Studium Ekologie: Obsah Kurzu Nultý Ročník

Náplň programu/oboru: Předkládané bakalářské studium je přípravou z biologických a ekologických věd a je základem pro pokračování v navazujícím magisterském studiu stejnojmenného studijního programu. Proto je nutné, aby studenti již v průběhu bakalářského studia získali dostatečně hluboké teoretické znalostí a praktické dovednosti, které budou v budoucnu schopni rozšiřovat a na kterých budou stavět.

Hlavním cílem oboru je rozvíjet schopnost studentů pronikat do podstaty probírané látky, samostatně nastudovat novou látku, srozumitelně předávat získané poznatky ostatním. Předměty v každém semestru pokrývají oblasti týkající se molekulární a buněčné biologie, botaniky, zoologie a ekologie, ale i základy chemie, matematiky a fyziky.

Důležitou součástí studia je i legislativa v ochraně přírody, biotechnologie a metodologické biologické disciplíny. Studium obsahuje hodně praktických a terénních cvičení, aby studenti nejen získali teoretické, ale především praktické znalosti a dovednosti.

Projekt Zelené dovednosti je zaměřen na tvorbu nových a inovaci stávajících vyučovaných předmětů, do kterých budou zařazeny prvky reflektující tzv. zelené dovednosti. Tyto předměty budou naplňovat "17 SDGs" (Sustainable Development Goals OSN 2015-2030) a současně Strategii udržitelnosti Univerzity Karlovy.

Na Fakultě humanitních studií UK bude v rámci projektu inovováno celkem deset předmětů ve stávajících magisterských studijních programech Sociální a kulturní ekologie, Antropologická studia a v bakalářském studijním programu Studia humanitní vzdělanosti.

Čtěte také: Podrobný průvodce studiem Ekologické Politiky

Absolventi kurzu si osvojí inkluzivní participativní přístup k rozhodovacím procesům při udržitelném plánování měst a obcí a prohloubí své kompetence v oblasti udržitelného hospodaření s přírodními zdroji.

Předměty a kurzy

Cílem předmětu Semináře ze sociologie životního prostředí: Cesty socio-ekologické transformace je otevřít prostor pro hluboké a angažované porozumění současnému světu a rozvinout schopnost jednat v podmínkách nejistoty, komplexity a krize. Studijní předmět propojuje kritické a systémové myšlení o kořenech a východiscích současných problémů s imaginací, aktivistickou praxí a psychohygienou.

Environmentální sociologie I. Dvousemestrální studijní předmět se zaměřuje na studium vztahů mezi společností a životním prostředím. Studující se seznámí s klíčovými teoretickými přístupy environmentální sociologie, které jim umožní analyzovat sociální aspekty environmentálních problémů. Studující rozvinou svou schopnost porozumět postavení jedince ve vztahu k sociálním a environmentálním problémům, příčinám a důsledkům moderní spotřeby.

Environmentální ekonomie I. Dvousemestrální studijní předmět uvádí studující do základů ekonomie a představuje jim různé ekonomické přístupy k otázkám ochrany životního prostředí. Skrze reflexi preanalytické vize neoklasické a environmentální ekonomie upozorňuje na limity tradičního ekonomického myšlení a otevírá prostor pro kritické zkoumání role ekonomie při řešení současných environmentálních problémů. Dále se zaměřuje na trénování dovedností souvisejících s pochopením a integrací komplexních problémů typu klimatická změna, trénuje schopnost komunikace založené na věcném popisu problému, kritické analýze zájmů a hledání účinných řešení.

Studijní předmět se zaměřuje na vybraná témata environmentální udržitelnosti, jejichž znalost a pochopení je nutnou podmínkou pro širší socio-ekologickou transformaci společnosti. Předmět uvádí studenty do mezioborové problematiky metod popisu a hodnocení environmentální udržitelnosti.

Čtěte také: Kariéra v oblasti přírody

Předmět je určen pro magisterské studenty a studentky, kteří/které si chtějí vyzkoušet specifika, přínosy i dilemata (nebo prohloubit znalost) aplikovaného antropologického výzkumu již během studií. Seminární podoba kurzu je volně propojena s přednáškovým cyklem Aplikovaná Antropologie jako jeho praktická nadstavba.

Aplikace antropologického vědění ve veřejné sféře je urgentní výzvou dneška především ve vztahu ke zmnoženým krizím, jež v současnosti zažíváme v souvislosti se změnou klimatu, krizemi bydlení, geopolitickými konflikty & rostoucími ekonomickými nerovnostmi. Právě proto si klade seminář za cíl zprostředkovat možnosti využití teoretických a metodologických znalostí získaných během studia v konkrétním aplikovaném nebo angažovaném výzkumu s důrazem na rozvoj tzv.

Studijní předmět představuje perspektivu současné environmentální antropologie a seznamuje studující s konkrétními oblastmi a tématy, na nichž se studuje propojování sociálních, historických, politických, ekonomických, technologických a environmentálních aspektů socio-environmentálních krizí. Současně kurz představuje nejen akademickou rovinu bádání, ale také rovinu praktickou, resp.

Studijní předmět se zabývá vztahem společnosti a přírody a vzájemnými souvislostmi působení člověka a životního prostředí. Definuje pojem sociální ekologie a rozebírá sociálně-ekologické přístupy k porozumění světu.

Předmět seznamuje studenty s krajinou jako komplexním systémem, který je formován přírodními a/zároveň antropogenními procesy. Úvodní část definuje krajinu z pohledu jejích obyvatel a uživatelů a představuje krajinnou ekologii jako mezioborový nástroj k poznání ekologických procesů a vazeb v krajině. Dále se zaměřuje na složky krajiny - geologii, klima, zdroje - a jejich vliv na krajinnou diverzitu. Klíčovým tématem je krajinná heterogenita, její měření a vztah k biodiverzitě.

Čtěte také: Charakteristika populace

Předmět se věnuje i časoprostorové dynamice krajiny, disturbancím a paměti krajiny. Studenti se seznámí s teoriemi konektivity, migrací a přírodními procesy jako oheň či eroze. Důraz je kladen na historické interakce člověka s krajinou, ekologickou sukcesi a urbánní ekologii.

Studijní předmět Seminář „Klima na dosah“ se zaměřuje na lokální dopady klimatické krize a možnosti jejího zkoumání v prostředí České republiky. Zastřešujícím rámcem kurzu je téma udržitelnosti a spravedlivé transformace. Předmět propojuje teoretické koncepty s konkrétní badatelskou zkušeností studenstva.

Pohybuje se na pomezí antropologie, environmental humanities a multimodální etnografie a nabízí studujícím příležitost kritického vhledu a hlubšího ponoření se do problematiky klimatické krize prostřednictvím kolaborativního experimentálního zkoumání konkrétně definovaných témat (voda, půda, růst, regenerace, ekosystémy aj.). Vedle multimodálního terénního výzkumu se seminář zaměřuje na možnosti kreativního zobrazení a reprezentace vědeckých výsledků a problematiky udržitelnosti.

Kurz CŽV poskytne účastníkům detailní znalosti a praktické dovednosti pro efektivní zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů. Kombinuje teoretické základy s praktickými cvičeními - od návrhu plánu participace přes facilitaci, moderaci, komunikaci až po práci s daty. Studující se učí navrhovat a vést participativní procesy tak, aby reflektovaly environmentální, sociální a ekonomické aspekty udržitelného rozvoje.

V rámci projektu byla navázána spolupráce s partnery Institut plánování a rozvoje hl.m.Prahy, Agora CE a SMS ČR. Všechna tři strategická partnerství posílila praktickou, aplikovanou rovinu všech vzdělávacích výstupů projektu.

Přijímací zkoušky

Obsah přijímaček: Test biologie.

Lékařské obory: písemné testy fyzika, biologie, chemie, někdy 2. kolo s ústní zkouškou ověřující motivaci uchazeče nebo jeho obeznámenost s oborem.

Ošetřovatelské a zdravotnické obory: obvykle všechny předměty jako u lékařských oborů nebo jejich kombinace, někdy spojeno s testem obecných studijních předpokladů. U vybraných oborů následuje ústní pohovor ověřující všeobecný rozhled a komunikační schopnosti nebo probíhají talentové zkoušky (např. fyzioterapie, zdravotnické záchranářství).

Dny otevřených dveří

Den otevřených dveří, poznámka: 22. 11. 2025, 24. 1.

Studijní informace

Studium bakalářských studijních programů je tříleté, je ukončeno státní zkouškou, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Absolvent získává titul „bakalář“, zkr. „Bc.“ Studium navazujících magisterských studijních programů je dvouleté, je ukončeno obhajobou diplomové práce a státní zkouškou. Absolvent získává titul „magistr“, zkr.

Výuka se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, cvičení, praktik, konzultací, kurzů, exkurzí, terénních cvičení, odborných praxí aj. podle studijních plánů. Studijní literaturu si studenti mohou zapůjčit v knihovnách kateder, v centrální knihovně v areálu Zbrojnice či ve Státní vědecké knihovně. Výpůjční doba je zveřejněna v příslušných knihovnách a na webových stránkách.

Prodejna skript je umístěna v areálu Zbrojnice, Biskupské nám. 1. Aktuální informace ke studijním záležitostem jsou zveřejňovány na vývěsce studijního oddělení v budově fakulty, tř. 17. listopadu 12, na webových stránkách fakulty a ve Zpravodaji PřF UP. Adresa je vygenerována po zápisu studenta ke studiu.

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném programu, ale i rozšiřovat svoji specializaci.

Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů.

Předměty se dělí na povinné (předměty kategorie A), povinně volitelné (předměty kategorie B) a volitelné (předměty kategorie C). Povinné předměty (předměty typu A) jsou předměty, které student daného programu musí absolvovat. Povinné předměty tvoří základ studijního programu a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek. Kredity povinných předmětů tvoří v bakalářském studiu přibližně 80 % celkového počtu kreditů, v navazujícím magisterském studiu přibližně 70 %. Všichni studenti programu mají povinnost zapsat si všechny předměty tohoto typu.

V případě, že se studentovi nepodaří povinný předmět absolvovat a získat za něj kredity, je povinen si tento předmět zapsat v nejbližším akademickém roce, v němž se tento předmět znovu otevírá. Neuspěl-li student ani podruhé, končí studium.

Při opakování předmětu může student na začátku semestru požádat vyučujícího o uznání splněných povinností, např. uděleného zápočtu, má-li skládat zkoušku. Povinně volitelné předměty (předměty typu B) umožňují specializaci v programu a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů.

Volitelné předměty (předměty typu C) představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci. Vedle toho Přírodovědecká fakulta UP nabízí zpravidla u každého studijního programu seznam předmětů, které studentovi doporučuje zvolit jako volitelné. Student získává absolvováním volitelných předmětů zbývající počet kreditů do povinného limitu studijního programu.

Volba některých předmětů je omezována tzv. prerekvizitami, tj. předměty podmiňujícími a vylučujícími. Jako podmiňující předmět je označován předmět, jehož úspěšné absolvování (a zisk kreditů za něj) je nezbytnou podmínkou pro absolvování předmětu navazujícího (toho, u něhož je podmiňující předmět uveden). Jako vylučující předmět je označován předmět, jehož absolvování vylučuje zápis daného předmětu. Jako vylučující předměty jsou uváděny předměty podobného obsahového zaměření.

Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů.

Svůj postup studiem si student může volit do jisté míry individuálně. Povinné předměty si zapisuje pokud možno v doporučeném ročníku a semestru, neboť pouze v tomto ročníku je předmět studentovi zabezpečován rozvrhově. Student si zápisem předmětů vytváří osobní studijní plán. Při výběru povinně volitelných a volitelných předmětů se student orientuje podle zvoleného studijního programu, podle pokynů kreditových poradců kateder, podle pokynů studijních poradců pro jednotlivé programy, podle pokynů studijního oddělení a podle anotací předmětů, které obsahují mj. informace o obsahu předmětu, garantovi předmětu, rozsahu výuky předmětu, počtu kreditů, podmiňujících a vylučujících předmětech a také o způsobu ukončení předmětu.

Povinně volitelné a volitelné předměty uvedené v jednotlivých studijních plánech nemusí být z kapacitních důvodů otevírány každoročně.

Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu stanovený garantem předmětu. Kolokvium je způsob ukončení předmětu, který probíhá zpravidla formou rozhovoru zkoušejícího se skupinou studentů s cílem ověřit požadované znalosti jednotlivých studentů a rovněž jejich schopnost spolupracovat s ostatními a reagovat na dotazy zkoušejícího.

Zkouška je způsob ukončení předmětu, jehož cílem je ověřit hloubku a šíři teoretických znalostí a praktických dovedností studenta a jeho schopnost tyto tvůrčím způsobem používat. Cílem zkoušky je rovněž posoudit celkovou orientaci studenta v dané problematice. Zkouška může být konána ústní či písemnou formou, hodnocením praktického nebo tvůrčího výkonu, popř. kombinací těchto způsobů.

Pokud student u zkoušky nevyhověl (byl hodnocen stupněm „F“), má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhověl ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku, která se vždy koná formou zkoušky komisionální. Právo účasti na první či druhé opravné zkoušce lze uplatňovat pouze v rámci vypsaných termínů.

Výsledek zkoušky se kvalifikuje stupni A až F. Na vypsané termíny kolokvií a zkoušek se studenti přihlašují prostřednictvím elektronického systému evidence studia.

Pro postup do druhého ročníku studia musí student získat za akademický rok (tj. obvykle do konce 1. Pro postup do třetího ročníku studia musí student získat za 1. a 2.

K ukončení tříletého bakalářského studia musí student úspěšně absolvovat všechny povinné předměty (typu A), získat předepsaný počet kreditů z povinně volitelných předmětů (typu B) a celkem (včetně volitelných předmětů typu C) musí získat minimálně 180 kreditů. Nesplní-li student tyto požadavky, ale získá minimálně 120 kreditů, přičemž splní podruhé zapsané předměty a všechny povinné předměty za 1. a 2.

Student může vykonat státní závěrečnou zkoušku včetně obhajoby diplomové či bakalářské práce až poté, co splnil všechny podmínky stanovené studijním programem. Student musí státní závěrečnou zkoušku (včetně obhajoby závěrečné práce) složit nejpozději do dvou kalendářních roků ode dne, kdy splnil podmínky pro její vykonání, při současném dodržení maximální doby studia stanovené studijním programem.

Při překročení standardní doby studia o více než jeden rok (§ 58 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění) se vybírá rektorem stanovený poplatek. Započítává se i doba předchozího neukončeného studia, a to i na jiných vysokých školách.

Kreditový systém přináší studentovi řadu výhod (zejména možnost vytváření osobního studijního plánu), zároveň však na něj klade v určitém smyslu vyšší nároky. Student nese plnou zodpovědnost za každé své rozhodnutí, za každou svou volbu.

Neřídí-li se standardním doporučeným studijním plánem, musí si být vědom určitých rizik, např.:

• student nemusí mít zajištěný rozvrh, protože výuka jím zvolených předmětů může probíhat ve stejné době,
• student musí dopředu promýšlet další postup ve svém studiu, neboť nevhodnou volbou by si mohl zkomplikovat nebo zcela zablokovat možnost ve studiu pokračovat (může např. získat stanovený počet kreditů, ale nesplnit jiné podmínky, např. pro podmíněné předměty aj.),
• jestliže si student zapíše do jednoho roku studia přesně minimální počet kreditů (tj. 40) s výhledem na spoustu volného času během školního roku, je nucen všechny předměty absolvovat, jinak nebude moci ve studiu pokračovat,
• jestliže se student rozhodne zapsat maximum možných předmětů (90 kreditů) s úmyslem po splnění povinných 40 kreditů již další předměty nezakončit, musí si uvědomit, že neabsolvované předměty budou hodnoceny známkou "nevyhověl" a zbytečně si vyčerpává jednu ze dvou možností absolvování předmětu a výrazně negativně ovlivní svůj vážený studijní průměr.

Kontakty

Kreditoví poradci

Studijní poradci

tags: #studium #ekologie #obsah #kurzu #nulty #rocnik

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce recyklačními symboly
• Tipy pro svatbu v Jižních Čechách
• Skládka Otrokovice - exkurze
• Více o studijním plánu Biologie a environmentální výchovy
• Recenze Sprinteru na LPG