Světelné znečištění na Slovensku a snahy o jeho omezení

Světelné znečištění je globální ekologický problém, který zasahuje značnou část planety. Předpokládá se, že již dvě třetiny obyvatel Země žijí v oblastech zasažených světelným znečištěním.

Parky tmavé oblohy na Slovensku

Ve slovenském městě Snina poblíž slovensko-polsko-ukrajinské hranice byl vyhlášen takzvaný Park tmavé oblohy - Poloniny. Znamená to, že se park rozkládá na území, kde je zachovaná výjimečně tmavá noční obloha. Jeho cílem je informovat o zdejším nočním prostředí a o ochraně před světelným znečištěním.

Vyhlášen byl u příležitosti letošního mezinárodního roku biodiverzity jako první taková oblast na Slovensku. Celková rozloha chráněného území má být 48 519 hektarů.

Park je vyhlášen na základě dohody mimo jiné slovenského astronomického ústavu, Národního parku Poloniny, sdružení astronomů amatérů, Slovenské astronomické společnosti a se souhlasem starostů dotčených obcí. Partnerem je Jizerská oblast tmavé oblohy, která byla vyhlášena českými a polskými institucemi loni v listopadu.

Park tmavej oblohy Muránska planina

V pátek 3. května byl slavnostně vyhlášen Park tmavej oblohy Muránska planina. Stalo se tak přímo v Národním parku Muránska planina na Zbojské.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Park tmavej oblohy Muránska planina bol vyhlásený s cieľom informovať laickú a odbornú verejnosť o výnimočne zachovanom nočnom prostredí na tomto území, vzdelávať v problematike ochrany nočného životného prostredia a svetelného znečistenia, propagovať a ochraňovať tmavú nočnú oblohu.

Park tmavej oblohy Muránska planina doposiaľ nemá podporu v zákone. Je vyhlásený na základe dohody vyššie uvedených partnerských organizácii.

Park tmavej oblohy Muránska planina je vyhlásený 3. mája 2024 pri príležitosti 30. výročia medzinárodného dňa Slnka a počas implementácie projektu Plánu obnovy a odolnosti komponent 5 - adaptácia na zmenu klímy rozvojové projekty v NP Muránska planina - Tvorba a budovanie značky Národného parku Muránska planina.

Na vybraných lokalitách a vstupných bodoch budú umiestnené informačné tabule a iná vzdelávacia interaktívna infraštruktúra k téme parku tmavej oblohy. Informácie budú taktiež zverejnené v miestnych a regionálnych informačných strediskách, na webovej stránke Parku tmavej oblohy Muránska planina (www.muranskaplanina.eu) a na webových stránkach partnerských organizácií a ich sociálnych sieťach.

V rámci povedomia o parku tmavej oblohy sa budú počas roka organizovať podujatia zamerané na pozorovanie nočnej oblohy a osvete o svetelnom znečistení v spolupráci s pracovníkmi hvezdárni v Rimavskej Sobote, organizačná súčasť KHaP M.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Dopady světelného znečištění

Světelné znečištění nedělá starost jenom astronomům, trpí jím i příroda. Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin.

Argumenty pro a proti intenzivnímu osvětlení

Při rekonstrukcích veřejného osvětlení bývá bezpečnost často uváděna jako jeden z hlavních argumentů pro instalaci LED svítidel s vyšší náhradní teplotou chromatičnosti, tedy bílého světla. Tuto argumentaci používají jak prodejci osvětlovací techniky, tak představitelé obcí, kteří ji často prezentují jako přínos pro obyvatele. Výsledkem jsou instalace bílých LED svítidel s poměrně vysokou intenzitou osvětlení ulic.

Krátká odpověď zní: žádná z dostupných vědeckých studií nepotvrdila, že by samotná změna barvy světla vedla ke snížení kriminality a nehodovosti.

Aktivity a iniciativy v boji proti světelnému znečištění

Ministerstvo životního prostředí vydává Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění.

MŽP v rámci předsednictví v EU zvedá téma světelného znečištění na evropskou úroveň.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

V Brně se 12. září 2023 za přítomnosti zástupců mnoha měst (včetně Brna a Prahy), výrobců světelné techniky a také odborníků z akademické sféry konala konference MĚSTO A SVĚTLO. Jistě, ještě před pár lety by bylo nepředstavitelné, že by se v rámci diskuze o osvětlování měst výrazněji řešilo světelné znečištění.

14. září 2020 proběhlo v Senátu Parlamentu České republiky 21. veřejné slyšení na téma "Světlo - dobrý sluha, zlý pán".

Hvězdárna a planetárium Brno zahájila ve spolupráci s řadou středoevropských planetárií realizaci velkého multimediálního projektu EU-RE-STAR (zkr. Scientists warn: Enlightenment but not redundant lights!), díky kterému vznikne první pořad pro digitální planetária o světelném znečištění na světě.

Měření světelného znečištění

V observatoři na Kolonickém sedle proto nainstalovali unikátní přístroj na měření jasu noční oblohy. „Automaticky monitoruje jas oblohy. Dokonce má připojení na internet, takže v budoucnosti budou data dostupná i online,“ říká Pavol Ďuriš ze Slovenské astronomické společnosti.

Mapy světelného znečištění

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Mapa vyjadřuje intenzitu světla ze světelných zdrojů směrem vzhůru. Tato mapa však neříká nic o tom jaká míra světelného znečištění, resp. jas noční oblohy je nad konkrétním pozorovacím stanovištěm.

I když v nejbližším okolí nesvítí žádná lampa, tak velmi důležitým faktorem je vzdálenost od velkých měst. Světlo z umělých zdrojů se rozptyluje v ovzduší a z tohoto důvodu mají velká města vliv na jas noční oblohy i na desítky kilometrů daleko.

Příklad srovnání dvou lokalit

Ukázka dvou stanovišť Jizerka (nahoře) v ČR a Los Leones v Argentině (dole). Vlevo máme celooblohové snímky nočního nebe, vpravo jsou noční družicové záběry obou lokalit. Když se podíváme na ony družicové snímky (konec bílé šipky - poloha stanoviště), tak vidíme že, obě pozorovací místa jsou v černých oblastech. To značí jediné: v daném místě se nenachází žádný významný umělý zdroj osvětlení, který byl z družice viditelný. Přesto se jas oblohy, při porovnání obou celooblohových snímků nočního nebe, na obou lokalitách liší. Obloha na Jizerce je nápadně světlejší než obloha nad Los Leones.

tags: #světelné #znečištění #Slovensko

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu v Kozomíně
• Průvodce zařazováním odpadů
• Povinnosti evidence odpadu
• Kariérní možnosti po environmentálních studiích
• Nakládání s Odpady: Průvodce pro Výbor