Stále rychlejší rozvoj společnosti ovlivňuje bezprostředně životní prostředí. Jejich další výrobě a používání zanechávají velké množství odpadu. Tyto odčerpané látky vrací zpět do přírody ve formě odpadu. Stoupá i množství odpadu. Zpracovávání a ukládání odpadů se zaměřuje hlavně na těžký průmysl a rostoucí využívání nerostných zdrojů. V 6. letech dostávala po ekologické stránce do velmi vážné situace.
Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost. Do nákladů se zahrnovalo i vypouštění nečistot. Na ochranu proti vypouštění zplodin do ovzduší zůstával v platnosti zákon č. Rada neřešila ani otázku nebezpečného odpadu, který nebyl kontrolován. Neprobíhalo tedy jeho řízené a registrované ukládání. Situace pomalu zlepšovala až do listopadu 1989.
Těžké kovy v přírodě
Rtuť, kadmium, olovo… trojice těžkých kovů, které už zmařily životy tisíců lidí. Koncentrace těžkých kovů v našem prostředí je alarmující, i když jsou olověné trubky dávnou minulostí. Jedná se o znečištění, za které si může člověk svou vlastní činností. Patří sem například používání hnojiv a fungicidů s obsahem rtuti. Silné znečištění těžkými kovy je možné pozorovat zejména v okolí železáren nebo závodů na zpracování rud. Pod tímto si můžete představit například zvětrávání černé břidlice, která obsahuje vysoké množství kovů (arsen, kadmium, měď, olovo a další).
Kadmium
V přírodě je to stálý průvodce zinku a olova. Mezi rostliny, které dobře akumulují kadmium z půdy patří špenát, salát, mrkev, mák a jedlé houby. Velmi často se nadlimitní množství kadmia nachází v potravinách, které byly zpracovány či vypěstovány v blízkosti průmyslových a těžebních odpadů. U kadmia je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 1,0 mg/kg. V našich produktech se setkáváme s hodnotou často velmi hluboko pod limitem. Například v produktu BIO Mladá pšenice 200 g bylo naměřeno >0,040 mg/kg kadmia (+-20% odchylka).
Olovo
V Babylonii znali tento kov již ve 3. tisíciletí př. n. l. a nepřestal se používat ani v současnosti, o 5.000 let později. Přestože jsme zjistili, jak dalekosáhlé následky má na naše zdraví, je stále kolem nás. A ve stále vyšší koncentraci. Mohou za to spalovací motory, necitelná těžba a úprava železných a neželezných rud, spalování uhlí, topných olejů, odpadů a dřeva. Olovo má úžasnou schopnost - naváže se na hemoglobin a pak putuje do kostí, mozku, ledvin, jater, svalů i kůže. Nejvíce se mu však líbí právě v kostech, kde nahrazuje vápník (!). Jakmile je tělo vystaveno vyšší zátěži (např. při horečce), uvolňuje se zpět do oběhu. V krvi vydrží až 30 dní, z kostí se ale vylučuje neuvěřitelných 5-10 let. U olova je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 3,0 mg/kg. Naše produkty, tedy všechny produkty značky ES, jsou pravidelně na olovo testovány.
Čtěte také: Budoucí emisní normy Euro 7
Rtuť
Je rovněž naším odvěkým souputníkem. Vytrhli jsme tento úžasný kov ze srdce přírody a použili jej na amalgámové plomby, teploměry, zářivky a v průmyslu, kde s její pomocí vyrábíme hydroxid sodný (například pro margaríny, slané pečivo nebo na čištění odpadů). Z potravního řetězce jsou na kumulaci rtuti náchylné obzvláště ryby (zjm. ty déle žijící, jako je mečoun nebo tuňák). Co se týče rostlinných potravin, tam je kontaminace mnohem nižší, snad kromě volně rostoucích hub (zjm. U rtuti je podle platné legislativy Evropské unie limitní hodnota pro doplňky stravy 0,1 mg/kg.
V našich analýzách naleznete výsledky výše zmíněných tří těžkých kovů. Z chemie si však jistě pamatujete, že je jich mnohem víc - chrom, kobalt, nikl, měď, zinek, arsen, selen, stříbro, antimon nebo thalium. Pokud se zde bavíme o těžkých kovech prosím vězte, že jsou přirozenou součástí nejen přírody, ale také našeho organizmu. Pouze pokud je jejich koncentrace vyšší, mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace. Právě proto vyhotovujeme pro každou šarži analýzy. Chceme mít jistotu, že naše produkty jsou bezpečné.
Negativní vlivy chemických látek a pesticidů
Chemické látky v životním prostředí se staly součástí života. Kromě toho, že mnohdy zvyšuje naše pohodlí, přináší i mnoho rizik pro životní prostředí i pro lidské zdraví. Člověk uvolňuje do životního prostředí látky, které byly dlouhodobě uloženy v zemi, kde neohrožovaly jeho zdraví, např. těžké kovy, jako olovo, rtuť či kadmium. Chemici vyrobili množství látek, které se v přírodě běžně nevyskytovaly, např. Tyto látky mají někdy velmi zajímavé vlastnosti pro speciální využití (např. hubí hmyz, odolávají vysokým teplotám atd.), ale zároveň mohou ohrozit nejen životní prostředí, ale i zdraví nebo životy lidí, ať už přímo (jsou jedovaté), nebo tím, že mají na prostředí člověkem nepředpokládaný účinek (např. vytvářejí tzv.
Negativní účinky chemických látek na lidské zdraví jsou velice komplexní. Pro toxické účinky chemických látek je typické, že jejich projev závisí na dávce toxické látky. Pro akutní toxicitu platí, že účinky přicházejí i po jednorázovém působení (např. otrava houbami, oxidem uhelnatým atd.). Chronická toxicita se mnohdy projevuje při dlouhodobém působení (např. týdny, měsíce či roky) i velmi malých dávek chemické látky, které se mohou hromadit v těle (např. otravy olovem a dalšími těžkými kovy, působení dioxinů, polychlorovaných bifenylů, DDT nebo bromovaných zpomalovačů hoření aj.).
Pesticidy využívají rozmanitých mechanismů, kterými na cílový organismus působí. Vzhledem k výše uvedené rozmanitosti pesticidů jsou i jejich nežádoucí zdravotní účinky velice široké. Od vlastní toxicity, podle které jsou rozdělovány WHO, přes schopnost vyvolávat rakovinu, mutace, vrozené vývojové vady až po schopnost narušovat nervový, imunitní nebo hormonální systém. I to je jeden z důvodů, proč Evropská unie v současnosti diskutuje změny v oblasti regulace pesticidů s cílem snížit jejich spotřebu a omezit negativní dopady jejich používání.
Čtěte také: O nádobách na těžký odpad
Hormony v těle řídí mnoho velice důležitých procesů včetně vývoje v děloze a v dětství, rozmnožování, metabolismu klíčových živin (cukrů a tuků). Vědci zjistili, že některé pesticidy (podobně jako jiné průmyslové chemikálie) mohou správnou funkci hormonů v lidském těla narušit různými způsoby. Pesticidy mohou hormony v těle napodobovat (imitovat), např. DDT nebo endosulfan mohou napodobovat účinek ženských pohlavních hormonů estrogenů. Ale také mohou funkci hormonů blokovat, jako např. vinclozolin, linuron nebo jeden z metabolitů DDT jsou schopné bránit buňkám přijímat signály androgenů - mužských pohlavních hormonů. Pesticidy ale také mohou bránit tvorbě hormonů v těle nebo jejich přirozenému rozkladu.
Degradace půdy
Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Je to způsobeno zejména lidskou činností, především intenzivním modelem hospodaření, který je optimalizován na co možná nejvyšší, krátkodobé výnosy, ale nehledí na dlouhodobé zdraví půdy a její další (neprodukční) funkce. Pokud se nic nezmění, může v nejbližších sto letech téměř polovina konvenčně obdělávaných půd světa tyto funkce ztratit úplně - z kdysi úrodné půdy se stane v podstatě písek.
Významná část zemědělských půd v Česku je více či méně degradovaná a totéž platí o půdách i jinde v Evropě. To znamená, že tyto půdy postupně ztrácejí svou strukturu, ubývá v nich půdní biodiverzity a organické hmoty, a v důsledku toho nejsou schopny dostatečně plnit své produkční a ekosystémové funkce. Intenzivní hnojení syntetickými hnojivy, aplikace různých pesticidů, využívání těžké techniky, velkoplošné pěstování jedné plodiny (monokultury) a rozsáhlé lány patří mezi hlavní faktory, proč půda ztrácí své kvality a přestává být zdravá.
Degradace půdy zvyšuje také koncentrace CO2 v atmosféře a tím se podílí i na oteplování planety. Ztráta organické hmoty a s tím související pokles množství organismů v půdě vede k rozpadu půdní struktury. S úbytkem organické hmoty a souvisejícím rozpadem půdní struktury se půda stává náchylnou k tomu, že ji odplaví voda nebo odnese vítr. Spolu s ornicí odnáší voda (nebo vítr) také organickou hmotu a živiny. To má hned dvojí negativní efekt: jednak tyto živiny v půdě chybějí a jednak se snadno dostávají do vodních toků, kde mohou způsobovat nežádoucí přemnožení řas a sinic (toto obohacování vod živinami se nazývá eutrofizace a má další negativní důsledky).
K okyselování půdního prostředí přispívá do velké míry hnojení, zejména použití dusíkatých hnojiv. Roli hrají také kyselé deště a imise síry a dusíku. K utužování půdy dochází zejména využíváním těžké techniky na polích (velké traktory, kombajny a podobně) s hmotností mnoha tun, které vytvářejí na půdu značný tlak. Utužená půda je kompaktnější a ztrácí svou pórovitost. Nedokáže pak dobře absorbovat vodu, čím se zvyšuje riziko vodní eroze. Nedostatek pórů omezuje také množství kyslíku v půdě, což v kombinaci s nedostatečnou vlhkostí vede k omezení půdních procesů. Rostliny pěstované v takové půdě trpí, protože mají málo vody, vzduchu i živin.
Čtěte také: Lehké a těžké ionty v ovzduší
Znečišťující látky (polutanty) se do půdy dostávají například z emisí z průmyslu nebo dopravy, mohou unikat při různých haváriích (např. při přepravě chemikálií), z nedostatečně zabezpečených skládek odpadu nebo při těžební činnosti. Významný podíl mají také chemikálie využívané v zemědělství (syntetická hnojiva a pesticidy). Polutanty mohou v půdě také ovlivňovat některé procesy, jako je třeba rozklad organické hmoty.
Znečištění ovzduší a jeho dopady
Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý.
Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence. To vše v konečném důsledku znamená nižší kvalitu života obyvatelstva, preventivní dny nemocenské, preventabilní návštěvy lékaře nebo pohotovosti, preventivní hospitalizaci, preventivní léky, preventivní náklady z veřejných a soukromých zdrojů.
Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.
tags: #těžké #kovy #a #pesticidy #v #přírodě
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]