Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci, přičemž jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami.
Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 2027 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva).
Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 38 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 47 %. Více než 85 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění.
V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla. V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla.
Systém pro obchodování s emisními povolenkami je jedním z nástrojů zpoplatnění emisí založených na principu znečišťovatel platí. Producenti skleníkových plynů zařazení do systému (např. elektrárny) musí za každou tunu emisí vypuštěnou do atmosféry vyřadit jednu povolenku. Jejich množství na trhu je však omezené (princip cap-and-trade) a v čase se na základě předem stanovené trajektorie snižuje, což vytváří tlak na růst ceny povolenky.
Čtěte také: Ekologické iniciativy Švýcarska
Povolenky si jednotlivé provozovny nakupují buď v aukcích, od sebe navzájem, nebo v některých případech dostávají určité množství zdarma. To například v rámci EU ETS platí pro průmyslová odvětví, která by v důsledku vyšších výdajů na povolenky mohla ztratit konkurenceschopnost vzhledem k producentům ze třetích zemí, kde jsou emise zpoplatněny méně či vůbec, nebo by hrozil tzv. únik uhlíku do těchto zemí.
Od roku 2026 (s postupným náběhem od roku 2023) však začne fungovat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který dovoz emisně náročných produktů do EU zpoplatní, čímž dojde k narovnání podmínek s domácími výrobci.
Od roku 2026 do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky. Každý stát přitom bude muset svůj plán dotovat z nejméně 25 % z vlastních zdrojů, tedy výdaje na český Sociální klimatický plán budou činit více než 50 mld. Zbylé výnosy budou stejně jako v případě ETS 1 rozděleny mezi členské státy.
Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky). Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem.
Tyto výnosy budou pro Česko podle odhadů ministerstva životního prostředí činit 36-73 mld. Kč v letech 2027-2030.
Čtěte také: Co vidět v Bernu?
Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů.
K tomu, aby došlo k významnému snížení emisí skleníkových plynů v sektoru silniční dopravy a budov, je potřeba kromě jejich zpoplatnění i dalších nástrojů (např. regulací nebo dotační a investiční podpory), které společně nasměrují tyto sektory k dekarbonizaci.
Evropská unie čelí kritickému období. Společně se musíme vypořádat s ekonomickou krizí a nezaměstnaností, ale také sjednotit svět v boji s klimatickými změnami.
Švédsko si je plně vědomo skutečnosti, že přebírá vedoucí roli Evropské unie v době, kdy je nezbytnost evropské spolupráce větší než kdykoli před tím. Evropská unie má stále větší díl odpovědnosti za ekonomiku, společenské bohatství, životní prostředí, bezpečnost a mír.
Problematika změny klimatu a související mezinárodní vyjednávání o nové globální dohodě patří k jedné z klíčových oblastí švédského předsednictví v Radě Evropské unie. Nová dohoda, která má nahradit nebo doplnit stávající Kjótský protokol, má být schválena již na zasedání smluvních stran v prosinci letošního roku v Kodani.
Čtěte také: Přírodní krásy Švýcarska
Jak konstatuje švédské předsednictví, emise skleníkových plynů se zvyšují a klima se tak mění rychleji, než ještě nedávno předpovídaly vědecké studie. Rizika plynoucí z klimatických změn vzrůstají každým dnem. Globální oteplování se stalo velkou hrozbou životnímu prostředí a vyžaduje také globální řešení. V současné době je z hlediska nalezení společné dohody v Kodani tato problematika zásadní.
Ekonomicky vyspělé země by měly podle doporučení Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) snížit své emise skleníkových plynů do roku 2020 v rozmezí 25 - 40 % oproti základnímu roku 1990. Do roku 2050 by se emise skleníkových plynů ve vyspělých zemích měla snížit dokonce o 80 - 95%. Také rozvojové země mají přispět významným snížením emisí (15 - 30 %) a podílet se na zpomalení stávajícího strmého nárůstu produkce těchto plynů a připravit své politiky a strategie nízkouhlíkového rozvoje.
Většina spotřebitelů očekává od svých pojistitelů angažovaný postoj v oblasti udržitelnosti. Současně klienti míní, že pojišťovna by měla zohlednit udržitelné jednání svých zákazníků v ceně pojištění. To jsou hlavní závěry studie „Barometr nálady“ k tématu „Udržitelné pojištění“, která byla uskutečněna poradenskou společností v oblasti managementu a technologií Bearingpoint v trojici německy mluvících zemí Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Podíl 80 % Rakušanů je toho mínění, že by pojišťovny měly svými produkty podporovat udržitelnost. Přitom má podle poloviny respondentů současně jít o to, aby opatření k udržitelnému jednání byla opravdu také v plném rozsahu realizována. Pro spotřebitele je přitom obzvláště důležitá ochrana životního prostředí.
„Nadále je poptávka po nejdůležitějších tématech pro klienty: úplně nahoře jsou investice do ochrany životního prostředí a do udržitelných projektů,“ vypočítávají zástupci firmy Bearingpoint. Velkou roli hrají i čestné jednání a transparentnost. Velká většina respondentů očekává, že pojistitelé dostojí své odpovědnosti v oblasti udržitelnosti, a do svých produktů implementují tyto aspekty silněji než doposud.
Zajišťovna Hannover Rück se zase zavázala, že do roku 2030 v operativním provozu a do roku 2050 v zajištění a kapitálových investicích bude emisně neutrální. V rámci strategie Net-Zero (nulové emise) hodlá společnost rovněž vyvíjet metody, které by zjišťovaly emise skleníkových plynů u zajištěných klientů. Současně bude Hannover Rück rozšiřovat své investice do udržitelných kapitálových projektů. V centru klimatické strategie zajišťovny je dekarbonizace kapitálových investic. Do roku 2050 má být Hannover Rück klimaticky neutrální. Tohoto náročného cílového stavu má být dosaženo díky aktivní správě portfolia. Podle společnosti budou dotčené oblasti investic ke konci 2021 činit asi 39 % celkového kapitálu zajišťovny.
„Obor pojišťovnictví se nachází na přelomu epoch směrem k větší udržitelnosti a my chceme být spolutvůrci tohoto přechodu v dialogu s našimi zákazníky a našimi konkurenty. Jsme si vědomi naší odpovědnosti jako globální hráč v zajištění. Zasadíme se proto pro taková řešení v rámci odvětví, která pomohou překonat následky klimatických změn,“ prohlásil Jean-Jacques Henchoz, předseda představenstva Hannover Rück.
„Jasné přihlášení se naší společnosti k cílům Net-Zero a přistoupení k alianci Net-Zero jsou našimi dalšími konkrétními kroky v upevnění našich postojů a angažmá v oblasti udržitelnosti. My všichni musíme přispět svým kouskem k boji proti klimatickým změnám.
V rámci ohlášené částky 1,5 miliardy EUR poputuje půl miliardy na projekty zalesňování v rozvíjejících se zemích, čímž by se přírodě mohlo odlehčit od 25 megatun CO2 ročně. Vedle toho hodlá francouzský koncern podle vlastního vyjádření snižovat „vlastní potřebu investovat a pojišťovat“ v projektech a aktivitách, které přispívají k odlesnění. To se týká hlavně pěstování sóji, palmového oleje, dřeva a chovu hovězího dobytku v regionech, kde právě tato činnost masivně zbavuje krajinu lesů.
„Lesy umí zařídit 80 % biodiverzity na Zemi a hrají podstatnou roli v boji proti klimatickým změnám. AXA byla průkopníkem ve finanční sféře, když v roce 2013 vyhlásila omezení pro aktivity okolo palmového oleje, které nesplňují kritéria udržitelnosti, aby chránila napjatý ekosystém. Jsme hrdí na to, že své závazky nyní rozšiřujeme a přijímáme nová opatření na ochranu před odlesňováním. Kromě toho se AXA podílí i na iniciativě „Světová místa dědictví“, vyhlášené podle zásad OSN pro udržitelné pojištění a WWF. Ta definuje specifické výluky pro pojišťovací aktivity na ochranu nejdůležitějších rezervoárů biodiverzity identifikovaných ze strany UNESCO.
tags: #švýcarsko #pojištění #emise #skleníkových #plynů