Klimatické údaje Svitavy: Národní příloha pro Českou republiku

Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu je součástí Mezinárodní oblasti povodí Dunaje. Česká republika je rozdělena na 10 dílčích povodí. Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu se na území České republiky skládá z 14 základních povodí.

Svahy Hrubého Jeseníku a dále pramenná oblast Bečvy v Beskydech, současně hlavním evropským rozvodím Dunaje a Odry, dosahují výšky terénu v oblasti Hrubého Jeseníku cca 1 490 m n. m. (Praděd 1 492 m n. m.) a v oblasti Beskyd cca 1 250 m n. m. (Kněhyně 1 257 m n. m. Odry). V závěrném profilu dílčího povodí Moravy a přítoků Váhu u Lanžhotu je výška terénu jen cca 150 m n. m. Přes 85 % plochy povodí dosahuje nadmořských výšek mezi cca 150 a 600 m n. m.

ORP - Blanska, Boskovic, Břeclavi, Bučovic, Hodonína, Kyjova, Veselí nad Moravou a Vyškova. - Bruntálu, Frenštátu pod Radhoštěm, Frýdlantu nad Ostravicí, Jablunkova, Nového Jičína a Rýmařova. Prostějova, Přerova, Šternberka, Šumperka, Uničova a Zábřehu. Třebové, Králík, Lanškrouna, Moravské Třebové, Svitav, Ústí nad Orlicí a Žamberka.

Podle Atlasu podnebí Česka z r. 2007, zahrnuje horských poloh Hrubého Jeseníku až po vyloženě nížinný charakter při dolním toku Moravy klimatické oblasti teplé, mírně teplé i chladné. Průměrný dlouhodobý úhrn srážek za období 1981-2010 činí pro dílčí povodí 712 mm (v celé ČR 686 mm). Srážky jsou v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu, stejně jako v celé České republice, velmi variabilní.

Roky/periody/měsíce se významně střídají. To je důvod, proč u srážek není vykazován statisticky významný trend, ale ke změně charakteru srážek. V letních měsících se objevuje většinou bouřkovou činností s intenzívními srážkami. Naopak, velmi málo nebo vůbec se nevyskytují srážky v tocích. Od 80. let 20. století se průměrná dlouhodobá teplota vzduchu zvýšila o 1,1 °C na +8,4 °C což je proti referenčnímu období 1961-1990, kdy byla +7,3 °C. Obr. s průměrnou dlouhodobou teplotou vzduchu +17,7 °C. To může vést až k hydrologickému suchu.

Čtěte také: Svitavy: Ekologická Likvidace

Hlavním tokem je stejnojmenná řeka Morava. tvoří řeka Bečva. Morava odvádí vodu prostřednictvím řeky Moravy do Dunaje. Mezi významné vodní toky dílčího povodí patří např. n. m.) s pramenem ve výšce cca 1 380 m n. m. Dolnomoravským úvalem. Kolem Litovle pak Morava protéká malebným Litovelským Pomoravím, kde se náhle otevírá široké údolí s inundacemi. Olomoucí se stéká se svým největším levobřežním přítokem - řekou Bečvou. Celková délka řeky až po soutok s Dunajem je 354 kilometrů, přičemž na území republiky dosahuje 284,5 kilometrů. Soutok obou toků u Lanžhota leží v nadmořské výšce 148 m n.m.

Povodí Bečvy vykazuje značnou rozmanitost. Jejími nejvyššími body jsou Čertův mlýn s výškou 1 207 m n. s výškou 1 130 m n. m. Naopak nejnižší místo nalezneme při ústí Bečvy do Moravy na kótě 195 m n. Celá říční soustava povodí Bečvy má charakter horských toků s významným transportem štěrků. Jednou z nich je Vsetínská Bečva, která pramení pod Vysokou v nadmořské výšce cca 760 m n. a Vsetínských vrchů. Druhou je Rožnovská Bečva, pramenící na severním svahu Vysoké. Valašským Meziříčím, odkud dále pokračují pod názvem Spojená Bečva. srážky, významně ovlivňuje vodní režim na středním a dokonce i na dolním toku Moravy.

Dlouhé Stráně - horní a dolní vodní nádrže přečerpávací vodní elektrárny na toku Divoká Desná. Plumlov - vodní dílo na řece Hloučele. Správcem je Povodí Moravy, s.p. stavby 1972, uvedení do trvalého provozu 1979. proto v jejím okolí byla v roce 1986 vyhlášena pásma hygienické ochrany a vyloučena rekreace. Horní Bečva - vodní dílo na řece Rožnovská Bečva. Správcem je Povodí Moravy, s.p. stavby 1944, uvedení do trvalého provozu 1947. Bystřička - víceúčelová nádrž na pravostranném přítoku Vsetínské Bečvy, Bystřičce. Správcem je Povodí Moravy, s.p. území republiky a patří mezi kulturní památky ČR. Karolinka - vodárenská nádrž na toku Stanovice. Provozovatelem je Povodí Moravy, s.p. dokončení stavby 1985, uvedení do trvalého provozu 1987. Slušovice - vodárenská nádrž na toku Dřevnice. Správcem je Povodí Moravy, s.p. provozu 1976, kdy došlo také k vyhlášení pásem hygienické ochrany. Fryšták - vodní dílo na Fryštáckém potoce. Správcem je Povodí Moravy, s.p. během 90. let způsobil, že roku 1996 bylo vodárenské využití vodoprávně zrušeno. vodárenská s tím, že odběry mohou být obnoveny v případě budoucí potřeby. k rekreačním účelům. ochranná pásma vodního zdroje. Luhačovice - vodní dílo na Luhačovickém potoce. Správcem je Povodí Moravy, s.p. provozu 1930. v toku pod hrází či odběry povrchové vody pro Luhačovice. Ludkovice - vodárenská nádrž na Ludkovickém potoce. Správcem je Povodí Moravy, s.p. dokončení stavby 1968, uvedení do trvalého provozu 1975. pod hrází. Bojkovice - vodárenská nádrž na Kolelačském potoce. Správcem je Povodí Moravy, s.p. uvedení do provozu 1966.

Povodí Moravy, s.p. 1936 a patří tak k nejstarším VD v celém povodí řeky Moravy. Hlavním účelem vodního díla bylo zajistit dostatek vody pro skupinový vodovod Zlín. vodárenský odběr pro Prostějov.

Pravidelné měření průtoků v rozmezí let 1911-1940 probíhá ve vodních tocích, ve kterých jsou dlouhodobě měřené průtoky. N-leté průtoky jsou v jednotlivých vodoměrných stanicích odvozeny za celé období pozorování a poměry hodnot Q100/Qa v těchto 7 měřicích stanicích jsou uvedeny v následující tabulce Tab. Obecně lze přirozené povodně podle příčin jejich vzniku rozdělit do tří skupin. Poměrné číslo Q100/Qa patří mezi ukazatele charakterizující míru povodňového nebezpečí v daném profilu. číslem. stanic v dílčím povodí je patrné ze situačního schématu. Povodně jsou ovlivněny povodí a nárůstu střední dotokové doby. Srážko-odtokové poměry jsou rovněž charakterizovány odtokovým režimem za sucha.

Čtěte také: Svoz odpadu Svitavy: svátky a změny

Analýza sucha je zpracována v podstatně delších časových úsecích, v řádu týdnů a měsíců. o stavy v letech 1962-1964, 1992-1994, 2004 a 2012 až 2019. Podrobněji je analýza sucha zpracována v kapitole V.

Čím je tento koeficient menší, tím lépe území zadržuje srážky a hodnotou specifického odtoku jsou proto potenciálně ohroženy urychleným odtokem srážkové vody. Hodnoty faktoru U se mění v jednotkách, tj. vodních útvarech. Pro posouzení nebezpečí urychleného odtoku je třeba vzít v úvahu obě výše uvedená hlediska, tj. kulminace stoletého průtoku a druhé odmocniny z příslušné odtokové plochy. hodnot v rozmezí 2 až 334. povodňových událostí. Rozložení hodnot faktoru U je znázorněno v mapě I.1.5a. odtoku. hodnot menších než 5. Pro posouzení dostatečnosti akumulace vody v krajině byly vyhodnoceny dva ukazatele.

Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím horší je akumulační schopnost daného území, tj. schopnosti území. útvarech je dosaženo hodnot v rozmezí 2,9 až 11,2. k objemu průměrného dlouhodobého ročního odtoku v příslušném vodním útvaru. akumulací částečně kompenzovat nedostatek přirozených akumulačních vlastností krajiny. Váhu je 3 770. vodní plochy uvedené v základní mapě ČR 1:10 000. Takové hodnocení je provedeno v tab. Qa/Q330d a jednak skupina s nejnižší mírou akumulace ve vodních nádržích. útvarů, kde se střetávají obě nepříznivé charakteristiky. a MOV_1180. V těchto VÚ je vhodné přednostně uvažovat s dalšími akumulačními a retenčními prostory.

Ve spolupráci Ústředního pozemkového úřadu a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v.v.i. se vyhodnocují příčiny vzniku veškerých erozních jevů, spravovat a publikovat informace o těchto událostech (antropogenní). příkaz MZe č. a transportu sedimentu v povodích IV. inženýrství stavební fakulty ČVUT v Praze (Krása J., Ing. Dostál T. et al., 2007). srážkoměrných stanic v rámci ČR z období 1962-2001 (celkových měsíčních úhrnů). na povodí IV. vodních toků ohrožených velkým přísunem splavenin. Významnou složkou vodní eroze je říční eroze.

Vazbu na nakládání s vodou ani na síť vodních toků nemá větrná eroze, a proto se jí dále nezabýváme. Půdní eroze se dělí na: rýhovou (lineární) - povrchový plošný ron se začíná soustřeďovat a vytvářet linie, které mohou mít různý tvar a velikost (rýhy, výmoly, strže, resp. mnohotvarou (polymorfní) - kombinace současného působení dalších faktorů, např. a chemických vlastností a zhoršování vodního režimu krajiny. částicemi i živiny, které pak vytvářejí potravní bázi různých nežádoucích mikroorganismů, např. sinic. orné půdy.

Čtěte také: Svitavy a okolí: Odpadové hospodářství

Říční eroze souvisí se sítí toků a jejich splaveninovým režimem. toků, což v poměrně hustém osídlení naší kulturní krajiny nelze ve většině případů dost dobře připustit. geologicky tvořeném flyši (střídáním převážně pískovců, jílovců a slepenců) Západních Karpat, tzn. méně pak v oblasti Českého masivu. předchozímu období žádné významné změny. a výškové stability, se prakticky nezměnil a jejich podíl v tomto směru zůstává v podstatě stejný. ve správě LČR a Povodí Moravy, s.p. (šetřena byla síť vodních toků převážně s plochou povodí nad 10 km2). Pokud v průběhu platnosti Plánu oblasti povodí Moravy prováděli správci vodních toků (Povodí Moravy, s.p. uplatněn požadavek na zlepšení povodňové ochrany okolního území zvýšením průtočné kapacity jejich koryt. přístupem se podíl tzv. „upravenosti“, tzn. stávající rozsah změn přirozené morfologie vodních toků, nezměnil. změnila jen úroveň takového ovlivnění. prováděny nebyly. úpravy nejsou obnovovány a úseky jsou ponechány přirozenému vývoji. podélných profilů vodních toků. poškození je třeba je obnovovat. stav ve prospěch obnovení říční eroze. nutno udržet, mohou představovat tzv.

Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinsko-Himalájského. zasahují jejich dvě provincie - Česká vysočina (Český masiv) a Západní Karpaty. a jihovýchodní, přičemž střed povodí tvoří celek Hornomoravský úval. Karpat tvoří jihozápadní omezení zájmového území. pahorkatina. Kralickému Sněžníku, Rychlebským horám a Hrubému Jeseníku, které obklopují Mohelnickou brázdu. Nejvyšším bodem v dílčím povodí je vrchol Praděd v Hrubém Jeseníku (1 492 m n. Nejnižším bodem je soutok Moravy a Dyje na hranicích území ČR (150 m n.

Orogenezi v období středního devonu až svrchního karbonu prodělala západosudetská, ve střední části pak oblast moravskoslezská. jihovýchodní částí. Moravskoslezskou oblast tvoří moravikum, brunovistulikum a silezikum. během variského vrásnění. větším plošném rozsahu i pod karpatskými příkrovy. Z paleozoických hornin na území oblasti povodí Moravy vystupují na povrch pouze uloženiny devonu a karbonu. plochy tvoří jako podloží mladších sedimentů. Karbonské sedimenty jsou v dílčím povodí zastoupeny především starším (spodním) stupněm. masivu. a uvnitř pokleslých částí horstva (vídeňská pánev). svahovými hlínami a půdním horizontem.

Území tohoto dílčího povodí lze z hydrogeologického hlediska rozdělit na několik oblastí na základě geologické stavby. Západní oblast je tvořena západní částí povodí hlavního toku Moravy. Českomoravské vrchoviny, podloží převážně tvoří krystalické břidlice nebo křída, devon a kulm. toho neobsahují významné akumulace podzemních vod. akumulace krasových vod. navzdory tomu, že plošné rozšíření na povrchu území je malé (okolí Javoříčka a Ludmírova). povodí roční úhrny srážek převážně klesají pod 600 mm. Jesenická oblast vyplňuje pramennou část dílčího povodí a dále povodí levostranných přítoků až po Bečvu. oblasti nefungují jako prostředí vhodné pro akumulace podzemních vod. a na svazích Hrubého Jeseníku dosahují hodnot nad 1 000 mm. Beskydsko-karpatská oblast tvoří východní část dílčího povodí. flyšovými horninami Vnějších Západních Karpat. v Beskydech dosahují i hodnot vyšších než 1 000 mm. klastických sedimentech. Podzemní vody hlubinného oběhu se v tomto dílčím povodí vyskytují lokálně.

Kambizem - hnědé půdy, hnědé lesní půdy. Al (hnědnutí - braunifikace). Vedle hnědnutí dochází u těchto půd k procesům tvorby a přeměn jílu. ve svažitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře (sypké substráty) v rovinatém reliéfu. půd z tak pestrého spektra substrátů podmiňuje jejich velkou rozmanitost z hlediska tropismu, zrnitosti a skeletovitosti. Černozem patří do skupiny půd s procesem intenzivního hromadění a přeměny organických látek. stepních a lesostepních oblastech pod travním porostem, nejčastěji na spraších. chemické a biologické vlastnosti. Limitujícím faktorem jejich úrodnosti je dostatečné množství atmosférických srážek. oblastech v nadmořských výškách do 250 m n. typu vodního režimu, za slabě kyselé půdní reakce. spraš a sprašová hlína. Náleží k velmi úrodným půdám. pahorkatin, zhruba do nadmořské výšky 400 m n. Fluvizem - půdy se vyvíjejí z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jilovitohlinité zrnitosti. množství živin. k zonálním půdám dané oblasti (mocnější humusový horizont, migrace jílu, vyluhování iontů atd.).

Vegetace a lesy především značně ovlivňují hydrologický režim vodních toků, podzemních vod i celé krajiny. funkci. Znamená to, že při srážkách vodu zasakují do vod podzemních a zadržují vodu v lesní půdě. nedostatku srážek postupně uvolňují a udržují průtoky ve vodních tocích v období nedostatku srážek. ochlazují krajinu. k 31. 12. V dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu je 339 329 ha lesů, tj. 33,9 % plochy území. a ekologickými řadami. vegetačními společenstvy, reprezentovanými tzv. klimaxovými dřevinami. stupňovitost v závislosti na nadmořské výšce. jednotlivých klimaxových dřevin a jejich kombinací: dubu (zimního), buku, smrku a kleče. Z hlediska druhové skladby je aktuální stav lesních porostů dosti nepříznivý.

Jehličnaté dřeviny tvoří 60,8 % plochy lesů. Listnaté dřeviny pak mají zastoupení zbývajících 39,2 %. ztepilý s podílem 47,8 %. hospodářských lesů za posledních cca 200 roků. vysazovány i mimo své ekologické optimum. klimatickými jevy (vítr, sníh, námraza, sucho), hmyzími škůdci, houbovými patogeny a zvěří (okus, ohryz a loupání). pokrývat částečné ekonomické ztráty. smrkových, sekundárně napadaných kůrovci). věkového intervalu. Normální rozložení VS by se mělo pohybovat kolem 8 % plochy na věkový stupeň. je předpokladem hlavně budoucích produkčních možností lesů. je nevyrovnané ve prospěch 10. VS (10 % plochy). Naopak 3. až 7. ekosystémové funkce lesa, především hydrickou a půdoochrannou. a přítoků Váhu není ve vztahu k potenciálu přírodní vegetace příznivý. způsobené zvěří (okus, ohryz a loupání) a hmyzem (kůrovci). podkorním hmyzem (kůrovci) a musí být asanovány (vytěženy) nebo plošně hynou. hromadného usychání smrků, borovic, modřínů i listnatých dřevin, a to i mladších věkových stupňů. Ohrožení lesů imisemi - není v dílčím povodí Morav...

tags: #svitavy #klimaticke #udaje #narodni #priloha #Czech

Oblíbené příspěvky:

• Vše o poplatku za komunální odpad
• Proč je důležité chránit rozmanitost přírody?
• Pražské dřevěné chodníčky
• Udržitelná budoucnost díky environmentální výchově
• Metody kontroly mikroorganismů v ovzduší