Nelegální skládka Železný Brod: Odstranění nebezpečného odpadu z Pěnčína

Z Pěnčína na Jablonecku zmizela skládka nebezpečného odpadu. Veřejné tajemství vyplulo na povrch při ukončení prací na likvidaci nelegální skládky německého odpadu v Bulovce na Liberecku.

Na její odstranění se podařilo získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která uhradila zhruba 60 procent nákladů. Odvoz a likvidace více než 3000 tun odpadu přišly bezmála na 4,65 milionu korun. Peníze přidaly i obec Pěnčín a město Železný Brod, Liberecký kraj a také majitel biofarmy v sousedství nebezpečné skládky.

"Skládka byla sice od farmy oddělená, ale měli jsme zájem to vyřešit," řekl majitel farmy Josef Pulíček, jehož chov ovcí a koz v Pěnčíně patří k největším biochovům v zemi. Nosným programem hospodářství, které získalo ocenění Farma roku 2012, je zpracování ovčího a kozího mléka v místní malé mlékárně. Výrobky dodává pěnčínská farma do řetězců v celé zemi. Farma je i oblíbeným cílem turistů. Vedle hospodářství je součástí areálu sklárna a výtvarné dílny, kde si mohou děti navlékat korále nebo vyrobit skleněnou mozaiku, návštěvníci si mohou také zkusit navlékání korálů na navlékací mašince nebo si zahrát kuličky.

Původ a složení skládky

Nebezpečné látky do haly v sousedství biofarmy navezla po roce 1998 firma Ekolimpia. "Měla na pět let povolení k nakládání s těmito nebezpečnými odpady. Chtěla to likvidovat pomocí biodegradace, což je rozkládání pomocí dalších biologických činitelů. Nakolik ta představa byla reálná, těžko mohu z dnešního pohledu posoudit," řekl již dříve krajský radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann (Starostové pro Liberecký kraj). Firma ale po několika letech zanikla a její majetek několikrát změnil majitele.

Odpad v Pěnčíně tvořily podle Löffelmanna kontaminované zeminy znečištěné ropnými látkami a dalšími neznámými látkami. "Byly tam i kaly z broušení, lapoly z tuků, odlučovače olejů, řezné emulze a nějaké látky z čistíren odpadních vod," uvedl radní. Náklady na sanaci odpadu ze dvou hal se odhadovaly na více než deset milionů korun, nakonec se je ale podařilo ve veřejných soutěžích snížit zhruba na třetinu.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Ekologické zátěže v Libereckém kraji

Podobné staré ekologické zátěže nejsou v Libereckém kraji ojedinělé. Na jeho území je více než tři sta kontaminovaných území či starých skládek, které je třeba řešit. Na odstranění všech bude podle odhadů třeba vynaložit stovky milionů, možná miliardy korun. Odborníci vybrali zhruba 40 zátěží, které je kvůli životnímu prostředí třeba řešit co nejdříve.

Na Pěnčíně eviduje Česká inspekce životního prostředí nebezpečné odpady, které jsou pozůstatkem sklářské výroby v areálu tamní zemědělské farmy. Podobné staré ekologické zátěže nejsou podle Jadrného v kraji ale ničím ojedinělým. Na území kraje jsou více než tři stovky kontaminovaných území či starých skládek, které je potřeba řešit.

Odborníci vybrali zhruba 40 zátěží, které je s ohledem na životní prostředí třeba řešit co nejdříve. „Obec již požádala proto o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. „Z těchto ekologických zátěží představuje deset až patnáct míst prioritu. Znamená to, že i z hlediska České inspekce životního prostředí bezprostředně ohrožují podzemní vody nebo mohou mít jiné dopady na životní prostředí,“ řekl Jiří Löffelmann, krajský radní pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.

Původci se k letitým ekologickým zátěžím nehlásí nebo už ani neexistují. Kraj se proto snaží obcím ve snaze o vyčištění území pomáhat. Ze svých rozpočtů by to obce nedokázaly. „Projekty na odstranění ekologických zátěží jsou velmi nákladné. Pro obce je ve většině případů nemožné jejich likvidaci zaplatit. Poskytujeme jim finanční, odbornou nebo administrativní pomoc, pomáháme s vyhledáním vhodných dotačních titulů nebo nabídneme partnerství v projektech,“ přiblížil hejtman Martin Půta.

Další případy a řešení

Předloni se například podařilo zlikvidovat nelegální skládku navezeného německého odpadu v Arnolticích. Odvezení více než devíti tisíc tun plastů a textilu vyšlo na asi 17 milionů korun. Podílela se německá strana, Státní fond životního prostředí i Liberecký kraj. Za odvoz kraj zaplatil 2,2 milionů korun.

Čtěte také: Beroun se zbavil černé skládky

Koncem minulého roku se zase ze zemědělského objektu v Huti u Pěnčína odvezlo přes tři tisíce tun nebezpečných odpadů. Vyčištění území stálo 4,6 milionů korun. Dílem na ni přispěla dotace ze Státního fondu životního prostředí, dílem se spolupodíleli obec Pěnčín, město Železný Brod, majitel farmy v sousedství skládky a kraj.

Další projekty se připravují. Jedním z nich je snaha o vyřešení značného ekologického problému v Jesenném na Semilsku. Obec desítky let trápí zamořené území a především znečištěné podzemní vody a studny. V železniční zastávce v Jesenném přečerpával národní podnik Chema od 70. let perchlorethylen a trichlorethylen z cisteren. A nebezpečné látky používané na čištění se dostaly do půdy. Zasaženo je území o rozloze přes 75 tisíc metrů čtverečních. Už v roce 2015 přispěl kraj obci 30 tisíci korunami na zmapování rozsahu zamoření. Dalším krokem má být zpracování analýzy rizik, která má vyjít na 2,5 milionu korun. Obec Jesenný žádá o dotaci z Operačního programu Životní prostředí. Kraj přidá 200 tisíc. Nákladná analýza stanoví rozsah znečištění, způsoby a metody nápravy, i to, kolik bude sanace stát. „Vyjednáváme o tom, aby se do financování zapojila i Správa železniční dopravní cesty,“ uvedl Jiří Löffelmann.

Z Dubé - Nového Bernštejna na Českolipsku by měly ještě letos zmizet barely s karcinogenními polychlorovanými bifenyly. Rovněž tyto nebezpečné odpady představují do budoucna ekologickou hrozbu. Společnost, které odpady patřily, zanikla před devíti lety. „Odpady s obsahem polychlorovaných bifenylů měly být podle legislativy zlikvidovány už v roce 2008,“ zmínila vedoucí krajského odboru životního prostředí Jitka Šádková. Odstranění za pomoci státní dotace má vyjít na 2,7 milionu korun. Kraj sleduje i další místa, která představují ekologické hrozby. Vysoká je například kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky v areálu minkovického závodu Preciosy. Rozsáhlé ohnisko znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky je i v areálu SAP Mimoň.

V Dubé na Českolipsku odstraní Liberecký kraj nebezpečné odpady, zbytek financí nutných k celkové rekultivaci uhradí vlastník skladu. Rada kraje včera odsouhlasila Rozhodnutí o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR. Od státu kraj obdrží bezmála 2,2 mil. Kč. „Jednou z nejnebezpečnějších dosud neodstraněných ekologických zátěží na území Libereckého kraje je sklad v Dubé - Novém Bernštejně. Po činnosti zaniklé firmy VM-LINEO zde zůstalo velké množství sudů a vyřazených elektrozařízení, které obsahují olej s polychlorovanými bifenyly,“ uvedl Jiří Löffelmann, radní pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova.

„Projekty na odstranění ekologických zátěží jsou velmi nákladné. Snažíme se však jejich realizací zatěžovat krajský rozpočet pokud možno co nejméně. Stejně tak jako na odstranění rozsáhlé nelegální skládky v Arnolticích se nám podařilo získat dotaci z Národního programu Životní prostředí,“ doplnil radní Löffelmann. Celkové náklady na odstranění nebezpečných odpadů v Dubé, které se mohou na základě výsledku výběrového řízení mírně změnit, byly vyčísleny na 2,75 mil. Kč. Z Národního programu Životního prostředí získá Liberecký kraj 80 %. Nebude však muset uhradit ani zbývající část rozpočtu. Vlastník skladu společnost QUAIL spol. s r.o., která objekt zaniklé firmě VM-LINEO, s.r.o. pronajímala, se již smluvně zavázala k úhradě zbývajících 550 tis. Kč. Za pomoci stejného dotačního programu v loňském roce Liberecký kraj zaplatil odstranění ilegálního návozu odpadů z lokality Arnoltice-Bulovka na Frýdlantsku a v letošním roce spolupracuje kraj s Městem Železný Brod na likvidaci odpadů z lokality Pěnčín.

Čtěte také: Frýdlantsko a ilegální odpad: Místa a náprava

Polychlorované bifenyly (PCB)

Polychlorované bifenyly známé také pod zkratkou PCB, byly v minulém století využívány zejména v průmyslu, do barev, laků, v hydraulických zařízeních a jako součást teplonosných médií řady zařízení (např. transformátorů). Jsou to těžce odbouratelné látky s karcinogenními účinky, které se kumulují v tkáních organismů. Akutní toxicita PCB je nízká, výrazně nebezpečnější je však dlouhodobé vystavení nízkým dávkám. Důsledkem mohou být vážná zdravotní rizika, jako rakovina slinivky břišní či jater, ale i snížená plodnost. Na základě norem Evropské unie i obecně závazných předpisů České republiky musí být vše s obsahem PCB odstraněno.

Skládka v Pěnčíně - detailní informace

Firma EKOLIMPIA s.r.o. byla od roku 1998 provozovatelem zařízení na biodegradaci odpadů v hale v obci Pěnčín. Na toto zařízení vydal Okresní úřad Jablonec nad Nisou rozhodnutí, kterým udělil souhlas k provozování technologie biodegradace odpadů a zároveň schválil provozní řád tohoto zařízení s platností 5 let, tj. Celkové množství odpadů určených k sanaci činilo zaokrouhleně 2 000 tun. Tento rizikový stav byl řešitelný pouze odvozem odpadů do externích zařízení vhodných dle charakteru jednotlivých typů odpadů pro jejich odstranění či energetické využití (skládka, spalovna, stabilizační-solidifiakční linka, biodegradační plocha).

Černé skládky a jejich řešení

Miloš Pala, vedoucí odboru životního prostředí železnobrodské radnice říká, že chytit strůjce černé skládky je skoro nemožné. „Jde spíše o náhodu, když na místě zanechá pachatel nějaký předmět či písemnost, podle které ho můžeme snadno identifikovat. Nebo by bylo třeba, aby dotyčného někdo viděl a pak byl ještě ochoten ho usvědčit. Viníka se nám podařilo dopadnout jen v naprosto výjimečných případech, kdy šlo navíc o malou skládku. I zde byla kromě drobných znečišťovatelů zřejmě i firma. „Na vzniku skládky a postupném rozrůstání se podílela i přinejmenším jedna firma. Obdobný problém se pravidelně objevuje i u silnice v katastru Jablonce směrem na Černou Studnici. Přitom sankce za černou skládku nejsou nijak malé.

tags: #nelegalni #skladka #Železný #Brod

Oblíbené příspěvky:

• Ručně vyráběné svíčky
• Německá recyklace azbestu
• Příběh o dráčkovi a jeho sbírání odpadků
• O biodiverzitě Vlkaněvského rašeliniště
• Chybějící známka STK a emise