Vladimír Zatloukal: Propagátor ekologie a šetrného životního stylu

V Borových Ladách na přednášce pořádané občanským sdružením Chance in nature jsme se setkali se sedmdesátiletým propagátorem zdravého a k přírodě šetrného životního stylu Vladimírem Zatloukalem, který nezůstává jen u teorie, ale sám dává příklad, jak lze žít trochu jinak, zdravěji a ohleduplněji k životnímu prostředí. Na řadu lidí ovšem člověk, snídající celozrnný chléb s olivovým olejem, drtící doma zrno na chléb a lněné semínko na pomazánku, působí trochu mimozemsky. Přestože informace o zdravém životním stylu a o tom, jak lze žít ohleduplně k přírodě nejsou nijak tajná moudra. Naopak mnohé z toho, co hlásá Vladimír Zatloukal, patří ke všeobecně známým znalostem.

Láska k lesu a dopad na krajinu

V životě tohoto dnes čerstvého sedmdesátníka hrál vždy důležitou roli les. Ostatně lesnictví podědil Vladimír Zatloukal po otci. Sám pak dlouhá léta působil jako lesník i náměstek pro lesnictví u Správy NP Šumava. Od lásky k lesu se ovšem Vladimír Zatloukal dostal až k úvahám o tom, jak dalece my lidé krajinu ovlivňujeme a jak se život každého jednotlivce do podoby krajiny promítá.

To se snad nejvýrazněji projevuje a také nejsnáz vyjadřuje tím, kolik vyprodukujeme odpadu a naopak spotřebujeme vody. Úspory při mytí nádobí, kdy je výhodné používat moderní myčky, šetrném splachování toalety nebo rozumné hygieně, tvoří ale jen zlomek našich možností v šetření vodou. Zásadní význam má takzvaná skrytá nebo též virtuální voda. Tedy i to, co jíme, má přímý dopad na to, do jaké míry zatěžujeme životní prostředí. Tuto myšlenku se snaží Vladimír Zatloukal propagovat - pochopitelně nejen mezi seniory.

Skrytá voda v potravinách

Tak například zatímco na vypěstování kilogramu pšenice je třeba 1300 litrů vody (u kukuřice je to 900 litrů a brambor 250 litrů), na vyprodukování kilogramu kuřecího masa padne 3 900 litrů vody, kilo vepřového je vyváženo 6 000 a hovězí až 15 000 litry vody.

Zdravá strava jako součást ekologického životního stylu

Na přednášce Vladimíra Zatloukala, kterou jsme navštívili v Borových Ladech, byla jedním z hlavních témat také zdravá strava - ostatně jsme si už ukázali, že i to, co jíme, má přímý dopad na životní prostředí. Asi nikoho nepřekvapí, že naším největším problémem je malý obsah zeleniny ve stravě. Zeleniny bychom totiž měli denně sníst skoro půl kila.

Čtěte také: Více o venkovské zeleni

Jíst celozrnné potraviny nebo si je připravovat z doma namleté mouky, což je prý vůbec nejlepší, je vhodné i z jednoho trochu nečekaného důvodu. O tom, že čistá bílá mouka není zdravá, toho bylo napsáno a řečeno už dost. Málo se ale ví, že mnohem více lidí, než by se zdálo ze statistik lékařů, trpí jistou méně závažnou alergií na moučnou bílkovinu lepek. Proto je prý vhodné, pocítí-li člověk potíže se zažíváním, které se dlouhodobě nedaří odstranit, vysadit nejen bílou mouku, ale na čas i veškeré potraviny obsahující lepek.

Čtěte také: Environmentální bezpečnost: podrobná analýza

Čtěte také: Pamětní emise TGM

tags: #tomas #berger #ekologie #web

Oblíbené příspěvky:

• Obecní kompost Světlov
• Krkonošský národní park – ekologie
• Ekologie v ruštině
• Alergeny v ovzduší
• Jak správně třídit odpad?