Názor na přirozené změny klimatu

Změna klimatu je téma, které rezonuje napříč společností a vyvolává bouřlivé diskuze. Zatímco někteří zdůrazňují antropogenní vliv a potřebu radikálních opatření, jiní poukazují na přirozené cykly a zpochybňují dopad lidské činnosti.

Na ministerstvu životního prostředí probíhají jednání o financování národních parků. Těm se totiž mají kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva životního prostředí snížit finance na provoz a mají propouštět. Škrty v provozu národních parků kritizují ekologové, kteří v čele ministerstva Motoristy odmítají.

Vládní zmocněnec pro klima Filip Turek (za Motoristy) se vyjádřil k novému ministrovi životního prostředí Igoru Červeném (Motoristé): „My máme podobný pohled na svět, na ochranu životního prostředí i na průmysl, takže z pozice vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal jsem spokojen s naší spoluprací,“ prohlásil.

Turek se domnívá, že co se průmyslu týče, budou on a nový ministr Červený mluvit jedním hlasem. Podle Turka může být pouze bohatá průmyslová země ekologicky zodpovědná a může si dovolit drahé věci, jako je ochrana životního prostředí. Turek prý s Červeným souhlasí v tom, že ke klimatické změně dochází a že k ní přispívá lidstvo.

„Akorát říkám, že člověk, který žije v Evropě a v Česku, nemá tak velký vliv na to, že se klimatická změna děje (...). A rozhodně nemá logiku podříznout si vlastní průmysl a energetiku pro to, abychom výrobky kupovali z Asie, která vyprodukuje při té stejné výrobě dvakrát až třikrát víc emisí,“ myslí si vládní zmocněnec.

Čtěte také: Klimatická politika Donalda Trumpa

Podle Turka souvisí změna klimatu do značné míry s energetickou a průmyslovou koncepcí. „Změna klimatu jako taková je z našeho pohledu něco, co člověk žijící v Česku nemůže ovlivnit, a proto se na ni má adaptovat,“ tvrdí poslanec, který během části rozhovoru týkající se změn klimatu několikrát zopakoval, že „není vědec“.

„Jsme si plně vědomi toho, že ke klimatické změně dochází a že k ní přispívá i lidstvo. Evropská unie se na globální produkci emisí oxidu uhličitého podílí zhruba 5,6 procenta, Česká republika přibližně 0,34 procenta,“ řekl v pondělí Červený.

Klimatické dezinformace a konspirační teorie

U popíračů změn klimatu jsou v posledních letech oblíbené konspirační teorie, které tvrdí, že informace o klimatické změně jsou výsledkem spiknutí. Škála různorodosti těchto teorií je podle něj široká, jejich motivace jsou ekonomické, ideologické či geopolitické a mocenské. Konspirační teorie a její varianty zahrnují například tvrzení o spiknutí satanistů, globalistů, židů, ale i třeba mimozemšťanů.

Subjekty, kteří organizovaně popírají změny klimatu, lze podle Pecky rozdělit do tří kategorií. První jsou byznysoví aktéři jako například automobilky nebo fosilní průmysl, kteří mají jasný ekonomický motiv, řekl. Dalšími jsou podle něj volnotržní fundamentalisti, pro které je regulace fosilních paliv ideologický problém, protože napadá jejich přesvědčení. Jako třetí jmenoval politické hráče.

Kampaně popíračů změn klimatu se začaly objevovat v 80. letech minulého století ve Spojených státech ze strany fosilního průmyslu, řekl Pecka. "Do Evropy se hnutí a klimatické dezinformace dostávali o něco později v 90. letech. V Česku započali své kampaně pomocí ideologické volnotržní linky, v té době byl hlavním představitelem Václav Klaus," uvedl Pecka.

Čtěte také: Český odpadový systém: Analýza a kritika

Vnímání klimatických změn v Evropě

Na základě analýzy dat se ukázalo, že země Evropy se dají rozdělit do čtyř základních skupin.

• 54 % Evropanů se domnívá, že se klima určitě mění.
• Nejméně přesvědčených o změně klimatu je v Rusku, Česku, Estonsku a Finsku.
• Nejvíce lidí obávajících se změny klimatu je v Německu, Francii a Slovinsku.
• Naopak nejvíce lidí se změny klimatu neobává v Česku, Izraeli a Estonsku.
• Jako důsledek lidské činnosti vnímají změnu klimatu hlavně v Rakousku, na Islandu a v Německu.
• Jako důsledek přírodních procesů změnu klimatu chápou častěji v Rusku a Izraeli.
• Němci, Rakušané a Slovinci příliš nevěří, že vlády přijmou opatření ke změně klimatu, Češi jsou mnohem optimističtější.

Většina Evropanů souhlasí s názorem, že se klima na Zemi mění v důsledku nárůstu teplot. Z grafu lze vyčíst poměrně velké rozdíly v tom, jaký podíl lidí se domnívá, že se klima určitě mění.

Změn se nejméně obávali lidé v Česku, Izraeli a Estonsku. Naopak nejčastěji budily změny klimatu obavu v Německu, Francii, Slovinsku a Belgii.

Na lidskou činnost nejčastěji ukázali zejména v Rakousku, Islandu Německu či Belgii. V celé řadě zemí zvolilo možnost, že změna klimatu je způsobena kombinací lidské činnosti a přírodních procesů, přes 50 procent obyvatel, např. v Polsku, Spojeném království či Slovinsku.

Grafické znázornění dat

Následující tabulka shrnuje klíčové postoje k vnímání klimatických změn v Evropě.

Čtěte také: Solek Group: Příklad analýzy firemních dluhopisů

Relativně nejskeptičtější jsou v tomto směru němečtí obyvatelé. Naopak za mírné optimisty lze pokládat snad jen Finy a Nizozemce.

Méně skeptičtí, v porovnání s ostatními zeměmi, jsou Češi v otázce vůle dostatečného počtu vlád zemí světa k jednotnému postupu ke zmírnění dopadů klimatické změny. Zde jsou výrazně nejskeptičtější Němci s odstupem následovaní Rakouskem a Slovinskem. Naopak nejoptimističtější se jeví Finové, Nizozemci a Švédi.

Globální klima se vždy měnilo a bude měnit

Globální klima se vždy měnilo a vždy měnit bude, nezávisle na lidské činnosti, oxid uhličitý není pouze škodlivinou, ale naopak je nezbytný pro všechen život na Zemi. Taková opatření znatelně utlumí národohospodářský rozvoj a tím omezí ekonomickou schopnost společnosti přizpůsobit se nevyhnutelným změnám klimatu. Jinak řečeno nejsou žádné přesvědčivé důkazy o tom, že emise skleníkových plynů v minulosti, v současnosti a v budoucnosti mohou být příčinou změn klimatu.

Je možné, že globální klima ovlivňuje tolik "přirozených" faktorů, že jsou veškeré lidské vlivy nevýznamné. Závažný vliv na klima má především vodní pára i aerosoly.

tags: #nazor #na #prirozene #zmeny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Úspora energie u osvětlovacích věží
• Čtyři principy ekologie
• Princip a aplikace světlovodných čidel
• Environmentální archeologie - konference
• Systém MESOH pro Velké Karlovice