Zásahy člověka do přírody

Přepracované vydání učebnice přináší jednak komplexní pohled na jednotlivé ekosystémy, jednak mnoho zajímavostí ze života rostlin a živočichů. Učí žáky vnímat zásahy člověka do okolní krajiny, pokládat si otázky, v jakém prostředí chtějí žít a co pro to mohou udělat. Jejím cílem však není, abyste se texty učili nazpaměť, ale abyste s nimi pracovali jako se zdroji informací.

Důležitou součástí výuky bude pozorování. Vypravíte se do lesa, na louku, na pole, k rybníku či k řece nebo alespoň do parku. Budete pozorovat především rostliny a drobné živočichy, např. mravence, včely, motýly, žáby, ptáky, v rybníku můžete zahlédnout ryby. Budete-li se chovat tiše, možná uvidíte i některé savce, např.

Na vycházkách pozorujte okolní krajinu a posuďte, zda je, či není narušena lidskou činností. Pokud zjistíte nedostatky, např. znečištění odpatky, poraďte se s vyučujícím, zda by nabylo vhodné upozornit na ně odpovědné osoby. Na vycházka si s sebou berte zápisník a některá pozorování zaznamenávejte; můžete dělat i jednoduché náčrty přírodnin nebo okolní krajiny.

K pozorování rostlin a drobných živočichů, semen, výtrusů či struktury těla rostlin využijte lupu. Máte-li doma dalekohled, můžete ho při vycházkách s rodiči využít k pozorování vzdálenějších přírodních objektů, např. ptáků ve větvích stromů, srn pasoucích se na poli, labutí na rybníku. Fotografování (fotoaparátem či mobilem) při vycházkách s rodiči nebo se třídou vám může přinést mnoho podkladů např. Důležité je, že všichni můžete být v práci úspěšní.

Naučíte se podle osnovy a podle testů v učebnici napsat si samostatně zápis nebo zaznamenat výsledek pozorování či pokusu.

Čtěte také: Člověk a příroda: Konflikt a důsledky

Oblasti zkoumání živé přírody

• V LESE
• U LIDSKÝCH OBYDLÍ
• NA POLI
• NA LOUCE
• VE VODĚ A V JEJÍM OKOLÍ

Přírodní společenstva, jejichž vývoj trval miliony let, jsou po celém světe devastována lidskou činností. Rada druhů vymírá následkem nadměrného lovu, poškozování biotopů a náporu zavlečených predátorů (dravců) a konkurentů. Přírodní hydrologické a chemické cykly jsou narušovány odstraňováním vegetačního krytu, což způsobuje erozi o objemu miliard tun půdy ročně.

Tato půda je pak splavovaná do řek, jezer a oceánů. Genetická rozmanitost se snižuje dokonce i v rámci druhů s jinak zdravými populacemi. Současné ovzduší naší planety Země je narušováno kombinací atmosférického znečištění a odlesňovaní. Nynější ohrožení biologické diverzity nemá v minulosti precedens, neboť druhům nikdy předtím nehrozilo vymírání v tak krátkém časovém úseku jako dnes.

Tato zoufalá situace je znásobována nerovnoměrným rozmístěním světového bohatství a zdrcující bídou mnoha tropických zemí, v nichž se však vyskytuje velké množství druhů. Navíc mnoho vlivů působí na snižování biologické diverzity synergicky, což znamená, že kombinace několika nezávislých faktorů, jako je kyselý déšť, těžba dřeva a přemíra lovu, ještě přispívá ke zhoršování situace. Lavinovité vymírání druhů a ničení přírodního prostředí na celém světě může řadu lidí trápit, přičemž někteří z nich to mohou chápat jako výzvu k zastavení této zkázy.

Biologie ochrany přírody (ochranářská biologie, konzervační biologie, v Jinuličtiné conservation biology) je vědecká disciplína, která byla vyvinuta pro řešení těchto problémů. Řešení krize týkající se snižování biodiverzity spojuje lidi ;i znalosti z mnoha oboru.

Volně žijící papoušci ara jsou v současnosti ohroženi, neboť se stali oblíbenými domácími mazlíčky. Devět ze šestnácti druhů papoušků ara, kteří žijí v tropických lesích Jižní Ameriky, je ohroženo a přinejmenším jeden druh, ara Spixův (Cyanopsi(ta spixi), je bezprostředně ohrožen vyhynutím. Soustavný odchyt a lov volně žijících ptáků, ničení lesa - to vše se podílí na dramatickém úbytku počtu jedinců všech druhů.

Čtěte také: Dopady lidské činnosti

Ke snižování velikosti jejich populací přispívají těžehni dřevařské společnosti zasahující do jejich biotopů, dále místní indiáni a osadníci, kteří je loví na jídlo neboje chytají a prodávají jako domácí mazlíčky. Politické lobování ze strany organizací na ochranu přírody vedlo k zákazu mezinárodního obchodu s papoušky ara ve většině amerických tropických zemí i v USA. Avšak v důsledku obchodování v rámci jednotlivých tropických zemí, kvůli děravým zákonům a rostoucímu černému trhu tlak na volně žijící populace těchto papoušků pokračuje.

Je proto třeba vytvořit další programy na ochranu jejich biotopů a na zabránění jejich odchytu. Díky objevu závislosti papoušků na jílu nyní víme, že každá chráněná oblast zřízená pro tyto ptáky musí obsahovat klíčové zdroje pro zajištění jejich trvalého přežívání. Tendence papoušků ara zdržovat se u těchto zdrojů je činí snadno napadnutel-nými.

Klíčovými prvky si rjiťc^ic trvale udržitelného rozvoje parkuje sklizeň ořechů para, vytvářeni obchodních zón na okrajích parků s využitím těžby zlata a ekoturistika, zamořena na pozorování papoušku ara na jílovitýeh stěnách. S pomoci terénních biologu byly vybudovány v parku a na jeho hranicích turistické ubytovny, které vlastní, řídí a spravuje domorodé obyvatelstvo. Místní lidé jsou školeni jako průvodci, vědečtí asistenti a zaměstnanci parku.

Informace z právě probíhajícího vědeckého programu jsou publikovány na informačních tabulích na naučných stezkách, ve vzdělávacích videoprogramech a v turistických brožurách. Někteří místní lidé již spatřují v papoušcích ara nejen jídlo, ale především ekonomickou budoucnost země.

Vyt vaření chráněných území pro papoušky ara je značným přínosem pro jejich záchranu. Za prvé, ornitologové pracující v jiných oblastech Jižní Ameriky objevili, že papoušci ara mají specifické požadavky na místa pro hnízdění- obvykle to jsou dutiny v kmenech velkých stromů. Vhodných dutin bývá málo a jsou od sebe vzdálené.

Čtěte také: Příklady devastace přírody

Pokud nejsou žádné dutiny k dispozici, páry nezahnízdí. Proto vědci WC S navrhli dřevěné a plastové hnízdní budky, které mohou být připevněny na kmeny stromů. Tři druhy papoušků (Ara macao, Ara ararauna ■a Anodorhynchus hyacinthinus) projevily ochotu v nich zahnízdit.

Nejvýznamnějším přínosem projektu biologie ochrany přírody je interdisciplinární přístup k práci. 1 lil! ekonomicky vhodne príležitosti pni minim obyvatele y prosperující ekoliins-tice. Důležité je i zařazování vyuledkii výzkumu do plánů managementu, v tomto případě konstrukce umělých lun/il a umělého odchovu mláďat.

Biologie ochrany přírody je multidisciplinárním vědním oborem, který se zrodil v důsledku krize biologické di verzi ty (Wilson, 1992; Meffe & Carroll, 1997; Primack, 1998). Biologie ochrany přírody vznikla proto, že žádný z tradičních aplikovaných oborů se nezaměřoval vyčerpávajícím způsobem na biologickou diverzitu.

Zemědělství, lesnictví, myslivost a rybářství jsou zaměřeny převážně na hledání metod pro ovlivňování malého okruhu druhů pro jejich hospodářské využití nebo rekreaci. Ačkoli jsou tyto obory stále více zainteresovány v ochranářských aktivitách, jejich celková snaha není zaměřena na ochranu přírodních společenstev.

Biologie ochrany přírody integruje tyto aplikované disciplíny zobecňováním teoretického přístupu k ochraně biologické rozmanitosti. Akademické obory jako populační biologie, taxonomie, ekologie, krajinná ekologie a genetika jsou jádrem biologie ochrany přírody a mnoho ochranářů--biologů se rekrutuje právě z těchto oborů.

Vzhledem k tomu, že krize biologické rozmanitosti jsou často způsobeny lidskou Činností, zahrnuje biologie ochrany přírody také myšlenky a expertizy ze širokého okruhu oborů mimo biologii. Například zákony o ochraně životního prostředí a daňové úlevy poskytují základ pro právní ochranu vzácných a ohrožených druhů a kritických biotopů. Ochranářská etika zase zdůvodňuje smysl ochrany druhů a biotopů. pórovat li učil je chránil |inn>ilni zdroju n druhy i ucházející so v jejich bezprostředním okolí. Iíkulogickii ekonomie umožňuje analyzovat ekonomický rozměr biologické d i verzi ty a podporovat ochranářské argumenty.

V každém případě je biologie ochrany přírody krizovou disciplínou. Ochranářská rozhodnutí se dělají každodenně, často s použitím omezených informací a v časovém stresu. Biologie ochrany přírody se snaží odpovědět na specifické otázky v daných situacích.

Tyto otázky vznikají při hledání nej lepší strategie pro ochranu vzácných druhů, navrhování přírodních rezervací, vytváření plánů řízení parků a víceúčelových oblastí a slaďování ochranářských záměrů s potřebami místních obyvatel a vlád. Ačkoli někteří biologové neradi dávají doporučení bez detailní znalosti situace, naléhavost mnoha případů vyžaduje fundovaná rozhodnutí založená na biologických principech.

Potřeba zachovaní biologické ro/.miiniumli byla uznávána v mnoha oblastech světa po desetiletí, dokonce po staletí. Hodnotil chráněných druhů a nedotčených oblastí je součástí náboženských m filozofických Líčení v mnoha kulturách po celém světě (Hargrove, I9H9; (lullicott, 1994). Mnohá náboženství zdůrazňují potřebu lidí žít v souladu h přírodou a chránit živý svět, protože je stvořen Bohem.

Moderní vědní obor biologie ochrany přírody je založen na několika etických dogmatech, jež jsou všeobecně přijímána lidmi pracujícími v tomto oboru (Soule, 1985). Tyto etické principy inspirují vědecké přístupy a praktické aplikace.

1. Rozmanitost druhú a společenstev by měla být zachována.

Stovky milionů návštěvníků zoologických zahrad, národních parků, botanických zahrad a akvárií jsou každý rok dokladem obecného veřejného zájmu o pozorování různých druhů a společenstev. UK......ICKI ľlllfJl.ll'-. i » t 11 lAľ J ■ I ■! a vyst.iivy květin, Dokomv se spekulovalo " lom, že lidé mají genetické predpoklady k tomu, aby se jim líbila biologická rozmanitost, což je tzv. biofilie (biophilia) (Wilson, 1984; Kellert & Wilson, 1993).

tags: #zásahy #člověka #do #přírody #referát #pro

Oblíbené příspěvky:

• Role včel v ekosystému
• Léčba spánkové apnoe pomocí CPAP
• Přírodní krásy Černé Hory
• Problém pytlů s odpadky v lesích
• Tapety s přírodou Švýcarska