Těsnění skládek, materiály a vlastnosti

V současné době se u nás odstraňuje převážná část odpadů tímto způsobem, a to zakládáním skládek. Prostředí, které je řízené a podléhá kontrole vlivu na životní prostředí, je řízená skládka.

Legislativa a normy

Činnost skládek se opírá o příslušné zákony, směrnice, normy a jiné závazné předpisy, které se týkají odstraňování odpadů. Mezi relevantní zákony patří:

• zákony č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA),
• zákony č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování (tzv. IPPC).

Typy skládek

Skládky se dělí na:

• nadúrovňové skládky,
• kombinované (se základem pod úrovní terénu a převýšením nad jeho úroveň),
• skládky s přerušenou či ukončenou činností,
• odtěžované skládky,
• vytvořené dutiny pod povrchem země.

Těsnění skládek

Skládky skupiny S-OO a S-NO musí být odpovídajícím způsobem těsněny. Bariéra je většinou kombinovaná, například minerální těsnění s koeficientem filtrace menším než 1.10-9 m.s-1. Používají se folie z PVC nebo polyethylenu či jejich kombinací.

Technicky nezajištěné skládky představují vážný ekologický problém, protože není zajištěno odstraňování průsakových vod ani monitoring podzemních vod. Proto se v okolí netěsněných skládek projektují např. vrstvy.

Čtěte také: Rozměry těsnění odpadu

Materiály pro těsnění

Pro těsnění skládek se používají různé materiály, například:

• jílovité hlíny, slíny apod. (zemina jemnozrnná - třída F6-F8 symbol CL, CH a CV),
• především z polyethylenu (vysokohustotního),
• využití dalších nových materiálů.

Je nutné odstranění smykových ploch a zdrsněná.

Požadavky na těsnění

Těsnění by mělo splňovat požadované kritérium - tj. koeficient filtrace Kf - 1.10 -9 .

Důležitá je kontrola a odpady mohou být i jednotlivě přemisťovány. Je třeba zajistit, aby se zamezilo zvlhčení srážkovou vodou a aby srážkové vody byly mimo prostory zemníku. Po skončení prací je nutná kontrola těsnění kvalifikovanou měřičskou skupinou a vlastní zkoušky pro prokázání nepropustnosti minerálního těsnění.

Vznik průsakových vod a skládkového plynu

Výluhové vody vznikají v tělese skládky několika způsoby, včetně vody vzniklé biologicko-chemickými procesy při konsolidaci odpadů. V tělese skládky vzniká skládkový plyn, který obsahuje větší množství biologicky rozložitelných látek.

Čtěte také: Těsnění odpadu umyvadla - řešení problémů

Složení skládkového plynu

Skládkový plyn se skládá převážně z methanu a oxidu uhličitého. Tvorba methanu je ovlivněna faktory jako pH 6,5-8, vlhkost vyšší než 20-30% a teplota 25-40°C. Dále obsah vlhkosti ovlivňuje průběh bakteriálních reakcí. V optimálních podmínkách dosahuje složení plynu až 74% methanu a 26 % oxidu uhličitého, s malým obsahem dusíku 1 až 3%.

Proces tvorby plynu zahrnuje mikrobiální procesy a enzymatické hydrolýzy. Skládka by neměla vysychat, protože vlhkost je nutná pro fermentativní pochody. Všechny drenáže proto musí být plynotěsně uzavřeny.

Vliv půdy na znečištění

Půda má schopnost zadržovat a imobilizovat chemické látky, ale může fungovat i jako "chemická časovaná bomba". Změny, jako např. zemědělské obdělávání, mohou vyvolat pokles zadržovací kapacity a uvolnění chemikálií. Kontaminace zeminy je nejčastějším důsledkem antropogenního působení. Kontaminanty mohou být anorganického i organického původu.

Půda se skládá z anorganických a organických látek. Pevná složka půdy sestává z anorganických a organických látek. Anorganické látky představují převážně málo rozpustné minerály jako jsou písky a jíly. Organické látky v půdách se vyznačují značnou schopností výměny kationtů.

Doba zdržení škodlivin v půdním systému a podzemních vodách může být i stovky roků, ale závisí na propustnosti.

Čtěte také: Typy těsnění pračky

Rekultivace skládek

Rekultivace skládky zahrnuje vytvoření podmínek pro její zemědělské nebo lesnické využití. Nejjednodušší a nejvýhodnější je účelová rekultivace, což je postup úpravy uzavřené skládky s cílem jejího využití ke zvláštním účelům, např. produkci plynu.

Na rekultivované skládky se aplikuje silnější vrstva ornice (60-100 cm, až 1 m). Pro zemědělské využití je vhodné pěstovat okopaniny a využít různé druhy travin. Pro lesnické využití se doporučují stromy jako černý bez, bříza, akát, jasan, topol, lípa, jeřáb, vrby, javor atd.

Metody dekontaminace půdy

Existují různé metody dekontaminace půdy:

• fyzikální procesy (metody separační, izolační a koncentrační),
• chemické procesy (neutralizace, srážení, dechloraci, hydrolýzu, polymeraci atd.),
• termické metody (rotační válcové pece),
• biologické metody (on-site, off-site a v bioreaktorech).

Biologické metody dekontaminace

Biologické metody využívají biomasu, například připravené kmeny bakterií. Účinnost těchto metod je závislá na okolních podmínkách (teplota, vlhkost, přísun živin), fyzikálním a chemickém složení půdy a obsahu kontaminantů.

Fytoremediace

Fytoremediace zahrnuje fytodegradační, fytostimulační, fytoextrakční, fytovolatilizační a fytostabilizační techniky. Využívají se i umělé mokřady.

Legislativní rámec pro ukládání odpadů

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, stanovuje podmínky pro ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Definuje inertní odpad, ukládání odpadů na skládkách, nereaktivní nebezpečný odpad a základní popis odpadu.

Skupiny skládek

Skládky se dělí do skupin:

• S-inertní odpad - určená pro inertní odpady.
• S-ostatní odpad - určená pro odpady kategorie ostatní odpad (S-OO1 a S-OO3).
• S-nebezpečný odpad - určená pro nebezpečné odpady.

Kritéria pro přijímání odpadů

Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou, na základě jejich vzájemné mísitelnosti, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách.

Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod. Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách.

Základní popis odpadu

Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku nebo do jiných zařízení se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č.

Analytické rozbory a odběr vzorků

Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025.

Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování.

Úprava odpadů před uložením

Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.

Technologický materiál na zajištění skládky

Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být použity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 mohou být použity jako technologický materiál na zajištění skládky. Odpad ukládaný na skládku jako technologický materiál musí splňovat všechny podmínky stanovené v příloze č. 4.

Využívání odpadů na povrchu terénu

Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. Údaje o odpadu, nutné pro posouzení jeho přijatelnosti do zařízení k využívání na povrchu terénu, se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je uveden v bodě 2 přílohy č. 1.

Využívání odpadů při uzavírání skládek

Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2.

Využívání odpadů k rekultivacím

Odpady využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2 přílohy č. 10. Sedimenty využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 10.

tags: #těsnění #skládka #materiál #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Etapy přírody
• Soutěž pro děti v Pardubicích
• Autobusová zastávka Mladá Vožice
• Dopad lidské činnosti
• Trvalé travní porosty a ekologické zemědělství