Stupeň ohrožení slonů: Aktuální situace a výzvy

26.11.2025

Sloni jsou úžasná a majestátní zvířata, která patří mezi největší suchozemské savce na světě. Jsou známí svou inteligencí a “sloní pamětí”, sociabilitou a důležitou rolí v ekosystémech. Slon má ze zvířecí říše jeden z největších mozků vůbec.

Rozdělení a charakteristika slonů

Do dnešních dnů přežili pouze dva zástupci čeledě slonovití - slon africký a slon indický.

Slon africký (Loxodonta africana): Je největším ze slonů a zároveň největším suchozemským živočichem.
Slon indický (Elephas maximus): Je menší než slon africký, má menší uši trojúhelníkového tvaru, na konci chobotu má jeden hmatový „prstík“.
Slon pralesní (Loxodonta cyclotis): Je malý druh slona žijící v tropickém pralese západní Afriky. Dříve byl považován za poddruh slona afrického.

Slon indický

Slon indický se vyskytuje především v Indii, na Srí Lance a v jihovýchodní Sumatře. Slon indický dorůstá délky těla 5,5-6,5 metru a váží 2-5 tuny. Má silný dlouhý chobot s jedním prstíkem, který slouží k uchopování předmětů. Na zadních končetinách má čtyři a na předních pět kopýtek. Barva kůže je šedá, řídce porostlá štětinami. Na rozdíl od slona afrického má vysoké čelo s dvěma čelními hrboly, menší uši a nejvyšším místem na zvířeti je vrcholek hlavy.

Slon je stádovým zvířetem, ve volné přírodě se vyskytuje ve společnosti až 40 jedinců. Příbuzné samice s mláďaty vytváří matriarchální skupiny, které vede nejstarší z nich. Mladí samci opouští skupinu, v dospělosti žijí samotářským životem a ke skupině se připojují jen na období rozmnožování. Slon pohlavně dospívá mezi 10-17 rokem života. Samice je březí 20-22 měsíců a rodí obvykle pouze jedno mládě, které váží okolo 80-100 kg a samice ho kojí 1,5 roku (max 3 roky). Denně spořádají v přírodě přibližně 150 kg potravy a nejméně 70-90 litrů vody. Živí se rostlinnou potravou během rána, navečer a v noci.

Slon africký

Slon africký je největší suchozemský savec. Je to mimochodník- to znamená, že se obě nohy na jedné straně těla pohybují současně stejným směrem. Má silně vyvinutý pohlavní dimorfismus - samci jsou větší než samice. Na první pohled zaujme celková velikost a hned potom mohutná hlava, na které najdeme spoustu zvláštností.

Čtěte také: Definice znečištění

Mezi ně patří velké kly, které jsou vlastně neustále dorůstající přeměnené řezáky, vyrůstající z horní čelisti. Kly mají obě pohlaví. Každý slon používá jeden kel více a druhý méně a dělí se tak na leváky a praváky. Kly používají k získávání potravy a k boji. Na špičce chobotu mají 2 prstíky, které jsou opatřené hmatovými buňkami. Chobot je složen z několika tisíc svalů (zdroje se v tomto velmi liší 4000-90000) a je to velmi citlivý orgán, který jim slouží k dýchání, pití, podávání žrádla do tlamy a spoustě různých činností. Je to také jakási náhrada za nos a málo pohyblivý krk. Vyvinul se prodloužením horního pysku a nosu. Špička chobotu je velice citlivá, podobně jako naše špičky prstů. Slon do něj také může najednou nasát přes 10 litrů vody. Velké uši slouží k ochlazování těla, obsahují množství žil a když je slonovi teplo, začne s nimi mávat a dokáže tímto způsobem ochladit teplotu těla i o několik stupňů. Vědci podle tvaru a povrchu uší rozeznávají jednotlivá zvířata. Žádný slon nemá stejné uši, je to stejné jako ulidí s otisky prstů.

Sloni mají také další zajímavost a tou jsou jejich zuby. V každé polovině horní a dolní čelisti ma slon jednu stoličku- celkem tedy 4 , které může až 6 krát za život vyměnit. Jakmile jedna vypadne, je automaticky nahrazena druhou, přitom nový, spodní zub, vytlačuje starý horní. Sloni se rodí téměř bez chlupů, které jim postupně do dospělosti vypadávají. Jejich kůže je i přes tloušťku 2-4cm citlivá.

Sloni afričtí žijí v rodinných stádech, které vede nejzkušenější samice (matriarchát). Ona určuje kdy se bude žrát, pít, odpočívat a také řídí přesuny stáda. Sloni jsou zvířata s vysoce vyvinutým společenským životem. Mladí samci v období dospívání ze stáda odcházejí a spojují se do mládeneckých stád. V tomto období je pro ně mimořádně důležité potkávat dospělé samce, kteří mají přirozenou autoritu a zkrotí jejich pubertální chování, protože jinak se z nich může stát také díky jejich velikosti, velice agresivní zvíře, které napadá i jiné druhy zvířat. Je tomu jako u lidí, kde chybí vzor otce, tam je větší pravděpodobnost, že dítě neuznává přirozenou autoritu. Dospělí samci jsou většinou samotáři.

Sloni mají vynikající čich i sluch. Jsou prokázány případy, kdy sloni vyhledávají pomocí čichu vodu a dokážou ji ucítit na několik kilometrů. Vynikající čich slonů jim umožňuje cítit pachy i pod vodou. Podle některých vědců sloni cítí určité pachy až na vzdálenost 20km a jsou jimi řazeni na pomyslné první místo v žebříčku zvířat s nejlepším čichem. Dospělý slon sežere denně 100-250kg rostlinné potravy (listy, trávu, ovoce, větvičky, kořeny...) a protože využívají potravu pouze na 35% žerou mimo krátkých přestávek prakticky neustále. Mají velké množství exkrementů.

Sloni spolu komunikují četnými zvukovými a tělěsnými signály. V poslední době se vědci často věnují výzkumu infrazvukových signálů, které sloni umí vydávat i přijímat. Tyto signály se šíří na velké vzdálenosti a sloni na ně můžou reagovat až na několik kilometrů. Šíří se vzduchem i zemí a slon je dokáže vnímat i svýma nohama. Slon se nedá zaměnit s žádným podobným tvorem díky svému chobotu. Slon je největší suchozemské zvíře na Zemi.

Čtěte také: Jak se stát učitelem přírodopisu?

Rozšíření a současný stav populace slonů

Sloni se v současné době vyskytují ve východní Africe většinou už jen v národních parcích. V jižní Africe jsou rozšířenější v Namibii, Botswaně a Zimbabwe, v JAR je najdeme také jen v rezervacích. V Africe žije slon africký ve dvou poddruzích Loxodonta africana cyclotis, tzv. pralesní slon a Loxodonta africana africana - savanový slon.

Slon obývá snad všechny ekosystémy Afriky, vyhýbá se pouze afroalpínskému pásu. Za poslední desetiletí je pozorován značný úbytek slona. Původní populace čítala 5 až 10 miliónů jedinců. V roce 1992 bylo zaznamenáno již jen 600 tisíc jedinců. Po zákazu obchodu se slonovinou začínají početní stavy v jižní Africe opět růst. V západní Africe je však populace slona stále ohrožena.

Podle nové aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN se stal ohroženým slon bornejský. Hlavní příčinou je intenzivní lidská činnost v místech, kde tento druh ještě přežívá.

Hrozby pro slony

Lov pro jejich slonovinu (kly) znamenal vážné ohrožení. V předminulém a minulém století se z Afriky oficiálně vyvezlo na 1000 tun slonoviny, což každý rok představovalo zabití 100 tisíc slonů. Číslo však nebude úplné, jelikož na konci minulého století kvetl nelegální obchod se slonovinou.

Budoucnost slonů bornejských ohrožuje i další úbytek jejich biotopů v důsledku rozvoje zemědělství (zejména palmového oleje), dřevařských plantáží, těžby a velkých infrastrukturních projektů, jako je například dálnice Pan Borneo Highway. Obavy vzbuzuje také pytláctví kvůli slonovině, náhodné požití agrochemikálií a srážky s vozidly.

Čtěte také: Rezervace Askanija-Nova

Pro slony je největší hrozbou člověk, který měl odnepaměti zájem o slonovinu. Především zpracování slonoviny v Asii a Evropě přivedlo slony na okraj vyhubení. V současné době je obchod se slonovinou přísně regulován.

Ochrana slonů

Slon africký má podle Červeného seznamu IUCN stupeň ochrany „ohrožený“, stejně tak i slon indický. Do záchrany slonů se zapojují i lidé a organizace v ČR, jedinečný je například projekt Malina pro slona, který pomocí vycvičených psů pomáhá v boji proti pytlákům a pašerákům slonoviny.

V roce 2010 potvrdily týmy genetiků z univerzit v Harvardu, New Yorku, Illinois a Velké Británie, že v Africe nežije jen jeden druh slona, ale přinejmenším dva. Pokud totiž budeme počítat dva sloní druhy za jeden, zjistíme, že jich zase tak málo není a nejsou na tom zase tak špatně. I proto je oficiální stupeň ohrožení u slonů afrických veden „jen“ jako VU, vulnerable, zranitelný. Co by se ale stalo, kdyby IUCN, tedy Mezinárodní svaz ochrany přírody, udělal stejně jako genetici tlustou čáru a dva druhy afrických slonů oddělil? Oba druhy by totiž se svou početností v kategorii zranitelných živočichů neobstály.

Jediný způsob, jak zabránit vyhynutí slonů, je přestat je zabíjet.

Sloni v Zoo

Chov slonů v Zoo Liberec započal v roce 1958. Historie chovu slonů v pražské zoo sahá do roku 1933, kdy z tehdejšího Cejlonu (dnešní Srí Lanky) přišel něco přes rok starý slon indický Baby. Poté se zde vystřídali čtyři sloni afričtí, jeden slon pralesní a několik dalších slonů indických. Dnes v zoo chováme pouze slony indické, včetně dvou slonic, které se řadí mezi naše nejstarší obyvatele - obě v zoo žijí již několik desítek let.

Sloni jsou nesmírně zajímavá zvířata, a to nejen pro svou velikost. Na svou velikost se však sloni dovedou pohybovat neobyčejně tiše.

Dnes je Světový den slonů. Slaví se dvakrát ročně - 12. srpna na počest afrických slonů a 22. září na počest slonů asijských. Tyto dny slouží k osvětě o významu ochrany slonů a k podpoře projektů, jejichž cílem je zachování jejich populace.