Teplické demonstrace za čisté ovzduší v listopadu 1989: Předzvěst Sametové revoluce


11.03.2026

Listopad 1989 v Československu byl sice především ve znamení událostí v Praze, již týden před 17. listopadem se však konaly nezvykle silné protesty v Teplicích. Za demonstracemi, které se staly předzvěstí pádu režimu, přitom stál na první pohled nepolitický motiv - čisté ovzduší.

Smogová inverze jako spouštěč protestů

Na jejich počátku stál vcelku nepolitický impulz - smogová inverze. Smogové inverze v roce 1989 na severu Čech trvaly už od poloviny října. Koncentrace oxidů síry a množství spadlého popílku z elektráren několikanásobně překračovaly limity, lidem bylo doporučeno nevětrat a raději moc nevycházet z domu. Podle odborníků celodenní průměrné koncentrace oxidu siřičitého tehdy přesahovaly tisíc mikrogramů na metr krychlový. Limit byl v té době 150.

„Byl to smog, který byl štiplavý, páchl, vyvolával podráždění sliznic,“ popsala pro ČT24 historička Doubravka Olešáková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. „Bylo velmi těžké v tom vůbec vycházet ven z domu.“ Smog bránil i viditelnosti, například řidiči se podle Olešákové museli řídit svítícími pruhy na silnicích, protože viditelnost se pohybovala jen kolem pár metrů. „Bylo to nepříjemné nejen lidsky, ale opravdu i zdravotně,“ doplnila historička.

Život v Ústeckém kraji na konci 80. let byl drsný. Následkem výstavby chemiček, plynáren, spaloven, elektráren a dalších provozů vypouštějících značné emise v kombinaci s častou inverzí měly Teplice naprosto katastrofální ovzduší. Hodnoty škodlivin v ovzduší byly tak vysoké, že byly cenzurovány, propagandou upravovány a reálné hodnoty bylo možno získat prakticky jen z vysílání Svobodné Evropy, Hlasu Ameriky a podobných, samozřejmě ilegálních, zdrojů. Podle pamětníků bylo málokdy vidět modrou oblohu, často pak líčí, že vzduch měl nažloutlou či narůžovělou barvu a často i viditelnost byla pouhých několik metrů. Dětská úmrtnost, výskyt onemocnění dýchacích cest či průměrná délka života, všechny tyto ukazatele byly mnohonásobně horší, než ve zbytku Československa.

Obyvatelé Ústeckého kraje z tohoto důvodu dokonce ke svým platům dostávali roční přídavek, lidmi ironicky nazývaný „úmrtné“ nebo „pohřebné“.

Čtěte také: Komunální odpad Teplice

Výzva k demonstraci

Ve středu 8. listopadu odpoledne se v Teplicích začaly objevovat plakáty s výzvou, aby se lidé dostavili v sobotu 11. listopadu na náměstí Zdeňka Nejedlého (dnes Benešovo náměstí) a vyjádřili nesouhlas s „nelidským přístupem vůdčích osobností politického aparátu k ochraně životního prostředí a zdraví obyvatelstva“.

Plakáty vylepil tehdy šestnáctiletý učeň Zbyšek Jindra, mezi svými přáteli známý pod přezdívkou Oněgin. Pomáhal mu jednadvacetiletý Jindřich Uhlíř, kytarista místní punkové kapely Jateční ulice. Podle Uhlíře bylo vylepeno asi tři sta plakátů. Část jich ale strhala policie, která oba mladíky zadržela. U výslechu se k autorství protestu přiznal Jindra.

Průběh demonstrací

V sobotu 11. listopadu se začali scházet na náměstí první demonstranti - celkem přišlo asi osm set většinou mladých lidí, velké zastoupení měly matky, které požadovaly čistší vzduch pro své děti. Někteří z účastníků měli plynové masky nebo roušky přes ústa. Demonstrace nebyla organizovaná a neměla politický charakter. Skandovala se hesla o čistém vzduchu a policie nezasahovala.

Druhý den byl dav větší a policie připravenější, disponovala i vodními děly. Z davu se dala dohromady skupina lidí kolem učitelky Jany Dvorské, která společně sepsala petici a ještě toho dne byla skupina převezena k výslechu. V pondělí 13. listopadu převzal archy předseda městského národního výboru a náměstí bylo opět plné lidí. Atmosféra ale postupně houstla a policie vytlačila dav z náměstí. Ten se přesunul před sídlo okresního vedení KSČ, kde tajemník Antonín Váňa slíbil veřejnou debatu za týden na zimním stadionu.

Třídenní demonstrace za čistý vzduch, které vyvrcholily 13. listopadu 1989, přinutily místní komunistické funkcionáře k dialogu s veřejností. Byl to první takový dialog, se kterým komunisté souhlasili. Akce se konaly mimo hlavní struktury disentu.

Čtěte také: Rozmístění odpadkových košů Teplice

O den později o událostech na straně dvě informovalo i tehdejší Rudé právo, které napsalo, že „přítomní příslušníci Veřejné bezpečnosti až na výjimky nemuseli zasahovat“. Článek o demonstracích Rudé právo doplnilo článkem o „neúměrně znečištěném ovzduší“ v Severočeském kraji.

Od ekologie k politice

A 20. listopadu se komunisté opravdu s demonstranty na zimním stadionu sešli, hlavním tématem však už tehdy nebyla ekologie, ale politika a události na pražské Národní třídě. Z debaty se tak stalo fiasko. Natřískaný stadion nenechal zástupce režimu promluvit, hlediště se překřikovalo a když přítomnému studentovi z Prahy, referujícím o událostech na Národní třídě, vypnuli organizátoři mikrofon, bylo po debatě.

Komunistický režim se začal drolit v Teplicích. Kvůli neúnosné smogové situaci dotlačili tepličtí občané 13. listopadu 1989 tamní funkcionáře k veřejné debatě.

Ekologické demonstrace se z Teplic šířily i do dalších měst - Litvínova, Mostu, Děčína, dokud nebyly překryty politickými důsledky pražské studentské demonstrace ze 17. listopadu.

Listopadová revoluce přinesla změnu k lepšímu

Od roku 1992 začal tlak veřejnosti nést ovoce. Právě tehdy totiž začalo masivní odsiřování uhelných elektráren. ČEZ, který tehdy elektrárny provozoval, dokázal v letech 1992 až 1998 odsířit 5930 megawattů výkonu v uhelných elektrárnách a dalších přibližně pět set megawattů vybavil moderními kotli.

Čtěte také: Masáže Teplice: Recenze

„Elektrárenská společnost tak v sedmi letech zrealizovala patrně vůbec nejrozsáhlejší a nejrychlejší ekologický program v Evropě (v Německu trval tento proces dvojnásobnou dobu).

Ekologické demonstrace za lepší informovanost o životním prostředí, přísnou regulaci zdrojů znečištění ovzduší a smogové prázdniny, se v Teplicích uskutečnily i v březnu 1991 a v únoru 1993.

Teplice, 23. listopadu 2022 - Ministerstvo životního prostředí společně se statutárním městem Teplice připravilo exteriérovou výstavu s názvem „33 let cesty za svobodou a čistým ovzduším“. Výstava byla zahájena ve středu 23. listopadu v 19 hodin na kolonádě před Domem kultury v Teplicích a potrvá do 21. prosince. Prostřednictvím fotografií se návštěvníci seznámí s historickými událostmi kolem ekologických protestů a následným vývojem zlepšování kvality ovzduší a životního prostředí v severních Čechách.

tags: #teplice #demonstrace #ovzduší #1989

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]