu, domů a bytů bylo ve městě Cheb evidováno celkem 2 586 domů, z nichž mírně převažují rodinné domy nad bytovými, a to o 2,7 %. Většina domů je ve vlastnictví soukromých osob, v majetku města je již pouze 19,5 % domů. Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je 50,3 let a více jak 77 % domů bylo v Chebu postaveno do roku 1980. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech. Město Cheb patří sice mezi deset nejlevnějších měst v ČR z hlediska cen bytů, ale tyto tržní ceny zaznamenaly za posledních několik let obrovský nárůst. Do situace v Chebu se postupně promítá jeho výhodná poloha nedaleko západních hranic, nabídkové ceny starších bytů rostou, tržní nájemné mírně klesá. Obdobná je situace i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů, jejich ceny stále stoupají. Poslední výstavba panelových domů zde proběhla v 80. letech, na počátku 90 let. Ve městě se nachází celkem dvě velká sídliště - Zlatý vrch a Skalka, dále pak 5 menších lokalit. Sídliště Skalka patří k velmi žádané lokalitě pro klidné a "zelené" prostředí. Vlastníci domů využili podporu z programu Revitalizace panelových sídlišť. Špatná situace však zůstává na sídlišti zlatý vrch.
Čtěte také: Ohrožené skupiny na Chebsku
tags: #struktura #ohrožených #skupin #nezaměstnaných #Chebsko #Úřad