Tereziánská emise bankovek: Historie a význam

Papírové peníze dnes považujeme za samozřejmý prostředek směny. Z hlediska numismatické historie se však jedná o poměrně čerstvý výdobytek lidstva, kterému předcházely různé směnné předměty a samozřejmě mince. Bankovky nabízí stejně tak jako mince nezaujatý vhled do sociálně kulturního prostředí země emitenta. Kromě sběratelské hodnoty jsou proto cenným svědectvím o politických konsekvencích, ekonomické situaci, hodnotách a kulturním dědictví jednotlivých států v sledu dějinných událostí.

Vznik bankovek

Předním důvodem vzniku papírových peněz byl praktický aspekt. Nebylo snadné přemisťovat větší obnosy mincí nebo kilogramy drahých kovů či kamenů. Nejstarší bankovky se objevily počátkem 11. století n. l. v Číně a jmenovaly se JiaOZi. Bankovky vyobrazovaly zvířecí motivy a lidské postavy. Čínské bankovky měly podobu rytých dřevěných destiček, na které byly motivy tištěny obdobným způsobem jako při knihtisku.

Jak se objem bankovek postupně navyšoval, stala se poněkud zdlouhavá a náročná metoda rytí na dřevěné desky nedostatečná. JiaoZi fungovaly původně na stejném principu jako směnky, Někteří obchodníci však nebyli schopní bankovky měnit za mince, a proto kontrolu nad produkcí převzala vláda. Vládní úředníci proces vydávání peněz urychlili tím, že dřevěné desky, ze kterých se tisklo, vyměnili za měděné. Bankovkový papír se vyráběl z vnitřní kůry z moruše a v roce 1168 n. l. vznikla první papírna. Nejstarší evropské bankovky se zrodily v 17. století ve Švédsku.

Emitentem byl stát a vydavatelem Ricket Standers Bank, ze které se postupně stala centrální banka švédského království. Bankovky byly v průběhu 16. a 17. století kryty různými komoditami, kterým dominovalo zlato a stříbro. Prakticky to vypadalo tak, že do banky si mohl přijít kdokoliv uložit zlato a banka mu pro potvrzení vkladu vydala bankovku, která sloužila jako protihodnota. Bankovkou bylo následně možné hradit jakékoliv zboží či služby. Současně šlo kryté bankovky kdykoliv znovu směnit za komoditu, která měnu kryla.

Toto komoditní krytí měny tvořilo rovnovážnou měnovou soustavu, za kterou ručili emitenti bankovek. Následně si však banky uvědomily výhodnost tisku “vlastních peněz”, což začalo vyvolávat nedůvěru klientů v tuto peněžní formu a brzy se dostavily první velké finanční krachy. První ekonomická katastrofa se udála po smrti Ludvíka XIV. Francouzské banky emitovaly stále větší počty bankovek, aniž by peníze měly skutečné krytí. Finanční domy navíc převzaly obrovský státní dluh a inklinovaly k hazardním transakcím se zámořím.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Bankocetle Marie Terezie

Na našem území se bankovky poprvé objevily za vlády Marie Terezie pod označením bankocetle. V oběhu se objevily, protože státní pokladna postrádala zlato a bankovka svému majiteli zaručovala, že mu jeho zlato vyplatí. Bankocetle byly vydávány pod hlavičkou Wiener-Stadr-Banco, která byla založena již v roce 1705, a to na základě dohody habsburského dvora s vídeňskou městskou obcí. Do peněžního oběhu bylo uvolněno celkem 1,4 milionu kusů v celkové hodnotě 18 milionů zlatých, a to v nominálních hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých, které byly povinny přijímat veškeré veřejné pokladny až do poloviny placené částky.

Prvními papírovými penězi v českých zemích byly tzv. bankocetle neboli bankocedule (Banco-Zettel), které se dostaly do oběhu na základě císařského dekretu z roku 1762 za vlády Marie Terezie. Jejich první emise byla v hodnotách pět, deset, 25, 50 a 100 zlatých; v roce 1771 při druhé emisi přibyly nominály 500 a 1000 zlatých. Bankovky byly tištěny jen z jedné strany papíru a většinou jednobarevně, se suchou pečetí a ručními (později tištěnými) podpisy.

Bankocetle měly sloužit k financování sedmileté války proti Prusku (1756 až 1763) a k umořování státního dluhu. Emisním ústavem byla Vídeňská městská banka, úzce propojená se státními úřady. Nekontrolovatelný tisk bankovek, podnícený často snahou vylepšit státní rozpočet, ovšem vedl ke známému krachu v roce 1811, z něhož se obyvatelstvo vzpamatovávalo dlouhá léta.

Vývoj bankovek v Československu a České republice

Česká koruna má své kořeny v rakousko-uherské koruně. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 byly původní rakousko-uherské bankovky okolkovány a staly se z nich první československé státovky. Úkolem vytvořit novou měnu byl pověřen ministr financí Alois Rašín. Jeho reformu v roce 1919 přijalo Národní shromáždění a ještě v dubnu téhož roku vznikla koruna československá (Kčs). Na tvorbě prvních bankovek samostatného Československa se podíleli umělci jako Alfons Mucha či Max Švabinský, jehož tisícikoruna z roku 1934 byla vyznamenána na výstavě umění v Paříži.

V období protektorátu a druhé světové války obíhaly na českém území kromě koruny i jiné měny, například německá říšská marka. Únor 1948 pak znamenal začátek socializace Československa ve všech směrech, bankovnictvím v roce 1953 těžce zahýbala měnová reforma. České bankovky se opět výrazně změnily po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993. Po překlenovacím období byla zavedena nová platidla, která s obměnami platí dodnes. V současné době je v Česku v oběhu šest různých bankovek v hodnotách 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 korun. Autorem jejich grafického ztvárnění je Oldřich Kulhánek. Motivem bankovek jsou nejvýznamnější osobnosti české historie. Nejpoužívanější tuzemskou bankovkou je tisícikoruna s vyobrazením Františka Palackého.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Pamětní bankovky České národní banky

Česká národní banka od roku 2019 vydává pamětní bankovky pro sběratelské účely, které jsou vydávány k mimořádným příležitostem. Česká národní banka má v plánu vydat sadu tří pamětních bankovek na motiv „Budování československé měny“. Každá bankovka bude vydána s portrétem jednoho ze tří národohospodářů, kteří se zasloužili o vznik československé měny. Na pamětních bankovkách budou vyobrazeny portréty Aloise Rašína, Karla Engliše a Viléma Pospíšila. Emise pamětních bankovek byla naplánována k výjimečným výročím, a to na roky 2019, 2022 a 2026.

O umělecké návrhy sady tří pamětních bankovek se zasloužila akademická malířka Eva Hašková, která tak dala bankovkám výtvarnou a technickou ucelenost. Česká národní banka vydala první pamětní bankovku v roce 2019 k příležitosti 100. výročí československé měny. Nominální hodnota pamětní bankovky Alois Rašín je 100 Kč. Na této bankovce je vyobrazen portrét Aloise Rašína, který byl první československý ministr financí. Spolu s portrétem je na líci bankovky vyobrazena také budova ústředí České národní banky a lipové listy. Na rubu bankovky je vyobrazena alegorická hlava Republiky, průčelí budovy Státní tiskárny cenin v Praze a velký statní znak České republiky. Tato bankovka je zabarvena do oranžové barvy se žlutými a hnědými odstíny.

Pamětní bankovka se liší od běžné bankovky také velikostí, kdy pamětní bankovka má šířku 84 mm a 194 mm délku, je tedy větší než běžná 5.000 Kč. Druhá pamětní bankovka ze sady „Budování československé měny“ bude emitována v roce 2022. Pamětní bankovka Karel Engliš má nominální hodnotu 100 Kč. Na bankovce je portrét prvorepublikového ministra financí Karla Engliše, který se významnou mírou podílel na budování měny. Celkový umělecký návrh bankovky vytvořila malířka Eva Hašková. Třetí pamětní bankovka Vilém Pospíšil bude emitována v roce 2026 k příležitosti 100. výročí založení národní banky s nominální hodnotou 100 Kč. Na bankovce bude vytištěn portrét Viléma Pospíšila, který byl guvernérem nově vzniklé Národní banky Československé.

Pokud si tuto pamětní bankovku nebo také jiné pamětní bankovky bude chtít kdokoliv zakoupit, může tak učinit pouze u smluvních partnerů České národní banky, jelikož nově emitované pamětní bankovky ČNB prodává pouze jim.

Plánované emise pamětních mincí a bankovek ČNB

Častým dotazem zákazníků je na množství emitovaných mincí a bankovek stran ČNB (České národní banky) v jednotlivých letech. Česká národní banka pravidelně emituje zlaté sběratelské mince v nominálních hodnotách 1000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 Kč. Emise obvykle probíhá 2x až 3x za rok a jedná se buď o emise v rámci některého z cyklů, nebo o tzv. Nejčastěji vydávanou pamětní mincí stran ČNB je stříbrná pamětní mince. Od roku 2019 vydává ČNB pamětní bankovky. Ty jsou vydávány v malé sérii a s jinými parametry.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Plánované emise pamětních mincí a bankovek:

tags: #terezianska #emise #bankovek

Oblíbené příspěvky:

• Praktické odpadkové koše
• Klimaticky šetrné recepty
• Téma pro prezentace
• Praktické využití nože
• Co je duplexní úprava vody?