Svatováclavský 2 Dukát 1930: Emise a Historie

05.03.2026

Svatováclavský zlatý dukát je pamětní mincí vyraženou poprvé roku 1923. U jeho zrodu stál ministr financí Alois Rašín a v současnosti jde o nejoblíbenější sběratelskou minci v Čechách. Oficiální název mince je Československý dukát. Dukát nebyl od počátku zákonným platidlem, ale pouze obchodní mincí bez dané nominální hodnoty.

Historie a Význam

První ražba československého svatováclavského dukátu, oficiálně nazvaného československý dukát, proběhla v roce 1923 v mincovně Kremnica. Popud k tomu dal zákon schválený Národním shromážděním dne 23. března 1923 v rámci 5. výročí vzniku Československa. Dukát měl sloužit obyvatelstvu zejména k ukládání úspor do zlata. Dukáty lidé užívali často jako dárek a vhodně posloužily i našim emigrantům k překonání začátků v cizí zemi. Jejich hodnotu dodnes určuje obsah zlata a poptávka na trhu. V období 1923 až 1951 mincovna zhotovila téměř půl milionů těchto dukátů a jejich násobků.

Zákonem stanovený motiv sv. Václava na svatováclavském dukátu měl svůj důvod. Sv. Václav, český kníže a světec, je považován za hlavního patrona české země a po celou dobu českých dějin byl také hlavním symbolem české státnosti. Zvláště to platilo za vlády císaře Karla IV., za dob husitů, během obrozeneckých a emancipačních snah českého národa v 19. století nebo v době zápasu o samostatný stát. Svatováclavská tradice spolu s cyrilometodějskou rezonovala také v českém a později československém zahraničním vojsku během první světové války, zejména na Rusi.

Na umělecký návrh dukátu byla na popud ministerstva financí uskutečněna veřejná soutěž, které se mohli zúčastnit pouze občané Československé republiky. Umělci však museli na líci dukátu zobrazit sv. Václava a text: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM“. Návrhy posuzovala odborná porota složená z předních československých výtvarníků (např. Jan Štursa, Bohumil Kafka, Celda Klouček nebo Jakub Obrovský) nebo například prvního předsedy Numismatické společnosti ČS. Eduarda Fialy. Vítězným návrhem se stala práce akademického sochaře Otakara Španiela a profesora Jaroslava Bendy, kteří za svůj návrh obdrželi částku 20 tisíc Kč. Definitivní podobu dukátu schválil na nemocničním lůžku, těsně před tím, než podlehl atentátu, tehdejší ministr financí Alois Rašín.

Ražba a Distribuce

První ražba mincí proběhla roku 1923. Přesně 4. září vzniknul první odražek a 7. září mincovna zahájila oficiální ražbu. Podle schváleného zákona vyrazila mincovna Kremnica nejprve tisíc jubilejních mincí označených pořadovým číslem. Tyto mince přidělil zvláštní výbor významným státním osobám za 150 Kč a zbytek byl volně rozprodán za částku 300 Kč. Poté následovalo ražení klasických svatováclavských dukátů bez pořadového čísla. Dukáty č. 1 až 3 obdržel T. G. Masaryk. Dukát č. 1 věnoval Národnímu muzeu v Praze a dukát č. 2 Rašínově rodině. Dukáty od č. 4 do 24 dostali členové vlády a předsedové Národního shromáždění. Čísla 25 až 431 získali členové Národního shromáždění. Rozmezí 432 až 462 přidělil výbor členům bývalé vlády a bankovního výboru.

Čtěte také: Popis Dukátu 1925

V témže roce nechal stát na stejném principu vyrazit i pamětní dvoudukáty. Jejich počet dosáhl čtyř tisíc. Od 1. července 1924 umožňovala nová vyhláška razit dukáty ze zlata dodaného zákazníkem. Od 15. května 1929 to samé umožnila také pro dvoudukáty. Dukáty i dvoudukáty vyměňovala státní mincovna v Kremnici i puncovní úřad v Praze za zlato všeho druhu.

Emise v roce 1930

Československo 1918-1939 - 2 Dukát 1930, 6,98 g, 986/1000, raženo 1208 ks.

Československo 1918-1939 - 5 Dukát 1930, 17,45 g, 986/1000, raženo 543 ks.

Československo 1918-1939 - 10 Dukát 1930, 34,90 g, 986/1000, raženo 394 ks.

U příležitosti 1000. výročí smrti patrona českého státu sv. Václava v roce 1929 mincovna poprvé razila pětidukáty a desetidukáty. Začala je razit na základě vládního nařízení z 28. 6. Ražbu svatováclavských dukátů obnovil stát až v roce 1951. Motivací byla snaha vyrovnat se první republice. Šlo o poslední oficiální ražbu dukátů s obrazem sv. Mince byly neprodejné a vláda je uložila v trezoru Státní banky ČS. Banka následně věnovala jeden kus každé nominální hodnoty Národnímu muzeu v Praze, Moravskému muzeu v Brně a Slovenskému národnímu muzeu v Bratislavě. Mince komunistická vláda vyrazila především kvůli zahraničnímu obchodu a většinu z nich prodala do zahraničí za valuty.

Čtěte také: Emise Svatováclavských dukátů

Vzhled a Popis

Na líci svatováclavského dukátu je znázorněný sv. Václav v drátěné košili s mečem, pláštěm a kožešinovou čepicí. V pravé ruce drží korouhev a v levé štít s orlicí. Sv. Václav je nad koleny přerušen pěti obloučky a vedle nich jsou iniciály autorů grafického návrhu. Po obvodu mince stojí nápis: "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM", který končí ozdobným znaménkem.

Na rubu dukátu je malý znak státu s dvojitou snítkou lípy po obou stranách štítu. Dokola má nápis "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ". Mezi štítem a nápisem stojí obloučky. Pamětní dvoudukát se od dukátu liší dvojnásobnou hmotností a označením svého násobku „2“ v ozdobných závorkách na rubu dukátu. Tyto závorky rozdělují letopočet na dvě části.

Pětidukáty a desetidukáty se od ostatních dukátů vizuálně liší. Na líci těchto mincí je obraz sv. Václava na koni s mečem v pravici a palmovou ratolestí v levici, v pozadí je vidět vlající korouhev a vpravo štít s orlicí. Vlevo je vyznačen letopočet vévodova úmrtí, dole uprostřed je zobrazena lísková snítka a pod ní iniciály autorů. Podél obvodu stojí nápis "NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM". Na rubu obou mincí je malý znak republiky Československé s lipovou větví vpravo a dokola s nápisem: "REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ". Mezi štítem a nápisem je půda poseta body. Pod státním znakem je uvedený násobek "5" a "10" a pod ním letopočet ražby. Svatováclavský pětidukát má hmotnost 17,45448 g a průměr 34 mm a desetidukát 34,90896 g a průměr 42 mm.

Sběratelská Hodnota

Dnes patří svatováclavský dukát k nejpopulárnějším českým mincím a velké popularity se těší také v zahraničí. K nejvzácnějším dukátům náleží jubilejní dukáty s pořadovým číslem do stovky nebo dukáty z ročníků, kdy mincovny vyrazily jen několik desítek kusů. Všechny tyto mince se řadí ke sběratelským pokladům značné hodnoty a lze je sehnat jen velmi vzácně.

Mezi nejcennější svatováclavské dukáty patří dukát jubilejní. Vzácné jsou mince s čísly pod 100. Mezi běžnější pak patří čísla kolem 400 a 500 a výše. Cena běžných dukátů závisí hlavně na nákladech v daném roce. V některém jich bylo vyraženo desetitisíce, v jiném jen desítky. K vzácnějším ročníkům patří roky 1923 (číslovaný), 1929, 1930, 1934, 1937, 1938, 1939. Dukáty z těchto roků jsou mnohem vzácnější, a proto i hodnotnější. Například mezi roky 1937 a 38 mincovna vyrazila jen několik desítek kusů dukátů, které jsou díky tomu sběratelsky velice ceněny. Roku 1939 už mincovna vyrazila pouze jednodukáty a to ve velmi malém množství.

Čtěte také: Slovenský folklor na Jánošíkově dukátu

V roce 2020 se uskutečnila aukce, kde se dražil raritní svatováclavský pětidukát z roku 1937. Ten mincovna vyrazila v počtu pouhých 4 kusů. Dalšími vzácnými svatováclavskými dukáty jsou mince vyražené v roce 1951, jichž bylo vyraženo maximálně několik stovek kusů.