Význam trvale travnatých porostů v ekologickém zemědělství

TTP je zkratka označující trvalý travní porost. V českých reáliích to jsou zejména louky nebo pastviny. Trvalé travní porosty jsou zemědělské pozemky, které jsou pokryty převážně trávou nebo jinou travně bylinou směsí.

Zákon nestanovuje z kolika procent musí být pozemek zatravněný - podstatný je účel, k jakému pozemek slouží a to je pro pastvu hospodářských zvířat nebo sklizeň píce, jako zdroj krmiva pro zvířata, podporují biodiverzitu a přispívají k ochraně půdy. TTP je totiž také velmi významným krajinným prvkem. Slouží jako přirozená bariéra proti šíření škodlivých látek a jako filtry znečištění. Aby byl pozemek uznán jako TTP kromě účelu musí být zatravněný trvale.

Využití TTP v České republice

V praxi je v České republice trvalý travní porost (TTP) nejčastěji využíván pro produkci biomasy a to krmiva pro hospodářská zvířata.

• Pastva: Zvířata jsou vypouštěna přímo na trvalé travní porosty, kde se mohou volně pást. Tato metoda je přirozená a pomáhá udržovat zdraví zvířat díky pohybu a přirozené stravě.
• Výroba sena: Travní porosty jsou koseny, sušeny a následně sklizeny jako seno, které slouží jako krmivo pro zvířata, zejména v zimních měsících, kdy není dostupná čerstvá pastva.
• Výroba siláže: Kromě sena může být tráva sklizena a konzervována fermentací ve stavu s vyšším obsahem vlhkosti, čímž vzniká siláž. Tato metoda umožňuje dlouhodobé skladování krmiva a je vhodná pro krmení přežvýkavců.

Kromě produkce krmiva TTP slouží také k ochraně půdy před erozí, podpoře biodiverzity a jako významný krajinný prvek. Tyto funkce jsou důležité pro udržení zdravého životního prostředí a udržitelné zemědělství.

Ekonomický potenciál a využití TTP

U jakéhokoli hospodaření by mělo platit, že farmáře nebo hospodáře má uživit půda. Ovšem v případě trvalých travních porostů je cesta k obchodovatelnému produktu o něco složitější než na intenzivně obhospodařované orné půdě. Ačkoli na trvalých travních porostech je možné i intenzivně pěstovat biomasu - především jako krmivo pro hospodářská zvířata, vzhledem k lokalitám, kterými jsou v ČR spíše méně úrodné oblasti, ani produkce tedy není tak velká. A produkce krmiva navíc není tak výnosná jako plodiny pěstované na orných půdách. Proto u nás má TTP především ekologickou funkci.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Ekonomický potenciál trvalých travních porostů bohužel zatím neumíme pořádně využít. Chybí navazující energetická infrastruktura, která by zpracovávala biomasu a distribuce dobytka naráží na stanovené limity.

Pastviny

Ty jsou užívány převážně pro pastvu zvířat. Pastevní píce je termín používaný pro označení rostlin nebo směsi rostlin, které jsou využívány pro pastvu zvířat. Jedná se o vegetaci, která roste na pastvinách nebo trvalých travních porostech (TTP), a je přirozeným zdrojem potravy pro pasoucí se hospodářská zvířata, jako jsou krávy, ovce, kozy a koně.

Pastevní píce zahrnuje různé druhy trav, bylin a někdy i nízké keře, které poskytují nutriční hodnoty potřebné pro zdraví a růst zvířat. Kvalita pastevní píce se může lišit v závislosti na mnoha faktorech, včetně druhu půdy, klimatických podmínek, správy pastvin a dostupnosti vody.

Co se pase na TTP:

• Krávy: Zejména dojnice pro produkci mléka a masné plemena pro produkci hovězího masa. Pastva na TTP je pro krávy důležitá nejen pro získávání krmiva, ale také pro jejich zdraví a pohodu.
• Ovce: Ovce jsou na TTP paseny pro produkci vlny, masa a mléka. Jsou ceněny pro svou schopnost využívat rozmanité druhy tráv a bylin, a také pro příznivý vliv na udržování biodiverzity a prevenci zarůstání krajiny.
• Kozy: Podobně jako ovce, i kozy jsou na TTP paseny pro produkci mléka, masa a v některých případech i vlny. Kozy jsou známé svou schopností konzumovat široké spektrum vegetace, včetně některých, které jiná zvířata odmítají.
• Koně: Koně jsou na TTP paseny převážně pro rekreační účely, výcvik nebo jako pracovní zvířata. Pastva je pro ně důležitá pro získávání kvalitního krmiva a pro udržení dobré fyzické kondice.
• Ostatní zvířata: V menší míře mohou být na TTP paseny i další druhy zvířat, jako jsou osli, muli nebo dokonce některé druhy drůbeže (např. husy), které mohou přispívat k udržování travního porostu a kontrole škůdců.

Pastva zvířat má řadu výhod jak z hlediska jejich zdravotního stavu, tak i z hlediska ekonomického a ekologického (snížení potřeby dodatkové energie a nákladovosti).

Louky

Louky mohou být používány buď na pěstování krmiv nebo spíše jako krajinné prvky plnící ekologickou nebo rekreační funkci. Často se sekají pro produkci sena nebo siláže. Louky mohou být také využívány pro rekreační účely nebo jako součást agroenvironmentálních programů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Intenzivně obhospodařované TTP

Pravidelně hnojené, často sečené nebo intenzivně pasené, s cílem maximalizovat produkci krmiva. Největší přímý příjem můžete získat prodejem krmiva, jako je seno nebo siláž, které z TTP získáte. Tento příjem závisí na kvalitě a množství produkovaného krmiva.

Extenzivně obhospodařované TTP

Méně často hnojené a sečené, s nižší intenzitou pastvy. Tyto porosty jsou často využívány v rámci programů na podporu biodiverzity a ochrany přírody.

Trvalé travní porosty plní v krajině také významnou ekologickou funkci. Slouží jako ochrana půdy před erozí a krajinné prvky. Zapojený travní porost využívá dešťové srážky ze 70 %. Plynulé obrůstání porostů je vázáno na zásoby spodní vody.

Dotace na TTP

V ČR existují různé agroenvironmentální a klimatické programy a dotace z Evropské unie a státního rozpočtu, které podporují udržitelné hospodaření, včetně udržování a ochrany TTP. Vlastníci TTP mohou být také oprávněni k získání dotací a podpor z různých zemědělských a environmentálních programů, včetně těch, které jsou financovány Evropskou unií a českým státním rozpočtem. Tyto programy mohou nabízet finanční kompenzace za dodržování určitých environmentálních a hospodářských standardů.

Mezi hlavní typy dotací patří:

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

• Přímé platby: Základní forma podpory pro zemědělce, která je často vázána na velikost zemědělské půdy a plnění určitých agroenvironmentálních a klimatických standardů. Přímé platby mohou zahrnovat základní platbu na plochu, zelenou platbu za udržitelné zemědělské praktiky a další specifické platby, jako jsou platby pro mladé zemědělce.
• Agroenvironmentální a klimatické platby: Tyto platby jsou určeny pro zemědělce, kteří se zavážou k provádění konkrétních praktik přesahujících běžné legislativní požadavky s cílem zlepšit životní prostředí, krajinu a vodní zdroje, podporovat biodiverzitu a přispívat k boji proti změně klimatu.

V některých případech mohou být trvalé travní porosty využívány pro rekreační účely, jako jsou procházky, turistika nebo jiné volnočasové aktivity, pokud to není v rozporu s ochranou přírody a krajiny.

Co lze pěstovat na TTP?

V podmínkách České republiky je trvalý travní porost (TTP) nejčastěji osázen směsí trav a bylin, které jsou přizpůsobeny místním klimatickým a půdním podmínkám. Tyto a další druhy jsou často kombinovány do směsí, aby se dosáhlo optimálního výsledku z hlediska krmné hodnoty, odolnosti vůči nemocem a schopnosti adaptace na specifické podmínky stanoviště. Výběr konkrétních druhů a jejich poměr v směsi závisí na cílech hospodaření, klimatických podmínkách, typu půdy a požadavcích na udržitelnost.

Způsoby využívání travních porostů současně ovlivňují druhové složení a výnosnost. Produkční využití zahrnuje sečení, spásání nebo kombinované využití. Sečení v optimální zralosti podporuje rozvoj a zvětšuje podíl vzrůstnějších druhů.

Kde u nás najdeme trvalé travní porosty (TTP)?

V České republice jsou nejčastěji v oblastech, kde jsou přírodní podmínky méně příznivé pro intenzivní zemědělskou produkci, jako jsou horské a podhorské oblasti, nebo v oblastech s omezenými možnostmi zavlažování. Tyto oblasti zahrnují:

• Horské a podhorské oblasti, například Šumava, Krkonoše, Jeseníky, Beskydy a další horské oblasti.

Práva a povinnosti vlastníka TTP

Jako vlastník trvalého travního porostu (TTP) v České republice se musíte řídit určitými pravidly a povinnostmi stanovenými platnou legislativou, která se týká zemědělské půdy a ochrany přírody.

Co můžete dělat:

• Pastva zvířat: Můžete využívat TTP pro pastvu hospodářských zvířat, jako jsou krávy, ovce, kozy nebo koně.
• Seno a sklizeň krmiva: Můžete sklízet trávu pro výrobu sena nebo siláže, která slouží jako krmivo pro zvířata.
• Agroenvironmentální a klimatické opatření: Můžete se zapojit do programů, které podporují udržitelné hospodaření a ochranu biodiverzity na TTP.

Co nemůžete dělat:

Orba nebo trvalá změna využití půdy: Bez příslušného povolení nesmíte orat nebo trvale měnit využití TTP, například přeměnou na ornou půdu nebo stavební parcelu.

Jak změnit TTP na jiný druh pozemku?

V České republice je přeměna trvalého travního porostu (TTP) na jiné typy využití půdy regulována a často vyžaduje schválení příslušných orgánů. Tato omezení jsou zavedena s cílem ochrany zemědělské půdy, podpory biodiverzity a prevence negativních dopadů na životní prostředí. Tedy v kostce - obecně není jednoduché pozemek vedený jako zemědělský rekolaudovat jako stavební.

Zákon o zemědělské půdě (č. 334/1992 Sb.) stanoví podmínky pro ochranu zemědělské půdy a omezuje možnosti jejího využití pro nezemědělské účely. Přeměna TTP na jiné typy využití, jako je stavební činnost nebo vytváření nezemědělských ploch, vyžaduje povolení. Proces zahrnuje posouzení dopadů na zemědělskou půdu, a v některých případech je nutné najít náhradní půdu nebo zaplatit poplatek za odnětí půdy zemědělskému užívání.

Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) V oblastech s vysokou přírodní hodnotou nebo v chráněných krajinných oblastech mohou být další omezení na změnu využití TTP. Tyto oblasti jsou chráněny s cílem zachovat biodiverzitu a přírodní krajinu, což může zahrnovat omezení na přeměnu travních porostů.

Územní plány a stavební předpisy na místní úrovni mohou také ovlivnit možnosti přeměny TTP. Tyto plány určují, jaká využití půdy jsou v dané oblasti přípustná a mohou zahrnovat specifická omezení pro ochranu zemědělské půdy a zelených ploch.

Pro zahájení procesu přeměny TTP je obvykle nutné podat žádost na příslušném krajském úřadě nebo na Ministerstvu zemědělství, v závislosti na konkrétních podmínkách a rozsahu plánovaného projektu.

Význam travních porostů pro organismus Země

Více než 70 % zemědělsky využitelné půdy tvoří trvalé travní porosty: otevřené travnaté krajiny, stepi, prérie, savany a tundry. K trvalým travním porostům, do značné míry změněným a kultivovaným člověkem, je třeba připočíst „umělé“, tedy dočasné travní porosty, kdy jsou jeteloviny a tráva zařazeny do polních osevních postupů. V ekologickém zemědělství je jetelotravní porost ústředním článkem osevního postupu, sloužícím zachování a zvyšování úrodnosti půdy.

Tabulka: Podíl jednotlivých druhů zvířat podle roční celkové porážkové hmotnosti v Německu, 2014

Jestliže zemědělci kultivují travní porosty s pomocí zvířat a užívají je k jejich krmení, získávají tím lidé v dané části světa potraviny ve formě masa a mléka. Převážná část celosvětových travních porostů je přirozená, to znamená, že tu nic jiného neroste, zornění zde není možné. To u nás platí jen částečně.

V zemích, jako je Německo, kde slouží lidské výživě především zvířata žeroucí obilí, jako jsou prasata a drůbež, hraje travní porost pro spotřebitele podřadnou roli. Důsledkem je, že se obrovské množství krmiv musí importovat. Zrniny určené ke krmení prasat a slepic by přitom mohly sloužit přímo lidské výživě.

Tabulka: Velký rozdíl v množství masa při výkrmu jaloviček oproti výkrmu býčků vyplývá mimo jiné z toho, že z velké části jaloviček jsou odchovávány dojnice (doba užitkovosti krávy: 3 roky).

Dokud spotřebitelé biopotravin nebudou konzumovat výrazně větší množství bio nebo Demeter hovězího v poměru k mléku a nebudou ochotni za to zaplatit vyšší cenu, situace se nezmění. Je proto třeba zvýšit povědomí spotřebitelů, aby poznali důsledky a individuálně se rozhodli jíst více hovězího masa.

Ekologie výživy a význam volby potravin

Ekologie výživy poskytuje podklady pro optimalizaci souvislostí mezi stravovacím chováním a zemědělstvím a kroky při výrobě potravin. Má-li se udržitelné ekologické zemědělství dále rozšířit, je nutné povědomí o dopadech naší volby potravy na vnitřní souvislosti ekologického zemědělství, na vztah orné půdy a travních porostů, na zvířata na nich žijící a na zemědělský ekosystém.

Tabulka: Ročně vyprodukované množství masa na dojnici a litr mléka, ve třech podnikových typech (A, B, C) a třech způsobech výkrmu (1, 2, 3). (Základ: ekologický podnik s chovem dojnic, který odchovává všechna telata, 40 krav + mladý dobytek v odchovu + výkrm), podrobnosti k výpočtu viz tab.

Z hlediska ekologie výživy by bylo možné klást další otázky a provádět srovnávající výzkumy týkající se způsobu produkce mléka, resp. úrovně mléčné užitkovosti a k tomu potřebného krmiva (podíl pastvy, podíl travních porostů, podíl koncentrátu, resp. jadrného krmiva v gramech na litr mléka atd.).

Travní porosty jako krajinný prvek

Travní porosty jsou ve středoevropských podmínkách významný krajinný prvek, který při zvládnutí a respektování všech ekologických zákonitostí může významně podpořit stabilizaci širších vazeb v krajině. V České republice se začíná vyskytovat problém s nadprodukcí píce z travních porostů.

Vzhledem k úbytku ploch zemědělské půdy v období 1935 až 1999 (o 697 000 ha) však bylo v absolutní výměře v roce 1935 o 113 000 ha trvalých luk a pastvin více. V porovnání s evropskými státy je však v současnosti stupeň zornění v ČR velmi vysoký.

• Rakousko vykazuje 43 % (ale bez 900 000 ha alpských pastvin 65 %)
• Nizozemsko 55 %
• Francie 61 %
• Velká Británie 39 %.

Podle publikovaných odhadů se v České republice nevyužívá na píci 30 % travních porostů. Určité využití nadbytečných travních porostů je možno nalézt v jejich pastevním využívání. Pastva zvířat má řadu výhod jak z hlediska jejich zdravotního stavu, tak i z hlediska ekonomického a ekologického (snížení potřeby dodatkové energie a nákladovosti). Pastva s optimálním zatížením byla vždy nejpřirozenějším a nejlevnějším způsobem obhospodařování a využívání travních porostů v méně příznivých podmínkách.

Ekologické faktory a pastevní systémy

Společenstva travních porostů představují přirozené, polopřirozené, nebo kulturní útvary jejichž skladbu tvoří trávy, jeteloviny a ostatní bylinné druhy. Ty jsou napojeny na prostředí a vymezeny klimatickými, geologickými a půdními faktory. Zapojený travní porost využívá dešťové srážky ze 70 %. Plynulé obrůstání porostů je vázáno na zásoby spodní vody.

Nejdůležitější při pastvě je spásání porostů v ranější růstové fázi čtyřikrát až pětkrát za vegetační období. Délka pastevního období na travních porostech se dle klimatických podmínek pohybuje od 150 do 170 dnů, ve 4 až 5 cyklech (turnusech). Dle posledních poznatků se pastevní systémy dělí do dvou základních skupin - kontinuální a rotační.

• Kontinuální pastva je nepřetržité pasení zvířat v průběhu roku, nebo pastevní sezóny na jedné pastvině (oplůtku) při přerušení maximálně na tři dny. Zatížení je 0,5 až 1,00 DJ/ha - jedná se o extenzivní pastvu.
• Honová polointenzivní pastva spočívá v rozdělení ploch do několika, zpravidla 4 až 5 honů - tyto velké oplůtky se spásají postupně po dobu 10 až 20 dnů. Porosty mají po spasení období klidu pro obrůst. Tento způsob pastvy se uplatňuje v oblastech s málo příznivými klimatickými podmínkami. Způsob je vhodný pro mladý skot (zatížení 1,0 až 2,0 DJ/ha) a ovce.
• Oplůtková pastva - pastvina se rozdělí na oplůtky, zpravidla 6 až 24 které se postupně vypásají ve 4 až 5 cyklech. Doba spásání oplůtku závisí na velikosti pastviny. Mělo by to být zpravidla 2 až 3 dny. Hustota obsazení oplůtku je 10 až 50 DJ/ha. Do oplůtkové pastvy lze zařadit postupnou, bariérovou pastvu. Postupná pastva je výhodná z pohledu fyziologických potřeb zvířat. Dojnice, telata či jehňata mají přístup dooplůtku jako první.
• Dávková pastva byla dříve považována za nejekonomičtější systém pasení. Porost má dostatečnou dobu na obrůstání. Nevýhodou je nutnost spásat stále mladý nízký porost (vysoký 15 až 20 cm), při spásání vyššího porostu nad 25 cm vznikají vysoké ztráty pošlapáním.
• Pásová pastva spočívá v postupném přidělování dávky píce ve formě úzkých pásů o šířce 0,5 až 1,0 m a délce odpovídající 1,5 m na 1 DJ (3m/1t živé hmotnosti.). Pomocí elektrického oplocení se tak vytváří pohyblivý žlab pastvy. Ztráty pošlapáním jsou velmi nízké (do 10%).

Napajedla musí být volně přístupná. Denní potřeba vody je 50 až 70 litrů/t živé hmotnosti stáda (25 až 40 l na dojnici, 10 až 20 l na kus mladého skotu). Pastva je pro ovce nejpřirozenějším způsobem příjmu potravy. Pastevně chovaná zvířata mají pevné zdraví, což je předpokladem dobré užitkovosti.

Pro poskytnutí podpory na údržbu trvalých travních porostů (TTP) stanovilo Ministerstvo zemědělství ČR minimální a maximální zatížení pozemků. V ekologickém zemědělství je možno pozemky zatížit maximálně 1 DJ/ha.

tags: #ekologické #zemědělství #trvale #travnaté #porosty #význam

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Moravskoslezska
• Dřívější a současná ekologie
• Rizika levicového extremismu
• Nebezpečný odpad v Třebíči – co potřebujete vědět
• Hřbitovní zákon v ČR