Technika Proti Přírodě: Dopady a Hledání Rovnováhy

Jaké chápání přírody dnes vlastně převládá? Zdá se, že povědomí o přírodě je nejen vágní, ale také deformované. V novějších filosofických a naučných slovnících se význam přírody liší šíří či důrazem na jinou oblast. Příroda je například učebnic a příruček filosofie chápána jako prostředí či samozřejmý základ a prostor pro rozvoj kultury.

S pouhou objektivní skutečností mimo člověka se přesouvají nejen teoretický, ale i hodnotový akcent. Příroda má svůj vlastní řád, tvořivost a hodnotu. Filosofie se tak přesouvá od metafyzických úvah k filosofii orientovanou antropologicky, technicky a také hodnotnou a krásnou. Avšak axiologický pojem přírody již dosloužil.

Postavení Země ve Vesmíru

Znovu opravňuje položit starou otázku: Jaké je postavení Země ve vesmíru? Aspekt prostorový, tj. evoluční, je všeobecně známý a relativně snadno pochopitelný. Země je planetou Slunce, tj. hvězdy II. generace, a nevýznamnou součástí kosmu, který jako celek, tj. okolní kosmická hmota, však není oživena, dosud poznaný vesmír je mrtvou hmotou.

Velký teoretik vývoje G. W. F. Hegel tvrdil, že příroda je nejen vágní, ale má i skutečné nevratné dějiny v čase. Samoorganizace a energie rozptýlené z původně horké a koncentrované singularity velkého třesku jsou nejdůležitějšími faktory dnešní podoby vesmíru.

Biosféra a Kultura

Proces vzniku lidské kultury existenčně závisí na biosféře. Biosféru tvoří vysoce uspořádané živé systémy, tj. biotického celku. Biosféra je originálem, jehož podoba se vytvářela po téměř čtyři miliardy let. Jde o složitou "duchovní kulturu biosféry", zaznamenanou spontánní konstitutivní funkcí evolučních podmínek. Tyto biotické informace neexistují, a pokud je zničíme, už je nikdy nevytvoříme znovu.

Čtěte také: Brněnský festival vědy

C. Améry výstižně vyjádřil podstatu problému významu jedinečné pozemské přírody, života, biosféry a kultury v dosud poznaném vesmíru. Destrukce přirozené rozmanitosti biosféry rovněž logicky vyplývají z našeho evolučně ontologického hlediska, jehož zdravotní stav je dnes z naší viny kritický. Biosféra se brání slabostí, protože nemůže se bránit silou. K nejsložitějším formám života patří bohužel i člověk, a na něm, jak víme, závisí kultura.

Kultura jako Protipřírodní Proces

Kultura je výsledkem emancipačního úsilí jednoho živočišného druhu, který se jakoby vyřazuje z přírodního řádu. Aby mohla vzniknout uspořádanost lidskými smysly, bylo třeba informace umělé, kulturní. Tyto informace, na rozdíl od přirozené (genetické), koneckonců pochází z přírody. Dostáváme se k jádru problému: protipřírodním procesem kultury je technosféra, která přetváří systémy neživé i živé přírody na věci a jejich vztahy.

V biosféře je zapsáno fantastické množství přirozené informace, kterou jsme dosud nepřečetli a nepochopili. Proto nemůžeme mít náležitou představu o uspořádanosti biotické, ekosystémové informace. Devastaci přírody může zmírnit technika a materiální kultura kompatibilní s přírodou, tedy taková, která chápe smysl, jedinečnost a hodnotu přírody.

Proč Kultura Devastuje Přírodu?

Je spravedlivé říci, že technika sama o sobě nezpůsobuje devastaci? Nikoli. I poctiví a slušní lidé mohou nevědomky ničit přírodu. Patrně by nebylo civilizace bez techniky a vědy. Ekologické poznání nemohlo vzniknout dříve, bez kultury duchovní. Kultura nepřiznává přírodě její ontologický statut, její přehlíženou jedinečnost a hodnotu.

Naess, vůdčí osobnost tzv. hlubinné ekologie, říká, že musíme identifikovat jedinečnou pozemskou přírodu, život, biosféru, jako nejvyšší hodnotu. Tuto hodnotu dnes odhalujeme jako hodnotu absolutní, a to i teoretickou.

Čtěte také: Studium technik a technologií zpracování odpadu

Nedorozumění Pojmu Kultury

Pojem kultury není chápán adekvátně, a to i v běžném povědomí. Kultura není pouze výsledkem či souhrnem lidských činností, ani ji nelze pojímat samostatně, nezávisle na celku kultury. Klíčem je pochopení ontologické a ekologické podstaty kultury a její informační kostry. Globální ekologická krize pokračuje, protože tempo rozmachu kultury je přírodě nepřizpůsobené a planetu Zemi nenapravitelně pustoší.

Strategie pro Smíření Kultury s Přírodou

Proč není kulturní systém kompatibilní se systémem přírodním? Způsob založení kultury, tj. technického ovládnutí, neodpovídá přirozené uspořádanosti biosféry. Strategie, která by smířila kulturu s přírodou, musí být adaptivní a založená na správných hodnotách. Radikální ekologizace duchovní i materiální složky kultury je jediná možnost, jak zachránit biosféru a ohroženou diverzitu kultury. Proto se musí významným způsobem podílet také filosofie.

Člověk v Dnešní Ekologické Krizi

Jakou roli hraje tedy člověk v dnešní ekologické krizi? Filosofickou antropologii zaskočil fakt, že člověk svou mateřskou planetu nenapravitelně poškozuje. Osvobození od přírody se v technických civilizacích podařilo uskutečnit. Globální kulturní systém nelze změnit polovičatými technologickými řešeními. Je třeba převzít odpovědnost a ochotu převzít vinu za poškozenou přírodu.

Kultura je strukturou nebiologickou, protipřírodní, a proto ji nelze přeměnit na organický funkční prvek života. Proto je dnešní ekologický bod obratu tak osudový. V opačném případě možná jen několik desetiletí. Povrchní a nekompetentní představa o sobě, tj. kultury, se nutně jeví jako svět člověka a pro člověka. Musíme konečně uznat rozpornou protipřírodní roli kultury na Zemi a registrovat, že tu jsou ty nejvážnější důvody k opatrnosti a pokoře.

Změna Lidské Přirozenosti?

Proč nelze ekologický problém vyřešit změnou lidské přirozenosti? Lidská přirozenost se vyvíjela po milionů let a je obdivuhodně houževnatá. Sociálního chování proběhla pět milionů let před nástupem civilizace. Kultura neznamená, že biologicky nevděčíme téměř za nic přírodě. Měnit geneticky programované chování v krátkém časovém úseku je pošetilé.

Čtěte také: Spojení přírody a techniky

Co Musíme Udělat?

Co tedy musíme pro vyřešení ekologické krize udělat? Je třeba transformovat kulturu. I to bude tvrdý oříšek. Už velmi jednoduché formy duchovní kultury - tabu, kulty, rituály, magie atp. - objevovat nové cesty a způsoby předkulturních adaptací. Vytvořily tuto nebiologickou konstitutivní informaci, tak opozici všeobecné tendence skutečnosti k rozpadu. Kultura je složitým nehomogenním útvarem, proto na ni nelze "vědecky" působit. Ekologická transformace kultury se musí přizpůsobit místním podmínkám, regulativy, způsobem života atp. Je nutné provést empirické optimalizace nových struktur v průběhu času.

Naštěstí však jistá možnost nevratné pozitivní kulturní změny existuje. Tato informace je sice nesena všemi aktuálně žijícími lidmi, ale některé části se musí prosazovat a uplatňovat více než jiné části: např. vědeckotechnická inteligence. Přínos tvůrčí techniky a technicky orientovaných přírodovědců a tvůrčích techniků může převážit vliv útočné adaptivní strategie v evoluci. Jde zejména o tvůrčí techniky, kde my uživatelé máme své velké seberealizační příležitosti.

Příklad Modelového Podniku

Modelovým příkladem je gigantický výrobní podnik s jeho vztahem k životnímu prostředí, s výrobou odpadů, se zdroji energie a vody, s odbytem výrobků atp. Jak řešit tuto situaci? Obtížný a vysoce riskantní úkol pro kompetentní management je ekologicky transformovat gigantický výrobní podnik zpět. Uživatelé se musí včas dobrovolně vzdát toho, čeho se po tisíciletí z "kulturního dědictví" vzdát nechtějí. Důležitá je odborná, tj. také filosofická, vědecká a politická diskuze, která v ekologickém bodě obratu vytvoří tlak.

Zemědělská Půda v Ohrožení

Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Dlouhodobé sledování kvality půd ukazuje, že v mnoha částech světa vlivem dosavadního hospodaření půda postupně degraduje - snižuje se zejména množství obsažené organické hmoty - a klesá tak její schopnost plnit produkční i ekosystémové funkce. Pokud se nic nezmění, může v nejbližších sto letech téměř polovina konvenčně obdělávaných půd světa tyto funkce ztratit úplně. Proč k degradaci půd dochází a jak se projevuje?

Zdravá půda má nezastupitelný význam v přírodních ekosystémech (např. les nebo louka), ale i v člověkem výrazně přetvářených, tzv. kulturních ekosystémech (např. pole nebo ovocný sad). Půda je živý komplex mnoha různých vztahů, funkcí a procesů. Z hlediska rozmanitosti zastoupených druhů neboli biodiverzity najdeme v půdě více živočišných druhů, než kolik je druhů obratlovců v celé Evropě. Významná část zemědělských půd v Česku je více či méně degradovaná a totéž platí o půdách i jinde v Evropě. Intenzivní hnojení syntetickými hnojivy, aplikace různých pesticidů, využívání těžké techniky, velkoplošné pěstování jedné plodiny (monokultury) a rozsáhlé lány patří mezi hlavní faktory, proč půda ztrácí své kvality a přestává být zdravá.

V současném intenzivním modelu zemědělství, který je rozšířený v Česku, ale i v řadě dalších zemí světa, jsou živiny do půdy dodávány převážně průmyslově vyráběnými hnojivy. To vede k narušení přirozených cyklů prvků v půdě a zároveň vytváří závislost na neustálém dodávání hnojiva. A nejen to: aby půdní organismy v takto chudém prostředí přežily, začnou zpravidla rozkládat organickou hmotu, která je v půdě uložena. To vede k tomu, že půda postupně chudne a současně se při tomto procesu uvolňuje oxid uhličitý. Ztráta organické hmoty a s tím související pokles množství organismů v půdě vede k rozpadu půdní struktury (už zmíněných půdních agregátů).

Spolu s ornicí odnáší voda (nebo vítr) také organickou hmotu a živiny. Hnojení, zejména použití dusíkatých hnojiv, a kyselé deště a imise síry a dusíku, přispívá k okyselování půdního prostředí. K utužování půdy dochází zejména využíváním těžké techniky na polích, které vytvářejí na půdu značný tlak. Utužená půda je kompaktnější a ztrácí svou pórovitost. Nedostatek pórů omezuje také množství kyslíku v půdě, což v kombinaci s nedostatečnou vlhkostí vede k omezení půdních procesů. Polutanty mohou v půdě také ovlivňovat některé procesy, jako je třeba rozklad organické hmoty. Rozšiřování obytných částí i potřebné infrastruktury vede k úbytku zemědělské půdy, navíc často dochází k zastavování právě nejkvalitnějších půd. Takto znehodnocená půda ztrácí veškeré své produkční i ekosystémové funkce.

Z textu výše je zřejmé, že degradace půdy je způsobena zejména postupy intenzivního zemědělství. Ke zlepšení stavu půd (nejen) v Česku je proto především potřeba změnit způsob, jak se s půdou a krajinou zachází. Konkrétně to znamená obohacovat půdu o organickou hmotu a podporovat půdní biodiverzitu, využívat šetrnější způsoby úpravy půdy (např. omezovat orbu), zavádět různé krajinné prvky a celkově v krajině podporovat pestrost a mozaikovitost. Tyto změny jsou klíčové pro zajištění dlouhodobé produkce (a tedy potravinové bezpečnosti), pro zdraví a odolnost ekosystémů, ale i z hlediska mitigace a adaptace klimatické změny - zdravá půda je nejen významným úložištěm uhlíku, ale zároveň pomáhá krajině adaptovat se na výkyvy a změny podmínek, které s měnícím se klimatem přicházejí.

Benefity Cvičení Venku

• Snížení stresu
• Podpora paměti a soustředění
• Doplnění vitamínu D
• Posilování kognitivních funkcí mozku
• Podpora imunitního systému

Cvičení venku má mnoho benefitů, včetně snížení stresu, podpory paměti a soustředění, doplnění vitamínu D, posilování kognitivních funkcí mozku a podpory imunitního systému. Pobyt na čerstvém vzduchu a pohyb v přírodě mají pozitivní vliv na náš nervový systém a pomáhají snižovat hladinu stresových hormonů. Studie ukazují, že pobyt v přírodě má stimulující efekt na mozek a pomáhá zlepšovat kognitivní funkce. Vitamín D ze slunečního záření je důležitý pro správnou funkci mozku a jeho nedostatek může vést k problémům s pamětí a soustředěním.

Pravidelná fyzická aktivita podporuje růst nových nervových buněk a zlepšuje přísun krve do mozku, což má pozitivní vliv na paměť, soustředění a další kognitivní schopnosti. Pobyt na slunci stimuluje tvorbu serotoninu - hormonu štěstí, což má pozitivní vliv na náladu a celkovou pohodu člověka. Zdravá psychika je důležitá pro udržení silného imunitního systému, protože stres a negativní emoce mohou oslabit obranyschopnost organismu.

Terapeutický Potenciál Lesa

Les má prokazatelné léčivé účinky na lidské tělo i psychiku. Les má terapeutický potenciál, lidstvo jej využívá odpradávna. Les je prosycen fytoncidy - esenciálními oleji a dalšími látkami, které stromy vylučují proto, aby se samy chránily před choroboplodnými zárodky a hmyzem. Lesní terapie není jen trendem, ale vědecky podloženou metodou, jak zlepšit své zdraví.

Úbytek Hmyzu

Podle analýzy zveřejněné v časopise Biological Conservation, mizí hmyz osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. I u nás v Česku úbytek hmyzu pozorujeme, ale je vyjádřený úbytkem druhové rozmanitosti. Nejvíc mizí organismy, které jsou vázané na takzvané sukcesní extrémy. Když dneska odkvetou pampelišky, na spoustě luk není prakticky téměř žádná další květina, která by včelám nebo motýlům nabízela nektar.

Chemie nejspíš nehraje tak velkou roli. Určitě tomu přidává, je schopna populaci dorazit, ale nejspíš to není primární problém. V souvislosti s mizením hmyzu se ale mluví o skupině pesticidů obsahujících neonikotinoidy, které zřejmě mají vliv na životní cyklus hmyzu. Louky a pastviny jsou dnes spíš jednolitá pole na trávu než pestrý biotop, kterým bývaly dříve. Dneska je na celé louce trávy po kolena, pak přijede traktor a udělá z toho velmi rychle golfové hřiště. Klidně ale můžeme přijít třeba o motýly. A problém je, že je tu čím dál méně jedinců i druhů a často mizí ty, které nám zajišťují systémové služby - opylování.

Mizení hmyzu nás varuje, že způsob, jak s krajinou nakládáme, je dlouhodobě neudržitelný. Nakonec to postihne také nás, což se teď ukazuje v případě lesů. Máme ty nejhustší lesy v Evropě. Dávají hodně dřeva, ale to se teď obrací proti nám. Tím, že jsou velká, mají poměrně malou populační hustotu, dřív jich na našem území žily nanejvýš tisíce a člověk je vystřílel.

Ochrana Přírody

Je jednoduché vyhlásit nějakou oblast jako chráněné území, když tam nejsou žádné ekonomické zájmy. Jenže naše příroda bez velkých zvířat fungovat neumí, vždy tu nějaká byla. I ochranáři zjistili, že když se na Valašsku vypálí pasenek, roste na něm víc orchidejí, než když se poseče.

Klimatická Změna

Zatím v podstatě skoro žádnou roli ve vymírání hmyzu nehraje klimatická změna. Pokud bude krajina v podobě, která mu to umožní, má hmyz šanci se s tím dobře vyrovnat. Úbytek hmyzu by nastal, i kdyby žádná klimatická změna nebyla.

Stealth Skills

Stealth dovednosti mají jedno společné - cílem je minimalizovat vlastní „signaturu“. Nízkoprofilový tábor: zemitý tarp splývá s okolím, oheň mějte malý a krytý. Při odchodu dodržte zásady Leave No Trace - místo srovnejte a nezanechávejte stopy. Stealth znamená řídit vlastní signaturu - tedy to, jak jste detekovatelní lidským okem, sluchem, čichem nebo senzory. Cíl není „neviditelnost“, ale snížení pravděpodobnosti odhalení v konkrétních podmínkách.

Silueta > barva. Rozbijte tvary a ostré hrany (kapuce, 3D prvky, maskovací šály, přírodní vegetace v omezené míře). Eliminujte zdroje hluku. Kov na kov, zipy, volné přezky, šustivé syntetiky. Pohyb zabíjí maskování. Zpomalte, plánujte mikro-pohyby, dělejte pauzy „freeze“. Leave No Trace (LNT) je metodika sedmi zásad pro minimální dopad na přírodu. Cílem není „nulová stopa“, ale co nejmenší a krátkodobý otisk vaší přítomnosti. Veškerý odpad odnést. Vítr je všechno. Plánujte přístup proti větru (lov/fotozvěř), vyhněte se „vonným stopám“. Smyslem kamufláže není „být neviditelní“, ale rozbít detekční řetězec.

Úprava Vodních Toků a Ryby

Úpravy vodních toků jsou všední realitou na většině území České republiky. Průměrná mortalita ryb v důsledku pojezdu těžké techniky v korytě se však nelišila. To znamená, že kola bagru drtila jak malé, tak i velké pstruhy. Během výzkumu byly nalezeny také zraněné ryby. Za vysokou míru úmrtnosti ryb byl s největší pravděpodobností odpovědný dnový substrát a částečně i šířka toku. Výsledky ukázaly, že se ryby pohybovaly během zásahu v průměrné vzdálenosti 10 m od místa poslední detekce. Po úpravách toku, kdy prakticky nezůstal v korytě kámen na kameni, jsme několikrát potvrdili téhož jedince na téměř totožném místě jako před zásahem. Rozdíl byl pouze v charakteru dna.

Celkově se tedy zdá, že oba druhy sledovaných ryb reagují na přirozenou disturbanci (povodeň) naprosto jiným způsobem než na disturbanci vytvořenou člověkem (tj. pojezd těžké techniky v korytě). Technické úpravy koryta způsobily u makrozoobentosu významný pokles druhové diverzity. Pojezd těžkou technikou v korytech bystřinných toků včetně odstraňování „překážek v toku“, jako jsou balvany nebo říční dřevo, vede ke snížení rozmanitosti v podélných i příčných profilech toků. Takto vyčištěnému a zhutněnému říčnímu dnu jsme začali pracovně říkat „antropogenní dnová dlažba“.

Výsledky studie poukázaly na nutnost provedení záchranných odlovů a transferů ryb před jakýmikoliv technickými zásahy. V opačném případě hrozí až 60% mortalita ryb, a to již po jednom....

tags: #technika #proti #prirode #dopady

Oblíbené příspěvky:

• O začlenění MS Ekologie
• Katalog odpadů
• Dopady vypouštění akvarijních ryb
• Josef Hlavatý a odpadové hospodářství
• Praktické využití chromových košů