Významné osobnosti české ekologické politiky a jejich zaměření

Česká republika má mnoho osobností, které se aktivně podílejí na ochraně přírody a prosazování ekologických principů. Jejich práce zahrnuje širokou škálu aktivit, od praktické ochrany krajiny po environmentální vzdělávání a propagaci udržitelného rozvoje.

Ochrana přírody a krajiny

Alice Hrbková a Hynek Skořepa jsou hlavními protagonisty v boji o zachování stoleté Svárovské aleje svobody a dalších alejí během plánované opravy silnice Velké Opatovice - Chlum. Jejich aktivismus nezačal jako organizovaná kampaň, ale jako osobní reakce na nezákonné rozhodnutí o kácení aleje, které ohrožovalo nejen historickou hodnotu aleje, ale i místní ekosystémy a životní prostředí. Podíleli se na boji o zachování stoleté Svárovské aleje svobody, která měla být nelegálně pokácena. Organizovali petici, kterou podepsalo více než dva tisíce lidí, a vytvořili veřejný zájem o problematiku silničních alejí. Společně se zasadili o popularizaci Svárovské aleje v anketě Alej roku 2020 a organizovali sběr odpadků a likvidaci skládky podél silnic v okolí aleje.

Anežka Bartošová a její spolupracovníci se věnovali dlouhodobé snaze o ochranu oblasti soutoku Moravy a Dyje, známé jako Moravská Amazonie. Jejich úsilí spočívalo v upozorňování na intenzivní lesnické hospodaření v této unikátní a biologicky rozmanité oblasti, které ohrožovalo přírodní bohatství tohoto území. Přírodovědkyně se rozhodla postavit se proti těžbě v Moravské Amazonii založením iniciativy Zachraňme Soutok. Tato iniciativa, která začala jako otevřený dopis místních občanů, získala širokou podporu od vědecké komunity a veřejnosti. Dokázali vyvrátit mnoho mýtů a předsudků ohledně odporu místních obyvatel vůči ochraně území.

Filip Šálek se již mnoho let snaží o zachování, zlepšení a ochranu stavu lužní krajiny především v jižním cípu Moravy. Jemu vlastní je hlavně praktická ochrana zejména místní přírody a krajiny ve formě realizace výsadeb, mokřadů a tůní. Samozřejmostí jsou pro něj projekty a žádosti o dotace v oblasti ochrany přírody. Snaží se spojit různé obory, včetně ochrany přírody, lesnictví a vodohospodářství, a vytvořit tak širší povědomí o důležitosti ochrany této krajiny. Neustále hledá kompromisy a snaží se prezentovat vyvážený pohled na problematiku ochrany přírody. Nyní se na volné noze věnuje ochraně přírody na Břeclavsku - projektování výsadeb ve volné krajině a ekologické výchově. Pro dobrovolníky z řad mládeže a veřejnost v průběhu roku organizuje akce na podporu zlepšení stavu životního prostředí a prázdninový brontosauří tábor. Vyučuje i v Lesní mateřské školce Veverka a pro žáky základních škol každý rok na jaře pořáda přírodovědné vycházky do lužního lesa Kančí obora.

Jana Sehnalová se stala vůdčí osobností v úsilí o revitalizaci venkovské krajiny v okolí obce Vinaře. Pod jejím vedením bylo v daném území vysázeno statisíce stromů, vytvořeny nové lesíky, polní cesty a krajinotvorné sady s ovocnými stromy. Dále byly vybudovány menší vodní plochy, tůně, a nainstalováno přes 300 ptačích budek. Jejím cílem je vytvořit přírodně úživný biotop pro volně žijící zvěř a hmyz, který má také estetický a funkční přesah pro místní obyvatele. Sehnalová také aktivně šíří myšlenky obnovy krajiny. Vytvořila instagramový profil a YouTube kanál pod názvem Obnova krajiny Vinaře, kde prezentuje jednotlivá opatření a poskytuje návody a inspiraci pro další zájemce. V roce 2016 založila ekologický mikropodnik Ječmínkovy sady, s.r.o., který bez nároku na honorář sama vede. Zisky investuje zpátky do přírody a krajiny. Zahrnuje do svých aktivit i propojení zemědělského, vinařského, lesnického a mysliveckého hospodaření s udržitelnou péčí o krajinu. Díky jejímu úsilí se v oblasti zvedly stavy ohrožené drobné zvěře a zlepšila se kvalita půdy.

Čtěte také: Více o venkovské zeleni

Jindřich Hýža je od roku 1983 lesníkem ve VLS Plumlov. Součástí jeho aktivit bylo vždy zadržování vody v lese, a to v nejrůznějších formách. Postupně se mu podařilo navrhnout a zrealizovat celkem 6 rybníků a na ploše divize Plumlov vytvořil cca 70 různě velkých mokřadů na všech typech stanovišť, které se zde nacházejí (od náhorního plata přes zahloubená údolí až po nivu). V poměrně suchých lesních celcích nacházející se na břidlicovém podloží tak vytvořil dokonalou síť vodních stanovišť, důležitou pro zachování všech druhů živočichů, kteří jsou na tyto stojaté vody vázány. Zvláště důležité jsou pro obojživelníky (Amphibia), kteří novotvary v krajině obsadili a v současnosti se zde pravidelně rozmnožují (čolek horský, čolek obecný, ropucha obecná, skokan štíhlý, rosničky zelená). Zadržená voda nemá význam pouze pro biotu dané oblasti, ale je důležitým předpokladem vývoje lesních biocenóz. Hýža dbá ve své profesi na citlivou výsadbu listnatých druhů dřevin, které do těchto nadmořských výšek patří, včetně šíření ovocných druhů (třešně, jabloně) do porostů. V lokalitách, kde se podařilo zadržet vodu, se nechává prostor i přirozené obnově.

Ekologické zemědělství

Erich Vodňanský je zemědělec, který vystudoval právo a ekonomii ve Vídni, a který před několika lety převzal v rámci generační výměny rodinný Statek Vodňanský v obci Blíževedly na Českolipsku. V území, kde Vodňanský hospodaří, nejsou velké půdní bloky - v průměru se jedná o bloky o výměře 15 hektarů, v krajině jsou udržované původní remízky a zakládané nové s přírodě blízkou strukturou. Pečuje o solitérní dřeviny včetně výsadby původních druhů. Způsob hospodaření přizpůsobuje potřebám krajiny se záměrem zvyšování ekologické stability a biodiverzity - vysoká pestrost pěstovaných plodin a meziplodin, postupné sečení luk, uvědomělý způsob hnojení včetně využití statkových hnojiv.

Martin Hutař - zemědělec, ekolog a vizionář a Karel Matěj - strojař a obchodník, společně v roce 1992 založili firmu PROBIO, první společnost, která začala v Česku zpracovávat biopotraviny a ukazovat jejich důležitý přínos pro naše zdraví i životní prostředí. Martin Hutař stál u zrodu a je průkopníkem ekologického zemědělství v Česku. Byl u prvních ekologických projektů, s kolegy nastavili pravidla pro ekologické hospodaření a produkci biopotravin. Lze ho nazvat „otcem ekologického zemědělství“ u nás. V rámci firmy PROBIO se zasloužil o vznik fungující ekologické farmy, která je také ukázkovou farmou pro další zájemce. Přináší inspiraci současným ekologickým zemědělcům i těm budoucím, formou nové Farmářské školy, na jejímž vzniku se Hutař podílel a aktivně zde působí.

Environmentální vzdělávání

Jana Korvasová vystudovala biologii a matematiku se zaměřením na učitelství na Přírodovědecké fakultě tehdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnes Masarykova univerzita). V roce 1991 spolu s Alešem Máchalem založila Lipku - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, jíž se od roku 2001 stala ředitelkou. Z malého ekocentra se jí podařilo vybudovat největší organizaci svého druhu na jižní Moravě, jejímiž branami projdou ročně tisíce dětí i dospělých. Kromě Lipky iniciovala také vznik Rezekvítku a v letech 1996-2001 zde pracovala jako ředitelka. Čtyři roky působila Korvasová i jako předsedkyně Sdružení SEV Pavučina, kde je doposud členkou výkonného výboru. Je rovněž vysokoškolskou pedagožkou, lektorkou, dlouholetou vedoucí řady kroužků a klubů mladých ochránců přírody či spoluautorkou publikace Hrajeme si na přírodu. Od roku 2017 pořádá Národní konferenci EVVO.

Podpora komunitní energetiky

Jiří Krist se dlouhodobě angažuje v oblasti udržitelného rozvoje venkova a inovací v energetice a aktivně se podílel na rozvoji obnovitelných zdrojů a úspor energie v rámci Národní sítě místních akčních skupin (NS MAS). Jiří Krist inicioval vznik energetického společenství ENERKOM Opavsko v listopadu 2021, ještě před schválením legislativy týkající se komunitní energetiky. Projekt směřuje k instalaci chytrých měřičů a řízení spotřebičů, aby se spotřeba energie optimalizovala a zefektivnila. Jeho cílem je zvýšit energetickou nezávislost regionu, snížit uhlíkovou stopu a přinést úspory domácnostem, firmám a institucím v oblasti Opavska. Stál u vzniku Unie komunitní energetiky. V rámci NS MAS osobně vyškolil (s podporou týmu lektorů, který pro ten účel sestavil) stovky energetických konzultantů.

Čtěte také: Environmentální bezpečnost: podrobná analýza

Propagace udržitelného životního stylu

Lucie Poubová a Kristýna Holubová jsou zakladatelky swapování v ČR. Jejich akce, kde se lidé mohou zbavit nepotřebných věcí (např. oblečení, knih, domácích potřeb) a zároveň získat to, co potřebují, změnila pohled tisíců lidí na spotřebu a nakládání s materiály. Jejich práce inspirovala desítky organizací, komunit a jednotlivců a přispěla k etablování swapů v různých regionech. Jedním z klíčových prvků, který odlišuje jejich počin od běžné činnosti, je interaktivní doprovodný program na swapových akcích. Zajišťují workshopy, přednášky a diskuze na témata související s udržitelností a nakládáním s věcmi, která jsou prezentována zábavnou a motivující formou. Jejich příběh začal malou akcí doprovázející bezobalovou konferenci v Praze a vyústil ve vznik silné komunity. Nyní už jako SWAP PRAGUE z.s. o swapu mluví jako o alternativě k nákupu, točí videa a publikují, konzultují vzniky swapů i skupin po celé ČR a SR.

Čtěte také: Pamětní emise TGM

tags: #tomas #vaclavik #ekolog #politicke #zamereni

Oblíbené příspěvky:

• O minimalizaci odpadu z drenáže
• Likvidace baterií z elektromobilů
• Vliv recyklace na klima
• Podmínky rybníků na dolech
• Recyklace stavebního materiálu v Lounech