Švýcarsko: Příroda a Nížiny

22.11.2025

Hned v úvodu je nutné zmínit, že Švýcarsko je malá, velmi hornatá země ležící v srdci střední Evropy. Rozkládá se na ploše 41 293 km² a má přibližně 6 366 000 obyvatel. Hlavním městem je Bern s 300 000 obyvateli. Jeho hranice je dlouhá 1 892 km a sousedí s Itálií, Francií, Německem, Rakouskem a Lichtenštejnskem.

Velehorské alpské masívy vyplňují přes 2/3 území Švýcarska. Jejich dvě hlavní pásma oddělují hluboká údolí horního Rýna a Rhôny. Obě dosahují výšek přes 4 000 m (Finseraarhorn, 4 274 m, Pic Dufour ve skupině Monte Rosa, 4 634 m) a jsou na mnoha místech zaledněna. Přes svoji výšku nejsou Alpy nepřekročitelnou překážkou. Jejich příčnými i podélnými údolími i schůdnými průsmyky procházejí cesty známé odedávna.

Přibližně třetinu lichtenštejnské rozlohy zabírá „dolní země“, tedy nížina na dně rýnského údolí, v níž žije převážná většina obyvatel, nacházejí se tam průmyslové výrobní kapacity a vzniká velká část zemědělské produkce.

Geografické Charakteristiky Švýcarska

50% území Švýcarska má nadmořskou výšku větší než 1000 metrů. V horách se rozprostírají ledovce a na jihu rostou palmy. Velehorské alpské masívy vyplňují přes 2/3 území Švýcarska. Jejich dvě hlavní pásma oddělují hluboká údolí horního Rýna a Rhôny. Obě dosahují výšek přes 4 000 m (Finseraarhorn, 4 274 m, Pic Dufour ve skupině Monte Rosa, 4 634 m) a jsou na mnoha místech zaledněna.

Hospodářským a sídelním těžištěm Švýcarska, s hustotou přes 200 obyvatel na km², je Švýcarská plošina mezi Ženevským a Bodamským jezerem. Její nadmořská výška kolísá kolem 500 metrů a je pečlivě obdělávána. Od Francie ji odděluje táhlé vápencové pohoří Jura, dosahující přibližně krkonošských výšek.

Čtěte také: Ekologické iniciativy Švýcarska

Vodní Toky a Jezera

Voda je důležitým Švýcarským artiklem. Pramení zde největší řeka západní Evropy Rýn, který má délku 1 327 km, z toho je 375 km na území Švýcarska. Švýcarsko je také země bohatá na jezera. Švýcarskem probíhá hlavní evropské rozvodí, tedy čáry oddělující toky směřující do severoevropských moří (do moře Severního) od toků směřujících do moří jihoevropských (tedy do Středozemního a Černého).

Do Severního moře odvodňuje větší část Švýcarska (68%) řeka Rýn. Asi 1/4 území má odtok do Středozemního moře (Rhôna, Ticino a malé přítoky Addy a Adiže). Nepatrný zbytek (4,4%) přísluší přímoří Černého moře, prostřednictvím pramenné oblasti řeky Innu.

Rýn vzniká ve Švýcarsku soutokem dvou pramenných toků Předního a Zadního Rýna, v kantonu Graubünden. Je většinou hraničním tokem, jeho řečištěm probíhá hranice s Lichtenštejnskem, Rakouskem a Německem. Protéká Bodamským jezerem, což má velký význam pro regulování jeho průtoků. Jezero zachycuje povodňové vody a v něm se ukládají říční štěrkopískové nánosy. Pod Schaffhausenem Rýn vytváří 20 metrů vysoký vodopád, vodností nejmohutnější v Evropě.

Dalším významným tokem Švýcarska je Rhôna, která odvodňuje jihozápadní část státu. Pramení v kantonu Wallis pod známým průsmykem Furka (2 431 m), protéká největším alpským jezerem Ženevským, které má pro řeku stejný význam jako Bodamské jezero pro Rýn.

Nejvýchodnější části Švýcarska odvodňuje řeka Inn do Dunaje. Její pramenná oblast leží pod průsmykem Maloja (1815 m), v kantonu Graubünden. Švýcarsku patří jen nejhořejší úsek toku, jehož údolí je označováno krajinným názvem Engadin.

Čtěte také: Co vidět v Bernu?

Nedílnou součástí přírody Švýcarska jsou četná jezera. Udává se, že je jich přes 2 000 a jejich rozloha dohromady tvoří asi 5 plochy státu. Většinou jde o jezera malých rozměrů, položená v alpských údolích a kotlinách vysoko v horách, ale ve Švýcarsku je i řada velkých jezer, položených vesměs na úpatí hor nebo při vyústění hlubokých údolí, která nejen přispívají ke kráse horské přírody, ale mají i značný vliv na příjemnější podnebí míst ležících na pobřeží, neboť významně zmírňují teplotní rozdíly oproti místům položeným ve vnitrozemí.

Ochrana Přírody ve Švýcarsku

Švýcarsko zvrátilo úbytek více než poloviny ohrožených žab, ropuch a mloků v jednom regionu. Poté, co ochránci přírody vyhloubili v kantonu Aargau stovky nových rybníků, se počet obojživelníků výrazně zvýšil. Vědci doufají, že by se tato metoda mohla používat celosvětově, protože budování rybníků je jednoduché a účinné. V roce 1999 se v Aargau rozhodli, že je třeba vyvinout masivní úsilí na ochranu obojživelníků. Státní orgány, neziskové organizace, soukromí vlastníci pozemků a stovky dobrovolníků pracovali 20 let na vybudování 422 rybníků v pěti částech Aargau.

Starší rybníky se staly pro některé obojživelníky nevhodnými kvůli nedostatku prostoru, vysokému počtu predátorů a husté vegetaci. Z osmi ohrožených druhů se u 52 procent zvýšil počet jejich regionálních populací a u 32 procent se počet stabilizoval. Jedním z druhů, jejichž počet dramaticky vzrostl, byla drobná rosnička zelená. Během 20 let se regionální populace rosniček zelených v jedné oblasti zčtyřnásobila. Rybníky budou i nadále monitorovány a spravovány, aby se těmto druhům dařilo. Některé bude třeba zbavit vegetace a vypustit, aby se odstranily larvy predátorů, které ohrožují pulce.

Ekonomika a Turismus

Malé Švýcarsko patří k hospodářsky nejrozvinutějším a nejbohatším zemím. Má všestranně vyspělý průmysl, který produkuje široký sortiment kvalitních a mnohdy unikátních výrobků. Je třetí největší finanční a bankovní mocností světa s velmi významným trhem peněz a zlata. Stojí v čele žebříčku investičně nejdůvěryhodnějších zemí před Německem, Japonskem a USA.

Důležitou příjmovou položku švýcarského hospodářství představuje turistický ruch. Každoročně přijíždí do Švýcarska 6 - 8 mil. turistů. Takové geografické pojmy jako Mont Blanc, Matterhorn nebo Jungfrau, zná určitě každý z nás. Bernina expres projíždí nádhernými oblastmi masivu Bernina ve Švýcarsku, stoupá až pod rozlehlé ledovce. Další z turistických zájezdů tentokrát do nejatraktivnější alpské země - Švýcarska.

Čtěte také: Budoucnost švýcarského pojištění emisí