Výzkum klimatu v Arktidě

Arktida není jen zamrzlá pustá krajina. Je to také významná oblast mezinárodní spolupráce, domov pro miliony lidí a působiště výzkumníků z desítek zemí. Arktida je regionem, kde se klimatická změna projevuje výrazněji než na většině planety. Oblast za severním polárním kruhem se otepluje asi dvakrát rychleji než klima třeba na rovníku.

Nový projekt na fakultě sociálních studií pojímá klimatickou změnu v Arktidě komplexně. Projekt není mezioborový jen na papíře. Výzkumníci jsou rozdělení do několika pracovních skupin a v každé jsou zástupci všech tří zapojených fakult.

„Zatímco přírodovědci se zaměřují na rizika a výzvy pro arktické ekosystémy, my z fakulty sociálních studií jim jdeme naproti z druhé strany a řešíme třeba dopady oteplování na těžbu nerostných surovin, námořní dopravu nebo turismus,“ vysvětlila Padrtová. Ve výzkumu budou sociální vědci užívat například výzkumné rozhovory, rešerše literatury nebo analýzu dokumentů.

Na základě získaných dat vědci vypracují doporučení pro zmírnění dopadů klimatické změny na přírodní prostředí a místní obyvatele Arktidy. Součástí výzkumu bude například i studium vlivu klimatické změny na transformaci vojenských sil v arktických zemích, což jsou USA, Rusko, Norsko, Dánsko, Kanada, Island, Finsko, Island a Švédsko. Klimatická změna podle Padrtové může ovlivňovat, zda státy nakupují spíše útočné či obranné zbraně, nebo jak ozbrojené síly zvyšují své rozpočty.

Kromě proměny armád budou vědci z fakulty sociálních studií analyzovat například konfliktní potenciál arktické oblasti, která je známá bohatými zásobami ropy a zemního plynu. „Studujeme Arktidu z hlediska zájmů jednotlivých zemí o zásoby nerostných surovin nebo dopravní trasy. Výsledkem této části projektu by měl být model, který umožní předpovědět riziko vzniku konfliktu o suroviny v Arktidě. Při výzkumu se vědci zaměří především na zahraniční politiku a zájmy Ruské federace. „Nedílnou složkou naší části výzkumu je i rozbor právních následků případného konfliktu.

Čtěte také: Krize kmene a demokracie

Důležitou oblastí výzkumu bude pro brněnské vědce norské souostroví Svalbard (Špicberky) v Severním ledovém oceánu. Na Svalbardu budou například sledovat, jak se příroda vypořádává s dřívější ruskou těžbou uhlí u města Pyramiden. „Rusové poblíž dolu vybudovali domy, silnice, veškerou infrastrukturu. Na stavbu dovezli hlínu ze Sibiře a zavlekli tak do Arktidy nepůvodní rostliny. Nyní je místo opuštěné a my můžeme pozorovat, jak lidská činnost ovlivnila tamní životní prostředí,“ vysvětlila Padrtová.

Jednou z částí projektu bude také instalace „lapačů“ na turistických místech Svalbardu. „Lapače jsou něco jako lepící páska, která zachytí vše, co má turista na botě. Na Svalbard měli už letos v létě vyrazit výzkumníci z fakulty sociálních studií a přírodovědecké fakulty. Pandemie nového koronaviru však terénní část výzkumu posunula. Pokud bude situace příznivá, dostanou se vědci na Svalbard nejdříve za rok. „Cesta byla důležitá pro rozjezd dalších aktivit. Přírodovědci potřebovali nainstalovat přístroje na sběr dat, my jsme zase měli dohodnuté výzkumné rozhovory s místními,“ okomentovala Padrtová komplikace projektu, jenž je nyní ve fázi příprav a rozdělování úkolů. Instalaci přístrojů se přírodovědci pokusí vyřešit přes kolegy, kteří teď na Svalbardu působí. Některé rozhovory budou muset výzkumníci vést na dálku. „Na citlivější otázky lidé často nechtějí odpovídat přes online platformy, takže uvidíme, co se nám podaří získat,“ shrnula výzkumnice.

Podle Padrtové jsou současné výkyvy počasí v Arktidě extrémní. Například letos v červnu naměřili na Sibiři rekordní teplotu plus 38 stupňů Celsia. V zimě bývá ve stejné oblasti teplota až mínus 68 stupňů. Změna klimatu je v Arktidě patrná hlavně na úbytku ledovců. Jejich úplná ztráta by například pro obyvatele Svalbardu znamenala i ztrátu jediného zdroje pitné vody.

Důležitost podobných výzkumů pro budoucnost Arktidy a planety obecně zdůrazňuje i biolog Josef Elster z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. „Člověk se významně podílí na všech globálních procesech, které se na naší planetě odehrávají. Jsme za ně zodpovědní. Jenom dobrá znalost těchto procesů nám umožní zmírnit dopady našeho počínání, abychom zachovali planetu pro další generace,“ vysvětlil Elster. Podle něj můžeme Arktidu přirovnat k lakmusovému papírku, který nejrychleji reaguje na procesy spojené s globální změnou klimatu. V Arktidě například v poslední době dochází k sesuvům půdy nebo rychlému tání permafrostu spojeného se vznikem lavin. „Střídání extrémních klimatických událostí významně ovlivňuje celý ekosystém. Některé původní organizmy ze systému mizí, jiné nově přichází,“ popsal Elster.

Proto má i nový mezioborový projekt na fakultě sociálních studií zásadní význam. „Příkopy mezi sociální a přírodní vědou je potřeba cíleně zasypávat. Věda musí sloužit člověku.

Čtěte také: Spalování a teplo

Výstupy projektu chtějí výzkumníci dostat nejen k akademikům a politikům, ale také ke studentům a širší veřejnosti. „Pokud chceme nějakou změnu v přemýšlení o klimatické změně, musíme začít u vzdělávání. Průběžné výsledky projektu proto s kolegy zapracujeme do našich kurzů, například do mého předmětu Arctic Geopolitics.

„Nechceme bádat pro bádání, ale doufáme, že náš výzkum bude mít vliv i na politiky. V posouvání vědeckých výsledků za hranice univerzity směrem k politikům by mělo pomoct založení centra ARCTOS (Arctic Centre for Human-to-Environment Oriented Studies), jež bude zásadním výsledkem projektu. Centrum má přispět k rozvoji interdisciplinárního výzkumu Arktidy na Masarykově univerzitě. Nová instituce vznikne na podzim a jejími členy budou všichni vědci zmiňovaného projektu. „Máme vizi, že se do centra v budoucnu zapojí i další fakulty, například ekonomicko-správní nebo fakulta informatiky.

Čtěte také: Ochrana přírody v České republice

tags: #tartarus #cast #výzkum #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Odbor Regionálního Rozvoje a Cestovního Rucha
• Geografické aspekty znečištění vody
• Recenze firem na čištění odpadů v Brně
• Dopad tuhých mýdel na planetu
• Rozdíly v ekologické a environmentální výchově