V současné době se u nás odstraňuje převážná část odpadů tímto způsobem, a to zakládáním skládek. Prostředí, které je řízené a podléhá kontrole vlivu na životní prostředí, je řízená skládka.
Činnost skládek se opírá o příslušné zákony, směrnice, normy a jiné závazné předpisy, které se týkají odstraňování odpadů. Mezi relevantní zákony patří:
Skládky se dělí na:
Skládky skupiny S-OO a S-NO musí být odpovídajícím způsobem těsněny. Bariéra je většinou kombinovaná, například minerální těsnění s koeficientem filtrace menším než 1.10-9 m.s-1. Používají se folie z PVC nebo polyethylenu či jejich kombinací.
Technicky nezajištěné skládky představují vážný ekologický problém, protože není zajištěno odstraňování průsakových vod ani monitoring podzemních vod. Proto se v okolí netěsněných skládek projektují např. vrstvy.
Čtěte také: Rozměry těsnění odpadu
Pro těsnění skládek se používají různé materiály, například:
Je nutné odstranění smykových ploch a zdrsněná.
Těsnění by mělo splňovat požadované kritérium - tj. koeficient filtrace Kf - 1.10 -9 .
Důležitá je kontrola a odpady mohou být i jednotlivě přemisťovány. Je třeba zajistit, aby se zamezilo zvlhčení srážkovou vodou a aby srážkové vody byly mimo prostory zemníku. Po skončení prací je nutná kontrola těsnění kvalifikovanou měřičskou skupinou a vlastní zkoušky pro prokázání nepropustnosti minerálního těsnění.
Výluhové vody vznikají v tělese skládky několika způsoby, včetně vody vzniklé biologicko-chemickými procesy při konsolidaci odpadů. V tělese skládky vzniká skládkový plyn, který obsahuje větší množství biologicky rozložitelných látek.
Čtěte také: Těsnění odpadu umyvadla - řešení problémů
Skládkový plyn se skládá převážně z methanu a oxidu uhličitého. Tvorba methanu je ovlivněna faktory jako pH 6,5-8, vlhkost vyšší než 20-30% a teplota 25-40°C. Dále obsah vlhkosti ovlivňuje průběh bakteriálních reakcí. V optimálních podmínkách dosahuje složení plynu až 74% methanu a 26 % oxidu uhličitého, s malým obsahem dusíku 1 až 3%.
Proces tvorby plynu zahrnuje mikrobiální procesy a enzymatické hydrolýzy. Skládka by neměla vysychat, protože vlhkost je nutná pro fermentativní pochody. Všechny drenáže proto musí být plynotěsně uzavřeny.
Půda má schopnost zadržovat a imobilizovat chemické látky, ale může fungovat i jako "chemická časovaná bomba". Změny, jako např. zemědělské obdělávání, mohou vyvolat pokles zadržovací kapacity a uvolnění chemikálií. Kontaminace zeminy je nejčastějším důsledkem antropogenního působení. Kontaminanty mohou být anorganického i organického původu.
Půda se skládá z anorganických a organických látek. Pevná složka půdy sestává z anorganických a organických látek. Anorganické látky představují převážně málo rozpustné minerály jako jsou písky a jíly. Organické látky v půdách se vyznačují značnou schopností výměny kationtů.
Doba zdržení škodlivin v půdním systému a podzemních vodách může být i stovky roků, ale závisí na propustnosti.
Čtěte také: Typy těsnění pračky
Rekultivace skládky zahrnuje vytvoření podmínek pro její zemědělské nebo lesnické využití. Nejjednodušší a nejvýhodnější je účelová rekultivace, což je postup úpravy uzavřené skládky s cílem jejího využití ke zvláštním účelům, např. produkci plynu.
Na rekultivované skládky se aplikuje silnější vrstva ornice (60-100 cm, až 1 m). Pro zemědělské využití je vhodné pěstovat okopaniny a využít různé druhy travin. Pro lesnické využití se doporučují stromy jako černý bez, bříza, akát, jasan, topol, lípa, jeřáb, vrby, javor atd.
Existují různé metody dekontaminace půdy:
Biologické metody využívají biomasu, například připravené kmeny bakterií. Účinnost těchto metod je závislá na okolních podmínkách (teplota, vlhkost, přísun živin), fyzikálním a chemickém složení půdy a obsahu kontaminantů.
Fytoremediace zahrnuje fytodegradační, fytostimulační, fytoextrakční, fytovolatilizační a fytostabilizační techniky. Využívají se i umělé mokřady.
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, stanovuje podmínky pro ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Definuje inertní odpad, ukládání odpadů na skládkách, nereaktivní nebezpečný odpad a základní popis odpadu.
Skládky se dělí do skupin:
Odpady lze na skládky jednotlivých skupin přijímat pouze podle druhu a kategorie odpadů, podle jejich skutečných vlastností, podle třídy vyluhovatelnosti odpadů vodou, na základě jejich vzájemné mísitelnosti, podle obsahu škodlivin v sušině a při dodržení dalších podrobností uvedených v přílohách.
Celkové množství vznikajících průsakových vod po uložení inertních odpadů na skládku a obsah znečišťujících látek v těchto odpadech stejně jako ekotoxicita průsakových vod musí být zanedbatelné a nesmí poškozovat jakost povrchových nebo podzemních vod. Koncentrace škodlivin v sušině a ve výluhu tohoto odpadu nesmí překročit žádný z ukazatelů stanovených pro skládky skupiny S-inertní odpad v přílohách.
Údaje o odpadu nutné pro jeho posouzení pro účely přijetí odpadu na skládku nebo do jiných zařízení se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je stanoven v bodě 2 přílohy č.
Analytické rozbory, ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a hodnocení jeho přijatelnosti do zařízení lze provádět pouze v laboratořích a dalších odborných pracovištích, akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025.
Odběr vzorků odpadů pro účely zpracování základního popisu odpadu a sledování kritických ukazatelů může provádět pouze kvalifikovaná osoba, která není vlastníkem odpadu. V průběhu vzorkování musí být důsledně zajištěna jakost a řízení kvality vzorkování.
Na skládky je možné ukládat pouze upravené odpady. Tato podmínka se nevztahuje na odpady inertní, pro které je úprava technicky neproveditelná, a odpady, u nichž nelze ani úpravou dosáhnout snížení jejich objemu nebo snížení nebo odstranění jejich nebezpečných vlastností.
Jako technologický materiál na zajištění skládky nesmějí být použity odpady stanovené v části A přílohy č. 5. Odpady stanovené v části B přílohy č. 5 mohou být použity jako technologický materiál na zajištění skládky. Odpad ukládaný na skládku jako technologický materiál musí splňovat všechny podmínky stanovené v příloze č. 4.
Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. Údaje o odpadu, nutné pro posouzení jeho přijatelnosti do zařízení k využívání na povrchu terénu, se uvádějí v základním popisu odpadu, jehož obsah je uveden v bodě 2 přílohy č. 1.
Odpady využívané při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky musí splňovat všechny podmínky stanovené pro danou skupinu skládek v příloze č. 4 a jejich vodný výluh nesmí u skládek ostatního ani nebezpečného odpadu v žádném z ukazatelů překročit limitní hodnoty výluhové třídy číslo II b uvedené v tabulce přílohy č. 2.
Odpady využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, musí dále splňovat podmínky stanovené v bodě 2 přílohy č. 10. Sedimenty využívané k zavážení vytěžených lomů, za účelem jejich rekultivace, k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků musí splňovat podmínky stanovené v bodě 6 přílohy č. 10.
tags: #těsnění #skládka #materiál #vlastnosti