Vliv znečištění ovzduší na vlhkost a lidské zdraví

Lidé, kteří myslí na své zdraví, se obvykle snaží lépe jíst, hýbat se a třeba se i vyhýbat stresu. Často ale zapomínají na další důležitou věc, která zásadním způsobem ovlivňuje aktivitu jejich genů, a tím i celkové zdraví: toxiny z prostředí.

Sedm milionů předčasných úmrtí každý rok - to je odhad následků, které po celém světě zanechává znečištěné ovzduší. A i když Česká republika v celosvětovém měřítku rozhodně nepatří mezi nejproblémovější oblasti, v rámci Evropy si ale stojí poměrně špatně, a proto bychom ani u nás neměli působení škodlivin z ovzduší podceňovat.

Pokud jde o exhalace ve venkovním prostředí, tj. původem z dopravy či průmyslu, jde především o směs plynů (oxidy dusíku a síry a přízemní ozón), ale závažný negativní vliv mají i velice drobné pevné částice, které dokáží proniknout hluboko do plic a z nich dále do krevního oběhu - sem patří například polyaromatické uhlovodíky, kovy nebo tzv.

Znečištění vnitřního ovzduší

Na čistý vzduch se ale nemůžeme spolehnout ani uvnitř budov - naopak zde často bývá koncentrace škodlivin mnohem vyšší než venku (podle výzkumů obsahuje vzduch v budovách až 3,5x větší koncentraci škodlivých látek než venkovní prostředí).

Nejproblematičtějším zdrojem jsou různé krby a kamna, které produkují prachové částice, černý uhlík či oxidy dusíku a síry. V místnostech se ale často vyskytují i těkavé organické sloučeniny, které pocházejí například z různých nátěrů, lepidel, čisticích a kosmetických prostředků, vonných svíček a jiných dekorací, ale i z vaření. Dalším hodně výrazným zdrojem je kouření a ve starších budovách nelze vyloučit ani výskyt radioaktivního radonu. Vzduch uvnitř navíc bývá znečištěn i venkovními exhalacemi, které se dovnitř dostávají větráním a u špatně těsněných budov i infiltrací.

Čtěte také: Dopady Euro 7 na Bavorsko

Velkou roli v úrovni znečištění přitom hraje počasí. Poměrně dobře známý je vliv teplotní inverze, která se objevuje zejména v chladných měsících roku. Termín „inverze“ znamená, že je něco obráceně. V tomto případě se teplejší vzduch, který je lehčí než studený, nevyskytuje u povrchu, ale naopak dále od něj. Tím vytvoří jakousi pokličku, která uvězní těžší studený znečištěný vzduch u povrchu a znemožní jeho odvětrávání.

Vliv znečištění na genetiku a zdraví

U řady nečistot z ovzduší přitom nehraje roli pouze jejich přímá toxicita, ale i tzv. epigenetické působení, tedy schopnost ovlivňovat aktivitu řady důležitých genů v naší DNA. Jde zejména o změny v biochemické reakci jménem metylace genů, které mohou důležité geny zcela vypnout. Některé látky - typicky přízemní ozón - navíc působí jako volné radikály, tedy způsobují oxidativní poškození tkání, které následně vyvolá kaskádu zánětlivých reakcí.

Řada z těchto negativních procesů přitom vzniká ještě před narozením, tedy v důsledku působení škodlivin vdechovaných těhotnou ženou. Studie například prokázaly souvislost vdechovaného oxidu dusičného s mírou metylace genů v pupečníkové krvi, přičemž negativní metylační změny u těchto dětí přetrvávaly i v dalším životě - například změny v metylaci genů byly u dětí matek žijících v těhotenství ve znečištěném prostředí zaznamenány i v 8.

Další výzkumy prokázaly souvislost znečištěného ovzduší s vyšším rizikem předčasného porodu a nižší porodní hmotností dětí a také fakt, že děti matek ze znečištěných oblastí jsou v děloze vystaveny působení zvýšené produkce stresového hormonu kortizolu, což má negativní vliv na řadu procesů v jejich těle.

Při dlouhodobém vystavení škodlivinám z ovzduší trpí zejména dýchací systém. Kvůli epigenetickým účinkům těchto exhalací ovšem výrazně stoupá i riziko řady dalších závažných chorob.

Čtěte také: Znečištění vnitřního ovzduší: Průvodce

Se zvýšeným rizikem astmatu úzce souvisejí epigenetické změny (nejen) v důsledku snížené kvality ovzduší, jež často vznikají v průběhu nitroděložního vývoje a raného dětství. Astmatické děti proto mají oproti svým vrstevníkům ve své DNA mnohem více negativních epigenetických změn (zejména jde o snížení celkové metylace genů). Na jejich zvýšeném riziku se epigenetické procesy související se škodlivinami v ovzduší podílejí velkou měrou - zejména jde o změny zvyšující intenzitu zánětlivých procesů.

Řada škodlivin obsažených v ovzduší působí jako hormonální disruptory - narušují tvorbu hormonů a tím negativně ovlivňují celou řadu procesů v těle. Výzkumů na toto téma zatím proběhlo jen málo, přesto se ale zdá, že znečištění ovzduší může zvyšovat i riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence. Přidání jemných prachových částic k laboratorním kulturám nervových buněk například vede k zastavení buněčného dělení a k buněčné smrti.

Jak zlepšit kvalitu ovzduší

1. Koncentrace nečistot v ovzduší je uvnitř budov téměř vždy vyšší než venku, pravidelné důkladné vyvětrání proto hodně pomůže. Větrejte v pravidelných intervalech, a zvláště pak při činnostech, které jsou zdrojem znečištění - tj. při vaření, používání chemikálií apod.
2. Toto jednoduché zařízení dokáže snížit koncentraci škodlivin v ovzduší uvnitř místnosti na méně než polovinu původních hodnot.
3. Pokud zrovna nepanuje teplotní inverze, která způsobí zvýšenou koncentraci škodlivin v celých rozsáhlých oblastech, platí, že jejich výskyt klesá se vzdáleností od zdroje znečištění. Například při zkoumání vlivu znečištění na plod byly prokázány negativní epigenetické změny u dětí matek žijících do 150 m od hlavních silnic. A pokud se například od rušné ulice vzdálíme aspoň 300 m, poklesne například koncentrace jemných prachových části až desetinásobně oproti vzdálenosti do 50 m.
4. Veškerá zeleň má pozitivní vliv na kvalitu ovzduší, a zvláště to platí pro stromy. Ty totiž nejen produkují kyslík a pohlcují oxid uhličitý, ale zároveň slouží i jako filtry odstraňující z ovzduší jemné prachové částice. Mezi jednotlivými druhy stromů ovšem mohou být velké rozdíly: Nejefektivněji nečistoty z ovzduší odstraňují tomto směru stromy s velkými listy a také stromy, jejichž listy mají drsnější povrch nebo povrch s jemnými chloupky. Ve výzkumech se jako přeborník ukázala bříza, která ve svém bezprostředním okolí snížila koncentraci prachových částic o více než 70 %! A i taková kopřiva ovšem dosáhla slušných 32 %. Důležité jsou však i jehličnany, které jsou zelené po celý rok - z nich je nejúčinnější borovice. Záleží ale i na místě, kde zeleň vysazujeme - například v úzkých uličkách s vysokými budovami by stromy s velkými korunami mohly naopak situaci zhoršit, protože by narušily proudění vzduchu, a tím i odvětrávání škodlivin. V takových místech je proto lepší volit například nižší křoviny, popínavé rostliny na fasády apod.
5. Pravidelný pohyb má na epigenetické reakce v našem těle příznivý vliv a dokáže zmírňovat i některé negativní změny vzniklé působením škodlivin v ovzduší. Na druhou stranu je ale třeba dobře vybírat, kde budeme pohybové aktivity provozovat, protože při zátěži výrazně roste objem nadýchaného vzduchu a vzhledem k lepšímu prokrvení plic dochází i ke snazšímu přestupu škodlivin do krevního řečiště. Zvláště aktivní sportovci mají například často tendence nevynechávat tréninky například ani ve dnech panující teplotní inverze, kdy je koncentrace škodlivin extrémně vysoká. Jenže jít v takových podmínkách například běhat může nejen ohrozit zdraví, ale také negativně ovlivnit právě i sportovní výkonnost, a to jak v daném okamžiku, tak i dlouhodobě. V takových dnech má tedy smysl buď trénink vynechat zcela, nebo jej přesunout dovnitř (ideálně do místností opatřených čističkou vzduchu).
6. Velkou budoucnost mají určitě i speciální omítky, které dokáží snižovat koncentraci škodlivin v ovzduší. Například jeden z výzkumů ukázal, že na typické londýnské ulici by nátěr budov obsahující oxid titaničitý dokázal snížit koncentraci oxidů dusíku o 15-38 %. Oxid titaničitý zde přitom působí jako katalyzátor - ve spojení s působením světla urychluje přirozené reakce, při nichž se škodlivé oxidy dusíku přeměňují na neškodné soli. Díky tomu se nijak nespotřebovává, takže nátěr může působit dlouhá léta.
7. Kvalitu ovzduší ve vašem okolí může pomoci zlepšit i občanská angažovanost, tedy tlak „zdola“ na samosprávy, aby svými rozhodnutími aktivně zlepšovaly kvalitu ovzduší. Velký dopad mají zejména všechna opatření na zklidnění dopravy. Ve Velké Británii například proběhla iniciativa School Streets, v rámci níž byl do ulic, kde sídlí školy, zakázán vjezd automobilů v době začátku a konce vyučování. Díky tomu se koncentrace škodlivin uvnitř budov snížila až o 36 %!
8. Negativní epigenetické změny způsobené škodlivinami z prostředí jsou do značné míry vratné. Pokud se jim tedy nemůžeme vyhnout, měli bychom se o to více zaměřovat na další faktory, které epigenetické procesy v našem těle ovlivňují. To znamená zejména zdravě jíst, pravidelně sportovat, nekouřit, vyhýbat se stresu a dostatečně spát. Pomoci mohou i doplňky stravy obsahující živiny a byliny s epigenetickým působením.

Vlhkost a kvalita vnitřního ovzduší

Kvalita vnitřního ovzduší v dnešní době je v průměru třikrát horší než již tak neuspokojivá kvalita venkovního ovzduší. Kvalita vnitřního ovzduší je definovaná pomocí výše dobrého pocitu a zdravými podmínkami prostředí ve vnitřním prostoru. Vlhkost klimatu má přímou souvislost s teplotním a vzdušným klimatem. Důležité je jakou schopnost zachycovat vodní páru mají povrchy stavebních materiálů, které tvoří stěny místností.

Člověk může tuto vzdušnou vlhkost sice pociťovat a vnímat, ale není schopen ji objektivně určit. K určení vzdušné vlhkosti je zapotřebí hygrometr. Ten umožňuje určit stav relativní vzdušné vlhkosti obyvatelům v okamžiku. Nejen příliš vlhký vzduch, ale také příliš suchý vzduch může být škodlivý. Relativní vzdušná vlhkost by se měla pohybovat v rozmezí 40 - 60 % - ve vytápěných prostorách by neměla klesnout pod 30 % a naopak neměla by stoupnout nad 70 %.

Vzdušná vlhkost lze regulovat pomocí výměny vzduchu, od tradičního větrání pomocí oken až po větrací systémy se zpětným ziskem tepla. Odborníci zde doporučují: každou hodinu přivést na jednu osobu 25-30 kubických metrů čerstvého vzduchu. Také výška prostoru (a s ní související objem) mohou být důvodem nedostatečného cyklu větrání například u starých budov s vysokými stropy a velkými místnostmi. Objem místnosti si může každý jednoduše spočítat.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Vlhkostní klima a teplotní klima spolu úzce souvisí. Průměrně velký člověk se denně nadýchne přibližně 23 000 krát a k tomu potřebuje 13 000 litrů okolního vzduchu. To je přibližně 14 kilo dýchatelného vzduchu. Oxid uhličitý, oxidy dusíku a škodlivé látky zatěžují a překysličují lidský organizmus. Tomuto překyselení vnitřního vzduchu v důsledku příliš vydýchaného vzduchu bylo až doposud věnováno velice málo pozornosti.

Odborníci rozlišují různé zatížení životního prostředí uvnitř budov, podle různých škodlivých faktorů, ať už chemických, biologických nebo fyzikálních. K chemickému zatížení patří mezi jinými formaldehyd, rozpouštědla, chemikálie určené na ochranu dřeva, pesticidy, pyretroidy a biocidy. Biologické škodliviny jsou například plísně, kvasinky, roztoči, bakterie a podobně; k fyzikálnímu znečištění počítáme elektrické a magnetické pole nebo radioaktivitu.

Rozhodující pro kvalitní ovzduší je vedle vlhkostního klimatu také výměna vzduchu. Znečištění vzduchu je tvořeno buď plynnými, nebo pevnými částicemi škodlivých látek. Proto odborníci naléhavě doporučují, pečovat také o podlahy, protože právě na nich dochází k trvalému rozviřování pevných částic těchto škodlivých látek.

K tomu je zapotřebí stále důsledného přestavování nebo správné výstavby rodinných nebo vícebytových domů. Rozhodující pro kvalitu vzdušného klimatu je také vnitřní zařízení. Ale také osobní intolerance na některé z těchto látek, může hrát svou roli, stejně tak jako mohou způsobit nenadálou alergii i přírodní stavební látky. Také v tomto případě byste měli mít jistotu, na které látky jste citlivý a před zahájením stavby byste se měli domluvit se zkušeným odborníkem na environmentální medicínu.

Poznatky z oboru vnitřní hygieny a zdravého stylu bydlení dokazují stále častěji nutnost brát v potaz i tyto aspekty. Pojmem teplotní klima popisujeme takzvanou teplotní pohodu, jinými slovy je to teplota v domácnosti, která je příjemná zdravému lidskému organismu.

Teplotní klima je především ovlivňováno rozvody topení. Klasická kamna a přímotopy potřebují jako své topné médium vzduch určený rovněž k dýchání. Ohřejete vzduch, který cirkuluje v uzavřeném prostoru a při tomto procesu vzniká nepříjemný vedlejší efekt, kterým je víření prachu. Určitě příjemnější než vysoká teplota vzduchu je pro lidská obydlí sálavé teplo.

Toto teplo je vyzařováno v případě umístění topných rozvodů do podlah, stěn nebo stropů. Sálavé teplo umožňuje nižší vnitřní pokojovou teplotu, při zachování teplotní pohody. To spoří energii, snižuje náklady na vytápění a produkci CO2.

Výzkumy prováděné v posledním desetiletí ukázali, že vedle primárních klimatických faktorů hraje také elektrostatické klima rozhodující roli jak pro pohodové bydlení lidí, tak pro jejich fyzickou i duševní výkonnost. Elektromagnetické pole může vycházet z různých elektropřístrojů, energeticky úsporných žárovek v osvětleních a bezdrátových sítích. Tuto zátěž, kterou nelze většinou přesně definovat můžeme sloučit pod takzvaný „elektrický smog“, do kterého se také počítá nízkofrekvenční teplotní záření a vysokofrekvenční ionizované záření.

Světlo stejně jako vodu, vzduch a potravu počítáme do základních složek umožňujících život. U této veličiny nesledujeme ani tak kvantitu jasnosti, nýbrž ji porovnáváme z hlediska kvalitativní energie, která má vliv na zdraví jak tělesné, tak duševní, na proces látkové výměny a atmosféru. Jelikož je světlo tak důležité, musí být při každém plánování domu a jednotlivých místností zohledněno nejen denní světlo, ale i ostatní osvětlení.

Z výše zmíněných poznatků a faktů jasně vyplývá, že se v moderní době neobjede žádná domácnost, která chce pro sebe a své blízké vytvořit příjemné a vhodné klima, bez kvalitních větracích systémů. Tyto systémy jsou schopné zaručit příjemné teplotní, vzdušné a vlhkostní klima a navíc odvětrávají veškeré škodlivé látky. V případě, že máte nemovitost již postavenou i pro vás existují větrací systémy, které lze instalovat dodatečně, bez velkých stavebních zásahu.

tags: #znečištění #ovzduší #vliv #na #vlhkost

Oblíbené příspěvky:

• Potisk stuh
• Jak vyrobit dřevěný kompostér?
• Počátky výroby sirek v Sušici
• Zpracování jaderného odpadu
• Česká republika bez skládek