Topení dřevem a znečištění ovzduší: Aktuální studie a fakta

Vytápění dřevem, dlouho považované za ekologickou volbu, čelí novým výzvám. Vědecké studie ukazují, že spalování dřeva může produkovat více škodlivých látek než moderní spalovací motory. Jaké jsou důsledky pro zdraví a životní prostředí?

Žijeme v době, kdy je pro laika těžké orientovat se v tom, co je z ekologického hlediska doporučované, co naopak zakázané a co z toho pro náš život vyplývá. Obor vytápění v krátkém časovém horizontu překonává jeden milník za druhým.

Zprvu se hledaly ekonomicky nejúspornější spotřebiče a zdroje, následoval akcent na výrobky s co největším rozsahem respektive modulací výkonu, které umožňovaly například využití krbových kamen v pasivních domech, nyní se zase preferují takzvané čisté zdroje. Na nich je zajímavé, že některé typy mají nejnižší výkon v těch ročních obdobích, kdy je nejvíce potřebujeme.

V září vypršel termín pro povinné výměny kotlů na pevná paliva 1. a 2. emisní třídy za moderní spotřebiče vyšších tříd, které jsou účinnější a méně zatěžují životní prostředí. Kritické hlasy se objevují i na adresu dřeva a biomasy, donedávna preferovaného ekologického zdroje obnovitelné energie.

Překvapivý výzkum o škodlivosti spalování dřeva

Jak vlastně vnikla otázka o škodlivosti tak dlouho preferovaných obnovitelných zdrojů, jakými jsou dřevo a biomasa, jejichž pozice byla několik desetiletí zdánlivě neotřesitelná? Zdá se, že zásluhou vědy. Podle zúčastněných vědců má totiž znečištění ovzduší ve městech mnohem většího viníka než spalovací motory - a to spalování dřeva.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a vytápění

Publikace otištěná na EnergoZrouti.cz cituje výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Atmospheric Chemistry and Physics, který ukazuje, že spalováním dřeva vzniká velké množství polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), jejichž karcinogenní účinky jsou dlouhodobě známy. Právě těchto látek vzniká při spalování dřeva mnohem větší množství než třeba při spalování benzínu či nafty v motorových vozidlech. Svou analýzu prý vědci prováděli v řeckých Athénách, podle jejich dat jsou ale měření podobná téměř v celé Evropě.

Zdravotní rizika spojená s topením dřevem

Spalování dřeva tak zůstává významným zdrojem toxických látek, ale i polétavého prachu PM10 či PM2,5, který stojí za významným znečištěním městského ovzduší hlavně v zimních měsících. Nadměrné vystavení těmto mikročásticím může mít vážné zdravotní důsledky, protože procházejí dále do dýchacího a kardiovaskulárního systému a mohou na sebe vázat těkavé organické látky, které v těle působí toxicky.

Pokud ve městě mnoho domácností vytápí své byty či domy spalováním dřeva, může být i každodenní pohyb venku nebezpečný. Podle těchto vědců není problém jen u starých krbů či kamen, i nová kamna splňující současné normy takzvaného ekodesignu vypouštějí asi 750x větší množství drobných částic než moderní nákladní automobily. Topné zdroje spalující dřevo navíc až ztrojnásobují úroveň škodlivého znečištění ovzduší v domácnostech.

Studie prokazující škodlivost topení dřevem

Nejde o první studii, která by prokazovala škodlivost topení dřevem. Například v roce 2020 vyšla v odborném časopise Atmosphere studie, která se zabývala tím, jak využívání kamen na dřevo zvyšuje objem prachových částic v domácnosti. Studie prokázala, že ve srovnání s obdobími, kdy se kamna nepoužívala, byly celkové průměrné koncentrace pro prachové částice do 2,5 nanometru vyšší o 196,23 % a pro prachové částice do jednoho nanometru o 227,80 %.

Studie trvala plných osm let. Vědci opakovaně podrobovali účastníky testům plicních funkcí a měřili jim hodnotu FEV1, což je usilovně vydechnutý objem za první sekundu. Výzkumná pracovnice University College London Laura Horsfallová, která studii vedla, vysvětlila, že studie naznačuje, že vysoké hladiny pevných částic z kamen poškozují dýchací tkáně a způsobují záněty podobně jako cigaretový kouř.

Čtěte také: Instalace vody, odpadů a topení: Časový rámec

Aktivity a reakce na znečištění ovzduší

Česká organizace Asociace pro ekologické vytápění dřevem nedávno reagovala na jednání o Ecodesignu Evropské komise. Ta chtěla nastavit emisní limity také pro lokální topidla na dřevo. Asociace tvrdí, že by se Evropská komise měla zaměřit hlavně na tepelné zdroje na uhlí, které produkují mnohem více emisí a prachových částic. Dále by pak EK měla řešit výměnu zdrojů topidel na dřevo.

Energetická krize a růst cen energií způsobují, že lidé více topí uhlím a dřevem, často v horší kvalitě. V krajním případě i různými odpady. Část lidí uvedla znovu do provozu staré nekvalitní kotle. Velkým problém je množství emisí vypouštěných do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Kromě více znečistěného ovzduší se také zvyšují hodnoty škodlivých látek v poletavém prachu.

Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit. „V Čechách panuje mýtus, že nejhorší ovzduší je ve velkoměstech. Obecně je totiž největším zdrojem znečištění v republice v současnosti lokální vytápění domácností. V tomto směru bývá nejhorší situace v topné sezoně v malých obcích, kde je vyšší podíl obyvatel, kteří topí tuhými palivy,“ vysvětluje vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně Jáchym Brzezina.

Polétavý prach a jeho vliv na zdraví

ČR je podle studie barcelonského Ústavu globálního zdraví (ISG) mezi třemi zeměmi v Evropě, kde se jemný polétavý prach nejvíce podílí na úmrtnosti obyvatel, za první Itálií a před třetím Polskem.

Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí.

Čtěte také: Studie o topení

„Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a těžké. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky,“ říká prim. MUDr. Jarmila Zipserová z Neurorehabilitační kliniky AXON a dodává: „Polétavý prach a celkově znečištěný vzduch tak u lidí všech věkových kategorií může vyvolat i závažné dýchací problémy vedoucí eaž k astmatu či různým plicním chorobám včetně rakoviny plic. Navíc, jak v poslední době zjišťujeme, v dlouhodobém měřítku může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.“

Polétavý prach také ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí může dále způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci.

Jak zlepšit kvalitu ovzduší?

Vedle péče o co nejčistší vytápění, které při topení tuhými palivy zejména uhlím a dřevem, spočívá v používání kvalitního paliva, moderního kotle, způsobu jeho údržby a šetření, lze také dlouhodobě snižovat množství polétavého prachu v ovzduší.

„K tomu pomůže úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher. „Záchytu prachu pomůže i zeleň. Evropa sice snižuje množství prachových částic v ovzduší, ale jejich skutečná škodlivost roste. Znečištění ovzduší se často měří podle množství prachu v kubíku vzduchu. Jenže nejnovější výzkum ukazuje, že rozhodující není množství, ale to, jak „jedovaté“ jsou samotné částice. Podle autorů z Grenoblu, Ženevy a Londýna by proto měly evropské země sledovat nejen množství prachu, ale i jeho tzv. oxidativní potenciál. Jedná se o schopnost vyvolat zánět a poškození plic. Tým vedený Gaëlle Uzu z Université Grenoble Alpes zjistil, že vzduch v dopravou zatížených oblastech je přibližně třikrát toxičtější než na venkově. Nejvíce se situace zhoršuje v zimě, kdy do ovzduší přibývá kouř z krbů a kamen. Zajímavé je, že i tam, kde se podařilo snížit množství prachu, zůstává jeho toxicita stejná, nebo se dokonce zhoršuje. Ukázalo se to například v Grenoblu a Bernu, kde modernizace dopravy nezajistila lepší kvalitu vzduchu.

Dřevo se v době drahých energií stalo symbolem návratu k „přírodnímu“ teplu. Podle britských dat tvoří domácí topení dřevem až pětinu znečištění jemným prachem, což je víc než veškeré výfukové emise z dopravy v zemi. „Topení dřevem doma uvolňuje karcinogenní látky do ovzduší uvnitř i venku,“ upozorňuje vedoucí výzkumu Laura Horsfall. Ani moderní „ekologická“ kamna nejsou bez rizika, dodává profesorka Ane Johannessen z Bergenu. Zlepšení ovzduší v Evropě si vyžádá víc než jen čistší auta. Odborníci upozorňují, že nestačí řešit dopravu, ale i topení dřevem a prach z brzd či pneumatik. Měřit jen množství prachu už nestačí. Důležité je sledovat, jak škodí lidskému zdraví.

tags: #topení #dřevem #znečištění #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelný rozvoj a supermarkety
• Průvodce zralým kompostem
• Ekologický Institut
• Rozsudky ohrožení pod vlivem
• Život v Doubravici v minulém století