Traduje se, že zde stával strážní hrad (Schwabenburg), hrádek nebo tvrz, ale badatelé zatím nenašli pro existenci něčeho podobného žádný doklad. Thomas Schwab, budějovický čalouník a vojenský vysloužilec, si zde zařídil hostinec po roce 1883 v objektech, které patřily předtím k povrchovým lignitovým dolům, opuštěným asi v roce 1870. Kopec měl v němčině název Eisenbühel. To je ve starší němčině Železný pahorek či vršek.
Hostinec na rozhledu do kraje byl cílem výletů obyvatel města. František Rada o oblíbených hostincích: „Na Švábově hrádku měl pěknou hospodu válečný vysloužilec, veselý a bodrý starý Šváb, který měl kromě dobrého piva i výtečnou višňovku vlastní výroby.
Thomas Schwab žil v letech 1836 až 1914. Od roku 1915 provozovali hostinec manželé Holanští. Schwab se do krajiny zapsal na trvalo. Jak přišel Thomas Schwab na to, nazvat svůj hostinec Schwabenburg (Švábův hrádek), není jasné. Švábův hrádek byl v permanenci ještě za 1. republiky, kdy hostinec provozovali Wostlovi, Kohoutovi a naposled Kropáčkovi.
Po roce 1948 byl hostinec zrušen a asi v roce 1954, kdy hostinec s okolím zabralo vojsko, se v těch místech postavil radar. Objekty hostince to na čas ustály. Radar zmizel nenápadně později, snad v 70 letech 20. století, ale vojsko pahorek neopustilo. Instalovala se tam cvičná protiletadlová děla, na kterých se dělostřelci učili zaměřovat.
Po roce 1990 zmizelo i všechno vojenské. Zůstal starý ovocný sad, dnes přerostlý, ale stále plodící. Stranou na západ od sadu a od novějších včelínů, kde pravděpodobně stával Švábův hrádek, se zachovala řada starých kaštanů (viz současný snímek).
Čtěte také: Podmínky ukládání odpadu Hrádek
Na dobovém snímku je zřejmě sám Thomas Schwab se svojí výtečnou višňovkou - „Bonjour monsieur Weiksl“. Višeň je v němčině die Weichsel (lidově višně vajksle). Ale hned pod tím jadrné upozornění „Fuj der Deiksel“, ale přece jenom „Ö ty můj sladký Weiksel“. Zcela vzadu lesní hvozd s textem Schöninger znamená Kleť. Vpravo potom nižší hvozd Kluku.
Na severním svahu bývala skládka komunálního odpadu ve hliníkách zaniklé Taussigovy cihelny. V ohybu silnice je stále menší skládka (např.
INFORMACE K ODPADOVÉMU HOSPODÁŘSTVÍ - Obec Litvínovice informuje občany, že má se společností EKO-KOM, a.s., IČ: 25134701, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1685/17, PSČ 140 21(dále jako „EKO-KOM“), uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů (dále „Smlouva“). V rámci odpadového systému obce je na základě „Smlouvy“ zajišťováno sdružené plnění pro EKO-KOM.
Obec zajišťuje sběr separovaného odpadu na veřejných stanovištích - od roku 2021 pouze SKLO, tuky, oděvy, příp. Dále mají občané v rámci zajištění třídění odpadů možnost zdarma získat do zápůjčky nádobu na BIO, PLAST a PAPÍR přímo ke svému domu. Velkoobjemový a nebezpečný, elektrozařízení apod.
Sběrná místa pro malé elektrospotřebiče, baterie, úsporné žárovky a malé zářivky, cartridge a tonery jsou umístěna v budově Obecního úřadu v Litvínovicích č.p.
Čtěte také: Hrádek ve Slezsku – škola v přírodě
Použité tuky se shromažďují do zvláštní sběrné nádoby o objemu 240 l v pevných, uzavíratelných obalech (např. Stanovištěm pro umístění popelnice k vyprázdnění se rozumí viditelné a bezpečné místo před domem blízko komunikace.
Popelnice musí být přistavena na stanoviště včas (ve večerních hodinách v den, předcházejícímu svozovému dni a po celý den svozu), nesmí obsahovat žhavý, ani teplý popel, ani složky KO, které se třídí a shromažďují odděleně (viz OZV č. 2/2016).
Pokud obsluha svozové firmy zjistí takovou závadu, popelnici nevyveze a písemně o tom vlastníka nádoby vyrozumí. Popelnice musí být v dobrém technickém stavu, aby s ní byla bezpečná manipulace, např. nesmí být prorezlé dno a pod. (na takovou závadu se v žádném případě nevztahuje reklamace).
Jiné nádoby svozová firma nedoporučuje používat z důvodu, že by mohlo dojít k jejich poškození při manipulaci. - do plastových nádob o objemu 240 l lze ukládat tuky z domácnosti v pevných, uzavíratelných obalech (např.
v Litvínovicích - parkoviště na návsi (u obecního úřadu č.p. v Š. V Litvínovicích na návsi u OÚ č.p.39, v Š. V Litvínovicích na návsi u OÚ č.p. Obec zajišťuje prostřednictvím skládky pro občany s trvalým pobytem v obci odběr nebezpečného a velkoobjemového odpadu.
Čtěte také: Podrobný harmonogram svozu odpadu
Od roku 2010 potvrzení od obce není potřeba. Pro bezplatné využívání skládky je podmínkou zaplacený poplatek za KO na přísl. Letní období (1.5. - 30.9. ) Zimní období (1.10. - 30.4. nebezpečný odpad, dřevo, textil, plasty, kovy, zemina, biolog. (Stavební odpad ve větším množství / např.
Biologicky rozložitelný odpad se ukládá do speciálně upravených nádob pro sběr BO. Pouze je třeba nádobu vyzvednout na OÚ. Zastupitelstvo obce Litvínovice odsouhlasilo na svém 13.
Veškeré informace ohledně odpadů můžete zjistit na OÚ, Litvínovice 39, telefonicky na č.
Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny správci poplatku oznámit jméno, příp.
Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit poplatek vznikla, ve stejném termínu je povinen doložit existenci nároku na osvobození od poplatkové povinnosti (dle přísl.
Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku jméno, příjmení, místo pobytu, př. další adresy pro doručování, číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu; V případě bytu číslo popisné stavby, ve které se byt nachází, a číslo bytu, popř.
Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že povinnost platit poplatek má i cizinec. Pokud vlastník rodinného domu, bytu nebo stavby určené k individuální rekreaci, ve své nemovitosti ubytuje cizince přihlášeného na adrese jeho nemovitosti, stává se poplatníkem cizinec, jelikož zde má ohlášené místo pobytu dle zák.
na přihlášenou osobu v obci, tj. OZV č. Takto vytříděný odpad občané odkládají na stanovištích k tomu určených v obci i na skládce Š.
Na ochranu dřevin pamatuje zákon č. 114/1992 Sb. § 7 odst. ..& .ke kácení dYevin je nezbytné povolení pYísluaného obecního úYadu. Tak zvaný oYez koruny stromu nelze zákonem ani vyhláakou povolit. .
. dYevin rostoucích na jeho vlastním pozemku, ml by vdt, za jakých podmínek je to mo~né. Za pYedpokladu, ~e dYeviny rostoucí mimo les nejsou významným krajinným prvkem (§ 3 písm.
it souvislé keYové porosty do celkové plochy 40 m2. V tchto pYípadech se povolení ke kácení nevy~aduje. Právnická osoba musí ~ádat o povolení pokácení dYeviny jakékoliv velikosti, stejn jako o smícení keYových porosto bez ohledu na velikost plochy. V pYípad krajní nouze, tzn.
an pYistoupit ke kácení bez povolení. V takovém pYípad vaak takový zásah musí do 15 dno oznámit písemn pYísluanému obecnímu úYadu. Oznámení o kácení dYevin rostoucích mimo les ( ve smyslu výae uvedeného zákona ) musí obsahovat stejné nále~itosti jako ~ádost o povolení.
Toto musí být oznámeno písemn nejmén 15 dno pYedem orgánu ochrany pYírody,( obecní úYad ) který je mo~e pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje po~adavkom na ochranu dYevin nebo rozsahu zvláatního oprávnní.
}ádost o povolení podává vlastník pozemku nebo nájemce se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dYeviny rostou.
tags: #svabuv #hradek #skladka #informace