Zvuky přírody a mezi nimi zejména ptačí zpěv hrají zásadní roli v tom, jak se tvoří a udržuje vztah člověka k přírodě. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications ukazuje, že zvuky jarní přírody se mění: ranní koncerty ptáků v Severní Americe i v Evropě jsou tišší a méně různorodé. Spoluautory studie jsou odborníci z České společnosti ornitologické.
Přinášíme vám pravidelný souhrn klíčových událostí z oblasti lesnictví a dřevařství za uplynulý týden. Více než 350 vědců - z řad odborných institucí, vysokých škol i neziskových organizací - vyzvalo poslance k přehodnocení některých pozměňovacích návrhů k novele zákona o ochraně přírody. Podle signatářů by tyto změny mohly otevřít cestu necitlivé těžbě dřeva, developerským záměrům a zásahům do krajiny v podobě nové infrastruktury.
Výrazná změna nastala také v oblasti financování státního podniku Lesy ČR. Výše odvodu do státního rozpočtu se snižuje z původních 7 mld. Kč na 4,12 mld. Kč.
Čtyřicátou sezónu má za sebou Jednotný program sčítání ptáků (JPSP). JPSP má za cíl dlouhodobé sledování vývoje početnosti jednotlivých druhů - stručně řečeno, abychom věděli, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Díky osmdesátce dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně dvakrát během jara sčítají ptáky na dvaceti přesně určených bodech, můžeme takřka v přímém přenosu sledovat, jak se z běžných druhů stávají vzácné a naopak.
Sloučením indexů početnosti vybraných druhů vznikají vícedruhové indikátory. Indikátor běžných druhů ptáků je hlavním výstupem 40 let JPSP. Se svými dvěma složkami, indikátorem lesních ptáků a ptáků zemědělské krajiny, podává základní obrázek o vývoji ptactva v Česku.
Čtěte také: České přírodní krásy
Rok 2021 byl pro většinu dravců a sov rokem velmi atypickým. Na Třebíčsku zahnízdil jen zlomek párů motáků lužních z důvodu naprostého nedostatku jejich hlavní potravy - hrabošů polních. Jednou z podmínek pro zapojení do Liniového sčítání druhů je perfektní znalost ptáků - nejen podle vzhledu, ale především akusticky.
Při sčítání přítomnost většiny ptáků zjišťujeme podle hlasu, aniž bychom příslušného ptáka vůbec viděli. Z dosavadních dat je takto určeno 73 % ptáků v době hnízdění, v zimě 61 %. Pokud je průměrný počet zaznamenaných ptáků na jedné linii 74, znamená to, že jsme 54 z nich určili podle hlasu. V létě musíme rozhodně určit všechny zpěvy, v zimě všechny hlasy, které jsou typické a slýcháme je častěji.
Miliony ptáků se každoročně na podzim stěhují na jih do zimovišť. Podzim je zkrátka ideálním obdobím pro pozorování ptáků. Vezměte dalekohled a jděte prozkoumat okolí - především louky, podmáčená pole a větší vodní plochy.
Více než 28 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. ČSO Festivalem ptactva zahájila projekt Okřídlení sousedé, který je podpořený grantem z Norských fondů.
Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují od 27. září do 3. října akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
Čtěte také: Bydlení v souladu s přírodou
Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků.
Letošní čapí sezóna skončila a i přes nepříjemné omezení pohybu osob na počátku hnízdní sezóny se podařilo zkontrolovat víceméně stejný počet hnízd jako vloni. Rovněž počet hnízd s plně vzrostlými mláďaty byl letos rekordní. Mláďata jsme zaznamenali na 564 hnízdech (vloni na 499).
Hlavní turistická sezona se blíží, což pociťují i české národní parky. S návštěvníky chráněných míst míří do přírody i velký objem odpadu, třídit ho tam ale nelze z více důvodů. I proto připomínají zástupci parků, že si turisté musí odpadky odnést.
Na celém území národního parku nejsou odpadkové koše ani kontejnery na tříděný odpad. Důvodem je, že nádoby na odpad by rychle našla divoká zvířata a materiál by se roznesl po okolí. Kromě toho se okolo těchto míst hromadí další nepořádek.
Odpad řešíme na třech úrovních. První je návštěvnický provoz, při kterém by si návštěvník měl z národního parku všechny odpadky odnést, pod heslem: „Všechny odpadky, které do parku přinesete, si také odneste.“
Čtěte také: Jak žít ekologicky
Třídění odpadu mimo města se věnuje také společnost EKO-KOM. Ta souhlasí s heslem národních parků, aby si lidé odpad z přírody odnášeli. Potvrzuje, že je na zodpovědnosti každého z turistů, aby si své odpady z národních parků a hor odnesl zpátky.
V minulých letech jsme rozšířili ve spolupráci s některými obcemi, kraji, správci některých areálů nebo organizátory sportovních akcí třídění odpadů do horských středisek, na turisticky frekventovaná místa v přírodě, do vybraných zábavných center, na koupaliště, do kempů nebo do sportovních areálů či městských pláží.
Doktor Jindřich Brejcha z katedry Filosofie a dějin přírodních věd je jedním ze tří hlavních autorů studie, která právě vychází v prestižním časopise Science. Mezinárodní konsorcium vedené vědci z portugalského BIOPOLIS-CIBIO v ní odhalilo, jak krásné zbarvení papouščího peří vzniká.
Nyní se ukázalo, oproti původní představě psittakofulvinů jako jedné látky, že opravdu existují dvě chemické formy těchto barviv. První měření papouščího peří pomocí Ramanovy mikroskopie na Matematicko-fyzikální fakultě UK ukázalo, že červená a žlutá barva peří se zřejmě opravdu liší délkou řetězců.
Modelovým druhem pro studii byl indonéský druh papouška lori, který se v přírodě vyskytuje ve dvou morfách - žlutě a červeně zbarvené, lori tmavý (Pseudeos fuscata).
Výsledky ukázaly, že pro výsledné zbarvení peří napříč všemi liniemi papoušků je zásadní rozdíl v poměru aldehydů a karboxylových kyselin. Analýza exprese genů ukázala, že v červeném peří se aldehyddehydrogenáza vytváří méně a aldehyd, který enzym přeměňuje, se v něm proto kumuluje. Naopak, ve žlutém a zeleném peří se aldehyd efektivně odbourává, protože aldehydázy je zde dostatek.
Představ si na chvíli tvůj vztah k přírodě. Jaký je? Ministerstvo životního prostředí (MŽP) není jen nějaká vládní budova plná úředníků. Představ si ho jako srdce, které pumpuje životodárnou krev do celého ekosystému naší země. Jeho úkolem je chránit to nejcennější, co máme - vzduch, který dýcháš, vodu, kterou piješ, a půdu, na které tvůj chléb roste.
Každé rozhodnutí, které ministerstvo učiní, ovlivňuje přímo kvalitu tvého každodenního života. Tato instituce nastavuje pravidla hry. Definuje, jak se budeme chovat k našemu okolí. Stanovuje mantinely pro průmysl, zemědělství i stavebnictví.
Klíčovou postavou v tomto celém systému je ministr životního prostředí. Není to jen politická funkce. Je to pozice obrovské zodpovědnosti. Ministr je ten, kdo nese hlavní břemeno rozhodování v citlivých ekologických otázkách. Efektivní ministr musí mít vizi, která přesahuje politické cykly.
tags: #tipy #na #nesrovnalosti #v #prirode