Akvarijní ryby vysazené v přírodě na Slovensku

Introdukce nepůvodních druhů ryb mají celosvětově dlouhodobou tradici. Introdukcí označujeme člověkem prováděné přemísťování druhů do míst, kde se původně nevyskytovaly, s cílem zachovat je tam trvale v přírodě nebo v chovu.

Po introdukci následuje aklimatizace, během které se introdukovaní jedinci přizpůsobují novým podmínkám. Pokud se introdukovaný druh v novém prostředí aklimatizuje a je schopen přirozené reprodukce, hovoříme o jeho naturalizaci.

Introdukce se vztahuje buď na nepůvodní druh nebo na exotický druh. Nepůvodní druh je druh, který se v daném povodí původně nevyskytoval, ale pro území České republiky (ČR) nebo pro středoevropský region je původní.

Příkladem je např. ostroretka stěhovavá nebo hlavatka obecná, které jsou pro povodí Vltavy nepůvodní druhy, ale jsou původními druhy pro povodí Moravy (Dunaje). Exotický druh je druh, který se původně nevyskytoval ve středoevropském regionu (povodí Labe, Odry a Dunaje) a jeho výskyt je výsledkem introdukce z jiných geografických oblastí.

Ve vodách ČR je v současné době doložen výskyt 60 druhů ryb, z toho 11 druhů je introdukovaných. První zprávy o přesunech kapra obecného a candáta obecného z povodí Dunaje do povodí Labe pochází ze středověku.

Čtěte také: Vybíráme kameny do akvária

Na konci 19. (Josef Šusta) a více během 20. století byly snahy zdomácnět některé druhy ryb. Pokud pomineme přesuny ryb z povodí do povodí, tak na území ČR je prokázaná introdukce u asi 40 druhů ze vzdálenějších geografických oblastí.

Úspěšnost introdukčních pokusů byla a je ovlivněna vhodností dovezeného druhu a jeho následným uplatněním v produkční oblasti. Některé dovozy nebyly moc promyšlené a dalo se očekávat, že budou neúspěšné.

V roce 1888 byl dovezen ze Severní Ameriky do Čech. U pstruha duhového se nezdařil prvotní záměr rozšířit původní druhovou skladbu v pstruhových vodách o další druh, který by zdomácněl a přirozeně se rozmnožoval, z lososovitých ryb se nejlépe přizpůsobil intenzivnímu chovu, v přírodních vodách se udržuje díky vysazováním násad.

Poprvé na naše území byl dovezen ze Severní Ameriky v roce 1885 a má podobný osud jako pstruh duhový, také je závislý na vysazování. Ojediněle vytváří populace, které snadno zanikají, může se křížit s pstruhem obecným. Tento kříženec je označován jako tzv.

Tento síh byl dovezen poprvé v roce 1882 v podobě jiker z polského jezera Miedwie. Měl zlepšit využití přirozených zdrojů potravy ve velkých a hlubších jihočeských rybnících, postupně se dostal i do některých údolních nádrží. V rybnících je doplňkovou rybou.

Čtěte také: Akvarijní rostliny a jejich přirozené prostředí

Poprvé dovezen v roce 1970 ze Sibiře. Kříženci marény a peleďe se vyznačují rychlejším růstem, proto se cíleně chovají, ale vzhledem k obtížnému rozlišení hybridních jedinců a rodičovských druhů dochází k nekontrolovanému křížení původních druhů a hybridů.

Dovezen v roce 1961 na Třeboňsko z bývalého SSSR. Cílem bylo jeho využití jako býložravého druhu v mělkých a silně zarůstajících rybnících. Ve své domovině podniká dlouhé třecí migrace až stovky kilometrů, u nás je plně závislý na umělé reprodukci a vysazování násad.

Na naše území byl také v posledních letech dovezen amur černý (Mylopharyngodon piceus). Introdukce tohoto druhu je zdůvodňována využitím při potlačování vodních měkkýšů.

První introdukce do Evropy byla v roce 1960 do Rumunska společně s plůdkem býložravých ryb z Číny. K nám se dostala v letech 1981 a 1982 jako nechtěná příměs s násadou ryb z Maďarska a poté se rozšířila do všech povodí.

Rybníky se staly hlavním zdrojem, ze kterého je výskyt tohoto druhu obnovován a trvale doplňován při výlovech s vypouštěnou vodou a i s převozem plůdku, násad a tržních ryb. Přirozené populace tohoto druhu v přírodních biotopech jsou obvykle málo početné a hojný výskyt má obvykle spojitost právě s rybníky, ojediněle se vyskytuje v tekoucích vodách.

Čtěte také: Jaké návnady zvolit pro lov ryb?

Je jediný z exotických druhů, který pronikl přirozenou migrací z toku Dunaje do oblasti soutoku Dyje a Moravy v letech 1975-1976 a postupně osídlil všechny vhodné biotopy v celé České republice a stal se trvalou součástí naší ichtyofauny. Pochází z vod východní Asie (Čína, Amur), byl dovezen v roce 1964 pro uvažované využití fytoplanktonu a snížení eutrofizace.

Původem je z Číny, k nám byl dovezen poprvé v roce 1964. Živí se planktonem a přirozeným způsobem se u nás nerozmnožuje. Je plně závislý na vysazování násad.

Poprvé byl dovezen na Třeboňsko Josefem Šustou v roce 1890. Původním areálem je Severní Amerika, kde se vyskytuje v oblasti Velkých jezer. Vyznačuje se pomalým růstem a proto se neuplatnil v rybničním chovu. V současnosti se hojně vyskytuje v oblasti středního a dolního Labe.

V roce 2005 byl potvrzen výskyt dalšího druhu sumečka černého (Ameirus melas) v rybnících u Lomnice na Lužnici, byl dovezen s násadou kapra z Chorvatska, v původní domovině, tj. Severní Americe, se oba druhy mezi sebou kříží. Rok dovozu a prvního výskytu není přesně znám.

Na naše území se rozšířila prostřednictvím akvaristů, v Praze a okolí byla vysazena akvaristy začátkem 20. století.

Z uvedených druhů se střevlička východní, karas stříbřitý, sumeček americký a lokálně koljuška tříostná plně naturalizovaly a vytvořily populace, které se v přírodě přirozeně rozmnožují.

Vyhodnocení negativních vlivů introdukovaných druhů na původní ichtyofaunu není jednoduché. Tyto vlivy se projevují pozvolna a narůstají s časem. Navíc negativní ovlivnění původní ichtyofauny je obvykle výsledkem působení více faktorů.

Jako příklad nepůvodních druhů, které mají negativní vliv, jsou uváděny karas stříbřitý, střevlička východní, amur bílý, amur černý, sumeček americký, aj.

Slunečnice pestrá - neúmyslně zavlečená z bývalé Jugoslávie s plůdkem kapra. Podle literatury tento druh potlačil a omezil výskyt např. karasa obecného. Při vysoké početnosti potlačuje kompetičně ostatní původní druhy formou potravní a prostorové konkurence.

Určitě na tom něco pravdy je, ale nemyslím si, že za rapidním úbytkem karasa obecného z našich vod stojí právě karas stříbřitý. Z literatury je patrný pokles početnosti karasa obecného již z let, kdy karas stříbřitý ještě na našem území nebyl tak početný jako je tomu v posledních letech.

U tohoto druhu je popisována konkurence pro slunku obecnou. Z výzkumů, které provádíme v oblasti soutoku řeky Dyje a Moravy, kde jsou vhodné podmínky pro výskyt střevličky i slunky, se oba druhy místy vyskytují trvale společně.

Za úbytkem slunky, tj. druhu, který je charakteristický především pro rybniční prostředí, stojí intenzifikace hospodaření na rybnících (přechod na jednohorkový systém, výrazné zvýšení početnosti obsádky kapra).

Negativní vlivy sumečka amerického na naši ichtyofaunu jsou v literatuře zmiňovány jen okrajově a dosud nebyly objektivně vyhodnoceny.

Karas stříbřitý - vedle úlovků cejna velkého je druhou nejvýznamnější lovenou rybou, jak z hlediska počtu kusů, tak i hmotnosti úlovků, pokud nebereme v úvahu druhy, které jsou intenzivně posilovány vysazováním násad.

Introdukce nepůvodních druhů se ukázaly v řadě případů velmi škodlivé pro původní biodiverzitu a proto byly vypracovány „Zásady a pravidla postupu při introdukci a reintrodukci vodních živočichů do České republiky“.

Podle uvedeného dokumentu komise pro introdukci vodních živočichů při Ministerstvu zemědělství ČR posuzuje navrhované introdukce nebo reintrodukce nepůvodních druhů ryb. Každá introdukce představuje i významné zdravotní riziko, tj.

Jasným příkladem může být dovoz násad úhoře říčního v roce 1991 z Itálie bez řádného veterinárního vyšetření a karantény, který vedl k rychlému zamoření populací tohoto druhu v povodí Moravy hlísticí Anguillicola crassus. Tento parazit žije v plynovém měchýři úhořů.

Napadení jedinci mají problémy s vyrovnáváním tlaku, mají motorické poruchy a kromě toho uhynulí jedinci parazita se rozkládají v plynovém měchýři a produkují škodlivé toxiny. U střevličky východní je uváděn tzv.

Poznatky z katastrofálních povodní v ČR z let 1997 a 2002 prokazují, že neexistuje zcela bezpečné zamezení úniku nepůvodních druhů z pokusných a experimentálních chovů (př.

Existuje reálné riziko nežádoucího dovozu nepůvodního druhu jako nechtěné příměsi s násadami jiných druhů (př.

Pro příklad mohu uvést hlaváčkovce amurského (Perccottus glenii), který se na našem území snad ještě nevyskytuje a vyskytovat se ještě dlouho nebude. Je to původně východoasijský druh, který byl v minulém století dovezen do Petrohradu (1912) a do Moskvy (1949). Přes akvarijní chovy se dostal do volné přírody.

V průběhu 50 let tento druh nechtěnou pomocí člověka pronikl a osídlil vody v evropské části Ruska a ve svém postupu na západ dosáhl již Visly, Tisy a dolní části Dunaje. Na Slovensku je znám z povodí Bodrogu, Latorici a Tisy.

V jikrách dovezen v roce 1995, uplatňuje se také jako okrasný druh. Živí se planktonem a potravu odfiltrovává výborně vyvinutým žaberním aparátem.

Možnosti dalších introdukcí nepůvodních druhů ryb do vod České republiky jsou již omezené. Pokusy s perspektivními druhy byly prakticky již vyčerpány.

Introdukce nepůvodních druhů se ukázaly v řadě případů velmi škodlivé pro původní biodiverzitu a proto byly vypracovány „Zásady a pravidla postupu při introdukci a reintrodukci vodních živočichů do České republiky“.

Podle uvedeného dokumentu komise pro introdukci vodních živočichů při Ministerstvu zemědělství ČR posuzuje navrhované introdukce nebo reintrodukce nepůvodních druhů ryb. Každá introdukce představuje i významné zdravotní riziko.

Z uvedených druhů se střevlička východní, karas stříbřitý, sumeček americký a lokálně koljuška tříostná plně naturalizovaly a vytvořily populace, které se v přírodě přirozeně rozmnožují.

Vyhodnocení negativních vlivů introdukovaných druhů na původní ichtyofaunu není jednoduché. Tyto vlivy se projevují pozvolna a narůstají s časem. Navíc negativní ovlivnění původní ichtyofauny je obvykle výsledkem působení více faktorů.

tags: #akvarijni #ryby #vysazene #v #prirode #na

Oblíbené příspěvky:

• Výroba elektřiny v ČR a EU
• Postupy likvidace nebezpečného odpadu v USA
• Chov masného skotu
• Nárůst emisí a jeho příčiny
• Informace o ovzduší Mělník