Studijní Program Učitelství Biologie a Ekologie: Požadavky a Zaměření

Bc. Program je zaměřen na životní prostředí, ale poskytuje i komplexnější vzdělání v oblasti biologie, ekologie, krajinné ekologie a fungování suchozemských i vodních ekosystémů.

V rámci studia se můžete podílet na základním i aplikovaném výzkumu v uvedených oblastech.

Od ostatních programů se liší vaším větším kontaktem s praxí v oblasti ochrany životního prostředí, ať už na úrovni administrativní, nebo přímo v terénu či v provozu.

Kontakt s praxí je zprostředkován nejen externími přednášejícími, kteří se v praxi pohybují, ale i v rámci letních praxí v organizacích a firmách, které mají něco do činění s životním prostředím.

Studijní program je koncipován tak, aby vyhovoval nejen vám, kteří předpokládáte po absolvování bakalářského studia nástup do zaměstnání.

Čtěte také: Přírodní vědy: Přehled oborů

Požadavky pro Přijetí

Údaje z předchozího přijímacího řízení (přihlášky 1. 1. - 30. 4.

Uchazeči o učitelské sdružené studium doloží potvrzení o bakalářském studiu se zaměřením na vzdělávání nebo potvrzení o tom, že absolvují během bakalářského studia pedagogicko-psychologické předměty v rozsahu bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání.

Týká se uchazečů mimo PřF MU, kteří potvrzení vloží do e-přihlášky nejpozději do 30. dubna.

Pokud do uvedeného data nebude potvrzení doloženo, nebude přihláška ke studiu zařazena do přijímacího řízení.

Uchazeči učitelského sdruženého mezifakultního studia musí současně splnit podmínku příbuznosti zvoleného programu s předchozím bakalářským studiem.

Čtěte také: Více o studiu environmentálního inženýrství

V případě, že příbuznost nebude splněna, bude uchazeč vyhodnocen jako nepřijat ke studiu pro nesplnění podmínek přijímacího řízení.

Kritéria Hodnocení

Uchazeči budou přijímáni v pořadí podle dosažených bodů z přijímací zkoušky (z biologie a z druhého předmětu přijímací zkoušky) a podle kapacitních možností programu.

Pokud uchazeč podal přihlášky na více kombinací v rámci bakalářského studijního programu Biologie se zaměřením na vzdělávání a chce využít možnosti vykonat písemný test opakovaně, je katedra povinna poskytnout takovému uchazeči maximálně 3 různé termíny pro napsání přijímacího testu.

Uchazeči se pak započte nejlepší dosažený bodový výsledek jako rozhodný pro všechna jeho přijímací řízení v rámci bakalářského studijního programu Biologie se zaměřením na vzdělávání (pro všechny přihlášky s kombinací BVBI).

Uchazeči může být přijímací zkouška prominuta, pokud na vysvědčení ze střední školy v posledních třech letech studia, předcházejících maturitnímu ročníku, získal známku 1 (výborně) z předmětu Biologie, a to jak v pololetí, tak na konci roku.

Čtěte také: Programy UK: Ekologie

(Známky z maturitního ročníku se nesledují.

Přijímací zkouška z biologie může být rovněž prominuta uchazečům, kteří se umístili do 10.

Obsah Studia

Předkládané bakalářské studium je základem pro pokračování v navazujícím magisterském studiu Učitelství biologie pro střední školy, resp. Učitelství pro 2. stupeň základní školy - biologie.

Proto je nutné, aby studenti již v průběhu bakalářského studia získali dostatečně hluboké teoretické znalostí a praktické dovednosti, které budou v budoucnu schopni rozšiřovat a na kterých budou stavět.

Hlavním cílem oboru je rozvíjet schopnost studentů pronikat do podstaty probírané látky, samostatně nastudovat novou látku, srozumitelně předávat získané poznatky ostatním.

Předměty v každém semestru pokrývají oblasti týkající se molekulární a buněčné biologie, botaniky, zoologie a ekologie, ale i základů chemie.

Absolvent tohoto oboru bude schopen rozvíjet získané teoretické poznatky a praktické dovednosti a využívat je v praxi.

Uplatní je zejména při pokračování v magisterském studiu Učitelství biologie a především pak ve své profesi učitele biologie.

Získané znalostí a dovednosti může absolvent zúročit i v případě, že se rozhodne své studium ukončit bakalářským stupněm (lektor školící biologické znalosti a dovednosti apod.).

Učitelství biologie pro 2.

Doporučená Literatura

• ALBERTS, B. a kol. Základy buněčné biologie. Úvod do molekulární biologie buňky.
• ANDRESKA, J., HANEL, L. Vybrané kapitoly z autekologie a demekologie živočichů.
• Begon M. a kol., 1997: Ekologie - jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
• BRANIŠ, M. Základy ekologie a životního prostředí.
• BUCHAR, J. a kol. Klíč k určování bezobratlých.
• ČIHÁK, R. Anatomie 1, 2, 3 (druhé přepracované vydání).
• Davies, N.: Boże igrzysko.
• DOSTÁL, P. Anatomie a morfologie rostlin v pojmech a nákresech.
• DOSTÁL, P. Evoluce a systém stélkatých organismů a cévnatých výtrusných rostlin.
• DUNGEL, J., GAISLER, J. Atlas savců České a Slovenské republiky.
• DUNGEL, J., ŘEHÁK, Z. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky.
• DYLEVSKÝ, I. Základy anatomie a fyziologie člověka.
• DYLEVSKÝ, I., DRUGA, R., Mrázková, O. Funkční anatomie člověka.
• Gaisler J., Zima J. 2007: Zoologie obratlovců. Academia, Praha.
• GAISLER, J., ZIMA, J. Zoologie obratlovců.
• Gloser J. 1998: Fyziologie rostlin. Skripta, vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno.
• HANEL, L., LIŠKOVÁ, E. Stručný obrazový klíč k určování hlavních skupin vodních bezobratlých.
• HANEL, L., LUSK, S. Ryby a mihule České republiky. Rozšíření a ochrana.
• Hendrych R. 1979. Systém a evoluce vyšších rostlin. SPN, Praha.
• Heska-Kwaśniewicz, K., Zeler, B. (Red.): Poezja polska - interpretacje.
• Hudák J. a kol. 1989 : Biológia rastlín, SPN, Bratislava.
• HUDEC, K. Atlas ptáků České a Slovenské republiky.
• HUDEC, K. a kol. Příroda České republiky. Průvodce faunou.
• Janský L., Novotný I. 1981: Fyziologie živočichů a člověka. SZdN Praha.
• JENÍK, J. Ekosystémy. Úvod do organizace zonálních a azonálních biomů.
• Kalina T., Váňa J. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha.
• KOVAŘÍK, F. a kol. Hmyz. Chov, morfologie.
• Kousalová I., Kummerová M., Lux A. 2001: Terminologický slovník z cytologie a anatomie rostlin. Skripta, vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno.
• Kousalová I., Kummerová M., Vicherková M. 1998: Praktikum z cytologie a anatomie rostlin. Skripta, vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno.
• Krzyżanowski, J.: Historia literatury polskiej.
• Laštůvka Z., Krejčová P., 2000: Ekologie. Konvoj, Brno.
• MACEK, J. Bezobratlí 2.
• Mártonfi P. 2003: Systematika cievnatých rastlín. Skripta, Univezita P. J. Šafárika v Košiciach, Košice.
• MÍCHAL, I. Ekologická stabilita.
• Milewski, T.: Językoznawstwo.
• Miłosz, C.: Historia literatury polskiej.
• Miodek, J.: ABC polszczyzny.
• Miodek, J.: Jaka jesteś polszczyzno.
• Moldan, B. (Ne)udržitelný rozvoj? Ekologie, hrozba i naděje.
• MOLDAN, B. Příroda a civilizace.
• MOTYČKA, V., ROLLER, Z. Bezobratlí 1.
• Nečas J. a kol. 2000: Obecná biologie pro lékařské fakulty. H a H., Brno.
• Nečásek J., Cetl I. a kol. 1979: Obecná genetika, SPN, Praha.
• Paleček, J. 2000: Biologie buňky. I. a II. Díl. Skripta, Karolinum, Praha.
• PAVLASOVÁ, L. Mikrobiologie pro učitele přírodopisu a biologie.
• Petrásek R., Šimek V., Janda V. 1992: Fyziologie adaptací u živočichů a člověka. Skripta MU Brno.
• Polański, K. (Red.): Encyklopedia językoznawstwa ogólnego.
• Poulíčková, A. 2011: Základy ekologie sinic a řas. Vydavatelství Univerzita Palackého, Olomouc,
• Procházka S. a kol. 1998: Fyziologie rostlin. Academia, Praha.
• PROCHÁZKA, S. a kol. Fyziologie rostlin.
• Rokyta, R. a kol. Fyziologie (druhé přepracované vydání).
• Rosypal S. a kol. 1994 : Přehled biologie. Vyd. II. Upravené. Scientia. Praha.
• Rosypal S. 2003: Nový přehled biologie.
• Sedlák E. 2000. Zoologie bezobratlých. Skripta, vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno.
• SKÝBOVÁ, J. Vybrané kapitoly ze systému a ekologie vyšších semenných rostlin.
• Sławiński, J. (Red.): Słownik literatury polskiej.
• SNUSTAD, P., SIMMONS, M. J. Genetika.
• Štěpán, L. (Red.): Slovník polských spisovatelů.
• Storch, D., Mihulka, S. Úvod do současné ekologie.
• Strutyński, J.: Gramatyka polska.
• Topolski, J.: Historia Polski.
• Townsend C.R. et al. 2010: Základy ekologie. 1. české vydání. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Vácha M., Fellnerová I., Bičík V., Petrásek R., Šimek V. (2010) Srovnávací fyziologie živočichů. Vyd. II. Skripta MU, Brno.
• Váňa J. 2006: Obecná bryologie. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.
• Váňa J. 2006: Speciální bryologie I. Marchantiophyta, Anthocerotophyta. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.
• Váňa J. 2006: Speciální bryologie II/1. Bryophyta (1. část). Učební texty Univerzity Karlovy v Praze, Praha.
• Voet, D., Voetová, J. Biochemie.
• Wandycz, P. S.: Střední Evropa od středověku po současnost.
• Wilson, E. O. Rozmanitost života.

tags: #studijní #program #učitelství #biologie #ekologie #požadavky

Oblíbené příspěvky:

• Kapitál a dluhopisy: Česká republika
• Znečištění vod v ČR
• Výdej kompostu
• Hodnocení Relax Penzion Resort Příroda
• Otužování pro zdraví