Pád tašek ze střechy: prevence rizika

Pády z výšky jsou častou příčinou pracovních úrazů. V loňském roce evidoval Státní úřad inspekce práce přes 2400 úrazů zaviněných pádem z výšky. Mnohé z nich, bohužel, skončily tragicky - mezi smrtelnými úrazy figuruje pád z výšky v 63 %.

Ve výškách přitom pracují stavební dělníci, energetici, kominíci, opraváři vlaků, umývači oken, pokrývači nebo strojníci a mnozí další. Podle předběžných statistik Státního úřadu bezpečnosti práce v loňském roce nehod zaviněných pádem z výšky přibylo.

Technologická společnost 3M se tématu bezpečnosti práce věnuje dlouhodobě. Prevenci pádů z výšky zajišťují řešení Capital Safety, společnosti, kterou 3M získala v roce 2015. Produkty Capital Safety zahrnují postroje, záchranná lana a záchranné systémy. Prodávají po celém světě pod značkami DBI-SALA® a PROTECTA. Tyto ikonické značky jsou zákazníky vysoce ceněné a jsou proslulé především pro svůj důraz na kvalitu, funkčnost, spolehlivost a inovaci.

Prevence rizik a povinnosti

„Povinnost zajistit bezpečnost při práci ve výškách mají nejen vedoucí pracovníci, ale ve vlastním zájmu by k ní měli přispívat i zaměstnanci. Práci ve výškách je nutné správně naplánovat. Zanedbání nutných povinností může mít katastrofální následky,“ upozorňuje Stephen Morris, Training Sales Manager ve 3M.

Pracovníci musí mít potřebné vybavení a musí zvolit odpovídající systém práce. Zařízení zamezující pád musí být dostatečně dimenzovaná, aby se jejich prostřednictvím pádům předešlo, nebo aby byly padající osoby zadrženy. Opatření k prevenci pádů je nutné aplikovat ještě předtím, než práce ve výšce začne. V praxi se tak může stát, že pokud řemeslník zjistí, že není bezpečná, může práci odmítnout.

Čtěte také: Právní aspekty obecného ohrožení

3M také nabízí širokou škálu školení, které pomáhají firmám dostatečně připravit své zaměstnance na práci v rizikových oblastech. Pokud se bude k práci na rizikových pracovištích přistupovat zodpovědně a nebudou se podceňovat rizika, neexistuje žádný důvod, proč by práce nemohla probíhat bezpečně a bez nehod,“ konstatuje Stephen Morris.

Rizikové faktory a časté nehody

Jednou z nejčastějších nehod, která se může přihodit při práci ve výškách, je pád z přenosného žebříku. Do statistik pracovních úrazů výrazně přispívají také pády během montáže či údržby strojů. Často se totiž podceňují preventivní opatření bezpečnosti práce ve výškách, které se nepovažují za příliš velké.

Časté nehody způsobují i křehké povrchy, jako například vlnitý plech, střešní okna či dřevěné střešní krytiny. Ani zde se proto nevyplatí zanedbat příslušná opatření a opomenout křehké povrchy v bezpečnostním plánu vyhodnocující možná rizika.

„Především se doporučuje raději se přístupu k těmto povrchům vyhnout. Všechny střechy a plošiny by měly mít na svých okrajích zabezpečení. I v případě žebříku pevně zabudovaného do stavby se rizikům nehody nelze vždy vyhnout. Tyto žebříky bývají někdy vybavené ochranným košem, avšak ne vždy je to účinné. „Pro vyšší stupeň bezpečnosti doporučuji samonavíjecí kladku nebo vertikální systémy pro zachycení pádu.

Ochranná opatření

Ochranná opatření se netýkají jen osob pracujících ve výškách, ale také předmětů či stavebního materiálu, se kterými tito lidé pracují. Nezajištěné předměty mohou na někoho spadnout a způsobit mu zranění. Proto se při přemísťování pracovních nástrojů a vybavení doporučují pásy, tašky či bedny, pracovníci si také mohou samotné nářadí přivázat lanem ke svému tělu.

Čtěte také: Ohrožení na závodech

Správná volba druhu a používání OOPP je důležitým předpokladem odpovídají ochrany proti pádu. Systém zadržení je definován v normě jako systém, který omezuje pohyb uživatele tak, že je mu/ji zabráněno dosažení oblastí, kde by mohlo dojít k pádu z výšky. Není určen pro zachycení pádu a není určen pro situace, ve kterých uživatel potřebuje podporu prostředku pro držení těla (např. Pouze v systému zadržení pádu je možné použít prostředek pro držení těla (pás) a spojovací prostředek (lano) bez tlumiče pádu).

V systému zachycení pádu je nezbytné používat zachycovací postroj a spojovací prostředek s tlumičem pádu. Přizpůsobení zachycovacího postroje tělu je důležitým předpokladem jeho správné funkce při zachycení pádu.

Místo kotvení musí být určeno před zahájením práce ve výšce při které je využíván OOPP proti pádu. Místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu musí být ve směru pádu dostatečně odolné.

ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení požaduje pro kotvicí zařízení typu A (kotvicí zařízení s jedním nebo více stabilními kotvicími body…) splnit statické zatížení (odolnost 12 kN a u nekovových materiálů, kde není poskytnut důkaz o trvanlivosti) 18 kN. V případě kotvení se požadovaná statická pevnost zvyšuje o 1 kN za každou další osobu.

Nastavení bezpečné délky spojovacího prostředku v systému zadržení pádu je nezbytné. Tento systém nedovoluje dosažení místa, kde by k pádu mohlo dojít. Předpokladem zachycení pádu v dostatečné výšce na překážkou, níže ležící plochou je rovněž nezbytné. Jako výhodné se jeví používat spojovací prostředek s možností nastavené délky.

Čtěte také: Zajišťování ochrany přírody

Chybějící záchranný plán, školení a podceňování rizik

Způsob vysvobození pracovníka, jehož pád byl zachycen, musí být vždy před zahájením prací ve výšce zajištěn. Neznamená to, že musí být zpracován v písemné formě. Vysvobození pracovníka není možné připravovat až po zachycení jeho pádu. Po zachycení pádu je nutné již postupovat podle předem daného postupu a s pomůckami, které jsou na místě práce ve výšce. Vysvobození pracovníka se předpokládá do 20-ti minut po zachycení pádu. To je poměrně krátká doba, aby bylo včasné vysvobození bez předchozí přípravy zajistit.

Pracovník, který má vykonávat práce ve výšce musí být řádně pro práci ve výšce proškolen, a to vždy pro danou konkrétní práci. Není správné, aby pracovník absolvoval pouze obecné školení pro práce ve výšce. Pracovník musí vykonávat pouze práce pro které byl vyslán, poučen, proškolen.

Jednou ze skutečností, která vede k podceňování rizika při pádu ve výšce je to, že v osobním životě provádíme práce ve výšce (např. česání ovoce, opravy na vlastním domu) a při této práci zpravidla nepoužíváme OOPP.

Bezpečnost a přístupnost při užívání stavby

Řada projektantů tápe při rozhodování zda, a jaké opatření k ochraně proti pádu určené pro bezpečnou údržbu střechy a zařízení na ní umístěné, má navrhnout. Projektant je povinen dodržet tzv základní požadavky na stavby - viz Příloha 1 Základní požadavky na stavby Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 a novela stavebního zákona č. 225/2017 Sb. novela stavebního zákona.

V ČSN 73 1901 se také uvádí, že střecha musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlí nebo záchytným systémem pro jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby i oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.

Konstrukce střechy musí také umožnit kontrolu a údržbu zařízení na ochranu před bleskem. Řada projektantů váhá nad tím, co je považováno za přiměřené opatření. Autor se domnívá, že pokud při údržbě stavby/střechy bude vznikat riziko pádu z výšky, je nutné, aby pracovník měl možnost toto riziko eliminovat. Když tedy tato situace nastane, je potřebné navrhnout ochranné zábradlí nebo kotvicí zařízení dle ČSN EN 795 Prostředky ochrany osob proti pádu - Kotvicí zařízení.

Trvalé kotvicí systémy

Po dokončení stavby zůstávají na střeše a jsou k dispozici při kontrole a údržbě např. vzduchotechniky či klimatizace nebo pro běžné opravy, údržbu, případně při odklízení nadměrného množství sněhu. Ze všech systémů lze volit dva základní, případně jejich kombinaci:

• lanové systémy - umožňují snížit počet kotevních bodů a tím i počtu prostupů, vylučují riziko chyby při uchycování se k dalšímu jednotlivému bodu.
• kombinace těchto dvou systémů - vhodné řešení i tam, kde se předpokládá velká šíře pohybu osob; na těchto místech se uplatní lanový systém. Tam, kde práce probíhají v relativně malém prostoru, lze použít jednotlivé kotevní body. Ty je možné osadit i na vhodné konstrukce, např.

Nejčastější chyby v plánování

• Nesprávná vzdálenost k nejvzdálenějšímu místu předpokládaného pohybu osob, a tím možnost zvolení nesprávné délky lana osobního úvazu a velké výšky volného pádu.
• Nepočítá se s místem výlezu na střechy.
• V okolí míst možného propadu otvory ve střeše, zejména v blízkosti světlíků, nejsou osazeny kotvicí prvky.
• Klimatizační jednotky umístěné na střechách vyžadují častou přítomnost pověřené osoby.
• Šikmé střechy často nejsou z hlediska bezpečnosti pohybu na nich řešeny vůbec.

Zimní kontrola a údržba střech

Zima představuje pro střechy a okapy jedno z nejnáročnějších období. Sníh, led, a teplotní výkyvy mohou způsobit vážné škody, pokud nejsou tyto části domu v dobrém stavu. Pravidelná kontrola a údržba během zimních měsíců je proto klíčová.

Střechy a okapy chrání váš domov před nepříznivými vlivy počasí. Hromadící se sníh a led mohou přetěžovat konstrukci, zatímco ucpané nebo poškozené okapy mohou způsobit zamrznutí vody a následné poškození fasády či základů domu. Pravidelná kontrola pomáhá předejít těmto problémům a prodlužuje životnost střechy i okapového systému.

Kontrola střechy: Na co si dát pozor

1. Stav krytiny: Zkontrolujte, zda na střeše nechybí žádné tašky nebo jiné krycí materiály. Chybějící nebo poškozené části mohou umožnit pronikání vody. Pokud je to možné, podívejte se také zevnitř na stropní konstrukci, jestli nepozorujete stopy vlhkosti nebo prosakování.
2. Hromadění sněhu: Velké množství sněhu představuje riziko přetížení střechy, zejména u plochých střech. Použijte škrabku na sníh nebo speciální nástroje pro odklízení, abyste předešli nebezpečí zřícení.
3. Ledové bariéry: Ledové nánosy na okraji střechy mohou blokovat odtok vody a způsobit zatékání. Tyto bariéry je třeba pravidelně odstraňovat, ideálně pomocí solných granulí nebo teplovodních kabelů.

Údržba okapů v zimě

1. Kontrola průchodnosti: Okapy často trpí ucpáním listím, větvemi nebo ledem. Ujistěte se, že voda může volně odtékat. Použijte teleskopické nástroje pro bezpečné čištění bez potřeby lézt na žebřík.
2. Ochrana před zamrznutím: Investujte do vyhřívaných okapových žlabů, které zabraňují tvorbě ledu. Alternativně lze použít solné náplně nebo speciální roztoky na rozmrazování.
3. Zajištění stability: Zkontrolujte, zda jsou všechny části okapového systému pevně připevněné. Led a sníh mohou okapy poškodit nebo strhnout.

Bezpečnost při kontrole a údržbě

Pokud je střecha kluzká nebo hrozí riziko pádu, neprovádějte kontrolu sami. Najměte si odborníka, který má odpovídající vybavení a zkušenosti. Při vlastní práci vždy používejte bezpečnostní vybavení, jako je lezecký postroj nebo stabilní žebřík.

Střešní doplňky pro bezpečný pohyb

Pro bezpečnou a fungující střechu stejně jako pro bezpečí těch, kdo se nacházejí v jejím okolí, jsou velmi důležité střešní doplňky. Řada z nich je povinná, další diktují stavební okolnosti a v neposlední řadě také bezpečí obyvatel, protože třeba pád sněhu v zimním období může způsobit vážná zranění lidí i zvířat.

Pro bezpečný pohyb při údržbě šikmých střech a zařízení na nich umístěných se na střechu montují stoupací plošiny, lávky a nášlapy v kombinaci s bezpečnostními háky. Háky se využívají jako kotevní body pro lano se zachycovacím postrojem, ale dají se na ně také připevnit střešní žebříky určené pro pohyb po střeše.

Aby tyto prvky umožňovaly bezpečnou údržbu střechy, musí být v adekvátním stavu. Proto se musí pravidelně kontrolovat, podobně jako komíny či kotle. Norma ČSN EN 517 v odstavci 10 uvádí povinnost výrobců bezpečnostních střešních háků informovat spotřebitele, že zařízení musí každých 12 měsíců kontrolovat oprávněná osoba, a pokud to výrobce považuje za nezbytné, musí se udržovat. Obdobné zásady určuje norma ČSN EN 516 také pro lávky, plošiny a stupně, které je rovněž třeba každých 12 měsíců kontrolovat.

Správně má být střešní výlez umístěn těsně vedle komína a od výlezu ke komínu by měly vést nášlapy. Pokud je vzdálenost ke komínu větší, nášlapy nestačí a je potřeba instalovat stoupací plošiny, případně komínovou lávku.

Základní doplňky

• Nášlapy: Patří mezi základní prvky pro bezpečný pohyb po menších střechách. Cesta se dá vytvořit bez vrtání do krytiny pomocí univerzálního nášlapu, který stačí jen zaháknout za střešní tašku.
• Stoupací plošiny: Montují se ke komínu. Například sada Robust má protiskluzový povrch roštu a hustě rozmístěné otvory v povrchu roštu zabraňují shromažďování vody a sněhu.
• Kominický výlez: Musí mít dostatečné rozměry a vzdálenost, aby se kominík, pokrývač nebo pracovník instalující hromosvod dokázal protáhnout na střechu.
• Bezpečnostní hák: Upevňuje se na přiložený montážní profil z pozinkovaného ocelového plechu, který se instaluje mezi dvě krokve.

Řešení pro plechové střechy

I v případě kovových krytin je kvůli údržbě a čištění komínů a střechy nezbytný bezpečný pohyb po střeše.

• Bezpečnostní háky: Pro maloformátové krytiny jsou dimenzovány dle typu pro jednu nebo dvě osoby.
• Nášlapný stupeň: Optimalizovaný pro použití s maloformátovou krytinou pro střešní sklon 12-60°.
• Střešní lávky: Rozmanitých šířek a délek, které jsou upevněny na systémové držáky dle typu krytiny.

Ochrana před sněhem a ledem

Tající sníh a led mohou při sesuvu silně poškodit cizí majetek nebo zranit osoby nacházející se v tom okamžiku před domem. Nehledě na riziko poškození žlabů, říms a klempířských prvků. Nejlepší ochranou je samozřejmě prevence - tedy celoplošná protisněhová ochrana střechy.

Protisněhová opatření se navrhují s ohledem na typ krytiny, střešní sklon a hodnotu zatížení sněhem v konkrétní lokalitě. U tzv. maloformátových krytin má protisněhové opatření podobu systémových bodových komponentů, tedy sněhových háků, které mohou být v exponovaných sněhových oblastech doplněny na okraji střechy liniovými zábranami. U drážkovaných krytin se instalují řady liniových sněhových zábran včetně zachytávačů ledu.

Nadměrná zátěž střechy sněhem

„Zatížení budov v jednotlivých sněhových oblastech uvádí norma ČSN EN 1991-1-3. Podle ní by při navrhování projektu domu měla být střecha v příslušné oblasti dimenzována. Dobrou zprávou je, že normy pro střešní konstrukce jsou dost nadhodnocené a se sněhovým zatížením počítají. Obecně však platí, že ještě ani 50 cm sněhu na střeše by nemělo být rizikových ani pro sněhovou oblast s nejnižším uvažovaným zatížením (tzn. pro oblast I).

„Mnohem větší škody, než případné propadnutí střešní konstrukce vlivem jejího nadměrného zatížení sněhem, každoročně působí sesuvy či pády sněhu ze střechy. S ohledem na klima v oblasti, kde stojí váš dům, byste proto měli myslet i na bezpečnostní prvky vaší střechy.

Konkrétně napadaný a na střeše ponechaný sníh má nezanedbatelnou hmotnost, která značně závisí na jeho vlhkosti. U suchého začíná na 30 kg/m³ a u mokrého se zvyšuje až na 600 g/m³. Proto například vrstva 15 cm mokrého sněhu představuje dodatečné zatížení až 100 kg na metr čtvereční střechy.

Základním prvkem omezujícím rizika je prevence, která začíná u správně navržené konstrukce střechy a v instalaci protisněhových tašek, háků a mříží. Dalším preventivním opatřením je zajištění pravidelné kontroly stavu střechy včetně zábranných mechanismů a průběžné odstraňování případných sněžných převisů a rampouchů.

Právní odpovědnost

Za škody ze spadnutí sněhu či rampouchů ze střechy vždy odpovídá vlastník objektu, bez ohledu na povahu vlastnictví (fyzická či právnická osoba včetně družstva a společenství vlastníků). Pádu lze předejít například instalací zábran proti padání sněhu, nebo položením topných drátů do dešťových žlabů. Z odpovědnosti se může vlastník vyvinit, pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech na hrozící škodu řádně a včas reagovat.

Krupobití a odolnost střešních materiálů

Krupobití, častý průvodní jev silných bouří, může způsobit značné škody na majetku, včetně střech. Velikost krup, materiál krytiny a přítomnost solárních panelů jsou klíčové faktory, které ovlivňují míru poškození.

Různé střešní materiály vykazují různou odolnost vůči krupobití. Mezi nejméně odolné patří prosklení, polykarbonátové desky a povlakové izolace. Střešní tašky a akrylové prosvětlovací materiály jsou odolnější, zatímco fasádní zateplovací systémy a některé sádrokartonové desky nabízejí ještě vyšší ochranu. Nejodolnější jsou plechy, žaluzie, dřevěné desky a vláknocementové šablony.

Ploché střechy nejsou vůči krupobití imunní. Fólie z měkčeného PVC jsou náchylné k poškození, zejména v místech, kde se hromadí voda. Asfaltové pásy jsou ohroženy biocidním napadením mikroorganismy, což snižuje jejich mechanickou odolnost. Správné vyspádování a pravidelné čištění vpustí jsou klíčové pro prevenci škod.

Plechové krytiny jsou odolné vůči krupobití, ale velké kroupy mohou způsobit důlky. Skládané keramické krytiny jsou také pevné, ale mohou být náchylnější k prasklinám. Renomovaní výrobci podrobují své výrobky testům odolnosti, aby zajistili jejich spolehlivost i při silném krupobití.

Solární panely jsou obecně odolné vůči krupobití, ale větší kroupy mohou způsobit trhliny v křemíku, což vede k postupnému snižování výkonu elektrárny. Poškození panelů zkracuje jejich životnost.

Většina krupobití v České republice zahrnuje kroupy o průměru 2 až 4 cm, které mohou poškodit měkčí materiály, ale odolnější krytiny jako keramické tašky obvykle odolávají. Extrémně velké kroupy jsou vzácné, ale studie předpovídají zvýšení četnosti krupobití v budoucnosti. Při výběru střešní krytiny je proto důležité zvážit i odolnost vůči tomuto přírodnímu živlu.

Záchytné systémy na střechách rodinných domů

Na střechu dnes už nevystupujeme jen při opravách krytiny - stále častěji je to kvůli fotovoltaice, anténě, satelitu, revizi komínu nebo pravidelné údržbě střechy. Přestože to jsou běžné činnosti, mnoho lidí při nich podceňuje rizika. Přitom k vážnému úrazu často stačí jediný nepozorný krok.

Je povinností zaměstnavatele přijmout při práci ve výškách taková technická a organizační opatření, jejichž účelem je zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí, nebo jejich bezpečné zachycení.

I na hotovou střechu je zkrátka nutné občas vylézt. A aby se po ní člověk pohyboval bezpečně a nehrozilo, že spadne, je potřeba nějaké jištění. Může to být třeba lešení, zábradlí nebo mobilní plošina.

„Ekonomicky efektivním řešením je speciální záchytný systém. Tvoří ho natrvalo připevněné bezpečnostní body, ke kterým se při práci na střeše osoba přichytí jisticím lanem, takže se může pohybovat bezpečně,“ vysvětluje Ing. Petr Tureček, produktový manažer společnosti SATJAM. Záchytný systém je pojistkou pro budoucnost a majiteli ušetří starosti i finanční náklady spojené se zápůjčkou lešení.

Záchytné systémy nejsou výsadou pouze výškových nebo průmyslových budov. Jejich význam roste i nastřechách rodinných domů. Stoupá totiž množství technologií, které na ně umisťujeme a které vyžadují naši pravidelnou pozornost.

„Čím častěji se na střechu vstupuje, tím důležitější je zajistit bezpečnost pro všechny, kdo na ní pracují. A tou nejspolehlivější ochranou je záchytný systém. Nejde jen o pojistku v případě pádu, ale především o prevenci,“ uvádí Ondřej Vrbický, vedoucí rozpočtářů společnosti ROOFIX, předního českého výrobce záchytných systémů.

Princip fungování záchytného systému

Při správném navržení a používání záchytného systému by k pádu vůbec nemělo dojít. Jak to funguje v praxi? „Na střeše jsou kotvicí body - někdy samostatné, jindy propojené lanem - ke kterým se člověk připne jisticím postrojem a spojovacím prostředkem. Pohybuje se mezi nimi v kružnicích, nebo chodí podél lana, aniž by riskoval nebezpečný pád,“ dodává Ondřej Vrbický.

Potřeba jištění stoupá zejména na šikmých střechách, jelikož pohyb po nich je náročnější a riziko pádu je mnohem vyšší. Například na ty plechové jsou k dispozici řešení, která jsou zároveň šetrná k vlastní krytině.

tags: #pád #tašek #ze #střechy #prevence #rizika

Oblíbené příspěvky:

• Koše na tříděný odpad se 4 přihrádkami
• Test ekologických tablet do myčky
• Plat přírodního fotografa
• Lyžování a životní prostředí
• Prodej kompostu Přelouč