Události a život v Doubravici nad Svitavou v letech 1937-1968

Tento článek se zaměřuje na zachycení významných událostí a proměn, které ovlivnily život v Doubravici nad Svitavou v období let 1937 až 1968. Zaznamenává nejen vliv celostátních událostí, jako byla druhá světová válka a nástup komunistického režimu, ale i lokální specifika, která formovala každodenní život obyvatel.

Počasí a zemědělství

Rok 1939 byl charakteristický nestálým počasím. Mrazy, které začaly o Vánocích, přestaly 9. ledna, kdy nastala obleva a sníh úplně zmizel. Nestálé počasí pak panovalo přes celý únor, až do poloviny března, kdy za teploty - 1o nebo O oC sněžilo. Sníh se však neudržel. Také duben a květen byl velmi deštivý a chladný. Ani v červnu nebylo o mnoho tepleji. Jen několik málo slunných dnů ukazovalo na příchod léta. Deště a chladnější počasí prospělo zejména obilí a ovocnému stromoví. Také trávy, jeteliny a lucerky byly neobyčejně veliké a bohaté.

Pro kosení trávy na lukách si letos sedláci vybrali neobvykle příznivý týden a usušili a svezli seno tak krásné, jak již tomu dávno nebylo. Chladna opozdila i žňové práce, které teprve v třetím červencovém týdnu byly v největším proudu. I tu však po dešti 25. července se tak ochladilo, že to ve žních nikdo nepamatuje. Na štěstí toto počasí nervalo dlouho. Vyčasilo a oteplilo se a vše se s polí dobře sklidilo. Do poloviny srpna bylo pěkné, teplé a slunečné počasí. V druhé polovině tohoto měsíce přišly deště a bouřky, které znemožnily včasné sklizení otav.

V září bylo ještě pár dní pěkných, ale na sv. Václava 28. září byl již mráz. Chladné dny se pak již držely, takže letošní podzim byl proti loňsku mnohem chladnější. Poněvadž v říjnu a v listopadu stále pršelo, nebylo možno dobře vykopati brambory ani řepu a tak tyto plodiny vlhkem velmi utrpěly. I podzimní setí bylo stálými dešti ohroženo. K tomu pak objevilo se na polích veliké množství myší, které způsobily značné škody na zasetých polích. V polovině prosince zamrzlo a napadlo trochu sněhu.

Podobně i jaro i léto roku 1943 bylo tak chladné, jak již tomu dávno nebylo. V červenci neustále pršelo a ráno bývaly tak husté mlhy, jako jindy v říjnu a listopadu. Chladné počasí zapříčinilo opoždění žní, které započaly až poslední týden v červenci a počátkem srpna. Neustálé deště odháněly rolníky téměř den co den od práce a způsobily, že obilí beztak již špatné, úplně polehlo, sláma zplesnivěla a dostala rez. Tak letošní žně a úroda byly jedny z nejšpatnějších za poslední léta. Také v srpnu chladna a deště neustaly. Koncem srpna byla ještě polovina úrody na polích a obilí začalo porůstat. Teprve v září se počasí zlepšilo, takže brambory a řepa se pohodlně za sucha sklidily. Brambor bylo dosti, ale hodně jich bylo černých. Podzimní setí bylo skončeno včas. V polovině října již přišly mrazíky a 27. října napadl už první sníh. Zima se letos vůbec brzy přihlásila.

Čtěte také: Ekologická výchova v ČR a Jiří Kulich

Změny v obci za protektorátu

Změny, jež bylo nutno provésti následkem nového uspořádání věcí v obci, zahrnovaly úpravu značení. Na rozcestích byli postaveni noví ukazatelé cest s nápisy nejdříve v řeči německé a pak české: Holeschin - Holešín, Raitz - Rájec, Kuniczek - Kuničky, Aujezd - Újezd, Obora a Lhota Rapotina. Před obcí od Rájce a Lhoty Rapotiny byly postaveny nové velké tabule s nápisy Doubrawitz - Doubravice. Dosavadní staré české označení bylo odstraněno. Také tabulky se jmény ulic a náměstí byly sňaty. Na zastávce v Klemově bylo české označení Doubravice n.Svitavou zatřeno o pořízen nápis dvojjazyčný německo - český Doubrawitz a.d.Zw.

Veřejné budovy (škola, radnice, pošta) musely si opatřiti též novou německou rudou vlajku s hákovým křížem, která musela býti vyvěšována současně s naší také novou vlajkou, když původní s modrým klínem byla nyní změněna tak, že modrý klín protáhl v modrý pás, tj.

Válka, která dne 1. září vypukla mezi Německem a Polskem měla za následek, že ihned bylo uvedeno v chod řízené hospodářství atak již 27. září byly u nás vydávány všem kmenové listy, v nichž musel majitel přesně označiti obchodníka, u něhož bude stále své nákupy činiti. 1. října pak byly již vydávány první lístky na potraviny a to lístky na cukr, chléb, tuky, maso, mléko a poživatiny.

Na jednotlivé lístky bylo možno obdržeti: cukr 40 dkg týdně pro osobu, chléb 2.900 g týdně pro osobu, tuky 7 dkg másla, 7 dkg sádla, 7 dkg umělého tuku týdně pro osobu. Z poživatin buď hrách, fazole, krupici, rýži, kroupy vždy jeden druh týdně a to 15 dkg. Také káva, čaj, cikorka, kávové náhražky a mýdlo byly na lístky. Mýdla se dostalo pouze 1/8 měsíčně na osobu a bylo to mýdlo jednotné. Také na obuv a textilie byly vydány lístky, opravňující k nákupu uvedeného zboží.

Odvody koní konaly se v Blansku dne 9. prosince 1939. Z naší obce byli koně přímo odebráni těmto hospodářům: Ladislavu Potůčkovi č.97, Josefu Svěrákovi č.62, Bedřichu Kuncovi č.81, Antonínu Janíčkovi č.64, Eduardu Opálkovi č.55 po jednom. Koně L.Potůčka a B.Kunce byli evidenční. Odvedeni na povolání byli koně hospodářů: Jeřábek R. Klemov č.12, Janíček A. č.64, Stloukal A. č.83, Kunc Fr. č.85, Podloučka Jan č. 28, Sáňka B. č.14 všem 1 kůň, Šafránek R. č.72, Mrázek Jar.

Čtěte také: Klimatická krize a dekarbonizace

Odvádění sádla z domácích zabíjaček započalo 25. prosince. Množství bylo určeno dle váhy zabitého vepře. Do 100 kg váhy se odevzdávaly 4 kg sádla, do 120 kg váhy 8 kg sádla, do 150 kg 12 kg. Sádlo se odevzdávalo u p.

Úprava cesty před sokolským hřištěm započala 28. srpna, když před tím v roce 1937 byla tato cesta upravena až po mlýn p. Rudolfa Řazníčka.

Během let 1937 - 39 byly postaveny tyto domy: č. 247 Ulice 28.října majitel Kupka Josef dílovedoucí, dům č.248 v Ulici 28.října majitel Janíček František zámečník, rozdělen mezi dva majitele a to s č.167 majitel Dvořáček František stolař a nová půlka s č. 249 majitel Novotný Josef dělník, dům č. 10.

Kulturní a společenský život

Dne 16. července uspořádán na sokolském hřišti III. 23.,25. V roce 1940 nebyla kulturní činnost tak pronikavá jako v létech předešlých. Omezila se ponejvíce na pořádání divadelních představení jednotlivými spolky. Dne 17., 24. 2. a 3. 22. 5. a 6. 21.září sehrála Místní osvětová komise - lépe řečeno sokolští ochotníci, kteří se skryli za hlavičku MOK, hru Mezi námi děvčaty. O vánočních svátcích dne 25.

Dopady na školství

Změněné poměry za protektorátu odrážely se zejména ve škole. Dosavadní učebnice nevyhovovaly zřejmě novému pojetí vyučování na školách a musely býti z vyučování vyřazeny. Připomínaly příliš republiku a nebyly Němcům vhodné. Jedině početnice zůstaly a to ještě muselo býti každé č u zkratky Kč začerněno. Ze žákovských knihoven všechny závadné knihy musely býti odevzdány na sběr starého papíru a knihovny byly zapečetěny, takže zbylé knihy nesměly býti žactvu půjčovány.

Čtěte také: Básník a fotograf Jiří Havel

Veliké potíže byly s vyučováním němčiny, jež bylo zavedeno již od první třídy, a to zde a ve II.tř. po čtyřech hod. týdně, v ostatních třídách po 7 hod. týdně. Učitelé museli navštěvovati povinně kursy německého jazyka a pak byli předvoláni ke složení zkoušky z němčiny. Těm, kteří při zkoušce neobstáli, byl zastaven platový postup a zařazováni do jiných povolání. Také obecní knihovna byla postižena násilným vyřazováním knih. Z nich však většina, díky knihovníkům Ant.Fialovi a Josefu Mátlovi, byla zachráněna.

Dodávky vajec

Dne 18. března začali všichni chovatelé nosnic podle nového německého nařízení odváděti vejce, a to z jedné nosnice 60, později i 65 vajec ročně. Lidé na toto nařízení reagovali tím, že omezili počet slepic na nejnižší možnou míru a ještě během roku hlásili, že jim jedna nebo dvě nosnice uhynuly, aby dodávka vajec byla co nejmenší. Později to bylo ztíženo kontrolami, které se občas přesvědčovaly o pravém stavu nosnic.

Mnoho nehlášených slepic při těchto náhlých kontrolách “slepičářů” zahynulo prostě tím, že se zadusily v rozličných skrýších, které si pro ně chovatelé připravili. Vejce sbíral každé pondělí p. Vilém Horálek z Rájce a vyplácel za ně podle váhy 65 -75 hal.

Zrušení Sokola

Němci věděli, že v Sokolstvu mají svého nejúhlavnějšího nepřítele a proto se hleděli Sokola co nejdříve zbaviti. Dne 12. dubna t.r. Tímto rozhodnutím přestala také existovat sokolská jednota v Doubravici, založená roku 1910. Její jmění bylo zabaveno a všechny připomínky na Sokola v místě musely býti odstraněny. Byl to kovový nápis SOKOL nad branou u sokolského hřiště, pak nápis PAŽE TUŽ - VLASTI SLUŽ! na sokolské verandě na hřišti, jakož i spolková tabule a skříňka na domě pana Bedřicha Kunce č.81.

Dne 11. října 1941 byl gestapem odvlečen starosta zdejšího Sokola p. Alois Štěrbáček č.71. Narodil se 20. června 1906 a již od mládí byl příslušníkem Sokola. V jednotě, okrsku i župě zastával rozličné funkce. Později byl správcem tohoto majetku jmenován p. R.Janků. Po něm byl správcem sokolského majetku Němec Gottfried Drab ze Lhoty Rapotiny. Za jeho správcování utrpělo sokolské hřiště a majetek na něm nejvíce škod. Mnoho věcí bylo zničeno, poškozeno nebo vůbec ukradeno.

Správa obce a hospodářství

V mimořádné válečné době vzrostla agenda obecního úřadu tou měrou, že ji starosta obce nemohl sám vůbec zvládnouti a proto zvolilo obecní zastupitelstvo obecního tajemníka, kterým se stal p. Oldřich Hlaváček, abiturient reálky z Doubravice n Svitavou č.179. Úřadovati započal již roku 1940, a to dne 15. září s měsíčním platem nejprve 450,- K, později 715,- K. I pak ještě denně vypomáhala na obecním úřadě sl. Božena Řezníčková, úřednice z Doubravice nad Svitavou č.193, za měsíční odměnu 400,- K.

V druhé polovině roku přestali místní řezníci porážeti dobytek na svých vlastních jatkách a museli si pro svůj příděl masa dojížděti na jatky v Boskovicích, kam také museli rolníci dobytek pro porážku určený dopravovati.

Když na jaře t.r. byla tato ulice, ač nebyla nikdy zvláště pro jízdu povozy používána, byla již léta ve velmi špatném stavu. Potom byla letos aspoň částečně upravena.

Letos bylo přikročeno k náboru českých žen do jediného politického hnutí Národního souručenství, když již loni byly v tomto hnutí soustředěni všichni mužové. V naší obci konal se tento nábor ve dnech 1.

Téměř všichni chovatelé koz v obci platili o svátcích vánočních pokuty prý pro neoprávněný odběr lístků na mléko. Pokuty byly dosti vysoké, a to od 500,- do 1.500,- K. Mnozí občané platili také pokuty za nesprávné ohlášený počet dobytka a drůbeže. Také tyto pokuty byly značné. V celku bylo během tohoto roku občanům na pokutách předepsáno 55. - 60.000,- K.

Úmrtí

Mezi zemřelými v tomto období byli: Havranová Anna č.10 (stáří 4 hodiny), Součková Františka 72 let č.142, Sáňka Vincenc 78 let č.36, Jalová Marie 68 let č.166, Stloukal Antonín 31 let č.240, Stloukalová Mar.

Rok 1945

Začátkem ledna velice mrzlo a napadlo také hodně sněhu, což bylo velmi špatné pro zvěř, která opět letošního roku velmi trpěla. Letošního roku se vydařily trávy, lucerky a jeteliny, které měly s počátku dosti vláhy a později hojně tepla. S jejich kosením bylo započato až koncem června a za krásného počasí se vše pěkně usušilo a svezlo domů, jako roku minulého. Žně počaly letos velmi pozdě, a to teprve počátkem srpna. V celku se vše dobře sklidilo a obilí, zejména pšenice se hodně urodilo. Hospodáři však naříkali na její snětivost. Žita bylo málo. Horší to bylo s bramborami a řepou, které mnozí vybírali již za mrazu.

tags: #jiri #jenicek #v #ohrozeni #co #se

Oblíbené příspěvky:

• Praktický průvodce kompostováním vaty
• Ekologické pěstování máku
• Historie Bystřice nad Pernštejnem
• Boj Zuzany Čaputové
• Odpadkový koš s fotobuňkou – recenze