Stupně znečištění vody v České republice

22.11.2025

V České republice se kvalita vody posuzuje na základě různých ukazatelů znečištění. Každý ukazatel má stanovené limity a doporučené hodnoty, které určují, zda je voda vhodná k pití, koupání nebo jinému využití.

Ukazatele znečištění vody

pH

pH je číselné vyjádření stupně kyselosti nebo zásaditosti vody (stupnice 0 - 14). Limit pro pitnou vodu je 6,5 až 9,5, ale optimální je neutrální rozmezí cca 6 až 8. S výjimkou extrémních hodnot, ve vodě vzácných, nemá přímý zdravotní význam.

Vyšší hodnota pH snižuje účinnost dezinfekce a může dát vodě nepříjemnou chuť. Neobvykle vysoké hodnoty pH (až 12) může mít voda v nové šachtové studni s novými betonovými skružemi nebo jiným cementovým materiálem - jde o přirozený jev způsobený alkalickými zbytky z cementu, který může přetrvávat po mnoho měsíců, ale nepředstavuje zdravotní riziko.

Vodivost

Vodivost je přibližná míra koncentrace elektrolytů (iontově rozpuštěných látek) ve vodě. Vyjadřuje tedy nepřímo obsah minerálních látek („solí“, rozpuštěných látek - RL) ve vodě. Limit vodivosti pro pitnou vodu je 125 mS/m, což odpovídá obsahu RL asi 1000 mg/l (vynásobíme-li hodnotu vodivosti osmi, dostaneme přibližnou hodnotu RL v mg/l).

Optimálně by však pitná voda měla obsahovat RL méně, asi 200 - 400 mg/l (asi 25 - 50 mS/m). Vody s mineralizací více než 1000 mg/l se považují za minerální a nejsou vhodné pro stálé pití; v závislosti na složení mohou mít nepříjemnou chuť nebo i způsobit průjmové onemocnění u přechodného spotřebitele.

Čtěte také: Ohrožení terorismem v ČR: nový systém

Tvrdost vody

Tvrdost vody jde o prvky ve vodě žádoucí, mající mj. příznivý vliv na srdečně-cévní systém a působící preventivně proti vzniku některých dalších chorob. Proto je stanoveno doporučené rozmezí 2 - 3,5 mmol/l. Pro hořčík pak minimálně 10 mg/l, pro vápník minimálně 30 mg/l. Vysoká tvrdost může způsobit podobné technické problémy, jako jsou popsány u vodivosti, navíc voda špatně rozpouští mýdlo.

(Protože se vedle nových jednotek tvrdosti stále objevují i staré - např. německé stupně (°N) - uvádíme přepočet: 1 mmol/l = 5,6°N.)

Tím, že voda obsahuje hydrogenuhličitany (přechodnou neboli uhličitanovou tvrdost), dojde při zahřívání k odstranění CO2 a změně hydrogenuhličitanu na uhličitan (vápenatý), který se vysráží ve formě vodního kamene na stěnách varných nádob, trubek i bojlerů. Tvoří také nepříjemné skvrny na povrchu kávy nebo čaje.

Dusičnany

Dusičnany jsou v množství jednotek mg/l přirozenou součástí vod, ale jejich obsah bývá často zvýšen - až do stovek mg/l! Vlivem nadměrného nebo nesprávného používání minerálních i statkových hnojiv, únikem odpadních vod z netěsnících žump a septiků, živočišných farem apod.

Jejich zdravotní riziko spočívá v tom, že se v zažívacím traktu redukují na toxické dusitany. Ty v žaludku reagují se sekundárními aminy v potravě za vzniku tzv. N-nitroso sloučenin, které jsou podezřívány z karcinogenního účinku. Dále reagují v krvi s hemoglobinem za vzniku methemoglobinu, který není schopen přenášet kyslík a vzniká riziko vnitřního (za)-dušení, kterému jsou vystaveni především kojenci do 3 měsíců věku, ale i někteří nemocní dospělí.

Čtěte také: Stupně Ohrožení Terorismem v ČR

Limit 50 mg/l je bezpečný i z hlediska prevence kojenecké methemoglobinémie (za předpokladu mikrobiální nezávadnosti vody), avšak optimální hodnota pro kojence je pod 10 mg/l. Častá námitka, obhajující přítomnost dusičnanů ve vodě, že v zelenině konzumujeme minimálně stejné a větší množství dusičnanů, není příliš oprávněná, protože v zelenině se zároveň vyskytují ochranné látky (např.

Dusitany

Dusitany jsou reaktivnější formou oxidovaného dusíku než dusičnany, se kterými má však stejný původ i zdravotní rizika (viz výše).

Amonné ionty

Amonné ionty, dusitanový a dusičnanový anion vypovídá o možnosti kontaminace vody dusíkatými hnojivy používanými v zemědělství nebo o možnosti fekálního znečištění odpadní vodou ze septiků, nevhodně umístěným hnojištěm, kurníkem, králíkárnou a může prosáknutím znečistit zdroj podzemní vody. Pokud se jedná o zvýšený obsah tzv. amonných iontů, jedná se většinou o čerstvý průsak těchto znečištění, často provázen i zápachem vody.

Po cca 4 až 6 týdnech se v takto kontaminované vodě vlivem oxidace amonné ionty přemění na zvýšený obsah dusitanů, a následně po cca půl roce může oxidací dojít ke zvýšení obsahu dusičnanů, které jsou již chemicky stabilní a ve vodě přetrvávají.

Železo a mangan

Železo je běžná součást přírodních vod, obsah v pitné vodě se ale může zvyšovat korozí potrubí. Mangan má podobnou problematiku jako u železa, též častý společný výskyt - jenom namísto rezavě, barví hnědočerně.

Čtěte také: Správné třídění prádla

Chloridy

Chloridy jsou ukazatel s podobným významem jako amonné ionty, jedna z hlavních makrosložek vody s obvyklým přirozeným obsahem až desítek mg/l. Limit: 100 mg/l. Je-li zvýšený obsah ovlivněn geologickým podložím, lze připustit až 250 mg/l.

Sírany

Sírany jsou významná součást přírodních vod. Limit: 250 mg/l.

Escherichia coli

Escherichia coli slouží jako indikátor obecného bakteriálního znečištění. Představuje dnes hlavní indikátor fekálního znečištění. Mnoha odborníky je považována za jediný správný a vyhovující indikátor tohoto znečištění. Její původ je výlučně fekální, ať humánní či animální, takže interpretace jejího výskytu ve vodě je jednoznačná. Limit: 0 KTJ/100 ml.

(KTJ = kolonii tvořící jednotka; počet KTJ lze zjednodušeně chápat jako počet bakterií v daném objemu vody. Limitem se rozumí mezní nebo nejvyšší mezní hodnota podle vyhlášky č. 252/2004 Sb. ze dne 26.

Nařízení vlády a emisní standardy

Při povolování vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona a při stanovení podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových1) (dále jen „povolování“) vodohospodářský orgán2) vychází z ukazatelů přípustného stupně znečištění vod (dále jen „ukazatele“), jejichž hodnoty jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení.

Povolit vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod do vod podzemních podle § 8 odst. 1 písm. Při povolování vodohospodářský orgán bere v úvahu všechny ukazatele a jejich přípustné hodnoty pro jednotlivé druhy odpadních, popřípadě zvláštních vod uvedené v příloze č.

Při povolování jsou ukazatele a jejich přípustné hodnoty uvedené v příloze č. 1 tohoto nařízení závazné. Vodohospodářský orgán může s ohledem na místní vodohospodářské podmínky stanovit hodnoty ukazatelů i přísnější, případně stanovit i další ukazatele a jejich hodnoty, vyžadují-li to nutné zájmy ochrany vod. Při povolování vodohospodářský orgán přihlíží k ukazatelům a jejich přípustným hodnotám uvedeným v přílohách č.

Vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod s hodnotami ukazatelů vyššími, než jsou uvedeny v příloze č.

V povolení vodohospodářský orgán stanoví pro jednotlivé ukazatele přípustné hodnoty (dále jen „hodnoty „p“ “) pro koncentrace zjišťované z rozboru směsného vzorku vypouštěných odpadních, popřípadě zvláštních vod a přípustné hodnoty (dále jen „hodnoty „m“ “) pro koncentrace zjišťované z rozboru prostého vzorku vypouštěných odpadních, popřípadě zvláštních vod. Pro vypouštění splaškových a městských odpadních vod stanoví hodnoty „p“ a „m“ do výše hodnot uvedených v příloze č. 1 části A tohoto nařízení. Pro vypouštění průmyslových odpadních vod stanoví hodnoty „p“ do výše hodnot uvedených v příloze č.

Minimální četnost a typ odebíraných vzorků vypouštěných odpadních vod pro posouzení souladu s hodnotami „p“ stanovenými v povolení pro městské a splaškové odpadní vody je uvedena v příloze č. 4 tohoto nařízení. Pro průmyslové odpadní vody stanoví minimální četnost odběrů vzorků vypouštěných odpadních vod vodohospodářský orgán přiměřeně k požadavkům uvedeným v příloze č.

Pro posouzení souladu s hodnotami „p“ stanovenými v povolení se v každém ukazateli připouští počet překročení v povolení stanovených hodnot „p“ jednotlivými výsledky rozborů směsných vzorků odpadních, popřípadě zvláštních vod za posledních 12 měsíců v závislosti na počtu vzorků v rozsahu uvedeném v příloze č. 5 tohoto nařízení.

Pokud znečišťovatel v době nabytí účinnosti tohoto nařízení vypouští splaškové a městské odpadní vody do vod povrchových ze zdroje s velikostí znečištění do 5 000 ekvivalentních obyvatel nad rámec požadavků stanovených vodohospodářským orgánem podle dosud platných předpisů, může mu na jeho žádost vodohospodářský orgán vydat nové povolení k vypouštění odpadních vod podle § 8 odst. 1 písm. c) nebo d) zákona, a to nejvýše do úrovně znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v období posledních 12 měsíců před nabytím účinnosti tohoto nařízení; toto nové povolení nahrazuje dosavadní platné povolení.

Pokud povolení k vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod platná ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení neodpovídají požadavkům tohoto nařízení a nejde o případy uvedené v § 6, vydá vodohospodářský orgán na žádost znečišťovatele nové povolení k vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod vycházející z ukazatelů a hodnot znečištění uvedených v tomto nařízení; toto nové povolení nahrazuje dosavadní platné povolení.

Vypouštění odpadních, popřípadě zvláštních vod podle povolení vydaného podle § 6 nebo podle § 7 je považováno za vypouštění odpadních vod v souladu s ustanovením § 23 odst. 1 zákona do uplynutí lhůty stanovené vodohospodářským orgánem k dosažení hodnot ve vypouštěných odpadních vodách stanovených podle tohoto nařízení.

Lhůta, ve které musí být ve vypouštěných odpadních, popřípadě zvláštních vodách dosaženo hodnot stanovených tímto nařízením, bude vodohospodářským orgánem stanovena u zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel nejdéle do 31. 1.

Nařízení vlády č. 2. Nařízení vlády č. 185/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České republiky č. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. v z. PhDr. Špidla v. 1. RNDr. Kužvart v.

Klasifikace kvality povrchových vod

Kvalita vody je pravidelně klasifikována a vyhodnocována od 60. let 20. století. Klasifikací se přitom rozumí výpočet charakteristické hodnoty (u většiny ukazatelů ze souboru 11 až 24 měření je hodnota nepřesahovaná v 90 %), její porovnání se soustavou mezních hodnot tříd kvality vody a zařazení ukazatele do jedné z pěti tříd kvality podle znečištění vody.

První norma, která se zabývala touto problematikou, byla ČSN 83 0602 z 23. 6. 1965. Norma obsahovala celkem 25 ukazatelů (ukazatele kyslíkového režimu, ukazatele základního chemického složení, zvláštní ukazatele a ukazatele mikrobiálního znečištění).

Norma pro klasifikaci kvality povrchových vod byla pravidelně revidována a v souvislosti s výskytem nových znečišťujících látek v životním prostředí byly do normy doplňovány další ukazatele kvality vody.

Princip klasifikace zůstává shodný s předchozí verzí normy. Rovněž princip výpočtu charakteristické hodnoty C90 zůstává nezměněn. Charakteristická hodnota ukazatele kvality vody (odstavec 4.4) je hodnota s pravděpodobností nepřekročení 90 %, u rozpuštěného kyslíku s pravděpodobností překročení 90 %. U ukazatele saprobní index makrozoobentosu se jako charakteristická hodnota použije aritmetický průměr v hodnoceném období. Jako charakteristická hodnota ukazatele chlorofyl-a se použije maximální hodnota z daného počtu naměřených hodnot za vegetační období (březen až říjen).

Rozsah ukazatelů spadajících do tzv. základní klasifikace zůstal zachován: BSK5, CHSKCr, N-NO3-, N-NH4+, Pcelk. a saprobní index makrozoobentosu. Kromě základní klasifikace je možné pro doplňkovou (účelovou) klasifikaci libovolně (na základě daného účelu hodnocení) zvolit vlastní rozsah ukazatelů.

Je ale nutné dodržet podmínku, aby výsledky stanovení všech ukazatelů obsažených ve skupinách byly klasifikovány na všech společně hodnocených profilech. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů.

Nově je umožněno tzv. orientační určení kvality vody ze souboru méně než 11 naměřených hodnot (méně než 6 hodnot v případě koncentrace chlorofylu-a, popř. jedné hodnoty saprobního indexu podle makrozoobentosu).

Monitorování kvality vody ke koupání

Dne 7. 8. proběhlo další pravidelné testování vody v koupacích plochách, které odhalilo zhoršení kvality vody v některých lokalitách. Břevnická nádrž a odběrové místo Petračka na vodní nádrži Trnávka vykazují vysoký výskyt sinic, jsou nově zařazeny do červeného stupně a voda není vhodná ke koupání.

Rybník Ředkovec a koupaliště Nové Město na Moravě jsou zařazené, kvůli zvýšenému množství sinic, do oranžového stupně. Laboratorními testy bylo zjištěno zvýšené mikrobiologické znečištění vody na odběrném místě Městská pláž Červená Řečice na vodní nádrži Trnávka, také Malého Pařezitého i Velkého Pařezitého rybníka.

K tomuto mikrobiologickému znečištění s největší pravděpodobností došlo z důvodu intenzivních dešťů o minulém víkendu. Malý Pařezitý je hodnocen třetím oranžovým stupněm. Městská pláž Červená Řečice na vodní nádrži Trnávka a Velký Pařezitý dokonce stupněm červeným - voda nevhodná ke koupání.

Z důvodu pokračujícího masívního výskytu sinic stále trvá zákaz koupání v rybníce Kachlička.

„V posledních dvou týdnech počasí výrazně ovlivnilo kvalitu vody v některých sledovaných koupacích plochách. Nejprve to byly extrémně vysoké teploty, které vystřídaly několikadenní intenzívní deště,“ popisuje situaci Ing. Kristýna Štěpánová, vedoucí oddělení hygieny obecné a komunální Havlíčkův Brod a Pelhřimov KHS kraje Vysočina (KHSV), která problematiku kvality vody v koupacích plochách řeší.

„Překvapující je mikrobiologické znečištění rybníků Malého Pařezitého a Velkého Pařezitého v okrese Jihlava a Městské pláže Červená Řečice na vodní nádrži Trnávka. Důvodem jsou zřejmě intenzívní deště v posledních dnech. Abychom ověřili, že se jedná opravdu pouze o krátkodobé znečištění v důsledku počasí, bude proveden kontrolní odběr, jehož výsledky budou k dispozici na začátku příštího týdne,“ doplňuje Ing.

Oranžový stupeň značí mírně zvýšenou pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů při vodní rekreaci. U vnímavých jedinců by se mohly vyskytnout zdravotní obtíže. Červený stupeň znamená, že voda neodpovídá hygienickým požadavkům a představuje zdravotní riziko.

Zjišťování kvality koupací vody se provádí dle stanoveného harmonogramu minimálně každých 14 dní.