Ražba československých, tzv. svatováclavských dukátů v době před II. světovou válkou měla velký význam. Československá republika se těmito ražbami představovala světu jako konsolidovaný, hospodářsky silný stát, který po osvobození z rakousko-uherského soustátí navazuje na svoje slavné dějiny, i dějiny mincovní.
Obyvatelé Československa rádi kupovali tyto dukáty, byly to vhodné dary novorozeňatům ke křtu, poté k biřmování a k jiným významným dnům v životě jednotlivců, byla to také dobrá investice v době hospodářských výkyvů.
Jejich ražba měla i vysloveně ideologický podtext, neboť tyto mince posilovaly národní uvědomění a sebevědomí, které byly národu zapotřebí v době II. světové války.
Na aversu mince je obraz vévody Václava, oděného do drátěné košile a opásaného mečem s pláštěm a kožišinovou čepicí, držící v pravici vlající korouhev a v levici štít s orlicí. Postava je nad koleny ukončena pěti obloučky. Vedle nich jsou značky původců, vlevo O š, vpravo B, dokola je nápis „Nedej zahynouti nám i budoucím“.
Na reversu mince je malý znak Československé republiky s dvojitou snítkou lípovou po obou stranách štítu a dokola s nápisem "Republika Československá". Mezi štítem a nápisem jsou obloučky.
Čtěte také: Historie 2 Dukátu 1930
O podobě dukátu rozhodla veřejná soutěž, které se mohli účastnit pouze občané Československé republiky. Podmínka byla, aby na líci dukátu bylo vyobrazení knížete Václava a opis NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM.
Soutěž byla obeslána více než 80 návrhy od předních českých výtvarníků, např. Jaroslav Benda, Ladislav Beneš, Jaroslav Brůcha, Jan Čejka, Zdeněk Dvořák, Josef Fojtík, Emanuel Hrbek, Antoním Mára, Antonín Odehnal, Josef Sláma, Otakar Španiel a také Josef Šejnost.
V soutěži zvítězil akademický sochař Otakar Španiel a profesor Jaroslav Benda, jejich vítězný návrh jim přinesl též 20000 Kč.
Hmotnost dukátu byla stanovena na 3,491g s ryzostí 986 / 1000 (dukátové zlato) a průměr mince na 19,75 mm.
Prvních tisíc dukátů bylo označeno letopočtem vzniku republiky a pořadovým číslem. Tyto speciálně značené mince se nazývají Dukáty jubilejní a ty byly přednostně přidělovány významným státním osobnostem, případně prodávány soukromým osobám za částku 300 Kč. Ostatní, běžné nečíslované dukáty se prodávaly za 120 Kč.
Čtěte také: Emise Svatováclavských dukátů
V prvním roce ražby 1923 bylo vydáno též 4 tisíce dvoudukátů s dvojnásobnou hmotností (6,982g), průměrem 25 mm a stejnou ryzostí zlata. Tyto dvoudukáty byly opět raženy až v roce 1929. V tomto roce se k miléniu - 1000 let od smrti sv. Václava, začaly razit i pěti a desetidukáty s jezdeckým vyobrazením sv. Václava. Také tyto velké mince byly raženy z dukátového zlata s hmotností 17,455 g, a průměru 34 mm u 5 Dukátu. 10 Dukát měl 34,909 g a průměr 42 mm.
Množství vyražených 2, 5 a 10 Dukátů bylo však výrazně nižší než jednodukátů a také proto je cena těchto vzácných mincí mnohonásobně vyšší.
V letech 1935 a 1936 se ražba dukátů i jejich násobků snižovala a v roce 1937 a 1938 již bylo vyraženo jen několik desítek kusů.
Roku 1939 ještě vyrazila mincovna v Kremnici pro Slovenský Stát 256 ks jednodukátů s r.1939 a 172 ks dvoudukátů, 44 ks pětidukátů a 172 ks desetidukátů s ročníkem 1938.
V roce 1951 se svatováclavské československé dukáty razily oficiálně naposled. Bylo jich však vyraženo méně než tisíc (500 dukátů, 200 dvoudukátů, 100 pětidukátů a 100 desetidukátů)
Čtěte také: Slovenský folklor na Jánošíkově dukátu
Komunistická vláda tehdy potřebovala valuty a tak většinu těchto mincí prodala na západ.
V zahraničí proběhla ještě v roce 1968 omezená soukromá ražba dukátů k 50.výročí vzniku Československa. V roce 1973 pak vznikl v zahraničí dukát k miléniu Pražského biskupství.
tags: #svatovaclavsky #dukat #1925 #emise #popis