Tanky jako nástroj ochrany přírody: Paradoxní, ale účinná metoda

Paradoxní, ale účinná metoda ochrany přírody se praktikuje v České republice - využívání těžké vojenské techniky k péči o ohrožené druhy. Tam, kde dříve burácely tanky, dnes přežívají vzácné druhy. Rýhonoscům, samotářským vosičkám a včelám i dalšímu vzácnému jihomoravskému hmyzu se výborně daří na půdě, kterou dusají pásy těžké vojenské techniky.

„Vozidla nám pomáhají udržet vhodné prostředí pro ochranu hmyzu,“ shrnul vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Kmet.

Vojenská cvičiště jako útočiště biodiverzity

Stávající nebo již zrušené vojenské prostory patří dnes ve Střední Evropě k biologicky mimořádně cenným územím. Je to dáno tzv. „vojenským managementem“ a také skutečností, že tato území vznikla převážně po druhé světové válce. Krajinu té doby tvořila obvykle drobná mozaika políček, luk, křovin, světlých hájů.

V rámci vojenského prostoru neprobíhala armádní cvičení nikdy soustavně a vždy byla mezi rušivými aktivitami delší období klidu, kdy se příroda mohla samovolně vyvíjet. Tento specifický režim spočívá v destrukci půdy a vegetace těžkou technikou, dochází k explozím munice, budování zákopů, k požárům způsobeným výbuchy náloží a podobně. Tankodromy, dělostřelecká cvičiště a letecké střelnice nikdy souvisle nezarostly lesem a střídají se zde plochy s holou půdou či skálou, travní porosty, křoviny, náletové dřeviny, tůně po dopadech střel apod.

Opakované narušení a výsledná pestrost prostředí nabízí podmínky pro celou řadu vzácných živočichů a rostlin, kterým nevyhovují souvislé lesy či jednotvárné intenzivně obhospodařované louky a pole. Drobné vodní plochy v dopadových kráterech či kolejích vyježděných těžkou technikou jsou ideální pro rozmnožování např. silně ohrožené kuňky žlutobřiché či kriticky ohroženého korýše listonoha letního. Biologicky nejvýznamnější jsou místa bez souvislé vegetace, kde se udrží i konkurenčně slabší rostliny a na ně vázaní bezobratlí živočichové.

Čtěte také: Think Tanky v ČR

V současnosti dochází postupně k útlumu této armádní činnosti. Plochy pomalu zarůstají a mizí i vzácné biotopy a druhy. V řadě bývalých i stávajících vojenských újezdech a cvičištích byly vyhlášeny různé typy chráněných území. Jejich cílem je zachovat cenné přírodní hodnoty.

Přírodní památka Na cvičišti na Pálavě

Přírodní památka Na cvičišti na Pálavě u Mikulova sloužila od padesátých let vojákům. Oblast díky tomu neznečistila hnojiva zemědělců. Naopak ji pravidelně dusaly tanky a obrněné transportéry. Díky tomu tam zůstala čistá a holá půda, která je podle odborníků ideální pro mimořádně bohatá společenstva hmyzu.

Jízdy s obrněnci mají na starost nadšenci z Klubu BVP1. „Jezdíme dvakrát až třikrát do roka. Vždy musíme přesně dodržovat pokyny ochranářů,“ sdělil předseda spolku František Zelinka z Milovic na Břeclavsku. Dobrovolníci se naučili řídit vojenskou techniku už při základní vojenské službě. S jejím ovládáním pomáhají i bývalí vojáci z povolání.

O nadcházejícím víkendu se na Pálavu chystá až třicet lidí a téměř desítka kusů bojové techniky. „K největším bude bezesporu patřit tank T-72, který váží pětačtyřicet tun. Už jen příprava a převoz techniky zabere dva dny. Další dny se budeme věnovat ochraně přírody,“ vysvětlil Zelinka.

Tanky a obnova tůní

Ochrana přírody pomocí těžkých obrněnců se využívá například i v hodonínském areálu na Pánově. Na Načeratickém kopci na Znojemsku se pojezdům věnuje Zdeněk Crhák. Narušování drnu se coby péče již několik let úspěšně praktikuje v přírodní památce Načeratický kopec u Znojma.

Čtěte také: Vojenská historie a příroda

Přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové i tento rok pohostila skupinu obrněnců, čítající celkem sedm pásových vozidel. Tanky a BVPčka pomohly jak s rozježděním zarůstajících písčin, tak s obnovou starých tůní a tvorbou nových. Tím prvním jsou tůně, které se pojezdem zbaví vodní vegetace a částečně i odbahní a prohloubí. Kromě toho se v hlubokých kolejích vytvoří často tůně úplně nové.

Obrovskou službu pak dělají tanky tzv. periodickým tůním. Tyto vysychavé vodní plošky jsou klíčové pro dva druhy našich korýšů: žábronožku letní a listonoha letního. Jejich vajíčka totiž musí úplně vyschnout, aby se další rok opět vylíhnula (tak mají jistotu, že v tůni nebudou žádné ryby, které by je hned na jaře posnídaly).

Pojezdy se plánují s odborníky

Na závěr je nutno dodat, že tento velice radikální zásah do krajiny se samozřejmě neděje „jen tak“. Celá akce se každý rok dopředu velice pečlivě plánuje v úzké spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, Odborem životního prostředí KHK a předními regionálními přírodovědci. Pojezdy se tak každý rok mění, některé tůně se vynechávají, jiným se naopak dává přednost a rozjezdí se velmi intenzivně. Další rok na jaře pak pozorujeme výsledek tohoto konání a podle toho ho průběžně ladíme a vylepšujeme, aby byl ku prospěchu co možná největšímu počtu živočišných i rostlinných druhů.

PP Na Plachtě byla vůbec první lokalitou u nás, kde se začala využívat pásová vojenská technika pro ochranu přírody.

Řízené pojezdy vozidel podporují ohrožené druhy

Řízené projíždění nejen vojenskou technikou významně přispívá k ochraně ohrožených druhů v opuštěných vojenských prostorech, zjistila studie vědců z Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity a spolku Beleco. „Řízené jízdy vozidel - ať už terénních, vojenských nebo motocyklů - podporují vznik otevřených, narušených ploch, které jsou klíčové pro přežití mnoha specializovaných druhů,“ vysvětluje hlavní autor studie Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Ve srovnání s pastvou nebo sečením se pohyb vozidel ukázal dokonce jako nejvíce přínosný. Díky němu se v lokalitě dařilo druhům napříč různými skupinami organismů.

Vědecký tým sledoval 42 menších opuštěných vojenských výcvikových ploch napříč Českou republikou, například lokalitu u Hodonína na Pánově, dvě plochy u Bzence, známou lokalitu Na Plachtě na okraji Hradce Králové nebo Drmoul v západních Čechách. A porovnával různé typy péče o ně. Od tradiční pastvy a kosení přes kácení náletových dřevin až po právě „vozidlový management“.

„Pouze vozidlový management přinesl jednoznačně pozitivní efekt napříč všemi skupinami - cévnatými rostlinami, rovnokřídlými, motýly i ptáky. To z něj činí výjimečný nástroj v ochraně přírody,“ doplňuje Mgr.

Proč je pojezd vozidel užitečný?

Čím je pojezd vozidel v bývalých vojenských výcvikových prostorách tak užitečný? Jak je možné, že se nejedná o „ničení přírody", ale o péči o ni? Pohyb techniky omezuje zarůstání plochy, narušuje drn a obnažuje půdu. Někde se projede opakovaně, někde jen jednou. Ohrožené druhy tu těží z různorodosti stanovišť, na kterých se daří raným sukcesním stádiím, i nízkého obsahu živin.

„Toto se nejvíce blíží disturbančnímu režimu, který na lokalitách panoval v době aktivního vojenského výcviku a který podporuje druhy, jež v dnešní krajině nemají skoro žádné vhodné biotopy,“ objasňuje Jiří Reif. „Z hlediska holocénní historie krajiny to nahrazuje disturbance, které vytvářeli zemědělci silným přepásáním některých ploch - ač bylo obecně zemědělství málo intenzivní, někde se zvířata koncentrovala, a tam ty holé plochy vznikaly. Na svazích tento vliv podpořila i vodní eroze a obnažovala půdu ve větší míře. V ještě delší perspektivě je zase zemědělství náhradou za působení megafauny, která tu byla v předchozích dobách meziledových a kterou jsme téměř dokonale vyhubili,“ pokračuje Jiří Reif.

Jízdy vozidel často vytvářejí prohlubně, kde se drží voda. Na cestách tak vznikají periodické kaluže, kde se rozmnožuje naříklad listonoh letní, žábronožka letní, či některé druhy vzácných obojživelníků, například kuňka žlutobřichá a ropucha krátkonohá.

Jak řízené pojezdy probíhají?

Jak řízené pojezdy vozidel v praxi probíhají, závisí velmi na konkrétním území a ochranářských cílech. Je potřeba dokonale znát místní podmínky. V době rozmnožování by se měla technika vyhýbat tůním, které osídlili vodní bezobratlí. Nebezpečí plyne i pro ptáky hnízdící na zemi, proto je vhodné jezdit mimo hnízdní sezonu. „Ještě před ní na jaře obnažené plochy hezky zarostou vegetací vázanou na holou půdu, resp. různá přechodná stádia,“ dodává Jiří Reif. Na větších plochách se však podle něj dá jezdit po celý rok.

Vzniklé obnažené plochy jsou tak malé, že se není třeba bát vzniku eroze. „Ve smyslu ztráty orné půdy nemá význam a z hlediska biodiverzity by byla spíš přínosem - udržela by tu holou půdu, což je prostě alfa a omega celého toho snažení,“ podotýká Jiří Reif.

Kombinace metod péče

Jiné způsoby péče jsou podle studie pro biodiverzitu opuštěných vojenských prostorů a nejen jich také prospěšné, jen nedokáží vytvořit tak silné disturbance vedoucí až k obnažené půdě. Proto vědci doporučují pro maximální ochranu druhové rozmanitosti kombinovat více metod péče.

Vedle řízeného pohybu vozidel se jako přínosné ukázaly i jiné formy managementu - například pastva pro účely ochrany přírody podporovala motýly a ptáky, zatímco kosení pro zemědělství prospívalo ohroženým rostlinám. Výzkumný tým doporučuje využívat kombinaci více metod péče, vždy s ohledem na konkrétní biologické cíle daného území.

Plochy obnažené pojezdy techniky obsazují kriticky ohrožené druhy rostlin, jako je například bělolist žlutavý, otočník evropský a chruplavník větší, které v dnešní zarůstající krajině nenacházejí vhodná stanoviště.

„Legislativa tomu nebrání, problém je dostupnost techniky a cena pojezdů. Často se ale aplikuje třeba motokros, který je daleko rozšířenější. Tanky a další vojenská technika se může projíždět dokonce i v chráněných územích. Protože je vojenská technika vzácná, zatímco rekreační aktivity časté, může pojezdy tanky nahradit třeba zmiňovaný motokros. Jeho přínos je ale nevyhnutelně menší.

Výsledky rozsáhlého výzkumu byly publikovány v prestižním časopise Journal of Environmental Management.

Tabulka: Srovnání metod péče o krajinu v opuštěných vojenských prostorech

tags: #tanky #ochrana #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Emisní testy: metody a normy
• Dovoz odpadu a šrotu v ČR: legislativa
• Elegantní odpadkový koš KIS Chic Bin L
• Workshopy hudebních nástrojů z odpadu
• Přečtěte si o živé a neživé přírodě