Tabulka znečištění ovzduší v Evropě: Aktuální data a analýzy

Lidé a životní prostředí v EU nadále trpí nadměrným znečištěním, které je v mnoha oblastech ve městech i na venkově stále příliš vysoké. Takový je závěr nové zprávy Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Přestože se samotné ovzduší celkově stalo o něco čistším, "počet úmrtí způsobených znečištěným ovzduším je stále příliš vysoký", uvedla Komise. Podle tohoto dokumentu jsou města obzvláště postižena škodlivým hlukem z dopravy. Problémem zůstávají také mikroplasty. Tyto umělé částice vznikají například při otěru pneumatik nebo se do životního prostředí dostávají prostřednictvím textilií či kosmetických výrobků. Podle zprávy se uvolňování mikroplastů do životního prostředí od roku 2016 zvýšilo přibližně o sedm až devět procent. Navzdory snahám o oběhové hospodářství - například větší recyklaci a opětovné využití - se množství produkovaného odpadu nesnižuje, naopak objem odpadu v EU stále roste.

Aktuální data o kvalitě ovzduší v ČR

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zpřístupňuje aktuální informace o kvalitě ovzduší v České republice. Tato data jsou k dispozici v souladu s přílohou 2 Vyhlášky 106/2025 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o veřejné hydrometeorologické službě. Konkrétně se jedná o:

• Operativní (neverifikované) hodinové údaje indexu kvality ovzduší (IKO). IKO poskytuje souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší na konkrétní měřicí stanici.
• Aktuální operativní (neverifikované) hodinové údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Zpřístupněná data zahrnují základní znečišťující látky s imisními limity podle současné legislativy: oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), suspendované částice PM₁₀ a PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂) a oxid uhelnatý (CO). Údaje vycházejí z měření prováděných na stanicích vlastněných ČHMÚ.
• Operativní (neverifikované) primární a agregované údaje pro látky znečišťující venkovní ovzduší. Jedná se o základní znečišťující látky s imisním limitem dle současné legislativy: arsen (As), benzen, benzo[a]pyren, kadmium (Cd), oxid uhelnatý (CO), nikl (Ni), oxid dusičitý (NO₂), oxidy dusíku (NOₓ), přízemní ozon (O₃), olovo (Pb), suspendované částice PM₁₀, suspendované částice PM₂,₅, oxid siřičitý (SO₂). Údaje vycházejí z naměřených dat na stanicích ve vlastnictví ČHMÚ za období od roku 1969.
• Verifikované a agregované údaje pro hodnoty koncentrací chemického složení srážek. Jedná se o chemické látky: úhrn srážek (RAIN), vodivost (cond), pH, arsen (As), vápenaté ionty (Ca²⁺), kadmium (Cd), chloridové ionty (Cl⁻), kobalt (Co), chrom (Cr), měď (Cu), fluoridové ionty (F⁻), železo (Fe), rtuť (Hg), draselné ionty (K⁺), hořečnaté ionty (Mg²⁺), mangan (Mn), sodné ionty (Na⁺), amonné ionty (NH₄⁺), nikl (Ni), dusičnanové ionty (NO₃⁻), olovo (Pb), celkový fosfor (P-sum), selen (Se), síranové ionty (SO₄²⁻), stroncium (Sr), vanad (V), zinek (Zn) a vybrané perzistentní organické látky: polycyklické aromatické uhlovodíky (POPs-PAH) a polychlorované bifenyly (POPs-PCB). Data jsou k dispozici od roku 1976 a jsou vázána na lokalitu.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů.

Imisní databáze ISKO zahrnuje kromě výsledků měření ČHMÚ, které zajišťují pracovníci Imisního monitoringu v centru i na pobočkách, i data poskytovaná spolupracujícími institucemi. Jedná se zejména o Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, Státní zdravotní ústav, ČEZ, a. s., městské úřady a další přispěvatele. V databázi jsou též zahrnuty informace z příhraničních oblastí Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.

Přehled koncentrací znečišťujících látek

ČHMÚ poskytuje přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu lidského zdraví, naměřené na staničních sítích sledování kvality venkovního ovzduší. Například:

Čtěte také: Jak Správně Vyplnit Bilanci Odpadu?

• r23As - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi As, 2023
• r23BaP - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu, 2023
• r23BZN - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi benzenu, 2023
• r23Cd - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi kadmia, 2023
• r23NO2 - Přehled stanic s koncentracemi NO2 (roční průměrné a 19. nejvyšší hodinové koncentrace), 2023
• r23O3 - Přehled stanic s hodnotami přízemního ozonu (max. denní 8hod. klouzavý průměr, v průměru za 3 roky), 2023
• r23PM10 - Přehled stanic s koncentracemi PM10 (roční průměrné a 36. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023
• r23PM25 - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi PM2,5, 2023
• r23SO2zdr - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (25. nejvyšší hodinové koncentrace a 4. nejvyšší 24hodinové koncentrace), 2023

Dále jsou k dispozici přehledy koncentrací látek znečišťujících ovzduší, pro které jsou stanoveny imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace, naměřené na stanicích Státní imisní sítě:

• r23AOT40 - hodnoty expozičního indexu AOT40, průměr za 5 let, 2023 [µg.m-3.h]
• r23NOx - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi NOx, 2023
• r23SO2zp - Přehled stanic s koncentracemi SO2 (zimní průměr), 2023
• r23SO2rp - Přehled stanic s ročními průměrnými koncentracemi SO2, 2023

Monitorovací sítě a databáze ISKO

Základem pro hodnocení kvality ovzduší jsou koncentrace naměřené na monitorovacích stanicích. Měřicí síť je nejhustší v oblastech s nejvyššími koncentracemi škodlivin, nicméně pokrývá celou ČR. Páteřní sítí monitorovacích stanic je Státní síť imisního monitoringu (SSIM), kterou provozuje ČHMÚ. Její součástí jsou jak stanice s automatizovaným měřicím programem (AIM), tak i stanice s manuálním měřicím programem (MIM), ze kterých jsou odebrané vzorky analyzovány v laboratořích ČHMÚ. V mnoha případech je na jedné lokalitě znečištění ovzduší sledováno současně automatickými i manuálními metodami. Státní síť imisního monitoringu je doplněna monitorovacími stanicemi dalších organizací, jejichž měření je rovněž využíváno při hodnocení kvality ovzduší.

Koncentrace naměřené všemi monitorovacími sítěmi jsou ukládány do imisní databáze ISKO. V databázi jsou archivovány údaje již od počátku měření, koncentrace oxidu siřičitého a suspendovaných částic ze staničních sítí ČHMÚ v severních Čechách a v Praze již od roku 1971. S imisními daty jsou do imisní databáze ukládána i doprovodná meteorologická data, která jsou měřena na velké části automatizovaných imisních stanic ČHMÚ a jsou využívána pro hodnocení imisně-meteorologických vztahů.

Znečištění ovzduší v evropských městech

Znečištění ovzduší je v mnoha evropských městech zásadním problémem a představuje závažné zdravotní riziko. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) spustila prohlížeč kvality ovzduší v evropských městech. Umožní vám zjistit, jak se ve městě, ve kterém bydlíte, v posledních dvou letech vyvíjela kvalita ovzduší, a porovnat ji s kvalitou ovzduší v jiných městech po celé Evropě.

V letech 2019 až 2020 byla třemi nejčistšími městy v Evropě z hlediska kvality ovzduší Umeå ve Švédsku, Tampere ve Finsku a Funchal v Portugalsku. Třemi nejvíce znečištěnými byly Nowy Sacz v Polsku, Cremona v Itálii a Slavonski Brod v Chorvatsku. Z celkem 323 měst zahrnutých do prohlížeče je kvalita ovzduší ve 127 městech klasifikována jako dobrá.

Čtěte také: Kotlíkové emise NOx

Jemné částice jsou látky znečišťující ovzduší, jež mají největší dopad na zdraví z hlediska předčasného úmrtí a onemocnění. Dlouhodobá expozice PM2,5 způsobuje kardiovaskulární a respirační onemocnění.

• Dobrá kvalita ovzduší: úrovně jemných částic odpovídající podle pokynů WHO roční hodnotě pod 10 μg/m3
• Přiměřená kvalita ovzduší: úrovně od 10 do necelých 15 μg/m3
• Špatná kvalita ovzduší: úrovně od 15 do necelých 25 μg/m3
• Velmi špatná kvalita ovzduší: úrovně od mezní hodnoty stanovené Evropskou unií na 25 μg/m3

Doporučení a závěry

Přestože se kvalita ovzduší v posledních letech výrazně zlepšila, zůstává znečištění ovzduší v mnoha městech po celé Evropě stále vysoké. Proto je důležité pokračovat v monitoringu kvality ovzduší a přijímat opatření ke snížení emisí znečišťujících látek.

Čtěte také: České směrnice pro ovzduší

tags: #tabulka #znečištění #ovzduší #Evropa #data

Oblíbené příspěvky:

• Povinnosti živnostníků v oblasti odpadů
• Využití kompostu v zahradě
• Krkonoše a ochrana přírody
• Význam zajíce
• Udržitelné metody potisku